927

buchta. Vz Bába. Ve Vsetíně. Vck. B-ky
jésti. Sš. P. 708. — B., něm. Baby, ves
u Náchoda; Bamberg, ves u Kaplice. PL.
Cf. Blk. Kfsk. 530, 655., 846., Sdl. Hr. III.
301.

Babičky, pl., f., Klein-Babitz, samota ve
Voticku.

Babietka, y, f. = bambitka. Slov. Rr.
Sb.

Babí Gora znamená vůbec Tatry neboli
Karpaty jakož i zvláště mnohé jednotlivé
vrchy jakožto částky Tater. Bačk. Pís. I.
409.

Babí Hora. Vz Sdl. Hr. IV. 352., S. N.,
Babí Gora.

Bábika = Alžběta. Slov.

Babikrovka, y, f. = kokořík. Šm.

Babin, a, m., vsi u Kamenice nad L. a
u Horažďovic. PL. Cf. Blk. Kfsk, 850., Sdl.
Hr. IV. 174.—176.

Bábin, a, o = bábě náležející, der alten
Frau gehörig. — B., Hebammen-. Néni vina
má, ani bábina, a je vinen panáček, že mně
solil jazéček, chce se mně vína. Sš. P. 650.

Babina, y, f., vrch v Mal. Hontu na Slov.
Let. Mtc. S. VI. 2. 6. — B., samoty u Tur-
nova a v Chotěborsku; vsi u Plas, Ústí n.
L a Litoměřic. Vz Babiny.

Babince, pl., m. = obálenka, obalené, za-
vité, otočené vlasy. Vdané a závitky za-
plétají vlasy kolem hlavy v babince. Na
mor. Val. Vck.

Babinec Přidej: žebračka. — B. = kopka,
hromádka sena; veliké babince slují kopy.
Na mor. Val. Vck., Brt. Seno do babinců
skládati. Nl. — B. = potůček u Náměště.
Šd. — B., vz Babince. Vck.

Babinek, nka, m. = kopec u Vsetína.

Babiněti. — čím. Vojsko prací prospívá
v zmužilosti, ale zahálkou v ní krsá a babiní.
Abr.

Babinetl, a, m. = baba. Us. Bvř.

Babiněves, vsi, f., byla ves v Sedlčansku.
Tk. III. 130.

Babinka, y, f., samota u Kamenice nad
L. PL. — B. = babička.

Bábinka, y, f. = Barbora. Us. — B., jm.
jedné z nejstarších čes. mušlí. Barrande.

Babinský, altweibisch. Kteří vedlé do-
mněnie babinského mnie, by hřiechóv byli
prázdni, když sě zpoviedají, ale z úmysla
hřiechu nevypustie. Hus II. 142.

Babiny. Za Jg. přidej: Druh koudele
zvl. provazníkům, das Schwingwerg. Us.
Hk. — B., vsi u Plas, Ústí n. L. a Litoměřic.
Vz Babina, Tk. I. 363. Cf. Blk. Kfsk. 227.,
534.

Babiti. — koho. Žena, ježto dietky babí.
BO. — kde. Bude vám u mne trochu b.
Kos. 01. I. 31.

Babitín, a, m., byla ves v Litoměř Vz
Blk. Kfsk. 53

1. Babka. Ř. 2. B. = bába porodní. Mor.
Brt. Neor., Brt. D. 198. — Ř. 4. po Heller:
B. = špatný haléř uherský do zemí českých
sněmem nepřipuštěný. Brt. Ani babky tam
není = nic. Bdl. Oj, kebych ju mohôl predať
za dve babky, ochránil bych si dom i role
i statky. Sl. spv. II. 52. Pil by víno kolébač,
kupil si ho za babku, vylil si ho za lavku.

