942

Báník, a, m. = horník. Němc.

Banín, a, m., Bohnau, ves u Poličky. Vz
Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr. I. 252.

Baníř, e, m., samota u Nepomuk. PL

Baníš, e, m., der Fratz. U Místka. Škd.
T yb-ši!

Banka, vz Bank. B. = ústav buď od
státu anebo na akcie soukromníky založený,
sloužící k usnadňování platebných záležitostí
a k rozmnožování potřebných k tomu pro-
středkův, ale též k dobývání a upevňování
zemského úvěru. Blř. — B., jm. ženské ze
14. stol. Mus. 1880. 467.

Baňka, ad 1. B. rozsévací, die Saatflasche,
Heronova, der Heronsball. Sl. les. Vz KP.
II. 109., Vlšk. 140. — Kohoutek u baňky,
der Glockenhahn, držadlo k baňce, der Glo-
ckenhalter, kříž k baňce, das Glockenkreuz.
Šp. — B. přepalovací, překapovací, der
Destillirkolben. Šp., Schd. I. 105., Zpr. arch.
XL 12. B. puščedlné. MV. (pravá glossa).
Pa. Vz Slov. zdrav. 26., Kram. Slov. 27. —
B., druh hrušek. Mor. Brt. — Ad poliček.
Hynek dal baňku Zdenkovi. Dač. — B. =
bublina, die Wasserblase. Uhodíš-li kaměnem
do vody, dělají se baňky; Baňky z mydlin.
Ostrav. Tč.

Bankál. Přidej: Celý otvor okna ve
světlosti jest omezen čtyřmi kusy kamen-
nými, z nichž spodní slove bankál, svrchní
nadpraží a oba postranní ostění. Šand. II.
58.

Baňkář, e, m. Za Ohrenblaser polož : Vz
Poklička. — B. = pes (v zlodějské řeči).
Šd.

Baňkarec, rce, m., nadávka dětem. Cf.
Panchart, Baňkart. Ti tvoji paťhani všecko
mi chtějí sežrať. A ti tvoji baňkarci ni!
Slez. Šd. Laš. Brt. D. 199.

Baňkářka, y, f.. die Schröpferin; Ohren-
bläserin. Rk.

Baňkážský, Flaschner-; Anhetzer-. Šm.

Baňkářství, n., die Ohrenbläserei. Vz
Baňkář. — B., die Flaschnerei. Rk. Všecka
jejich předešlá pochlebenství a b. na né
(dvořany) obrácena bývají. Vod.

Baňkart, a, m. = panchart, der Bastard,
Fratz. Ty b-te, budeš mlčet! U Místka. Škd.
Vz Baňkarec.

Baňkati = namlouvati, přemlouvati, na-
váděti, ponoukati, überreden, anführen, rei-
zen, bethören. — koho. Knrz. Pořád mě
baňkal, abych tam šel. Již. Mor. Šd. Hdo
tě baňkal? Mor. Neor. — koho k čemu.
K. Adámek, Sd. — koho čím. Věříte-li
pak tomu, čím jste baňkal Veselého? Kos.
v Ol. I. 135. — Vz Nabaňkati, Zbaňkati.

Bankéřka, y, f. = žena bankéřova.

Bankéřský, Banquier-. B. obchod. Pr.
1884. 3.

Bankéřství, n., die Bankhalterei, das
Bankwesen. Pr. 1884. 3.

Banket. — 2. B-ty silničné = chodníky.
NA. IV. 182. Vz o nich ve spise Fr. Peichla:
Rada o správě silnic. 1867. — B-ty = krtiny.
U Domažl. Nl., Němc. IV. 248.

Banknotka = banknota. — B. = po-
hlavek, ein Kopfstück. Dám ti b-ku, že jí
neproměníš. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Kram.
Slov. 27.

Banko, a, n , ves u Píščan na Slov. Tč.

Bankonče, ete, n. = odrostlé sele. Slov.
Tč.

Bankorot, u, m. Přidej: das Falliment.
Vz S. N.

Baňkovati se = bez účelu sem tam cho-
diti, herumschlendern. U Nivnice. Kch.
U Uher. Brodu. Brt. D. 199. Vz Baňčiti.

Baňkovitec, tce, m., der Zyathodes. Šm.

Baňkovitosť, i, f., die Bauchigkeit. Šm.

Baňkovitý, kugelförmig. B-tá koruna
(v botan.) = jak džbáneček baňatá, pod
ústím zaškrcená. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL.

Bankovní, Bank-. Přidej: B. závod,
jednota, obchod, Us. Pdl., cedule, směnka,
úhrada. Kaizl 244.—246. B. číslo = druh
peněz, jímž vede obchod některá banka, die
Bankvaluta. Vz S. N.

Bankovnictví, n., das Baukwesen. Vz
Bankéřství. Kaizl 239., 250.

Bankrotka, y, f. = čepice s beránkem.
Sá. Kř. u pot.

Bankrotní, Bankrott-. Šm.

Bankrotník, a, m., der Bankrottirer. Šm.

