934

Bachár, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Bacharyje, e, f. = kořalka. Us. ve vých.
Čech. Semr., Hsp. Na mor. Val. Vck.

Báchati, bachnouti, schlagen, poltern. Šm.

Bachatý. Přidej: B., bauschig. Cf. Bacha.
B. loukoť (příramek, příramková skruž), die
Kropffelge. Sl. les.

Bachlať = másti, zpřeházeti něco. Vz
Zbachlati, Pobachlaný. Mor. Brt. D. 198.
Vck.

Bachmat, a, m., das Tatarenross; der
Dickwanst. Šm.

Bachňa (dle Káča) = bachyně, rechna,
práška, svině plemenice. Mor. Brt.

Bachně, ě, f. = lapač, gadus aeglefinus,
der Schellfisch, ryba. Schd. II. 499., KP. III.
378., Sl. les.

Bachnúť = bacnúť; se, zamilovati se.
Slov. Ssk. Cf. Báchati.

Bachor. 3. ř. od konce článku za Žaludek
polož: Vz Frč. 379., Schd. II. 426.

Báchora, y, f., pl. báchory = peřiny. Mor.
Brt., Tr.

Bachoráč, e, m. = bacháč, bachráč. Šm.

Bachoračka, y, f., dickes Weib. Šm.

Bachorček, ečku, m. = bachorek. Slov.
Bern.

Báchorečný, märchenhaft. Šm.

Bachorek, rku, m., kleine Magenwurst.
Slov. Bern.

Bachořice, e, f. = veliké jelito, die Press-
wurst. Dch., Bkř., Škd., Bjšk.

Bachoříček, čku, m. = bachorek. Slov.
Bern.

Bachořík, u, m. = bachorek. Bern.

Bachořina, y, f. = kůže, blána z bachoru.
Mor. Šd.

Bachořisko, a, n. = veliký bachor. Us.
Šd.

Bachořiti. Přidej: Mračna se bachoří,
sich in Form von Gekröse zusammenziehen,
aufthürmen. U Místka. Škd.

Bachořitý, dickbäuchig, dickbauschig. Us.
Sd.

Báchorka. Přidej: B. (národní povídka)
nazývá se povídka, jejímž dějištěm jest svět
smyšlený, spravující se jinými zákony, nežli
svět skutečný, pln jsa divův a bytostí nad-
lidských, zlých i dobrých, B. jest samorostlý
výkvět poesie národní za dětského věku
jejího a všichni národové, budiž jakýkoliv
rozdíl vzdělanosti mezi nimi, mají své bá-
chorky. B-ky sebrali: Er., Ml., Němc., Hrš,
Kld., Mikšíček, Mnč., Dbš., Skulthéty. Vz
KB. 13., Lpř. Baj. aisop. 22. a násl. (O zlatém
kolovrátku, O Popelce atd.), S. N., Sbn.
413., Enc. paed. I. 458.—471., Jg. Slovsn.
152. Vz Mz. v Listech paed. 1880. 4.

Báchorkář, e, m., der Mährchenschreiber.
Šm.

Báchorkový = báchorkovitý. Čch. Ptrk. 4.

Báchorník, a, m., der Bauchdiener. Slov.
Ssk.

Bachoro, a, n., pl. -ra = vnitřnosti, die
Eingeweide. Píchnul ho do břucha, že mu
hned b. vylezlo. Ostrav. Tč.

Báchory, vz Peřiny. — B., die Seiten
eines z. B. mit Heu, Getreide beladenen
Wagens. Slov. Ssk.

Bachra, y, f. = bachratá ženská. Dbš.
Obyč. 44. Sb. sl. ps. I. 116.

Bachráctví, n., die Dicke, Bauchigkeit.
Bern.

Bachráč, e, m. = břicháč, ein Gross-
bäuchiger. Šd., Škd., Tč., Ssk.

Bachračka, y, f., ein dickes Frauen-
zimmer. Bern.

Bachráň, a, m. = bachráč. Slov. Ssk.

Bachraňa, dle Káča = bachratá, tučná
ženská, machna. Slov. Rr. Sb.

Bachratěti, ějí, ěl, ění = veliké břicho
dostávati. Ssk. Svým kam ďáľ životem vác
b-tíš. Hol. 431.

Bachravý = bachratý. Slov. Ssk.

Báchroň, ě, m. = bachráč. U Olom. Šd.

Bachtiti, il, ění. Slov. — po čem. Bachtil
po rečách panských. Let. Mt. S. X. 1. 32.

Bachtlíkov, a, m., byla ves v Plzeňsku.
Vz Blk. Kfsk. 1056.

Bachůrek, rku, m. = malý bachor. Šm.

Bachuřina, y, f. = bahno. Šm.

