937

Balabán, a, m. = vycpaný tetřívék k vá-
bení tetřívků. Šp. — B., falco lanarius, der
Schlachter. Šm., Škd.

Balabenka, y, f., samota u Libně. PL.

Balabušit = baláchati. Slov. Ssk.

Baladrán, u, m. Máme pána, máme,
v černém b-ně. Sš. P. 559., 512.

Balák, u, m., ve vodním stavitelství, der
Pfannbalken. Šm.

Balaka, y, m., der Schwätzer, Plauscher.
Slov. Ssk.

Balalajka, y, f. — ruský strunový hu-
dební nástroj. Dalibor, Mz. — Mkl., Mlt.,
Kram. Slov. 25., S. N.

Balaměnec, nce, m. = balámit.
Balámit, a, m. Balámité slovú ti, jenž
káží z lakomstvie, od Baláma řečení. Vz
Hus III. 238.

Balamunt, a, m. = balamut. Ostrav.
Té.

Balamuntiti = balamutiti. Ostrav. Tč.

Balamut, a, m. = honicí pes který hla-
sitě ptáky honí. Škd., Šp. — 2. B., der
Schwätzer, Plauscher.

Balamuť, i, f., der Humbug. Dch.

Balamuta (balamuťa, dle Bača). Přidej:
Ten b-ťa vždy cosi balamutí. Mor. Šd.,
Škd. — B. také = taškář, švindléř. Na
Zlinsku. Brt. — B. = hlupák. U Kostelce
n. Orl. Ktk.

Balamutič, e, m. = balamuta.

Balamutina, y, f. = balamucení. Po-
vedzte mi, ako treba rozumeť tej balamu-
tine. Slov. Let. Mt. S. III. 1. 57., Ssk.

Balamutiti. Vz Obalamutiti. Balamutí =
blázní. Laš. Brt. D. 198.

Balamutka, y, f., Plauscherin. Sm.

Balamutník, a, m. = balamuta. Slov.
Ssk.

Balamutný, plauderhaft. Slov. Ssk.

Balamutství, n., die Faselei. Rk., Šm.

Balancový, Balance-. B. váhy. Us. Pdl.
Vz Balanční.

Balanční, Balance-. B. váhy. Vz Balon-
cový. ZČ. I. 92.

Balanitis = zánět předkožky žaludu

(pyje).

Balankať = belankať, ležeti (na beleně,
na kolébce). V dětské mluvě. Slov. Rr. Sb.

Balanský, ého, m., os. jm. Šd.

Balař, e, m., os. jm. Šd.

Balárek, rka, m., os. jm. Šd.

Balas, u, m., drahokam, který se platí
za poloviční cenu diamantu. B. růžový. KP.
III. 188.

Baláš, e, m., os. jm. Mor. Šd.

Balašiti = baláchati. Slov. Ssk.

Balátek, tku, m. = oblázek. Kluk rozbil
okno balátkem. U Sadské. Kšť.

Balatička, y, f. = chranič, perithecium,
die Kernhülle, Kernschale. Sl. les. B. =
plod lišejníků uzavřený ve zvláštním obalu
do stélky ponořeném aneb jako bradavice
z ní vynikajícím. Kk. 85. Vz Balatka.

Balaton, Blaton, a, m., jezero v Uhřích.
Koll.

Balatovka, y, f., balla ampulla, hlemýžď.
Srn.

Balbín, a, m. B. z Vorličné Adam, Jan,
Karel, Vilém. Vz Blk. Kfsk. 2., 3., 1264. B.

Bohusl., jesuita a český dějep., 1621.-1688.
Vz Jg. H. 1. 539., Slavín I. 192., S. N., Tf.
H. 1. 71., 72., 89., 90., 95., Jg. H. 1. 531.,
Jir. Ruk. I. 44., Šb. H. 1. 2. vyd. 22., Enc.
paed. I. 489.—493., Tk. Ž. 216.

Balbínové z Vorličné. Vz Sdl. Hr. I. 222.

Balcan, u, m. = něco velikého. To je b.
(na př. veliký zemák). Laš. Brt. D. 198.

Balcar, a, m. B. Jos., ředitel škol a spi-
sov., nar. v Luži 1834. Vz Tf. H. 1. 199.,
200. B. Jan, Melichar, Pavel. Vz Blk. Kfsk.
970., 1164.

Balcárek Aleš, básník, †1862. Vz Šb.
H. l. 2. vyd. 228.

Balcnouti, cnul a cl, ut, utí, balcovati =
do hřbetu udeřiti, einen Schlag in den Rücken
versetzen. U Místka na Mor. Škd.

Balčok, čku, m. = balík. Slov. Ssk.

Balda. Přidej: Vysokou papírovou čepici,
v ruce baldu, s cepíkem ze slámy, jimž bije
a mlátí pro smích. Sš. P. 733. — B. =
veliký kus něčeho, ein grosses Stück, ein
Stoss. U Místka na Mor. Škd. B. = balvan.
Na Val. Vck., Brt. D. 198. — B. = turecká
fasole. Rt. — B., y, m., os. jm. B. Jos.,
prof. a spisov., † 1861. Vz Tf. H. 1. 3. vyd.
200., Šb. H. 1. 2. vyd. 228., S. N. — B.,
Goldbrunn, ves u Bystré v Litomyšelsku.

Baldachyn, vz Baldach. Nebes jasný b.
Kyt. 1876. 1.

Baldec, dce, m. B. hlohový = hlohovec,
bělásek ovocný, papilio crataegi, der Baum-
weissling. Sl. les.

Baldinka, y, f., hájovna u Kard. Řečice.
PL.

Baldoň, ě, m. = kolohnát. Mor. Brt. D.

Baldov, a, m. Z B-va Prok. Blk. Kfsk.
141.

Baldovati = hrncovati, hurdati, kolébati
se, drkotati, stossen, rütteln. — kde. Za-
vezu dvě fúrky hnoja; včil na saňách to
jde lehutko, potom na voze to tak balduje.
Slez. Šd. Cf. Brt. D. 198.

Baldrián, vz Baldryán.

Baldryán, u, m. = kozlík, valeriana. B.
lékařský, v. officinalis. Byl. 15. stol. Vz
Sl. les., Čl. 107., S. N., Schd. II. 284., FB.
49., Čl. Kv. 213., Slov. zdrav. 22.

Baldůvka, y, f. = nejtvrdší jablko. Mor.
Brt.

Bále, pl., m. = střeva, vnitřnosti, die
Gedärme. Slov. Rr. Sb., Loos, Ssk. Z brucha
ven tučné vyvalil Roderíkovi bále. Hol.
145. V tom britký vytasí meč z pošvy a
do brucha vetkne: bále tedáž vyletá i na
černú zem sa rozestrú. Hol. 97.

Balej, e, m., os. jm. B. Havel. Tk. II. 99.

Balek, lku, m. = balíček, ein Päckchen.
Slov. Bern.

Balení, n., das Einballen, Einwickeln.
B. se oblaků. Stč. Zem. 661. Vz Baliti.

Baleš, oprav v: báleš (béleš). B. = vdo-
lek. Na Zlinsku. Brt. B. = koláč pečený na
holé plotně. U Kroměř. Včř. — Báleše =
koláčky smažené na plotně políčené trnkama
nebo sýrem; dva se kladou na sebe nebo
se sešúlají (stočí). Na Vsacku. Vck. Na
Slov. = placky. Dze jím dajú kýšky, balá-
šov najesci. Sl. ps. 238. Vz Bálešník.