929

Baburence, pl., m. = kočičky, Baum-
kätzchen, Palmzweige. Slov. Ssk.

Baburiatka, pl., n. = baburence. Slov.
Ssk. — B. = housátka. Vz Babuliatko.
Slov. Rr. Sb.

Baburky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk.

— B. = housátka. Slov. Rr. Sb.
Babury, pl., f. = housata. Slov. Rr. Sb.
Babuš, e, m., os. jm. Na Slov. Šd. —

Babuš, babuš, babuš (volání na husy)! Cf.
Babula. Slov. Mt. S. I. 152., Dbš. Obyč.
162.

Babuša, podlé Káča = babička. Mor. —
B. = Barbora. Slov. Ssk. Mor. Brt. D. —
B. = husa. Slov. Ssk. — B. = kozí jm.
Na Mor. Brt. — B. = kráva červená, babu-
šistá, s bílou hubou babušnatá. Mor. Brt.,
Vck. — B. = způsob vázání ženského šátku.
Vz Babka. Mor. Kld. Měla šátek na babušu
zavázaný. Slez. Šd. Vz násl. — B. = děvče,
má-li hlavu do šátku zavitou. Ostrav. Tč.

— B., fussilago farfara, der Huflattig, rostl.
Slb. 449.

Babušanka, y, f. = šatka, kterou se
hlava ženšká v okolí rožnovském shora
dolů pod bradou do týla zavazuje; hlava
tak zavázaná jest hlava babušená. Mor.
Kld. I. 16.

Babušistý. B. kráva. Vz Babuša. Brt.
D. 198.

Babušiti, il, en, ení = šatkou zavázati.
Vz Babušenka. Č. Čt. II. 385.

Babuška, y, f. = černá ovce s bílým
pruhem přes nos a přes hlavu. Mor. Brt. —
B. = babuše, rostl. Mllr. 108. — B. = sý-
kora, parus caeruleus. Na Zlinsku. Brt. —
B. = Barbora. Mor. Škd.

Babušnatý. Vz Babuša.

Babůvka, y, f. = bábovka, der Kugel-
hupf. Us. Kšá. — B. = druh pekáče. Vz
Pekáč. Mor. Brt. — B., druh hrušek. Mor.
Brt.

Babyka, y, f., rostl. Přidej: javor ba-
byka, acer campestre. Vz Schd. II. 298.,
FB. 87., Slb. 645., Kk. 231., Čl. 62., Čl. Kv.
328., Rstp. 216., S. N., Rosc. 155.

Babylon = zmatek. Kdo mně z toho
babylona pomůže? Kos. 01. I. 288. — B.,
samota u Nových Zámků, u Nechanic, u Su-
šice, u Loun, u Golč. Jeníkova, ves u Do-
mažlic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 909.

Babylonie, e, f. = nížiny při dolním
běhu řek Eufrata a Tigrida. Vz S. N.

Babylonský. B. věž, KP. I. 112., talent,
loket. ZČ. I. 12. Noc je dlouha, jako stín
b-ské věže. Dř. B. vrba = smutková etc.
Vz S. N.

1. Bác, plums! Děj v minulosti rychle
nastupující vyjadřuje se zvláštními slovci
onomatopojskými: bác, błk,brdúc. Běží, běží
a na jednúc bác do błata (spadl). Mor. Brt.
D.

2. Bác, e, m. Vz Dřevěnek. — B. = buchta
z bramborův a mouky. U Příbr. L. Šbk. Vz
Bacan, Bachanec.

Báca, m., dle Báča, os. jm. Mor. Šd. —
B., f., dle Káča, der Schlag, Dal mu bácu.
U J. Hrad. Mtš. Dostaneš od tatulka baču.
Ostrav. Tč.

Bacák, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Bacalka, y, f. = malá hospoda, ein klei-
nes Wirthshaus. Je šenkýřem jen v bacalce.
Us. u Sadské. Kšt. — B., druh hrušek.

Bacan, a, m. = bocan, der Storch. U
Místka. Tč. — B., u, m. = bác (buchta).
Cf. Báč, Toč. U N. Kdyně. Psčk. U Staň-
kova. Na Hané = sprostá buchta. Brt.

Bacati, vz Baciti.

Bacgati = stechen. Slov. Rk.

Bacchant, a, m. B-ti, v Čechách = bě-
houni, potulující se studenti, klerici. Vz
Enc. paed. I. 463.—467., S. N.

Bacchantský, bacchantisch. Pdl.

Bacchický = bujný, üppig. Lpř.

Bacchoctitel, e, m. Koll. St. 605.

Bacchovati = slavnosť Bacchovu slaviti,

ßax%ev£iv. Lpř.

Bacchovník, a, m. = bacchant. Lpř.
Bacch-us, a, m., vz Vlšk. 27., 28., 32.,
S. N.