Bachus. Připoj: Bachuse, Bachuse, ne-
dřímej, radš' nám korbel piva dej. Popěvek
o masopustě. U N. Bydž. Kšť. B. = každý
pijan a břichopasník. Koll. Zp. I. 417. Vz
Bacchus.

Bachusta, y, m., vz Bakusta. U Olom.
Sd.

Bachynče, ete, n. = mladá svině. Vz
Bachyně. Us.

Bachyně. — B. = tlustá ženská. Mor.
Brt.

Bai, baj = ba i, třebas i, ale i, ovšem,
ano, věru. Půjdu, bai přes zahradu. Slez. a
Slov. Šd. B. sem tam byl. Mor. na Stráž-
nicku. Šd. U Frenšt. Dšk. V Příboře. Brt.
D. 170. Přijal ho vlídně? Bajť. Ostrav. Tč.
Pásala sem a baj ešče budu, a baj tobě za
ženičku budu; Už mi baj o to lude lali, že
sem ja hospodař nedbaly. Sš. P. 551., 654.
Mtl. Vz Baják. U Opavy. Klš. Já jim ju
něbudu menovať, ale jak baj v kostele uviďú
robu se zelenum hytum, to ju poznajú. Slez.
Šd. Bai? U Pří bora. Kčk. Baj, baj = tak,
tak, freilich, freilich. Škd.

Baireut, a, m. Tk. II. 513., IV. 722.

Baisse, fr. bés = ponížka, na burse =
klesání kursu.

Baiť, bai tak = bai. Brt. D. 170.

Báj . . . 2. B. = báje. Čch. Sl. 62., Ssk.
B. žití, Osv. VI. 593., světa, zjevem, Kká.
(Osv. V. 35.); b. v tonech, das Tonmärchen.
Dch.

Baja, podlé Káča = vymyšlená věc. Laš.
Brt. D. 198.

Bajać = bájeti. Bajam bajku = vykládám.
Bajaj = povídej. Něbajaj = nepleť! Laš.
Brt. D. 198.

Bajač, e, m. = mluvka, pleska, žváč, der
Plauderer, Slez. Šd.

Bajáček, čka, m., os. jm. Slov. Šd.

Bajadera, bajaderka, y, f. (z portug.
bailadeira = tanečnice) = veřejná zpěvačka
a tanečnice ve Vých. Indii. B-ry zpěvem
i tancem ozdobují obřady ve chrámích, ve-
řejné i domácí slavnostní hody, die Bajaderen,
ostindische Sängerinen und Tänzerinen. Fřt.
Vz S. N.



