926

Č. A zrovna to hned s teplou bábou vy-
řídila (za čerstva). Us. Vk. B. z mrkve, ruská,
polská. Šp. — Ib. ř. 18. za Zlob.: B., hora
u Jince. Krč. v Kv. 1884. 441. Baba či Hora
babčina, na Mor. Km. Velká Baba, hora
v Příbramsku; Malá Baba. Krč. — Baba,
jm. polní na Mor. Brt., Pk. — Baba, ves
v Litoměř. Vz Blk. Kfsk. 846. — Baba, samota
u Vlašimi a Dobříše; myslivna u Kosmonos.
PL. — B., hora. Tk. II. 264., III. 50. — Ku
konci článku. Die Weissbrühe, das Gerbefett.
Šp. Vz Promočiti. — B. = strašák v poli,
aby se ptáci báli, die Vogelscheuche. Slov.
Zátur. — B. = nástroj k tlučení země, panna,
beran, die Ramme. NA. III. 147., Čsk. Na
Slov. Ssk. — B. = přivázání pavuzy od
žebřiny k žebřině. Přivázati do baby, na
babu. U Hořic. Hk. — Baby = zemní čme-
láci. U Vítkova u Písku. Šg. — B. Bude
pršeti, baby jedou na jarmark (říkají, dě-
lají-li se při dešti žblabuně na vodě). U Sol-
nice. Frch. — Baby = veliké, nazelenalé
zimní hrušky. Na Hané. Vck., Brt. — B. =
závada, der Haftstein. Sl. les. — B. = zátka
z hadrů, jíž se zacpávají kamna, aby teplo
komínem neucházelo. Na mor. Val. Vck.,
Brt. D. 198. — B. = převařené pivo, das
Schwarzbier. Suk. — Baba, y, m., os. jm.
Pal. Rdh. I. 117., B., y, f., os. jm. ženské.
Pal. Rdh. I. 118.

Babáčkova Dorota. Blk. Kfsk. 994.

Bábačky, pl., f., abgefallenes Obst. Slov.
Ssk.

Babák, a, m., samota u Písku; mlýn
u Vel. Meziříčí. PL. — B. = bubák. Šm. —
B., os, jm. Sš. P. 615.

Babáky Horní, Ober-Babakow, samota
u Hlinska; B. Dolní (Babák), Unter-Babakow,
ves u Hlinska. PL.

Babánek, nka, m., os. jm. Šd. B. Frant.
Vz Jg. H. l. 531.

Babař, e, m. = baban. — B., der Weiber-
narr. Slov. Ssk.

Babátko, a, n. = děťátko, kleines Kind.
U mor. Březové. Brt. v Osv. 1884. V kolísce
húšká se b. Brt. L. N. II. 109. Pojď dě-
ťátko, pojď babátko! Nrd. Bld. 11. Cf. Bábě.

— B. = panenka, loutka. Slov. Rr. Sb.
Babce, dle Budějovice, samota u Berouna.
Babčice, e, f. = mosazný kroužek, do

něhož se na vestě haklík zapíná. B. a haklík
na zapínání. Na mor. Val. Vck. Vz Babka.

— B., dle Budějovice, Babschitz, ves u Tá-
bora; Babtschitz, ves u Benešova v Budě-
jovsku. PL.

Babčička, y, f., ein Bund Flachs. Slov.
Ssk. — B. = babčice. Do b-ky zapíná sa
háčik. Slov. Rr. Sb.

Bábě, ěte, n., pl. babata. Na mor. Val. =
panna, loutka, die Puppe. Vck.

Babečka, y, f. = babička.

Babečkář, e, m. = babař.

Babel, a, m. = Babylon.

Babela, y, f., os. jm. Šd.

Bábenček, nečka, m., ein Knäbchen;
Püppchen. Slov. Bern.

Bábenee, nce, m. = baba. To je b.! Slov.
Ssk.

Baběnice (Paběnice), dle Budějovice, Ba-
benitz, ves u Jesenic. PL.

Babenka, baběnka, y, f. = zdrobnělé
baba, stařenka, babička. Mor. Brt. L. N. II.
109., Šd. Už baběnka umřela, co oplatky
nosila. Sš. P. 608. Také Slov. Rr. Sb. —
Baběnky, druh hub, eine Pilzart. Bauer.

