936

Bajrovna, y, f., samota u Votic. PL.

Bájstvo, a, n., das Mythenthum. Slov.
Ssk.

Bajt, u, m. = nůše na záda. Laš. Brt.
D. 198.

Bajta, y, f. = vál na válení chleba. U Kr.
Dvora.

Bájuplný, lépe: bájeplný.

Bajúz, a, m. = vous, kníry. Slov. Hdk.
C. 376., Sldk. 91., Ssk. Bože muoj, z povaly
sa trúsí, nemožem ťa bozkať pre velké b-zy.
Koll. Zp. I. 183.

Bajúzek, zka, m. = vousek. Slov. Bern.

Bajuzisko, a, n. = malý vous, malé kníry.
Slov. Bern.

Bajuznatý = vousatý. Slov. Bern.

Bajza, y, m., os. jm. Vck., Phld. I. 2.
26. B. Jos., Slovák, kanovník, † 1836. Vz
Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I. 43., Šb. H. 1.
228.

Bak. Přidej: Haky baky = mazanina,
škrábanice, Schmiererei, Skriblerei. Slov.
Klčk. VI. 39. — B. = hořejší předek válečné
lodi, der oberste Theil vorne auf dem Deck
eines Kriegsschiffes. Čsk.

Baka, y, m. = muňa, špľah. Cf. Bakaný.

Bakáč, e, m., os. jm. Sl. let. I. 328 , Pokr.
Pot. I. 80., Pal. Děj. V. 1. 342., V. 2. 192.

Bakala, y, m., os. jm. Mor. Sd.

Bakalář, Přidej: B. znamenalo původně
panoše, který sloužil nějakému rytíři a pak
sám na rytíře pasován byl; potom též ka-
novníka nejnižšího stupně. Na universitě
pařížské zavedeno pak slovo to (bachlier)
i na označenou nejnižší hodnosti akademické
na fakultě theologické a znamenalo čekatele,
který odbyv zkoušky směl sice čísti na
universitě, ale nebyl samostatným docentem.
Později bakalářství zavedeno i při jiných
fakultách, značíc nejnižší hodnosť akade-
mickou. KB 311. Cf Enc. paed. I. 487.—489.,
S. N. — B. Adam, Martin, Mikuláš, Tomáš.
Vz Jir. Ruk. I. 43., Šb. H. 1. 228. B. J. M.,
kaplan v Bučovicích na Mor. a přispívatel
do tohoto slovníku.

Bakalia, e, f., der Zunderschwamm. Slov.
Ssk.

Bakaňa, dle Kača, jm. ovčí (bekavá, be-
kula). Slov. Dbš. Obyč. 51. — B = bekyně.
Kull. II. 507. Už som sa oženiu, vzau som
si b-ňu, akoby priložiu ku kolesu saňu. Ib.
I. 39.

Bakanče, vz Baganče. Ssk., Koll. Zp. I.
366.

Bakaný = bekaný = nehezký, škaredý,
nepěkný, nicht hübsch, ekelhaft (v dětské
řeči). Šd., Brt., Rgl., Hdž. Čít. XIII., Škd.

Bakatačka, y, f. Na b-ky či o bakule
hrajú chlapci (bakula = prut, hůl). Slov.
Dbš. Obyč. 151. Vz Bakatati.

Bakatati. Po jednom a za radom (řadem)
bakatajú t. j. každý tenším, spružnějším
koncom svojej bakatačky udiera o zem viac
raz. Dbš. Obyč. 151.

Bakbord, u, m. = levý bok, der Bakkbord.
Čsk.

Bakesa, y, f., samota u Neveklova. PL.

Bakeš, e, m. = dlhý kabát barančinou
podšitý, kožuch, ein Pelz. Slov. Rr. Sb.

Bakeša, dle Káča = vakeša, ovce s černou
hubou. Mor. Brt. Valasi chcejú gazdu pre-
svedčiť, že mu veru tú b-šu vlci roztrhali.
Chlpk. Dram. I. 66.

Bakchanalia, vz Bacchanalia.

Bakchovati, vz Bacchovati.

Bakchusta, y, m. (z Bacchus) = tlustý
člověk. U Olom. Šd.

Baklan, a, m., der Wasserrabe. Rk.

Bako, a, n. = bago, žvanec tabáku nebo
tabák ku žvýkání. Rjšk., Kmk., Nvk., Holk.

Bakoně, pl., f., druh hrušek. Rk.

Bakonský les, der Bakonywald. Šp.,
Krč. G. 647.

Bakoš, e, m., os. jm. Slov. Šd.

Bakov, a, m., něm. Bakowen n. Back-
ofen, mě. u Mnichova Hradiště. Cf. Tk. 1.
436., Blk. Kfsk. 883. Přidej: V Bakově
dělá sám starosta kabely z rákosí. Vz Sbtk.
Krat. h. 6. O božím těle tam vyzvánějí rá-
kosovými zvony a purkmistr jde v rákoso-
vém županu a v rákosových střevících. Ib.
269. Vz Bakovský. — B , něm. Bakow, vsi
u Náchoda, u Zlonic. PL. Cf. Blk. Kfsk.
180.

Bakovati = bako žvýkati. Vz Bako. Us.
Rjšk.

Bakovec, vce, m., les u Prahy. Tf. Odp.
267.

Bakovina, y, f., byla ves v Boleslavsku.
Vz Blk. Kfsk. 532.

Bakovský. Vz Bakov. Proč slují Bakovští
kozáky? Jak poslali do Vídně pro sobotu
a zapřeli Krista pána? Vz o tom v Sbtk.
Krat. h. 20. — B. Václav, prof. a spisov.
1845.—1873. Vz Tf. H. 1. 181. — B. Jan,
farář, 1582. Vz Jg. H. 1. 531., Jir. Ruk. I.
43.

Bakrlík, u, m., der Anschiftling, mlýn-
ské náčiní. Šm.

Bakterie, e, f. = kvasinka, plíseň dělná,
schizomycetes, Spaltpilz, Bakterie. B. ku-
laté, sphaerobacteria, tyčinkovité. B. sle-
zinná, bacillus anthracis, hnilobná, studničná,
snětivá. SP. II. 245.—277., 247., 252., 253.,
264., 276. B. šroubovitá, Schraubenbakterie.
Nz. lk. Vz více v Slov. zdrav. 21., Rosc. 62.

Bakteriový = k bakteriím se vztahující.
B. nákaza, výtrusy. SP. II. 265., 275.

Bakula = bakule.

Bakulatý, knorrig, knollig.

Bakule. Přidej : Knollen. B. = suk. Bur.
Má-li kdo nacpanou kapsu, praví se: Ten
má bakulu. Mor. Vck. Budou mezi námi
bakule (boule = sepereme se). V Krkonš.
Fr. Nečásek. B. = boule, suk ve dřevě.
Val. Brt. D. 198. — B. = hůl, der Stock.
Slov. Loos. — B. = bak, kaňka.

Bakulitový. B. vrstvy. Frč. Geol. 126.

Bakynka, y, f. = kladívko. Slov. Dbš.
Sl. pov. I. 14.

Bakytý, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 181,

Bal. — 2. B., gezimmertes Holz, die
Bohle. Škd.

1. Bál = cidič stok, der Nachtkönig.

2. Bál = ples, z it. ballare = tančiti, fr.
bal. Vz S. N.

Bala, y, f. = náruč. Nese balu sena.
U N. Bydžova. Kšť. — B., y, m., os. jm.
Sl. let. IV. 77.