Banky, banek, pl., f., das Banket. Slov.
Bern.

Bankyta, y, f. = kalina, viburnum lan-
tana. Slb. 489.

Bano, a, n. = chvojčina, frica, das Heide-
kraut. Slb. 383. B. = vřes, břes, chamajda,
erica, die Heide. Sl. les. Vz Rstp. 992.

Baňo, a, n. = banka, hrnec? Holianské
pastocha má hodnýho lenocha ; navařil mo
baňo moch, na, lenocho, naper břoch, hejno,
naper břoch. Sš. P. 555.

Báno mi = žel mi. Báno mi je, báno,
čerkati ostrožkami. Na Slov. Báno mi je,
báno, nebol šuhaj dávno. Sb. sl. ps. II. 1.
85.

Bánosť, i, f. = lítosť, das Leid. Nech
nemají za bánosť. Slov. Ssk., Ntr. IV. 348.

Baňousy, pl., m., z pavousy, der Knebel-
bart. Č.

Banov, a, m. (od Bana, Pal. Rdh. I. 133.),
Banow, městečko u Uher. Brodu. PL. Vz
S. N.

Baňov, -a, m., samota u Sedlčan, ves
u Votic. Žer. Záp. I. 111., 212., Sdl. Hr.
IV. 368.

Banovati = litovati, želeti, pykati, be-
dauern, bereuen, slov. a mor. z mad. Brt.,
Vck., Kld. I. 51., Sl. ps., Rr. Sb., Šd., Džl.
— abs. Nevydávejte mia na druhú dědinu:
keď mia tam vydáte, b. budete; Počkaj,
děvče, budeš b., nechtělos mně oken otvá-
rať; ani oken ani vrat, ani se mnú hovárať.
Sš. P. 495., 627, Veď já nebanujem, že tvoja
nebudem, ale jen banujem, jako ťa zabud-
nem. Sl. sp. 11. Či ty, milá, nebanuješ, keď
mňa viacej nepočuješ hor dědinou zpievá-
vati, ani k tebe chodievati?; Janíčok, Ja-
níčok, voňavý ladníčok, kdo ťa bude voňať,
nebude banovať. Koll. Zp. I. 60., 148. —
čeho. Nic toho nebanuj; Vždycky jsem té
chvíle banovala. U Frýšt. Džl. Včilej enom
banuju starodávního času. Brt. P. 78. Ani
tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé sr-
denko banuje šohajka. Sš. P. 795. — za
čím = toužiti, sich sehnen. Jedon mä odišiel,
druhý sa zjavuje; ale moje srdce za prv-



