Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |
|
|||
935
|
|||
|
|||
Baják, a, m. = bajač. Mor. Šd. — Bajácí,
převzdívka obyvatelům v Příboře, poněvadž říkají boj (= i), Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk. Krat. h. 294. Bajaja, e, m., os. jm. Mor. Šd.
Bajajka, y, f. = samota u Kojetína;
kopec u Kroměříže. Bkř. Bajan, a, m. = hlupák. U Třebíče. Flk.
Bajar, a, m., přehlasovaně bajer (bayer)
= bajač. Na již. Mor. Šd. Vz Bajati. Bájař, e, m., der Mährchenerzähler;
Schwätzer. Šm. Bajásati. Ten toho nabajásá = namluví.
Cf. Zbajásati. Mor. Brt. D. 198. Bajati = bájeti. Dh. 98., na již. Mor. a
ve Slez. Šd., Klš. Cf. Mz. v List. paed. 1880. ô. Bajčivý, dichtend, faselnd. Ma Slov. Ssk.
Bajda, y, f. = hůl, jíž si hoši hrají. U N.
Vsi v Kruml. Bauer. — B. Byla tak jako b. = rozbajdaná, rozcuchaná. V Kunv. Msk. Bajdač, e, m. = plkač, bajač, mluvka.
U Brušperka. Mtl. Bajdačka, y, f., die Faselei, Schwätzerei.
Ostrav. Tč. Bajdák, a, m. = bajač. U Příbora. Mtl.
Bajdala, y, m. = bajdač. U Brušperka.
Mtl. U Místka. Škd. Bajdara, y, f. = loďka (kamčatská). Mz.
Mkl. Bajdarka, y, f., chiton, die Käfer-, Napf-
muschel. Šm. Bajdati = žváti, plauschen. U Brušperka.
Mtl. U Místka. Škd. U Příbora. Mtl. Na Ostrav. Tč. Báje. Přidej: B., die Mythe, vypravují
o životě a působení bytostí mocí nad člo- věka vyšších, jimiž dle domnění všecka pří- roda obydlena byla. B. zachovaly se v lidu ač v kusé a přetvořené způsobě pohádek a báchorek. Vz KB 34. O báji zvířecké vz KB. 289. (z Gb.). Cf. S. N. Báječ, e, m. = bájař. Šm.
Báječka, y, f., kleines Mährchen; die
Mährchenerzählerin. Šm. Báječně, fabelhaft, mährchenhaft. Cena
b. levná. Dch. B. mizerné světlo. Hrts. Arbs. 121. Vz Sbn. 14,, 16., Enc. paed. I. 473.-476.. VMV. nepravá glossa. Pa. Báječnice, e, f = báječka, die Mährchen-
erzählerin. Šm. Báječník, a, m., der Fabeldichter. Koll.
St. 781. Báječný. Přidej:, mythisch. Nz. B. (fabel-
haft) rychlosť. Stč Z. 196., 538. Bajena, y, f., die Fabelgöttin. Šm.
Bájený, erdichtet. B. postavy. Dk.
Bájepis, u, m., das Mährchenbuch. Slov.
Ssk. Bájeplný, fabelhaft, mährchenhaft. B-ný
vrch. Bdl. Pravda vesmírem se vznáší jako b. pták. Us. Bájeprava, y, f., die Mythologie. Koll.
St. 45. Bájepravný, mythologisch, märchener-
zählend. Rk. Bajer, vz Bajar.
Bajerov, a, m., Baierhof, samota u Ka-
šperských Hor. |
Bájeslov, u, m. = bájeslovnosť. Nz.
Bájeslovce, e, m., der Mytholog. Nz.,
Ssk. Bájesloví, n., die Sagengeschichte, Mytho-
logie. Nz., Sl. les. Cf. Enc. paed. I. 476., Kram. Slov. 25., Jg. Slovsn. 68. Bájeslovnosť, i, f., die Mythologie; ve
stilist. druh metafory. Nz., Jg. Slovsn. 68. Bájeslovný. Přidej: B. podobenství, das
Paramythion. Dch. Bájeti. Přidej: Bal oprav v: bál. Strb.
bajati, fabulari. — co: báseň. Št. Ř. 49. b. — o čem (jak dlouho). O kterém (ráji) od pravěku bájí. Osv. VI. 56. Ještě o nich báješ. Pam. 3. 98. — co komu. Ani (máme) sobě bájeti prázdných řečí. Hus. Cf. Bajati. Bájevěda, y, f. = bájesloví.
Bájevědec, dce, m. = bájeslovec. Rk.
Bájil, a, m., der Fabler. Dch.
Bájíplný (bájí plný). B. skrýš. Hdk. L.
Kv. 11. Bájíř, e, m. = bájil. Šm.
Bájivý, fabelnd. Dk. P. 117.
Bajka. Přidej: B. je smyšlená povídka
zobrazující příběhem ze smyslného světa vzatým nějakou všeobecnou ideu, některé pravidlo života anebo nějakou pravdu zku- šenosti. V bajkách z pravidla zvířata jednaj í a mluví zaujímajíce místa určitých povah (liška člověka schytralého, vlk člověka hra- bivého a ukrutného, lev člověka udatného, velikomyslného), než i člověk druhdy v nich jednává, ba i rostliny, zjevy přírodní se zosobňují. Vz více v KB. 213. B. (didak- tická, /ivß-og, kóyoc, ánókoyog, lat. apologus, fabula) = vypravování příhody nebo příhod souvislých ze života jednotlivých bytostí živých nebo zosobněných, jímž se vyobrazuje buď poučení pro život lidský n. pravda zkušenosti z obcování lidského. Skládá se z vypravování a z výkladu (z poučení). Vz Lpř. Baj. aesop. 31., 33., 44. Cr. Enc. paed. I. 476.—487., Kram. Slov. 25., S. N., Jg. Slovsn. 155. Lessingova theorie bajky vzo- rem methody Sokratovy. Napsal prof. B. V. Spiess v Pdg. 1886. 116.-119., 163.-168. Na konci čteme: Uvedeme-li obecnou mravnou pravdu na zvláštní případ a dáme-li tomuto případu ráz skutečnosti a vybásnírne-li z něho historku, v níž onu pravdu lze názorně po- znati, sluje báseň taková — bajkou. Totě Lessingův výklad bajky. Slavík se bajkami nekrmí. Bž. — B. = pohádka (pohádka = hádanka). Laš. Brt. D. 198. — Cf. Sbn. 236., 238., 822., Jir. Ruk. I. 42. Bajkopis, u, m., das Fabelbuch. Rk.
Bajkopisec, sce, m., der Fabeldichter.
Rk. Bajník, a, m., der Fabeldichter. Slov.
Ssk. Bajný. Přidej: Ssk., Osv. VII. 31. B. vi-
dina, Mkr., cena. Čch. Mch. 68. Láska pravá, ne bajná. Koll. I. 21. Bajoch, a, m. = žvanil, bajač. U Opavy.
Klš., Brt. D. Bajotajný, cf. Bajeplný. Pl.
Bajovec, vce, m. Nad B-cem poloulání.
Mtc. 1882. 159. Bajram, u, m. = turecké svátky, podobné
našim velikonočním. Vrat. Vz. S. N. |
||
|
|||
Předchozí (934)  Strana:935  Další (936) |