Babětín, a, m., Babuthin, ves u Bene-
šova (Bensen) u Č. Lípy.

Babí. Ř. o. za Jg.: Něm, der Sommer-
faden. Dch. B. léto = předjesení, der Vor-
herbst. Sl. les. B. léto teplé sluneční počasí
po sv. Václavě, léto svatováclavské; také
vláčka či předivo malounkých pavoučků
(aranea obtextrix), po polích a křovích toho
času se táhnoucí a větrem lítající. Vz S. N.
Divoké husy na odletu, konec babímu létu.
Moravan 1875. Vz Er. P. 94. Babích klepův
ani na svini neobjedeš. Us. — B. pes =
chlpatá húsenica (housenka), ktorá sa, ako
sa jej človek dotkne, do kotúčky zkrčí. Je
potravou kukačky. Krčí sa ako babij pes.
Slov. Zátur. — Ř. 8. za Jg.: B. jahoda =
čípek, streptopus amplexifolius, der Knoten-
fuss, rostl. Vz Čl. Kv. 127., FB. 20., Slb.
193. B. jahoda, der Mäusedorn. Slov. Ssk.
B. hněv 1. = lopuch plsťnatý, kodáčí, lo-
poučí, veliký n. vysoký n. hořký lupen, babí
kořen, řepík hořký n. větší, lappa major,
arcticum, die grosse Klette, Ross-, Spinnen-
klette, Klettenwurzel, Mllr. 15., Sl. les., Kram.
Slov. 24.; 2. = babí kořen, jehlice, ononis
spinosa, die Hauhechel, das Hackel-, Hechel-,
Harn-, Stachelkraut. Mllr. 74., Slb. 537., Čl.
Kv. 378., Rstp. 356., Sl. les., Rosc. 167.
FB. 102. — B. zub = šupinovatý kořen,
podbílek, kyčelnice, neboj se, smetaník, la-
thraea squamaria, L., dentaria bulbifera, die
Schuppen-, Georgen-, Mai-, Zahn-, Bleiwurzel.
Mllr. 59., Slb. 302., 696., Rstp. 1160., Ol.
Kv. 247., FB. 59. — B. kapsy = penízek,
kokoška, běta suchá, selská horčice, taška,
pastusi tobolka, thlaspi arvense, bursa pa-
storis, das Hirtentaschel, rostl. Mllr. 105. —
B. květ, bartsia alpina, rostl. Čl. Kv. 246.
B. brucho = šalvia lúčnia, salvia pratensis.
Slov. Rb. Sb. B. listí (na Hané: psí jazýček)
= jitrocel, der Wegerich. U Mor. Ostravy.
Wrch.

Babice, dle Budějovice, Babitz, vsi u N.
Brodu, u Čechtic, u Přestic, u Dnespek,
u Rosic, u Adamova, u Olbramovic, u Mor.
Budějovic, u Hranice, u Šternberka, u Uher.
Hradiště; Gross-Babitz, samota u Votic, vsi
u Chlumce a u Říčan; B. Malé, Klein-Babitz,
samota u Chlumce, ves u Říčan; Pobitz,
ves u Teplé (u kláštera); Wabitz, ves u Ho-
stouně. — Cf. Tk. I. 439., II. 421., V. 64.
— Cf. Blk. Kfsk. 1280., Sdl. H. I. 126., II.
34., IV. 215., 345. — Babice, e, babička, y,
f. = pavouk, který dělá babí léto na podzim.
Na Ostrav. Tč.

Babici bába = babička porodní. Us. Rgl.

Babictví, n. = náuka o babení či pomá-
haní při porodu, jež vykonávají ženy, k tomu
účelu zvláště vycvičené a vzdělané. Vz Bába,
Enc. paed. I. 436.—441., S. N.

Babiččin, a, o, der Grossmutter gehörig.

Babička, die Grossmutter, na Mor.: sta-
renka. Brt., Mřk. B. (porodní) od babiti.
Cf.: tráviti — travička. — B., vz Babice
(pavouk). — B. = čtyřhranná, podlouhlá