930

Bačajka, y, m. = malý mladý bača. či
ho znáš ty, b-ko? Sl. spv. VI. 229.

Bačák, a, m., os. j m. Mor. Šd.

Bačala, y, f., mlýn u Heřmanova Městce.
PL.

Bačalák, a, m. = trenčínský Slovák. Kmk.
Bačaláci, čapaláci, papučáci, krpčáři. Sš. P.
612. Dycky praj se bačaláci divili, pročby
jejich ženy zubů tratily. Odepsala stará
baba penzlíkem, že prý do nich tuze melú
jazykem. Sš. P. 612. Udělali bačaláci ko-
ryto, nevěděly staré baby, nač je to. Až
jim jeden bačálaček pověděl, že prý je to
korytečko na prodej. Sš. P. 612. — B. =
pastucha, hoch vyrostlejší. V Krkonš. Fr.
Nečásek. U Uher. Hradiště = buclaté dítě,
pausbackig. Tč.

Bačalka, y, f., samota u Turnova. PL.

Bačalky, pl., f., Batsehalek, ves u Li-
báně. PL., Blk. Kfsk. 16., 546.

Bačár, a, m. = bočan, schwarzer Storch.
Pdy.

Bačárňa, dle Káča, dvůr u Uher. Brodu.
PL.

Báčati, lépe: bačati. Vz Bačovati.

Báče, pl., f. = bačkory. Mor. Knrz.

Baček, čku, m. = něco tlustého. U Pro-
stěj. Vch. — B., čka, m. = malý, tlustý
človek, ein kleiner, dickbäuchiger Mensch.
Na Mor. a ve Slez. Sd., Šd. To je baček.

— B , os. jm. Pal. Rdh. 117.

Bačetín, a, m., ves u Dobrušky. Pal.
Děj. III. 3. 65., Plk. Kfsk. 682., Sdl. Hr.
II. 35.

Bačgora = bačkora. Na mor. Val. Vck.

Bačice, dle Budějovice, Batschitz, samota
u Heřmanova Městce; ves u Hrotovic. PL.

Báčík, a, m. = strýc. Slov. Hdk. C. 376.

— B. = starší bratr. Slov. — Bačík, a, m.,
os. jm. Mor. Vck.

Báčíšek, ška, m. = bratříček. U Frýdka.
Tč. Vz Báčík.

Báčiti = pozorovati, věděti, merken, wis-
sen, sich erinnern. Slov. a Slez. — co (jak).
Já už to báčím. Slez. a val. Šd. Něvidím,
říkám v knížkách, co tak báčím po paměti.
Slez. Šd., Brt. D. 198. Také na Slov. Bern.

Bačívati, vz Báčiti.

Bačkor, u, m., vz Bačkora.

Bačkora. Přidej: B-ry (kamaše) natá-
hnouti = umříti. Us. Holk., Mg., Slm. —
B., eine Dickplumpe. Ta b. se tu roztahuje.
Dch. — B. = nevypálená cihla. Vz Vepřo-
vice. U Příbr. L. Šbk. — B. = lžíce na
kaši, der Breilöffel. Šp. — B. = bůta, člo-
věk k ničemu. BPk. — B., y, m., os. jm.

— B. Jos., učitel a spis., naroz. v Malíně,
¹³/₂ 1803.—1876. Vz S. N., Enc. paed. I.
454.—456, Jg. H. 1. 531., Šb. H. 1. 228.,
Tf. H. 1. 126., 199., 200. — B. Štěpán, řed.
a spisov., nar. 1813. Vz Tf. H. I. 199., 200.
Vz Jg. H. 1. 531., Šb. H. I. 228., S. N.

Bačkorák, a, m. = kdo bačkory dělá
nebo nosí. B-ci = Humpoláci. Sbtk. Krat.
h. 41.

Bačkorář, e, m. = bačkorák.

Bačkorky, f. = černé slívy chuti hořkě.
Slov. Kr. Sb.

Bačkorový. B. baby (které nosí bačkory).
Tč. exc.

Bačkory. Na B-rách, samota u Sedlčan.
PL.

Bačkov, a, m., Batschau, ves u Haber.
Arch. II. 461. Vz Blk. Kfsk. 702.

Bačkovský Frant. Dr., spisov. ve Vino-
hradech u Prahy.

Bačky, f. = bačkory. V Turnov. Zl.

Bačlivě = pamětlivě. Slov. Bern.

Bačlivosť, i, f. = pamětlivosť. Slov. Bern.

Bačlivý = pamětlivý. Slov. Bern.

Bačnosť, i, f. = památnosť. Slov. Bern.

Bačný = památný. Slov. Bern.

Bačour, u, m. = bařina. U Smidar. Kšť.

Bačov, a, m., ves na Mor. u Boskovic,
Batschow. V Bačově mají sluneční hodiny
schované u představeného ve sklepě na kut-
haně. Sbtk. Krat. h. 144. — B., myslivna
u Kolína. PL.

Bačová = bačova žena. B. sa opila, cha-
lupu nám zvalila. Koll. Zp. I. 332.

Bačovati (vz Bačati) =bačou býti, Schafler
sein; meškati, verweilen. Bern. Býval som
valachom, býval som i bačou: teraz bych
bačoval, ale nemám při čom. Sl. spv. III.
87. — se = meškati se. Brt. D. 198.

Bačovcina, y, f. = řeč bačovská, Hirten-
spräche. Slov. Phld. I. 1. 6.

Bačovie, n. = z koreňov stromov meno-
vite slívových povyrastané kríky. Slov. Rr.
Sb.

Bačovice, dle Budějovice, Batkowitz, ves
u Pelhřimova. Cf. Tk. III. 36., Blk. Kfsk.
1171., 1173., Sdl. Hr. IV. 276.

Bačovisko, a, n. = letovisko, kam do-
bytek na léto se vyhání. Vz Košařisko. Na
Mor. Val. Vck.

Bačoviště, ě, n. = bačovisko. Vik.

Bačôvka, y, f. = bačůvka. Slov. Ssk.

Bačovna, y, f., die Schäferwohnung. Slov.
Loos.

Bačovský = ovčářský, Schäfler-, Hirten-.
Bern. Vz Bača. — B., ého, m. B. J. 1843.
Vz Jg. H. 1. 531.

Bačovství, n. = ovčářství, die Schäflerei.
Slov. Bern.

Bačurka, y, f. = tlustá horoptev. Vz
Baček. Us. místy. Rgl.

Bačůvka = bačova sena. U Rožnova.
Kol. ván. 90. — B. = dřevěná nádoba na
20—30 mázů vydojeného mléka (putyra).
Na mor. Val. Brt. Slov. Ssk.

Bada, y, m., os. jm. Sl. let. I. 294.

Badač, e, m. Vz Mz. v Listech filolog.
1880. 4.

Badačka, y, f., die Ahnerin, Wahrneh-
merin. Bern.

Badal, a, m., os. jm. Mor. Šď.

Badalík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Badalija, e, f. = kůň, kobyla (tur). Na
Slov. Žena vytáľená, mocná ako b. Chlpk.
Sp. 194.

Badáň, ě, m., os. jm. Sl. let. V. 167.

Bádání, n., das Forschen. Vz Bádati.
Srovnávací b., vergleichende Forschung; b.
drobnohledem, mikroskopische F. Sl les.
B. algebraické, Šim. 130., vědecké, Mus.
1880. 388., induktivní, deduktivní, empi-
rické, spekulativní, ZČ. 10., teleskopické,
planetarní. Stč. Zem. 179., 208., 236.