924

Axiom. Vz S. N.

Axiomatický, grundsätzlich, axiomatisch.
A. věta. SP. II. 47.
Axlar, a, m. A. Pav. † 1714. Vz Jg. H.

I. 531., Jir. Ruk. I. 40.

Axolotl, a, m. = mexický mlok, ambly-
stoma mexicanum, der Axolotl. Frč. 310.,
Brm. Živ. zv. III. 2. 103., Schd. II. 489.,
Kv. 1869. 142.

Ay psáváno m.: y (ý). Vz Listy filolog.

II. 173. (Gb.).
Azalein, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 560.
Azalka, y, f., azalea, rostl. A. indijská.

Dlj. 62., Rgl. Vz S. N., Krom. Slov. 24.,
Rosc. 138.

Azazel (Azazil), a, m., dle knihy Heno-
chovy jeden z 20 padlých andělů, jejž prý
Rafael svázal a v temnosti uvrhl. Desold.
Sv. Iren. I. 15.

Azbuka. Přidej: Že se v starém zákoně
počátkové a jakoby abeceda či a. božské
nauky předkládali. Sš. II. 44. Vz o a-ce víc
v KP. I. 301. a Enc. paed. I. 9., S. N.,
Kram. Slov. 24.

Azda. Za Jir. přidej: Azda (tázací) ruka
Hospodinova neplna jest? BO. Azda lid ne-
vědomý zahubíš? BO. Azda jste vy okla-
máni? ZN. A. mnieš, bych tebe ostal?:
Azda's ty také křesťan? Pass. 223., 828. —
Ku konci připoj: Tak ho teda s panom
Bohom len vyprav; azdaj (snad) sa len dák
ve svete vypletie. Dbš. Sl. pov. I. 38. Vz
Poctiti.

Azdajný, hoffentlich. Slov. Ssk.

-ázgať, přípona sloves intensivních: pa-
lázgat = hylázgať (křičeti vespust), lomázgať
(idem). Brt. D. 158.

Azia, e, f. = Asie. ZN.

Azianové = Àsiané. Epheščí sú A-vé.
ZN.

Azimut, azimuth, u, m., slovo arab. =
oblouk na obloze běžící od bodu jižního přes
západ, sever a východ. Stč. Zem. 60. A. =
dovrch, odklon obzorníkový, der Azimuth,
Scheitelwinkel. Š. a Ž. Cf. Schd. I. 208.,
S. N.

Azimutalní, Azimuthal-. A. kruh, kompas.
Nz.

Azmodeus, a, m., vz Asmodej. A. zdávil
šest mužóv Sáry, již sú pojímali pro krásu
a prvú noc každý z nich chtěl smilniti. Hus
I. 123.

Azobenzid, u, m., v lučbě, der Azobenzid.
Nz.

-ázňať, přípona sloves intensivních: hy-
lázňať (povykovati). Vz Brt. D. 158.

Azohenzol, u. m., v lučbě. Vz Šfk. Poč.
538.

Azoický, řec. = neoživený. A. útvary.
Stč. Zem. 682. — A. břidlice. Krč. v Kv.
1884. 533.

Azon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464.

Azoospermie, e, f., řec. = nedostatek
živých, pohyblivých vlákének v semeni lid-
ském. Slov. zdrav. I. 19.

Azor, a, m. = psí jm. Brt., Sd. — A.,
u, m. = druh kabátu. U Olom. Sd.

Azot, u, m. = dusík. Slov. zdrav. I. 19.

Azotit, u, m., v lučbě. A. boru, kalia,
selenu. Vz Sfk. Poč. 56.

Azoturie, e, f., řec. = stav, ve kterém
moč nesmírné množství dusíku obsahuje.
Slov. zdrav. I. 19.

Aztecké stavby. Vz Aztekové, KP. I.
101., S. N.

Azulin, u, m., v lučbě. Prm.

Azur, u, m. = nebeská modrosť, blankyt,
die Himmelsbläue, himmelblaue Farbe. A.
nebes. Vrch.

Azurit. Dodej: Vz KP. III. 64.. Bř. N.
154., Šfk. Poč. 276., KP. IV. 141., 696.,
S. N.

Azurný = modrý. A. nebe. Vrch. Vž
násl.

Azurový, v obec. ml. lazurový = blan-
kytný, himmelblau. Oček a-vý svit. Čch. Bs.
96.

Azyg-os, u, m. = žíla lichá. Slov. zdrav.
I. 19.