Bacili, a, m., bacillus. B. cholerový
(bakterie). Vz Slov. zdrav. 20.

Bacín, a, m. = vrchol u Vinaříc v Be-
rounsku. Krč.

Baciti. — (čím) kam. Bacil ho pěstí
do skráně. Us. Kál. Bácni na zem (polož
se) a spi. U Olom. Sd. — kým oč: chla-
pem o zem. Us. Tč.

Backo, a, m. = bratr. Kedzby b. přišeu
(přišel). Sš. P. 78.

Backovice, dle Budějovice, Batzkowitz,
ves u Dešné. PL.

Baclatý = buclatý. Ostrav. Tč.

Bacnatý = čapatý. Bacnaté hrušky. Na
mor. Slov. Brt. D. 198.

Bacnouti, vz Baciti.

Bacocha, y, f. = sprostší kuchta. U Brna.
Brt. v Osv. 1884. 31.

Bacochář, e, m. B-ři = dělníci v továr-
nách brněnských, že jedí bacochy. Šb.

Bacola, y, m. = bacula.

Bacon, a, m. B. Frant., filosof. anglický.
1561,—1626. Vz Enc. paed. I. 441.—453.

Bacov, a, m., Patzow, ves u Sobotky.
PL.

Bacula, bacola, y, m. = tlustý člověk.
V Bohuslavsku. Na Mor. Neor.

Baculatý = buclatý, bausbackig, voll-
wangig. B. dítě. Dch. Ťapky zlaté, bacu-
laté. Hdk. C. 280.

Báč, e, m. = bác (buchta). U N. Kdyně.
Psčk., Rgl. B.= pokrm z polovice z bram-
borů vařených, rozmačkaných a z polovice
z syrových, nastrouhaných; to se smíchá a
dá se péci na plechový plecháč. Pečený b.
vypadá jako cihla. Přimíchá-li se trochu
mouky a rozkrájeného ovoce a pekáč se
máslem vymaže, říká se, že ten b. slyší.
Sbtk. Krat. h. 27. — B. = kec, buchta za-
dělaná mlékem hned po otelení krávy vy-
dojeným. U Stankova. — B., místní jméno
v Uhřích. Šd.

Bača. Přidej: Brt., Rb. Der Senner. Dle
Mkl. z rumunského. Ja som b. z rymavskej
Soboty, nenaučil som sa žádnej roboty, iba
bůčky, kríčky preskakovať, k tomu švárne
panenky milovať. Sl. spv. VI. 226. — B. =
starší rodiny. Hdk. C. 376.

