925

dám. Na Zlinsku. Brt. Oni sú hluši, až oni
sú hluši; Ej, dyby tak chtělo hodně pršat,
až hodně pršat. Brt. D. 170. — Až = at.
Zapni sa, až ti není zima. Až neupadneš!
Ponáhli sa, až ťa nečekám. Oni chceli, až
by to ostalo tak. Pověz mi, až vím. Brt.
D. 170. Na mor. Val., v jihových. Mor. Brt.
D. — Až = vždyť. Až on to byl! Mor. Vck.
Ažanka, y, f. A. (ožanka) kočičí, kočičí
koření, teucrium marum (verum), das Amber-,

Katzen-, Schlag-, Mastix-, Theriakkraut. Mllr.
104.

Ažda = snad. Vz Azda. Slov. Němc. VII.
20., Ssk.

Až i. Za Svěd.: Jiní kněží ze vší téměř
Prahy, až i opat slovanský, také přišli. Čr.

Ažio. Přidej: A. směnečné. Kaizl 154.,
233. Vz S. N., Kram. Slov. 7. (Agio).

Ažiový, Agio-. A. příplatek. Kaizl. Vz
S. N., Kram. Slov. 7.

Na str. 39. a. v ř. sh. 15. vynech v a f,
které jsou retozubné a ve 20. ř. za Jg. přidej :
B jest dle proudu, za kterého se článkuje,
hláskou jasnou a poněvadž se okamžitým
přerytím proudu článkuje, hláskou okamžitou
a vzhledem ku složitosti, jednoduchou a
vzhledem ku měkkosti obojetnou (vz Ob-
měkčování). Vz Gb. Hl. 20.—22. Při b sra-
zeny jsou oba rty a proud musí si násilným
jich roztržením cestu proklestiti, což se stává
při b za nárazem mírnějším, při p za nárazem
prudším. Gb. — Ib. ř. zd. 29. po Šb. přidej:
brablc, brablenec, brstva, brstevník, břískať,
břeščák, břed, břeteno, klebeta, skyba, pří-
sbisko. Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř. zd. 22. po:
Vz P: babrať i pabrať. Na Zlinsku. Brt. —
lb. ř. zd. 14. za Kts.: bramor, brablenec,
darebný, pisebný. Na Zlinsku. Brt. — Ib.
ř. zd. 9. za Šb.: grmle — brumle, zgłýňať
vedlé zbłýňať: Na Zlinsku. Brt. — Ib. ř.
zd. 5. ku konci přidej: O střídání b s p,
v, f, d, m vz Gb. Hl. 93.—94. Kacamajka,
dŕemeno, drpać = kacabajka, břemeno, drbać,
gybza vedlé bybza (daremní věc). Mor. Brt.
D. — Ib. ř. zd. 3. přidej: blízati proti lízati,
breptati proti reptati, bahnice proti strb.
agnica; v dialektických slovích: botka (stč.
votka) a bacoun m. otka a ocún. Gb. Hl.
118. — Str. 39. b. ř. sh. 8. po Kts. přidej:
B se odsouvá před n, í a z předložky ob,
vz Gb. Hl. 111. a Mkl. aL. 233. — Cf. také
S. N. — B. = h o pul tonu snížené, též
hes. B-dur, b-moll. Mit. — B' (jotované) na
Lašsku. Vz Brt. D. 98.

Ba. V 6. ř.: Ba přisvědčuje vůli jiného-
Poďme radši. Ba. — Ba ďácha! ba šmaka!
Brt. D. 170. Ba ďábla! Ba čerta! Tč. Ten
scházi! Ba scházi, staroščó! Mor. Neor. —
V 8. ř.: Zdaliž jest toliko Bůh židův? Zdaliž
také není i pohanův? Ba jistě i pohanův.
Brt. S. 3. vyd. 120. — V 18. ř. po rodičův:
Dříve třiceti let bude na stromě na sta, ba
na tisíce ratolestí. Brt. S. 3. vyd. 120. Ukáži
netoliko tři řádky, ale i deset, ba i více.
Sturm. Ja by će vyvedla ba i přes celučký
les. Sš. P. 381. — Ku konci ad 5. přidej:
Ba by mi to Bóh dáti ráčil. Sat. — Cf. Jir.
Nkr. 92.

-ba. Přidej: Vz Bž. 231. a v poslední
řádce stůjž: -ný m. ný. Před -ba měnívá
se n v m: hanba — hamba, a na Zlinsku

v ň: hanba. Vz N. Nádba = naděje; Jaká
mlaťba, taká plaťba, sečba. Brt. D. 144.

Baaky, pl. = znamení loděm ohněm,
světlem atd. Baaken sind Zeichen durchs
Feuer. Licht usw., nach denen die Schiffe
zur Vermeidung von Unglücksfällen sich zu
richten haben. Za to lodníci platí poplatek:
baakové, das Baakengeld. Kh.

Baal (= pán), a, m., všeobecné jm. po-
hanských bohův. Vz S. N., KP I. 112.,
Kram. Slov. 24.

Baba, vz Bába.

Bába. V 2. ř.: B., vetula, lit. boba, skr.
bābā. Mkl. aL. 104. Cr. Šrc. 242., 252.
V Rusku b. = každá vdaná ženska. Osv.
1886. 1. seš. — Ř. 14. za Er. P. 278.: Neber
sobě, můj synečku, pro peníze babu, kde
s ňú půjdeš, šohajíčku, pro velikú haňbu?
Sš. P. 667. Dávali mi starú babu, že by
som ju miloval, vrabci žitko vyzobali a já
by som plevy bral. Koll. Zp. I. 272. A ja
nechcem starú babu, s tou sa nechcem za-
bávať, ja si vezmem mladé dievča, čo mňa
bude rádo mať. Sl. spv. I. 39. Potkáš-li
starou babu, znamená to neštěstí. Kld.
Staršieho netreskci, ale pros jeho jakožto
otcě, mladcóv jakožto bratří, babek jakožto
matek, mladiček jakožto sestřiček. ZN. Bába
přede, Bůh jí nitku vede. Sb. uč. — B. =
babička, die Grossmutter. Báby i strýci rovně
se dělí. Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384. — Ř.
15. za: s příhanou: Přijela baba z města,
přivezla tři koše novin. Cf. Babí (klepy).
Babo, dej rady, guter Rath ist theuer. Pk.
Staré babe dejme hrabe, aby s něma hrabala.
Sš. P. 668. Stará b. dudlavá. Sš. P. 145.
Jedna baba z Pataloha, druhá baba z Treště,
čert je hodil do potoka, ony jsou tam ještě.
U Rychn. Anoť repce baba pochukujíc. Št.
Kn. š. 9. Baby kúzelné. Vz Sbtk. Rostl. 27.,
Cod. jur. IV. 3. 2. 403. B. kostelní. Tk. III.
69., 211. — B., babička, paní bába, bába
pupkořezná, žena babicí, babice, žena položná,
die Hebamme. Vz Enc. paed. L 436., Slov.
zdrav. 20. — Str. 40. b. ř. sh. 9. za Us.:
B. polní, obilní. Vz Sbtk. Rostl. 25., 26.,
62. — B. = vokrapek, kdo naposled uhodí
cepem. U Kvasin. — B. = (veliká) buchta.
Napečo vám babiček. Mor. Neor. Us. — Ib.
ř. 18. Mlčel jako s teplou bábou (ne: babou,
ač by tak mělo býti; mělo by to jiný smysl).