	934

	Bachár, a, m., os. jm. Slov. Šd. Bacharyje, e, f. = kořalka. Us. ve vých. Čech. Semr., Hsp. Na mor. Val. Vck. Báchati, bachnouti, schlagen, poltern. Šm. Bachatý. Přidej: B., bauschig. Cf. Bacha. B. loukoť (příramek, příramková skruž), die Kropffelge. Sl. les. Bachlať = másti, zpřeházeti něco. Vz Zbachlati, Pobachlaný. Mor. Brt. D. 198. Vck. Bachmat, a, m., das Tatarenross; der Dickwanst. Šm. Bachňa (dle Káča) = bachyně, rechna, práška, svině plemenice. Mor. Brt. Bachně, ě, f. = lapač, gadus aeglefinus, der Schellfisch, ryba. Schd. II. 499., KP. III. 378., Sl. les. Bachnúť = bacnúť; se, zamilovati se. Slov. Ssk. Cf. Báchati. Bachor. 3. ř. od konce článku za Žaludek polož: Vz Frč. 379., Schd. II. 426. Báchora, y, f., pl. báchory = peřiny. Mor. Brt., Tr. Bachoráč, e, m. = bacháč, bachráč. Šm. Bachoračka, y, f., dickes Weib. Šm. Bachorček, ečku, m. = bachorek. Slov. Bern. Báchorečný, märchenhaft. Šm. Bachorek, rku, m., kleine Magenwurst. Slov. Bern. Bachořice, e, f. = veliké jelito, die Press- wurst. Dch., Bkř., Škd., Bjšk. Bachoříček, čku, m. = bachorek. Slov. Bern. Bachořík, u, m. = bachorek. Bern. Bachořina, y, f. = kůže, blána z bachoru. Mor. Šd. Bachořisko, a, n. = veliký bachor. Us. Šd. Bachořiti. Přidej: Mračna se bachoří, sich in Form von Gekröse zusammenziehen, aufthürmen. U Místka. Škd. Bachořitý, dickbäuchig, dickbauschig. Us. Sd. Báchorka. Přidej: B. (národní povídka) nazývá se povídka, jejímž dějištěm jest svět smyšlený, spravující se jinými zákony, nežli svět skutečný, pln jsa divův a bytostí nad- lidských, zlých i dobrých, B. jest samorostlý výkvět poesie národní za dětského věku jejího a všichni národové, budiž jakýkoliv rozdíl vzdělanosti mezi nimi, mají své bá- chorky. B-ky sebrali: Er., Ml., Němc., Hrš, Kld., Mikšíček, Mnč., Dbš., Skulthéty. Vz KB. 13., Lpř. Baj. aisop. 22. a násl. (O zlatém kolovrátku, O Popelce atd.), S. N., Sbn. 413., Enc. paed. I. 458.—471., Jg. Slovsn. 152. Vz Mz. v Listech paed. 1880. 4. Báchorkář, e, m., der Mährchenschreiber. Šm. Báchorkový = báchorkovitý. Čch. Ptrk. 4. Báchorník, a, m., der Bauchdiener. Slov. Ssk. Bachoro, a, n., pl. -ra = vnitřnosti, die Eingeweide. Píchnul ho do břucha, že mu hned b. vylezlo. Ostrav. Tč. Báchory, vz Peřiny. — B., die Seiten eines z. B. mit Heu, Getreide beladenen Wagens. Slov. Ssk.	Bachra, y, f. = bachratá ženská. Dbš. Obyč. 44. Sb. sl. ps. I. 116. Bachráctví, n., die Dicke, Bauchigkeit. Bern. Bachráč, e, m. = břicháč, ein Gross- bäuchiger. Šd., Škd., Tč., Ssk. Bachračka, y, f., ein dickes Frauen- zimmer. Bern. Bachráň, a, m. = bachráč. Slov. Ssk. Bachraňa, dle Káča = bachratá, tučná ženská, machna. Slov. Rr. Sb. Bachratěti, ějí, ěl, ění = veliké břicho dostávati. Ssk. Svým kam ďáľ životem vác b-tíš. Hol. 431. Bachravý = bachratý. Slov. Ssk. Báchroň, ě, m. = bachráč. U Olom. Šd. Bachtiti, il, ění. Slov. — po čem. Bachtil po rečách panských. Let. Mt. S. X. 1. 32. Bachtlíkov, a, m., byla ves v Plzeňsku. Vz Blk. Kfsk. 1056. Bachůrek, rku, m. = malý bachor. Šm. Bachuřina, y, f. = bahno. Šm. Bachus. Připoj: Bachuse, Bachuse, ne- dřímej, radš' nám korbel piva dej. Popěvek o masopustě. U N. Bydž. Kšť. B. = každý pijan a břichopasník. Koll. Zp. I. 417. Vz Bacchus. Bachusta, y, m., vz Bakusta. U Olom. Sd. Bachynče, ete, n. = mladá svině. Vz Bachyně. Us. Bachyně. — B. = tlustá ženská. Mor. Brt. Bai, baj = ba i, třebas i, ale i, ovšem, ano, věru. Půjdu, bai přes zahradu. Slez. a Slov. Šd. B. sem tam byl. Mor. na Stráž- nicku. Šd. U Frenšt. Dšk. V Příboře. Brt. D. 170. Přijal ho vlídně? Bajť. Ostrav. Tč. Pásala sem a baj ešče budu, a baj tobě za ženičku budu; Už mi baj o to lude lali, že sem ja hospodař nedbaly. Sš. P. 551., 654. Mtl. Vz Baják. U Opavy. Klš. Já jim ju něbudu menovať, ale jak baj v kostele uviďú robu se zelenum hytum, to ju poznajú. Slez. Šd. Bai? U Pří bora. Kčk. Baj, baj = tak, tak, freilich, freilich. Škd. Baireut, a, m. Tk. II. 513., IV. 722. Baisse, fr. bés = ponížka, na burse = klesání kursu. Baiť, bai tak = bai. Brt. D. 170. Báj . . . 2. B. = báje. Čch. Sl. 62., Ssk. B. žití, Osv. VI. 593., světa, zjevem, Kká. (Osv. V. 35.); b. v tonech, das Tonmärchen. Dch. Baja, podlé Káča = vymyšlená věc. Laš. Brt. D. 198. Bajać = bájeti. Bajam bajku = vykládám. Bajaj = povídej. Něbajaj = nepleť! Laš. Brt. D. 198. Bajač, e, m. = mluvka, pleska, žváč, der Plauderer, Slez. Šd. Bajáček, čka, m., os. jm. Slov. Šd. Bajadera, bajaderka, y, f. (z portug. bailadeira = tanečnice) = veřejná zpěvačka a tanečnice ve Vých. Indii. B-ry zpěvem i tancem ozdobují obřady ve chrámích, ve- řejné i domácí slavnostní hody, die Bajaderen, ostindische Sängerinen und Tänzerinen. Fřt. Vz S. N.