Až, příslovce. V 9. ř. tohoto článku za
Rkk.: Velmi krásný od pat až do vrchu.
Bj. Mají toho až do Boha (mnoho, s do-
statek). Us. Vck. — Na konci v ř. 17.: Král
pokoj zachovati rozkázal až do vyslyšení
pře. Čr. Až do súmraka. BO. Aže v den
pokolenie; Až ty zhynú. Ž. wit. 60. 7., 17.
38. — II. Spojka. V řádce 8. za Kom.:
Dotud něco praští, až se přelomí; Kázal ho
tak dlouho bíti, až skonal. Brt. S. 3. vyd.
140. — Vř. 11. za Byl.: Horatius vojsko
nepřátelské, až by most zřícen byl, zastavil;
Čekali, až by rozešel se lid. Brt. S. 3. vyd
140. — V 17. ř. za D.: Rozlobili se, až
ten spis i zapověděli. Čr. Toť mu dá velikú
ránu, až by tam vložil celú vránu. Výb. II.
33. Některý padl, až nevstal; Zezulenka kuká,
až se skála puká; Boj byl tak lítý, až u břehu
moře krví se zardívalo; Škody staly se ve-
liké, až teskno bylo o tom slyšeti. Brt. S.
3. vyd. 136. — Zhusta užívá se těchto vět
ellypticky vztahem k zamlčené větě hlavní:
Však až teskno mezi nimi se motati; Až
mi té nedbalosti hněvno bylo; Až mi srdce
trnulo na to hledě; Až Hanba bylo poslou-
chati; Až hrůza na to patřiti. Brt. S. 3.
vyd. 136. Jest mi až nedobře. Dch. — Jindy
věta hlavní béře se na formu věty srovná-
vací: Až se hory zelenají, jak zpívají. Ib. —
V 30. ř. po (Č.): Prve než jest Abraham
byl, až jsem já. Krist. 79. b. Dřéve než
vynde, až zahyne. Ž. Kl. 128. b. Dřieve
než šest dní pominu, až ztrati liuda třetinu.
Alx. Ale dříve, nežli Oniáš do Syrie přijel,
až král Seleukus umřel. Plác. Než se po-
čalo jedno konati, až se jiné počalo s druhé
strany kaziti. Dekr. jedn. brat. 1617. Prvě
než si bit, až tě bolelo. Pass. Prvě než
tráva zroste, až kóň umře. Smil. Než za-
zpievá kokot, až mne třikrát zapříš. ZN.
On to ještě mluvieše, až zástup přiblížil sě.
ZN. Vz více příkladů v Jir. Nkr. 89. — Ve
spojení s tak. Néni až tak horócné. V Bo-
huslavsku na Mor. Neor. Dnes není až tak
horko. Mor. Vck. — Až samo se sesilňuje.
Šak tě sprovodím, až sprovodím. V Bohu-
slavsku na Mor. Neor. Napomínal sem ho,
až napomínal. Na mor. Val. Vck. Ty špato
špatúcná, až špatúcná; To je veliké lum-
pisko, až lumpisko; Šak já mu dám, až mu