	942

	Báník, a, m. = horník. Němc. Banín, a, m., Bohnau, ves u Poličky. Vz Blk. Kfsk. 281., Sdl. Hr. I. 252. Baníř, e, m., samota u Nepomuk. PL Baníš, e, m., der Fratz. U Místka. Škd. T yb-ši! Banka, vz Bank. B. = ústav buď od státu anebo na akcie soukromníky založený, sloužící k usnadňování platebných záležitostí a k rozmnožování potřebných k tomu pro- středkův, ale též k dobývání a upevňování zemského úvěru. Blř. — B., jm. ženské ze 14. stol. Mus. 1880. 467. Baňka, ad 1. B. rozsévací, die Saatflasche, Heronova, der Heronsball. Sl. les. Vz KP. II. 109., Vlšk. 140. — Kohoutek u baňky, der Glockenhahn, držadlo k baňce, der Glo- ckenhalter, kříž k baňce, das Glockenkreuz. Šp. — B. přepalovací, překapovací, der Destillirkolben. Šp., Schd. I. 105., Zpr. arch. XL 12. B. puščedlné. MV. (pravá glossa). Pa. Vz Slov. zdrav. 26., Kram. Slov. 27. — B., druh hrušek. Mor. Brt. — Ad poliček. Hynek dal baňku Zdenkovi. Dač. — B. = bublina, die Wasserblase. Uhodíš-li kaměnem do vody, dělají se baňky; Baňky z mydlin. Ostrav. Tč. Bankál. Přidej: Celý otvor okna ve světlosti jest omezen čtyřmi kusy kamen- nými, z nichž spodní slove bankál, svrchní nadpraží a oba postranní ostění. Šand. II. 58. Baňkář, e, m. Za Ohrenblaser polož : Vz Poklička. — B. = pes (v zlodějské řeči). Šd. Baňkarec, rce, m., nadávka dětem. Cf. Panchart, Baňkart. Ti tvoji paťhani všecko mi chtějí sežrať. A ti tvoji baňkarci ni! Slez. Šd. Laš. Brt. D. 199. Baňkářka, y, f.. die Schröpferin; Ohren- bläserin. Rk. Baňkážský, Flaschner-; Anhetzer-. Šm. Baňkářství, n., die Ohrenbläserei. Vz Baňkář. — B., die Flaschnerei. Rk. Všecka jejich předešlá pochlebenství a b. na né (dvořany) obrácena bývají. Vod. Baňkart, a, m. = panchart, der Bastard, Fratz. Ty b-te, budeš mlčet! U Místka. Škd. Vz Baňkarec. Baňkati = namlouvati, přemlouvati, na- váděti, ponoukati, überreden, anführen, rei- zen, bethören. — koho. Knrz. Pořád mě baňkal, abych tam šel. Již. Mor. Šd. Hdo tě baňkal? Mor. Neor. — koho k čemu. K. Adámek, Sd. — koho čím. Věříte-li pak tomu, čím jste baňkal Veselého? Kos. v Ol. I. 135. — Vz Nabaňkati, Zbaňkati. Bankéřka, y, f. = žena bankéřova. Bankéřský, Banquier-. B. obchod. Pr. 1884. 3. Bankéřství, n., die Bankhalterei, das Bankwesen. Pr. 1884. 3. Banket. — 2. B-ty silničné = chodníky. NA. IV. 182. Vz o nich ve spise Fr. Peichla: Rada o správě silnic. 1867. — B-ty = krtiny. U Domažl. Nl., Němc. IV. 248. Banknotka = banknota. — B. = po- hlavek, ein Kopfstück. Dám ti b-ku, že jí neproměníš. U Kr. Hrad. Kšť. Cf. Kram. Slov. 27.	Banko, a, n , ves u Píščan na Slov. Tč. Bankonče, ete, n. = odrostlé sele. Slov. Tč. Bankorot, u, m. Přidej: das Falliment. Vz S. N. Baňkovati se = bez účelu sem tam cho- diti, herumschlendern. U Nivnice. Kch. U Uher. Brodu. Brt. D. 199. Vz Baňčiti. Baňkovitec, tce, m., der Zyathodes. Šm. Baňkovitosť, i, f., die Bauchigkeit. Šm. Baňkovitý, kugelförmig. B-tá koruna (v botan.) = jak džbáneček baňatá, pod ústím zaškrcená. Čl. Kv. XVIII., Slb. XL. Bankovní, Bank-. Přidej: B. závod, jednota, obchod, Us. Pdl., cedule, směnka, úhrada. Kaizl 244.—246. B. číslo = druh peněz, jímž vede obchod některá banka, die Bankvaluta. Vz S. N. Bankovnictví, n., das Baukwesen. Vz Bankéřství. Kaizl 239., 250. Bankrotka, y, f. = čepice s beránkem. Sá. Kř. u pot. Bankrotní, Bankrott-. Šm. Bankrotník, a, m., der Bankrottirer. Šm. Banky, banek, pl., f., das Banket. Slov. Bern. Bankyta, y, f. = kalina, viburnum lan- tana. Slb. 489. Bano, a, n. = chvojčina, frica, das Heide- kraut. Slb. 383. B. = vřes, břes, chamajda, erica, die Heide. Sl. les. Vz Rstp. 992. Baňo, a, n. = banka, hrnec? Holianské pastocha má hodnýho lenocha ; navařil mo baňo moch, na, lenocho, naper břoch, hejno, naper břoch. Sš. P. 555. Báno mi = žel mi. Báno mi je, báno, čerkati ostrožkami. Na Slov. Báno mi je, báno, nebol šuhaj dávno. Sb. sl. ps. II. 1. 85. Bánosť, i, f. = lítosť, das Leid. Nech nemají za bánosť. Slov. Ssk., Ntr. IV. 348. Baňousy, pl., m., z pavousy, der Knebel- bart. Č. Banov, a, m. (od Bana, Pal. Rdh. I. 133.), Banow, městečko u Uher. Brodu. PL. Vz S. N. Baňov, -a, m., samota u Sedlčan, ves u Votic. Žer. Záp. I. 111., 212., Sdl. Hr. IV. 368. Banovati = litovati, želeti, pykati, be- dauern, bereuen, slov. a mor. z mad. Brt., Vck., Kld. I. 51., Sl. ps., Rr. Sb., Šd., Džl. — abs. Nevydávejte mia na druhú dědinu: keď mia tam vydáte, b. budete; Počkaj, děvče, budeš b., nechtělos mně oken otvá- rať; ani oken ani vrat, ani se mnú hovárať. Sš. P. 495., 627, Veď já nebanujem, že tvoja nebudem, ale jen banujem, jako ťa zabud- nem. Sl. sp. 11. Či ty, milá, nebanuješ, keď mňa viacej nepočuješ hor dědinou zpievá- vati, ani k tebe chodievati?; Janíčok, Ja- níčok, voňavý ladníčok, kdo ťa bude voňať, nebude banovať. Koll. Zp. I. 60., 148. — čeho. Nic toho nebanuj; Vždycky jsem té chvíle banovala. U Frýšt. Džl. Včilej enom banuju starodávního času. Brt. P. 78. Ani tak nemele ve mlýně odrážka, jako mé sr- denko banuje šohajka. Sš. P. 795. — za čím = toužiti, sich sehnen. Jedon mä odišiel, druhý sa zjavuje; ale moje srdce za prv-