935

Baják, a, m. = bajač. Mor. Šd. — Bajácí,
převzdívka obyvatelům v Příboře, poněvadž
říkají boj (= i), Brt. v Osv. 1884. 31., Sbtk.
Krat. h. 294.

Bajaja, e, m., os. jm. Mor. Šd.

Bajajka, y, f. = samota u Kojetína;
kopec u Kroměříže. Bkř.

Bajan, a, m. = hlupák. U Třebíče. Flk.

Bajar, a, m., přehlasovaně bajer (bayer)
= bajač. Na již. Mor. Šd. Vz Bajati.

Bájař, e, m., der Mährchenerzähler;
Schwätzer. Šm.

Bajásati. Ten toho nabajásá = namluví.
Cf. Zbajásati. Mor. Brt. D. 198.

Bajati = bájeti. Dh. 98., na již. Mor. a
ve Slez. Šd., Klš. Cf. Mz. v List. paed.
1880. ô.

Bajčivý, dichtend, faselnd. Ma Slov. Ssk.

Bajda, y, f. = hůl, jíž si hoši hrají. U N.
Vsi v Kruml. Bauer. — B. Byla tak jako
b. = rozbajdaná, rozcuchaná. V Kunv. Msk.

Bajdač, e, m. = plkač, bajač, mluvka.
U Brušperka. Mtl.

Bajdačka, y, f., die Faselei, Schwätzerei.
Ostrav. Tč.

Bajdák, a, m. = bajač. U Příbora. Mtl.

Bajdala, y, m. = bajdač. U Brušperka.
Mtl. U Místka. Škd.

Bajdara, y, f. = loďka (kamčatská). Mz.
Mkl.

Bajdarka, y, f., chiton, die Käfer-, Napf-
muschel. Šm.

Bajdati = žváti, plauschen. U Brušperka.
Mtl. U Místka. Škd. U Příbora. Mtl. Na
Ostrav. Tč.

Báje. Přidej: B., die Mythe, vypravují
o životě a působení bytostí mocí nad člo-
věka vyšších, jimiž dle domnění všecka pří-
roda obydlena byla. B. zachovaly se v lidu
ač v kusé a přetvořené způsobě pohádek a
báchorek. Vz KB 34. O báji zvířecké vz
KB. 289. (z Gb.). Cf. S. N.

Báječ, e, m. = bájař. Šm.

Báječka, y, f., kleines Mährchen; die
Mährchenerzählerin. Šm.

Báječně, fabelhaft, mährchenhaft. Cena
b. levná. Dch. B. mizerné světlo. Hrts. Arbs.
121. Vz Sbn. 14,, 16., Enc. paed. I. 473.-476..
VMV. nepravá glossa. Pa.

Báječnice, e, f = báječka, die Mährchen-
erzählerin. Šm.

Báječník, a, m., der Fabeldichter. Koll.
St. 781.

Báječný. Přidej:, mythisch. Nz. B. (fabel-
haft) rychlosť. Stč Z. 196., 538.

Bajena, y, f., die Fabelgöttin. Šm.

Bájený, erdichtet. B. postavy. Dk.

Bájepis, u, m., das Mährchenbuch. Slov.
Ssk.

Bájeplný, fabelhaft, mährchenhaft. B-ný
vrch. Bdl. Pravda vesmírem se vznáší jako
b. pták. Us.

Bájeprava, y, f., die Mythologie. Koll.
St. 45.

Bájepravný, mythologisch, märchener-
zählend. Rk.

Bajer, vz Bajar.

Bajerov, a, m., Baierhof, samota u Ka-
šperských Hor.

Bájeslov, u, m. = bájeslovnosť. Nz.

Bájeslovce, e, m., der Mytholog. Nz.,
Ssk.

Bájesloví, n., die Sagengeschichte, Mytho-
logie. Nz., Sl. les. Cf. Enc. paed. I. 476.,
Kram. Slov. 25., Jg. Slovsn. 68.

Bájeslovnosť, i, f., die Mythologie; ve
stilist. druh metafory. Nz., Jg. Slovsn. 68.

Bájeslovný. Přidej: B. podobenství, das
Paramythion. Dch.

Bájeti. Přidej: Bal oprav v: bál. Strb.
bajati, fabulari. — co: báseň. Št. Ř. 49. b.
— o čem (jak dlouho). O kterém (ráji)
od pravěku bájí. Osv. VI. 56. Ještě o nich
báješ. Pam. 3. 98. — co komu. Ani (máme)
sobě bájeti prázdných řečí. Hus. Cf. Bajati.

Bájevěda, y, f. = bájesloví.

Bájevědec, dce, m. = bájeslovec. Rk.

Bájil, a, m., der Fabler. Dch.

Bájíplný (bájí plný). B. skrýš. Hdk. L.
Kv. 11.

Bájíř, e, m. = bájil. Šm.

Bájivý, fabelnd. Dk. P. 117.

Bajka. Přidej: B. je smyšlená povídka
zobrazující příběhem ze smyslného světa
vzatým nějakou všeobecnou ideu, některé
pravidlo života anebo nějakou pravdu zku-
šenosti. V bajkách z pravidla zvířata jednaj í
a mluví zaujímajíce místa určitých povah
(liška člověka schytralého, vlk člověka hra-
bivého a ukrutného, lev člověka udatného,
velikomyslného), než i člověk druhdy v nich
jednává, ba i rostliny, zjevy přírodní se
zosobňují. Vz více v KB. 213. B. (didak-
tická, /ivß-og, kóyoc, ánókoyog, lat. apologus,
fabula) = vypravování příhody nebo příhod
souvislých ze života jednotlivých bytostí
živých nebo zosobněných, jímž se vyobrazuje
buď poučení pro život lidský n. pravda
zkušenosti z obcování lidského. Skládá se
z vypravování a z výkladu (z poučení). Vz
Lpř. Baj. aesop. 31., 33., 44. Cr. Enc. paed.
I. 476.—487., Kram. Slov. 25., S. N., Jg.
Slovsn. 155. Lessingova theorie bajky vzo-
rem methody Sokratovy. Napsal prof. B. V.
Spiess v Pdg. 1886. 116.-119., 163.-168. Na
konci čteme: Uvedeme-li obecnou mravnou
pravdu na zvláštní případ a dáme-li tomuto
případu ráz skutečnosti a vybásnírne-li z něho
historku, v níž onu pravdu lze názorně po-
znati, sluje báseň taková — bajkou. Totě
Lessingův výklad bajky. Slavík se bajkami
nekrmí. Bž. — B. = pohádka (pohádka =
hádanka). Laš. Brt. D. 198. — Cf. Sbn. 236.,
238., 822., Jir. Ruk. I. 42.

Bajkopis, u, m., das Fabelbuch. Rk.

Bajkopisec, sce, m., der Fabeldichter.
Rk.

Bajník, a, m., der Fabeldichter. Slov.
Ssk.

Bajný. Přidej: Ssk., Osv. VII. 31. B. vi-
dina, Mkr., cena. Čch. Mch. 68. Láska pravá,
ne bajná. Koll. I. 21.

Bajoch, a, m. = žvanil, bajač. U Opavy.
Klš., Brt. D.

Bajotajný, cf. Bajeplný. Pl.

Bajovec, vce, m. Nad B-cem poloulání.
Mtc. 1882. 159.

Bajram, u, m. = turecké svátky, podobné
našim velikonočním. Vrat. Vz. S. N.