	924

	Axiom. Vz S. N. Axiomatický, grundsätzlich, axiomatisch. A. věta. SP. II. 47. Axlar, a, m. A. Pav. † 1714. Vz Jg. H. I. 531., Jir. Ruk. I. 40. Axolotl, a, m. = mexický mlok, ambly- stoma mexicanum, der Axolotl. Frč. 310., Brm. Živ. zv. III. 2. 103., Schd. II. 489., Kv. 1869. 142. Ay psáváno m.: y (ý). Vz Listy filolog. II. 173. (Gb.). Azalein, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 560. Azalka, y, f., azalea, rostl. A. indijská. Dlj. 62., Rgl. Vz S. N., Krom. Slov. 24., Rosc. 138. Azazel (Azazil), a, m., dle knihy Heno- chovy jeden z 20 padlých andělů, jejž prý Rafael svázal a v temnosti uvrhl. Desold. Sv. Iren. I. 15. Azbuka. Přidej: Že se v starém zákoně počátkové a jakoby abeceda či a. božské nauky předkládali. Sš. II. 44. Vz o a-ce víc v KP. I. 301. a Enc. paed. I. 9., S. N., Kram. Slov. 24. Azda. Za Jir. přidej: Azda (tázací) ruka Hospodinova neplna jest? BO. Azda lid ne- vědomý zahubíš? BO. Azda jste vy okla- máni? ZN. A. mnieš, bych tebe ostal?: Azda's ty také křesťan? Pass. 223., 828. — Ku konci připoj: Tak ho teda s panom Bohom len vyprav; azdaj (snad) sa len dák ve svete vypletie. Dbš. Sl. pov. I. 38. Vz Poctiti. Azdajný, hoffentlich. Slov. Ssk. -ázgať, přípona sloves intensivních: pa- lázgat = hylázgať (křičeti vespust), lomázgať (idem). Brt. D. 158. Azia, e, f. = Asie. ZN. Azianové = Àsiané. Epheščí sú A-vé. ZN. Azimut, azimuth, u, m., slovo arab. = oblouk na obloze běžící od bodu jižního přes západ, sever a východ. Stč. Zem. 60. A. = dovrch, odklon obzorníkový, der Azimuth, Scheitelwinkel. Š. a Ž. Cf. Schd. I. 208., S. N. Azimutalní, Azimuthal-. A. kruh, kompas. Nz. Azmodeus, a, m., vz Asmodej. A. zdávil šest mužóv Sáry, již sú pojímali pro krásu a prvú noc každý z nich chtěl smilniti. Hus I. 123. Azobenzid, u, m., v lučbě, der Azobenzid. Nz. -ázňať, přípona sloves intensivních: hy- lázňať (povykovati). Vz Brt. D. 158. Azohenzol, u. m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 538. Azoický, řec. = neoživený. A. útvary. Stč. Zem. 682. — A. břidlice. Krč. v Kv. 1884. 533. Azon, u, m., v lučbě. Vz Šfk. Poč. 464. Azoospermie, e, f., řec. = nedostatek živých, pohyblivých vlákének v semeni lid- ském. Slov. zdrav. I. 19. Azor, a, m. = psí jm. Brt., Sd. — A., u, m. = druh kabátu. U Olom. Sd. Azot, u, m. = dusík. Slov. zdrav. I. 19. Azotit, u, m., v lučbě. A. boru, kalia, selenu. Vz Sfk. Poč. 56.	Azoturie, e, f., řec. = stav, ve kterém moč nesmírné množství dusíku obsahuje. Slov. zdrav. I. 19. Aztecké stavby. Vz Aztekové, KP. I. 101., S. N. Azulin, u, m., v lučbě. Prm. Azur, u, m. = nebeská modrosť, blankyt, die Himmelsbläue, himmelblaue Farbe. A. nebes. Vrch. Azurit. Dodej: Vz KP. III. 64.. Bř. N. 154., Šfk. Poč. 276., KP. IV. 141., 696., S. N. Azurný = modrý. A. nebe. Vrch. Vž násl. Azurový, v obec. ml. lazurový = blan- kytný, himmelblau. Oček a-vý svit. Čch. Bs. 96. Azyg-os, u, m. = žíla lichá. Slov. zdrav. I. 19. Až, příslovce. V 9. ř. tohoto článku za Rkk.: Velmi krásný od pat až do vrchu. Bj. Mají toho až do Boha (mnoho, s do- statek). Us. Vck. — Na konci v ř. 17.: Král pokoj zachovati rozkázal až do vyslyšení pře. Čr. Až do súmraka. BO. Aže v den pokolenie; Až ty zhynú. Ž. wit. 60. 7., 17. 38. — II. Spojka. V řádce 8. za Kom.: Dotud něco praští, až se přelomí; Kázal ho tak dlouho bíti, až skonal. Brt. S. 3. vyd. 140. — Vř. 11. za Byl.: Horatius vojsko nepřátelské, až by most zřícen byl, zastavil; Čekali, až by rozešel se lid. Brt. S. 3. vyd 140. — V 17. ř. za D.: Rozlobili se, až ten spis i zapověděli. Čr. Toť mu dá velikú ránu, až by tam vložil celú vránu. Výb. II. 33. Některý padl, až nevstal; Zezulenka kuká, až se skála puká; Boj byl tak lítý, až u břehu moře krví se zardívalo; Škody staly se ve- liké, až teskno bylo o tom slyšeti. Brt. S. 3. vyd. 136. — Zhusta užívá se těchto vět ellypticky vztahem k zamlčené větě hlavní: Však až teskno mezi nimi se motati; Až mi té nedbalosti hněvno bylo; Až mi srdce trnulo na to hledě; Až Hanba bylo poslou- chati; Až hrůza na to patřiti. Brt. S. 3. vyd. 136. Jest mi až nedobře. Dch. — Jindy věta hlavní béře se na formu věty srovná- vací: Až se hory zelenají, jak zpívají. Ib. — V 30. ř. po (Č.): Prve než jest Abraham byl, až jsem já. Krist. 79. b. Dřéve než vynde, až zahyne. Ž. Kl. 128. b. Dřieve než šest dní pominu, až ztrati liuda třetinu. Alx. Ale dříve, nežli Oniáš do Syrie přijel, až král Seleukus umřel. Plác. Než se po- čalo jedno konati, až se jiné počalo s druhé strany kaziti. Dekr. jedn. brat. 1617. Prvě než si bit, až tě bolelo. Pass. Prvě než tráva zroste, až kóň umře. Smil. Než za- zpievá kokot, až mne třikrát zapříš. ZN. On to ještě mluvieše, až zástup přiblížil sě. ZN. Vz více příkladů v Jir. Nkr. 89. — Ve spojení s tak. Néni až tak horócné. V Bo- huslavsku na Mor. Neor. Dnes není až tak horko. Mor. Vck. — Až samo se sesilňuje. Šak tě sprovodím, až sprovodím. V Bohu- slavsku na Mor. Neor. Napomínal sem ho, až napomínal. Na mor. Val. Vck. Ty špato špatúcná, až špatúcná; To je veliké lum- pisko, až lumpisko; Šak já mu dám, až mu