Sš. P. 510. Babky mince po malém penízi
toliko brány býti mají. Zř. zem. V. 17. Kúpil
si ho za babku. Sš. P. 510. B. k babce,
budú plné kapce. Slov. Tč. A my jsme měli
u něho čtyři babky a ty nám dal. NB. Tč.
93. — Ř., 14. po 437.: — Babky = peníze
vůbec. Ten má babky. Us. — Ř. 17. za
hřebovna: B. = malá kovadlinka svrchu
čtyřhranná a plochá, ze zpodu ve hrot při-
ostřena a do krče zaražená, na níž se kosy
a srpy kladívkem naklepávají. Vz předchá-
zející význam. Us. Hk. B. = špalíček s důlkem,
do kterého se při nýtování klade hlava do-
sedací nýtu, aby se nerozbila, když se za-
vírací hlava nýtu stlouká, der Stöckel. Vz
Nýt, Včř. Z. I. 18. — Ř. 18. za Häftel.
B. = matice, do niž se haklík zapíná. Brt.
D. 198. Šroubek a b., die Schraubenmutter;
Háček a b. Tč. Vz Babčice. — Ř. 21. za svorník
přidej: nebo hřebík, v níž se upevňuje žehle
n. tyčka se sítí. — Ř. 24. za Rebstock dej:
Vz Řez. V násl. ř. za Us.: — B. = zakrnělý
strom. Us. Psčk. B-ky = stromy, které se
ve výšce 7—8 střevíců sřezávají, aby vy-
hnaly mnoho větví, Kopfheister. Sl. les. —
Ř. 26. za přede: babtička lnu, obvláček, že-
mlička. Hk. — ad B v botanice: B. vodní =
jitrocel vodní, žabník, lopatka, lžíce pan-
ská, alisma plantago, plantago aquatica, das
Froschkraut. Mllr. 10., Slb. 226., Rstp. 1241.
— B. —javor babyka, černý klen, acer cam-
pestre. Rstp. 216. — ad B. = sykora. B. =
sykora lužní, parus palustris, die Sumpf-
meise. Ves. IV. 75., Sl. les. — ad B. =
chroust, plzník, przník, melolontha vulgaris,
der Maikäfer, Eckerschäfer, Kauzkäfer. Sl.
les., Brt, Kk. Br. 187., Mllr. 18., KP. III.
313., 314. — B. Mraky beránky, klesnou-li
níže, stávají se většími a slovou babkami.
Stč. Zem. 626. — B. = jm. feny. Šd. —
Babky, Hundspflaumen. Najedl se babek.
U Počát. Jdr. — B. = bábovka. Vz Bába.
V Kruml. Bauer. — B. = koláč s přehrnutým
krajem. V Plasku a Klat. Plk. — B. =
vrch u Příbrami, lesnatý vrch u Černošic.
Krč. — B., samota u Kaplice. PL. — B. =
mistička (skok ploského kamene po vodě,
hodí-li se z pošika po vodní hladině). Na
Zlinsku. Brt.

2. Babka, y, m., os jm. B. Jiřík, Jeroným,
Jan. Vz Žer. Záp. I. 177., 189., 183., II. 9.
B. ryt. Joachym. Blk. Kfsk. XXII., 2. B.
Vavřinec. Tk. V. 72. B. Václ. Tk. VI. 86.

Babkov, a, m., ves jihozáp. od Žiliny
na Slov. Šd.

Babkování, n. V dolsku slovenském zvou
to (medvěda voditi) b-ním, že mají při tom
šátky na zad uvázané jak babky. Sš. P. 732.

Babkovitý. B. dřevo (zababčilé), Holz
von alten Stöcken. Sl. les.

Bablah, u, m., das Bablach. Východo-
indijský, africký b. Šp.

Bablati = špatně upraviti, uvařiti,schlecht
zurichten. — co: jídlo. Mor. Brt.

Babler, a, m. B. Tomáš. 1550. Vz Jg.
H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 40.

Babina atd. = bavlna. Bern.

Bablunitka, y, f., bullaria, der Ballen-
sporling, rostl. B. obecná, b. umbelliferarum.
Rstp. 1293.