939

Báloha, y, f. = baliga. Brt. D. 198.

Baloch, u, m.= kouzelný kousek, ein
Zauberstück. U Srbce na Hané. Bkř.

Balomba, y, f. = ledová puma, die Ba-
lomba. Šp.

Balomuditi = balamutiti. Rk.

Balon, vz Baloun, S. N.

Baloun, u, m., der Ballon. Přidej: Zá-
sada, dějiny, řízení b-nu. Vz KP. II. 61.,
62., 64., 66., 67., 70., 76., 78., Kram. Slov.
26. — Balouni. B. v Praze sobě nepokojně
provozovali, pročež zdvihla se na ně chasa
pražská. Dać. I. 191.

Balounka, y, f., samota u Benešova
v Budějovsku. PL. — B. = krinolina.

Balounový, Ball-, Ballon-.

Balousy, pl., m. = valousy, der Backen-
bart. Mor. Bkř., Vck.

Baloušek, ška, m., os. jm. Mor. Šd.

Bálově, ballmässig. B. oblečený. Hrts.

Balovna, y, f., os. jm. B. Bohunka. Žer.
Záp. 1. 58.

Bálovní, Ball-. B. dům. Šp.

Bálovník, a, m. = plesovník, der Ball-
gast. Šp., Rk.

Bálovský, Schinder-.

Bálovství, n., das Schinderhandwerk. Šm.
Vz Bál.

Bálový. Přidej: B. řád. oblek, rukavice,
Us. Pdl., Šp., síň. Nrd. Bld. 22.

Balsam. Přidej ad 1. B. z hebrejského
baal šemen = hlavní olej. Ves. IV. 110. B.
přirozený, umělý, černý. Ves. IV. 110.—111.
B. milanský, peruvianský (na spáleniny),
uherský, universalní, růžový, copaivae proti
svrabu. Čs. lk. Vz Šfk. P. 583., Scnd. I.
406., Kram. Slov. 26., Slov. zdrav. 25., Šfk.
526., 529., Kk. 11., 102., 256., Mllr. 15. —
ad 3. B., menta crispa, máta kadeřavá, die
Krauseminze. Vz Nz. Ik., Mllr. 67., Rstp.
1466., Schd. II. 312., Byl. z 15. stol. —
ad 4. B = hlupec, der Dumme. Us. Nk.

Balsamický = balsamní.

Balsamina, y, f. = balsamina, lat. B.
kameliová, b. camelieformis, růžovitá, b.
roseiformis, královská. Dlj. 42. Cf. Schd.
II. 312., Slb. 636., Kk. 243., Rstp. 258.,
Kram Slov. 26., Rosc. 152.

Balsaminovitý. B. rostliny. Rosc. 152.

Balsamka, y, f., der Balsamstrauch; die
Balsambüchse; eine Aepfelart. Šm.

Balsamní, balsamisch. Šm.

Balsamník, u, m., rostl. B. myrrhový.
Vz Schd. II. 306., Rstp. 337.

Balsamníkovitý. B. rostliny, amyrideae.
Vz Rstp. 335.

Balsamodechý, -dyšný, balsamhauchend.
Rk.

Balsamování, n., das Balsamiren. Vz
Slov. zdrav. 25., S. N.

Balsamovitý. B. rostliny, terebinthaceae,
Balsamgewächse. Vz Kk. 238.

Balsamovník, u, m., balsamodendron.
B. gileadský, b. gileadense, myrrhový, b.
myrrha, elemový, b. zeylonicum. Ves. IV.
110, 111., 109., Kk. 239.

Balsamový. Přidej: B. jablko, momor-
dica balsamica officinalis, der Balsamapfel,
der Wunderapfel. Mllr. 68. B. žlázy. Ves.
IV. 110.

Balšánek, nku, balšán, u, m. = máta,
menta silvestris, crispa, aquatica. Val. Vck.
Vz S. N.

Balšínek, nku, m. = máta, menta. Mor.
Slb. 345., Hrb.

Balta, y, f. = sekera. Slov. Němc. IV.
325., Lipa 228, Koll. Zp. I. 333.

Baltazar, a, m. B. z Tuscie. Tk. II. 199.,
III. 22. VII. 83.

Baluch, u, m., die Alfanzerei. Pověreč-
ných lidí zmámí a ošidí svými baluchy
velmi snadno lháři. Mor. Cf. Balušiti. —
B., a, m., několik domků u Vsetína. PL.

Balúsek, ska, m., os. jm. Mor. Šd.

Balustrada, y, f. = zábradlí, z it., die
Brustlehne, das Geländer. Vz S. N.

Balúsy, pl.. m. = valousy. Vz Balousy.
Val. Vck., Brt. D. 198.

Balušiti, il, en, ení = hřmotiti, lärmen,
Getöse machen. Slov. Ssk., Loos. Jestli
postelkyňa baluší. Dbš. Obyč. 6.

Balvan. Přidej ad 1. Kamenný b., der
Steinblock, Dch.; b. skály, skalní, der Fels-
block, Sl. les., žulový, der Granitblock, Us.,
mnohohranný. Krč. G. 191. B. bludný, blu-
divý či erratický. Stč. Zem. 656., 729., Krč.
G. 981., 997., 999., Schd. II. 99., 134., Bř.
N. 247., 269. Cf. Bř. N. 239.—240., S. N. —
ad 2. B. ledovcový, die Morüne. Sl. les. —
B. = hruda, trupel, der Klumpen. — B. =
veliká vlna vody, veliký oblak. Na Ostrav.
Tč. — ad b) B. = hrubý chlap, ein grober
Mensch. Němc. VII. 239. — B., das Götzen-
bild. Slov. Loos.

Balvanić. Už sem viděla z daleka b. =
hrnouti se kouř jako balvany. Laš. Brt. D.
198. Balvaniti.

Balvanica, e, f., der Götzentempel. Na
Slov. Ssk., Loos.

Balvaník, a, m., der Götzenverehrer.
Šm. Slov. Loos.

Balvanisko, a, n., hässliches Götzen-
bild. Na Slov. Ssk., Loos.

Balvaniti. Už zdaleka viděla jsem b.
(kouř z komína jako balvany se valiti).
Slez. Šd.

Balvanitý, Block-. B. útvar, Stč. Zem.
681., sloh. Zpr. arch. IX. 25. B. kamení skládá
se z kusů mnohohranných neb okrouhlých
balvanů a leží buď pravidelně mezi vrstev-
natým a majíc touž mineralní hmotu jako
ono, jest s ním nepochybně téhož původu,
buď. . . Krč. G. 79.

Balvanochvalec, lce, m., der Götzen-
diener, kdo má peníze za boha. Na Ostrav.
Tč.

Balvanovitý, blockartig. B. oblak, Hvls.,
sloh, složení, Massivgestein, hory (usazené,
třetíhory), Flötzgebirge, n. Sl. les.

Balvanový, Block-. B. sůl, das Bank-
salz. Vys.

Balvanský, Götzen-. Loos.

Balvanství, n., der Götzendienst. Slov.
Rk., Loos.

Balvár, u, m. = kotouč dýmu. Val. Brt.
D. 198.

Balviti, il, en, ení = bláznivě mluviti.
Cf. Balamutiti. Na Slov. Ssk. S tým je
zle, už balví. Brt. D. 198. — čím. Proč
balví řečú (nemluví pravdy)? Ib.