348



	929

	Baburence, pl., m. = kočičky, Baum- kätzchen, Palmzweige. Slov. Ssk. Baburiatka, pl., n. = baburence. Slov. Ssk. — B. = housátka. Vz Babuliatko. Slov. Rr. Sb. Baburky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk. — B. = housátka. Slov. Rr. Sb. Babury, pl., f. = housata. Slov. Rr. Sb. Babuš, e, m., os. jm. Na Slov. Šd. — Babuš, babuš, babuš (volání na husy)! Cf. Babula. Slov. Mt. S. I. 152., Dbš. Obyč. 162. Babuša, podlé Káča = babička. Mor. — B. = Barbora. Slov. Ssk. Mor. Brt. D. — B. = husa. Slov. Ssk. — B. = kozí jm. Na Mor. Brt. — B. = kráva červená, babu- šistá, s bílou hubou babušnatá. Mor. Brt., Vck. — B. = způsob vázání ženského šátku. Vz Babka. Mor. Kld. Měla šátek na babušu zavázaný. Slez. Šd. Vz násl. — B. = děvče, má-li hlavu do šátku zavitou. Ostrav. Tč. — B., fussilago farfara, der Huflattig, rostl. Slb. 449. Babušanka, y, f. = šatka, kterou se hlava ženšká v okolí rožnovském shora dolů pod bradou do týla zavazuje; hlava tak zavázaná jest hlava babušená. Mor. Kld. I. 16. Babušistý. B. kráva. Vz Babuša. Brt. D. 198. Babušiti, il, en, ení = šatkou zavázati. Vz Babušenka. Č. Čt. II. 385. Babuška, y, f. = černá ovce s bílým pruhem přes nos a přes hlavu. Mor. Brt. — B. = babuše, rostl. Mllr. 108. — B. = sý- kora, parus caeruleus. Na Zlinsku. Brt. — B. = Barbora. Mor. Škd. Babušnatý. Vz Babuša. Babůvka, y, f. = bábovka, der Kugel- hupf. Us. Kšá. — B. = druh pekáče. Vz Pekáč. Mor. Brt. — B., druh hrušek. Mor. Brt. Babyka, y, f., rostl. Přidej: javor ba- byka, acer campestre. Vz Schd. II. 298., FB. 87., Slb. 645., Kk. 231., Čl. 62., Čl. Kv. 328., Rstp. 216., S. N., Rosc. 155. Babylon = zmatek. Kdo mně z toho babylona pomůže? Kos. 01. I. 288. — B., samota u Nových Zámků, u Nechanic, u Su- šice, u Loun, u Golč. Jeníkova, ves u Do- mažlic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 909. Babylonie, e, f. = nížiny při dolním běhu řek Eufrata a Tigrida. Vz S. N. Babylonský. B. věž, KP. I. 112., talent, loket. ZČ. I. 12. Noc je dlouha, jako stín b-ské věže. Dř. B. vrba = smutková etc. Vz S. N. 1. Bác, plums! Děj v minulosti rychle nastupující vyjadřuje se zvláštními slovci onomatopojskými: bác, błk,brdúc. Běží, běží a na jednúc bác do błata (spadl). Mor. Brt. D. 2. Bác, e, m. Vz Dřevěnek. — B. = buchta z bramborův a mouky. U Příbr. L. Šbk. Vz Bacan, Bachanec. Báca, m., dle Báča, os. jm. Mor. Šd. — B., f., dle Káča, der Schlag, Dal mu bácu. U J. Hrad. Mtš. Dostaneš od tatulka baču. Ostrav. Tč.	Bacák, a, m., os. jm. Mor. Šd. Bacalka, y, f. = malá hospoda, ein klei- nes Wirthshaus. Je šenkýřem jen v bacalce. Us. u Sadské. Kšt. — B., druh hrušek. Bacan, a, m. = bocan, der Storch. U Místka. Tč. — B., u, m. = bác (buchta). Cf. Báč, Toč. U N. Kdyně. Psčk. U Staň- kova. Na Hané = sprostá buchta. Brt. Bacati, vz Baciti. Bacgati = stechen. Slov. Rk. Bacchant, a, m. B-ti, v Čechách = bě- houni, potulující se studenti, klerici. Vz Enc. paed. I. 463.—467., S. N. Bacchantský, bacchantisch. Pdl. Bacchický = bujný, üppig. Lpř. Bacchoctitel, e, m. Koll. St. 605. Bacchovati = slavnosť Bacchovu slaviti, ßax%ev£iv. Lpř. Bacchovník, a, m. = bacchant. Lpř. Bacch-us, a, m., vz Vlšk. 27., 28., 32., S. N. Bacili, a, m., bacillus. B. cholerový (bakterie). Vz Slov. zdrav. 20. Bacín, a, m. = vrchol u Vinaříc v Be- rounsku. Krč. Baciti. — (čím) kam. Bacil ho pěstí do skráně. Us. Kál. Bácni na zem (polož se) a spi. U Olom. Sd. — kým oč: chla- pem o zem. Us. Tč. Backo, a, m. = bratr. Kedzby b. přišeu (přišel). Sš. P. 78. Backovice, dle Budějovice, Batzkowitz, ves u Dešné. PL. Baclatý = buclatý. Ostrav. Tč. Bacnatý = čapatý. Bacnaté hrušky. Na mor. Slov. Brt. D. 198. Bacnouti, vz Baciti. Bacocha, y, f. = sprostší kuchta. U Brna. Brt. v Osv. 1884. 31. Bacochář, e, m. B-ři = dělníci v továr- nách brněnských, že jedí bacochy. Šb. Bacola, y, m. = bacula. Bacon, a, m. B. Frant., filosof. anglický. 1561,—1626. Vz Enc. paed. I. 441.—453. Bacov, a, m., Patzow, ves u Sobotky. PL. Bacula, bacola, y, m. = tlustý člověk. V Bohuslavsku. Na Mor. Neor. Baculatý = buclatý, bausbackig, voll- wangig. B. dítě. Dch. Ťapky zlaté, bacu- laté. Hdk. C. 280. Báč, e, m. = bác (buchta). U N. Kdyně. Psčk., Rgl. B.= pokrm z polovice z bram- borů vařených, rozmačkaných a z polovice z syrových, nastrouhaných; to se smíchá a dá se péci na plechový plecháč. Pečený b. vypadá jako cihla. Přimíchá-li se trochu mouky a rozkrájeného ovoce a pekáč se máslem vymaže, říká se, že ten b. slyší. Sbtk. Krat. h. 27. — B. = kec, buchta za- dělaná mlékem hned po otelení krávy vy- dojeným. U Stankova. — B., místní jméno v Uhřích. Šd. Bača. Přidej: Brt., Rb. Der Senner. Dle Mkl. z rumunského. Ja som b. z rymavskej Soboty, nenaučil som sa žádnej roboty, iba bůčky, kríčky preskakovať, k tomu švárne panenky milovať. Sl. spv. VI. 226. — B. = starší rodiny. Hdk. C. 376. 348