Předchozí (924)  Strana:925  Další (926) |
|
|||
925
|
|||
|
|||
dám. Na Zlinsku. Brt. Oni sú hluši, až oni
sú hluši; Ej, dyby tak chtělo hodně pršat, až hodně pršat. Brt. D. 170. — Až = at. Zapni sa, až ti není zima. Až neupadneš! Ponáhli sa, až ťa nečekám. Oni chceli, až by to ostalo tak. Pověz mi, až vím. Brt. D. 170. Na mor. Val., v jihových. Mor. Brt. D. — Až = vždyť. Až on to byl! Mor. Vck. Ažanka, y, f. A. (ožanka) kočičí, kočičí koření, teucrium marum (verum), das Amber-, |
Katzen-, Schlag-, Mastix-, Theriakkraut. Mllr.
104. Ažda = snad. Vz Azda. Slov. Němc. VII.
20., Ssk. Až i. Za Svěd.: Jiní kněží ze vší téměř
Prahy, až i opat slovanský, také přišli. Čr. Ažio. Přidej: A. směnečné. Kaizl 154.,
233. Vz S. N., Kram. Slov. 7. (Agio). Ažiový, Agio-. A. příplatek. Kaizl. Vz
S. N., Kram. Slov. 7. |
||
|
|||
B.
|
|||
|
|||
Na str. 39. a. v ř. sh. 15. vynech v a f,
které jsou retozubné a ve 20. ř. za Jg. přidej : B jest dle proudu, za kterého se článkuje, hláskou jasnou a poněvadž se okamžitým přerytím proudu článkuje, hláskou okamžitou a vzhledem ku složitosti, jednoduchou a vzhledem ku měkkosti obojetnou (vz Ob- měkčování). Vz Gb. Hl. 20.—22. Při b sra- zeny jsou oba rty a proud musí si násilným jich roztržením cestu proklestiti, což se stává při b za nárazem mírnějším, při p za nárazem prudším. Gb. — Ib. ř. zd. 29. po Šb. přidej: brablc, brablenec, brstva, brstevník, břískať, břeščák, břed, břeteno, klebeta, skyba, pří- sbisko. Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 22. po: Vz P: babrať i pabrať. Na Zlinsku. Brt. — lb. ř. zd. 14. za Kts.: bramor, brablenec, darebný, pisebný. Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 9. za Šb.: grmle — brumle, zgłýňať vedlé zbłýňať: Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 5. ku konci přidej: O střídání b s p, v, f, d, m vz Gb. Hl. 93.—94. Kacamajka, dŕemeno, drpać = kacabajka, břemeno, drbać, gybza vedlé bybza (daremní věc). Mor. Brt. D. — Ib. ř. zd. 3. přidej: blízati proti lízati, breptati proti reptati, bahnice proti strb. agnica; v dialektických slovích: botka (stč. votka) a bacoun m. otka a ocún. Gb. Hl. 118. — Str. 39. b. ř. sh. 8. po Kts. přidej: B se odsouvá před n, í a z předložky ob, vz Gb. Hl. 111. a Mkl. aL. 233. — Cf. také S. N. — B. = h o pul tonu snížené, též hes. B-dur, b-moll. Mit. — B' (jotované) na Lašsku. Vz Brt. D. 98. Ba. V 6. ř.: Ba přisvědčuje vůli jiného-
Poďme radši. Ba. — Ba ďácha! ba šmaka! Brt. D. 170. Ba ďábla! Ba čerta! Tč. Ten scházi! Ba scházi, staroščó! Mor. Neor. — V 8. ř.: Zdaliž jest toliko Bůh židův? Zdaliž také není i pohanův? Ba jistě i pohanův. Brt. S. 3. vyd. 120. — V 18. ř. po rodičův: Dříve třiceti let bude na stromě na sta, ba na tisíce ratolestí. Brt. S. 3. vyd. 120. Ukáži netoliko tři řádky, ale i deset, ba i více. Sturm. Ja by će vyvedla ba i přes celučký les. Sš. P. 381. — Ku konci ad 5. přidej: Ba by mi to Bóh dáti ráčil. Sat. — Cf. Jir. Nkr. 92. -ba. Přidej: Vz Bž. 231. a v poslední
řádce stůjž: -ný m. ný. Před -ba měnívá se n v m: hanba — hamba, a na Zlinsku |
v ň: hanba. Vz N. Nádba = naděje; Jaká
mlaťba, taká plaťba, sečba. Brt. D. 144. Baaky, pl. = znamení loděm ohněm,
světlem atd. Baaken sind Zeichen durchs Feuer. Licht usw., nach denen die Schiffe zur Vermeidung von Unglücksfällen sich zu richten haben. Za to lodníci platí poplatek: baakové, das Baakengeld. Kh. Baal (= pán), a, m., všeobecné jm. po-
hanských bohův. Vz S. N., KP I. 112., Kram. Slov. 24. Baba, vz Bába.
Bába. V 2. ř.: B., vetula, lit. boba, skr.
bābā. Mkl. aL. 104. Cr. Šrc. 242., 252. V Rusku b. = každá vdaná ženska. Osv. 1886. 1. seš. — Ř. 14. za Er. P. 278.: Neber sobě, můj synečku, pro peníze babu, kde s ňú půjdeš, šohajíčku, pro velikú haňbu? Sš. P. 667. Dávali mi starú babu, že by som ju miloval, vrabci žitko vyzobali a já by som plevy bral. Koll. Zp. I. 272. A ja nechcem starú babu, s tou sa nechcem za- bávať, ja si vezmem mladé dievča, čo mňa bude rádo mať. Sl. spv. I. 39. Potkáš-li starou babu, znamená to neštěstí. Kld. Staršieho netreskci, ale pros jeho jakožto otcě, mladcóv jakožto bratří, babek jakožto matek, mladiček jakožto sestřiček. ZN. Bába přede, Bůh jí nitku vede. Sb. uč. — B. = babička, die Grossmutter. Báby i strýci rovně se dělí. Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384. — Ř. 15. za: s příhanou: Přijela baba z města, přivezla tři koše novin. Cf. Babí (klepy). Babo, dej rady, guter Rath ist theuer. Pk. Staré babe dejme hrabe, aby s něma hrabala. Sš. P. 668. Stará b. dudlavá. Sš. P. 145. Jedna baba z Pataloha, druhá baba z Treště, čert je hodil do potoka, ony jsou tam ještě. U Rychn. Anoť repce baba pochukujíc. Št. Kn. š. 9. Baby kúzelné. Vz Sbtk. Rostl. 27., Cod. jur. IV. 3. 2. 403. B. kostelní. Tk. III. 69., 211. — B., babička, paní bába, bába pupkořezná, žena babicí, babice, žena položná, die Hebamme. Vz Enc. paed. L 436., Slov. zdrav. 20. — Str. 40. b. ř. sh. 9. za Us.: B. polní, obilní. Vz Sbtk. Rostl. 25., 26., 62. — B. = vokrapek, kdo naposled uhodí cepem. U Kvasin. — B. = (veliká) buchta. Napečo vám babiček. Mor. Neor. Us. — Ib. ř. 18. Mlčel jako s teplou bábou (ne: babou, ač by tak mělo býti; mělo by to jiný smysl). |
||
|
|||
Předchozí (924)  Strana:925  Další (926) |