933

palustre, das Sternmoos; sosna, pinus uligi-
nosa, die Kehrbesenkiefer; rostliny, die
Sumpfpflanzen; rojovník (vz Rojovník), ďá-
blík (vz Ďáblík, rostl.). Sl. les. B. zimnice
(bahenná), das Sumpffieber. Dch. B. mlýn
u Mirovic v Plzeňsku. PL.

Bahniatka, pl., n., Palmzweige. Slov.
Ssk. Vz Bahňátko.

Bahnice = jehnice. Přidej: Zde je proti
strb. agnica b přisuto. Gb. Hl. 118. Cf. Bž.
48. Něm. také die Schibbe, das Kilberlamm.
Sl. les. B., ovis fetosa. Ž. wit, 143. 3. B.,
die Schnacke. Sl. les.

Bahníčko, a, n., das Morästchen, Pfütz-
chen. Šm.

Bahník. Přidej: ryba: tuňák. B. africký,
protopterus annectens, der Molchfisch ; ame-
rický, lepidosiren paradoxa; australský, cera-
todus Forsten. Vz Frč. 307., Brm. III. 3.
35., 36. — B., lacceophilus, der Teich-
schwimmkäfer. B. sklovitý, 1. hyalinus; menší,
1. minutus; pestrobarevný, 1. variegatus. Kk.
Br. 57. — B., u, m., der Schlammstein. Sl.
les. — B. = (bahnitý) rybník. Na Mor. Lpř.

Bahnin, u, m., helix ampullacea, die
Schlammschnecke. Sl. les.

Bahnina, y, f., der Morast. Ssk.

Bahníř, e, m. = svazek prutů lískových
a klokočových na způsob římských fasces,
na holi nastrčený a nahoře vrbovými ko-
čičkami opatřený, jenž o květnou neděli
v kostele se světí. Ż prutů dělají se křížky
a v polích zasazují. U Opavy. Zukal. —
B. = nízký keř vrbový, záhy kvete, má
strapatý květ žlutý a drobné listi, salix
palustris, die Sumpfweide. Slez. Šd.

Bahnistý, sumpfig. Slov. Ssk. Na Ostrav.
Tč.

Bahniště, vz Bahnisko a přidej: slatina,
močidlo, die Bruchstelle, das Moorland, Moor,
der Pfuhl. Sl. les B. = místo, které stojatá,
s zemitými a rostlinnými látkami smíšená
a tudy poněkud zhuštěná voda pokrývá.
S. N.

Bahnitec, tce, m., das Phrynum. Šm.

Bahniti, il, ěn, ění, sumpfig machen. Slov.
Ssk.

Bahnitka, y, f., andromeda, die Gränke,
rostl. vřesovitá. Vz Slb. 382., Mllr. 13. Cf.
Bahenka. Dle Sl. les. = vřes bařinový, bano,
erica tetralix, die Sumpfheide.

Bahnitý. Přidej: B. sítí, Vrch., sopka.
Dch.

Bahnivka, y, f., bythinia, měkkýš. Vz
Bahenka, Dud. 30., 31.

Bahnivosť. Přidej: , die Schlammigkeit.
Sl. les.

Bahnivý. B. studnice. Ler. — B. ovce
(obabnělá). BO.

1. Bahno. Přidej: B. sopečné. Vz Stč.
Zem. 783. Cf. Kram. Slov. 25. B. zpustlosti,
nemravnosti, surovosti. Šmb. S. I. 425., 426.

2. Bahno, a, n., ves u Kutné Hory. Vz
Bahna a Blk. Kfsk. 16., 1063.

Bahnodar, u, m. = bahnorodka. Šm.Bahnoch, a, m., ryba, der Sümpfler. Sm.
Bahnomilné rostl. Rosc. 103.
Bahnorodka, y, f., limodorum, der Dingel,
rostl. Šm.

Bahnouti, gelüsten, sich sehnen. Slov.
Ssk., Ostrav. Tč.

Bahnovina, y, f., der Torf. Slov. Loos.

Bahnovitý, schlammartig, schlammig. B.
poříčí. Bdl.

Bahnovka, y, f. = šicha, empetrum, die
Rausch-, Krähenbeere, keř. Vz Rstp. 313.,
Slb. 265. — B. zubatá, prorodon teres, ná-
levník. Vz Frč. 16.

Bahobab, u, m., adansonia, die Adansonie.
A. prstnatý, a. digitata. Vz Rstp. 148., Kk.
227.

Bahon, a, m. B. středomořský, leptonyx
monachus, tuleň. Vz Frč. 389. — B., u, m.
= bagon. Veľko brucho pri ľuďach menu-
jeme bahon, bagon, bampel, vantech. Slov.
Hdž. Čít. 218.

Bahor, u, m. = bahra, loukot, die Rad-
felge. Slov. Zátur., Hdž. Čít. 133. Vz Bahrík.

Bahotný = baživý. Slov. Ssk.

Bahounek, nka, m., os. jm. Mor. Šd.

Bahra. Přidej: skruž, skruže, čtvrť, die
Radfelge. Vz Bahor. Sl. les. Na Slov. Ssk.
Vz Bahrík.

Bahrík, u, m. = bahor, bahra, loukoť.
Vz Bahra. A to je to, že je mesiac hneď
ako rožtek alebo bahrík, hneď ako tanierik.
Slov. Hdž. Čít. 149.

Bahríkový. B. pec = okrouhlá, múraná
(zděná) z tehlových (cihlových) bahríkov.
Vz Bahrík. Slov. Hdž. Šlb. 83.

Bahuba, y, f., der Kugelhupf.

Bahulík, a, m , os. jm. Mor. Šd.

Bahulka, y, f., loiseleuria, der Felsen-
strauch. B. rozesílaná, 1. procumbens. Vz
Rstp. 996., Rk., Šm., Kk. 194. Také na
Slov. Rr. Sb.

Bahuřina, y, f. = bahna, bahno.

Bahyl, a, m., os. jm. Phld. I. 2. 18., Hdž.
Vět. 64. B. Mat., bratr 1734—1747. Vz Jrč.
Ruk. I. 41. B. Jiří, spisov., †1759. Jir.
Ruk. I. 41.

Bahyňa, é, m., os. jm. Mor. Šd.

Bahýnko, a, n., vz Bahno. — B., samota
u Kutné Hory. PL.

Bahýnky, pl., jm. pole na Mor. Pk.

Bach, a, m. B. Bedř. 1843. Vz Jg. H. 1.
531.

Bacha, y, f. = výdutek (u šatu aj.), der
Bausch. Šp., Sl. les.

Bacháček, čka, m. 1590. Mus. B. Martin,
rektor, nar. v Nauměřicích 1539., f 1612.
Vz Tf. H. 1. 77., 80., Jg. H. 1. 513., Jir.
Ruk. I. 41.—42., Šb. H. 1. 228., Enc. paed.
I. 457., S. N.

Báchadlo, a, n., ein Stemmeisen. Šm.

Bachala, y, m. = bachatý, břichatý, tlustý.
Slez. Šd. Mor. Brt.

Bachanec, nce, m. = sprostá buchta. Vz
Bác, Bacan.

Bachanty, pl., m. = veliké knihy. Tú-
lavých študentov nazývali v stredoveku
bachantmi; teda snad od študentov ako
vlastníkov kníh prešiel názov na vlastníctvo.
Otvoria knihy veliké, moľom pokryté ba-
chanty. Čjk. 131., 37. Staré theologické b.
Koll. IV. 178. Knihovna jeho byla velmi
chudá z několika starých b-tů záležející.
Koll. IV. 165.