922

Atrialka, y, f., třída Kom. školy Atria.
Vz Enc. paed. I. 411.

Atri-um, a, n. = předsíň; v lékařství =
předsíň srdce. Slov. zdrav. — A. u Kom.,
vz Enc. paed. I. 411.

Atrofie, e, f. = úbyt, die Schwindsucht.
Čs. lk. Vz Slov. zdrav. I. 18., S. N.

Atropin, u, n., v lučbě, alkaloid při-
pravený z rulíku, der Atropin. Nz., Nz. lk.
Vz Šfk. 628., Čs. lk. I. 188., VI. 34., IV.
341., VII. 241., III. 141., IX. 125., IV. 85.,
Šfk. Poč. 578., Slov. zdrav. I. 19., S. N.

Atropinovy, Atropin-. A. síran, atropi-
num sulphuricum, schwefelsaures Atropin,
das Atropinsulphat. Nz. lk. A. papír. Čs.
lk. III. 141.

Attachement (attašman), u, m. = ve vo-
jenství = přiděleni menšího zástupu k voji
většímu i také menší ten zástup sám. S. N.

Atticism-us, u, m. = snaha tvrdší formy
jazyka jemnějšími nahraditi. Bdl. Cf. Attický,
S. N.

Attika. Vz S. N. — 2. A., ve stavit., fr.
attique, die Attika. Nz. A = výstavek na
hlavní římse spočívající. Lehner.

Attirail, fr., ve vojenství slovou pochvy
a vůbec jezdecká náčiní u delostrelectva a
vozatajstva, das Geräth, die Zurrüstung.
S. N.

Attituda, y, f., fr. attitiide = postava
těla, die Körperhaltung. Vz S. N.

Attribuce, e, t., lat. = přidělení, die
Beilegung, Verleihung.

Aubková, é, f. A. Amalie. 1844, Vz Jg.
H. 1. 530.

Aubustiu, a, m. = Augustin. V Krkon.
Kb.

Audiani, pl., bludaři. MH. 8.

Audience. Přidej: Potaz míti. Bart. 4.
15., tí. N.

Auditorský, Auditors-. Rk.

Auditorství, n., das Auditoriat, Rk.

Auditus, lat. = sluh. Vz Čs. lk. II. 160.,
IV. 22., 33., 77., 109., 118., 126., 134., 142.,
149., 157., 236., 246., 253., 326., 387., 404.,
414., VI. 98., IX. 159., X. 333.

Auerbek, vz Biber.

z Auerspachu Mik. 1645. Vz Jg. H. l.
530., Jir. Ruk. I. 24.

Aufang, aufung, u, m., eine Geldabgabe,
zastr. V z Gl. 3.

Aufgeber, něm. = zasylatel. Hnš.

Aufsässig sein, něm. = sedl naň, ulehl
naň s hubú, jezdí po něm, smýká se na
něho, osopuje se naň. Na Zlinsku. Brt.

Aufštejnéř, e, m., hrabě korutanský
(Jindřich z Aufensteina 1309.—1310.). Dal.
171.

Aufziusungsfaktor, v math. = úročitel.
Stč.

Augit. Přidej: A. polouhranolový, hemi-
prismatischer Augitspath, Amphibol; kluno-
dělný, paratomer, Augitspath, Augit; oso-
dělný, prismatoidischer Augitspath, Epidot,
m. Nz. Vz Bř. N. 174., KP. III. 11., 198.,
Schd. II. 47., 48., S. N.

Augmentační zásoby, Verstärkungs-,
Vermehrungs-, S. N.

Augšpurk, a, m., Augsburk. Vz S. N.

Augur. Přidej: Vz Vlšk. 334., 340.

Augusta, y, m. A. Jan, biskup bratrský,
†13/1 1572. Vz Kram. Slov., Tf. H. 1. 3.
vyd. 37., 47., 55., 65., Jg. H. 1. 530., Jir.
Ruk. I. 24., Sb. H. 1. 227., Sbn. 909., 933.,
S. N., Sdl. Hrd. I. 20.-21.

Augustianský kostel, klášter. Mus. 1880.
292., Blk. Kfsk. 772. Cf. Enc. paed. I. 416.,
S. N.

Augustini Mat. 1753. Vz Jg. H. 1. 531.,
Jir. Ruk. I. 136. — A. Štěpán. Ib.

Augustov, a, m., Augustendorf, ves u
Vranova.

Auchenistr, u, m. = porodnický nástroj
k přeříznutí těla plodu. Křž. Por. 628.

Aujezdský Alex. 1561. Vz Jg. II. I. 531.,
Jir. Ruk. I. 9.

Auktorita, y, f = zvláštní moc, kterou
kdo sobě víry a poslušnosti na jiných do-
máhá. Vz Enc. paed. I. 422.—427.

Auktorský, Auktors-. A. úkon. Kos.
01. I. 207.

Aula, y, f., řec, dvůr, síň, Hof, Halle;
posluchárna, der Hörsaal; shromaždovací
síň, der Versammlungssaal, die Aula. Cf.
Enc. paed. I. 427.

Aulík, a, m. A. z Třebnic. Vz Blk. Kfsk.
1208.

Aunhoštský Václ. 1607. Vz Jg. H. 1.
531., Blk. Kfsk. 1134.

Aupický Jan. 1571. Vz Jg. H. 1. 531.,
Jir. Ruk. 1. 37.

Au porteur, fr. = na vlastníka, aut den
Inhaber lautend. Kh.

Aura, lat., v lékařství = zvláštní pocit
opovídající záchvat padoucí nemoci, a. epi-
leptica. Čs. lk. II. 34. Vz Slov. zdrav. I.
19. — A. = líbý větříček. Har. II. 65.

Aurat, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 360.

Aurikule, e, f. = podléska ouško, pri-
mula auricuia. Vz Rstp. 1229., Čl. 70., Kram.
Slov. 23.

Aurin, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 562.

Auripigment, u, m. = kaménka, nerost.
Vz Bř. N. 228., KP. III. 65., Šfk. Poč. 191.,
Schd. I. 301., S. N., Kram. Slov.

Auryl, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 360.

Auskultace. Vz S. N., Kram. Slov. 24.

Auskultant učitelský. Vz Enc. paed. 1.
427., S. N., Kram. Slov.

Ausläufer, něm : odstřelek, pobočník,
výpustek, výběžek. Š. a Ž.

Ausobský Kar., psal 1838.—43. Vz Jg.
H. 1. 531., 770.

Auspicie, í, f., lat. = znamení, die Vor-
bedeutung, Ahnung. Vz Vlšk. 342., S. N.

Auspitzer, tzra, m. A. Patricius. 1730.
Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 38.

Ausreitar, a, m., z něm. Ausreiter, eine
berittene Polizei, die 1584. eingeführt wurde,
zastr. Vz Gl. 3.

Australský. A. jazyky. Vz Šrc. 412.,
435. A. školství, vz Enc. paed. I. 428., S. N.

Austský Václ., 1548. Vz Jir. Ruk. I. 38.

Auštěcký Jos., prof. a spisov., ^{† 23}/₇1876.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 179., 200., Jg. H. 1.
531., Enc. paed. I. 431.

Authentický. Vz S. N.

Autodafovati = za příčinou víry sou-
diti. Vz Auto da fé. Lpř. Děj. III. 52.
(2. vyd.).