943

šim banuje. Mt. S. I. 13. Banuj, dievča, banuj,
ej máš za čím b. Slov. Nebanuj za Nemcom,
najdeš ho za chlievcom; Ani sa nebudem
na krátce milovat, mala by, šuhajko, za
tebou banovať. Koll. Zp. I. 41., 68. — čeho
proč. Nebanujte ničeho pro minářské. Hrb.
(Hk.).

Bánovce, městečko v Uhřích. Phld. V.
182., Hdk. C. 376.

Baňovice, dle Budějovice, ves v Dačicku
na Mor.

Bánovina, y, f., das Banat (ein vom Ban
verwaltetes Land). Rk.

Bánovitě, bäuchig, rund. Strop b. kle-
nutý. Us.

Bánovitý. B. rostliny, ericeae : jochovec,
libavka, bahenka, kysloun, vřes, bano. Vz
Rstp. 987., 989. B. klenutí. Vlšk. 25.

Báňovitý. Přidej: Kuppel-. B. klenutí,
das Kuppelgewölbe. Bc, Pcl. 50.

Bánovský Jiří, rektor, †1561. Vz Jg.
H. 1. 532., Jir. Kuk. I. 46.

Báňový, Schacht-. B. pícka. Šm.

Banský. B. hranice. Zer. Záp. I. 65. B.
ze Dřenic. Sdl. Hr. II. 58.

Baňský. Přidej: B. plyn (uhlovodík lehký,
větry třaskavé, plyn bahnatý), das Sumpf-
gas, schlagende Wetter. Sl. les., NA. IV.
151., Kk. Fys. 68., inženýr, hejtmanství,
bratrstvo (Bruderlade), Zpr. arch., lesina, der
Montanforst, velkostatek, Montandomaine,
dříví (pančavy), das Grubenholz. Sl. les.
Kremnice, staré baňské čili rudní město.
Koll. IV. 124.

Banštiák, u, m. = trhací prach. Slov.
Němc. IV. 444. — B. = tanystra. U Brezna
na Slov. Dbš., Rr. Sb.

Bantamka, y, f., das Bantamhuhn. Šp.

Bantíř, e, m. = noční tulák, ein Nacht-
schwärmer. Laš. Brt. D. 199.

Bantovati = prohlížeti, durchsuchen, mu-
stern.— co, koho. Mor. Vck., Sd. — komu
kde. Bantoval mu v kapsách. Na již. Mor.
Šd. Co mně zde v mojich věcech bantuješ?
Ib. Šd. — se = toulati se, zaháleti, popí-
jeti. Slez. Šd.

Bantschner, a, m. B. Ez. 1680. Jg. H.
1. 532.

Baňur, u, m. = hrnec na smetanu. Vz
Hrnec. Us. u Klimkovic na Mor. Brt.

Baňura, y, f., marsdenia, die Marsdenie.
B. barvířská, m. tinctoria, přímá, m. erecta.
Vz Rstp. 1043., Odb. path. III. 757.

Banyana, y, f. = pipal, rostl. Vz Rstp.
1370.

Baobab, u, m. = chlebovník, adansonia
digitata, der Affenbrodbaum. Zl. klasy.
1855., Čl., Rjšk.

Baorátka, y, f., květina. V mor. Pod-
luží. Brt. L. N. II. 20.

Baptisté, sekta křesťanská. Vz S. N.

Baptisteri-um, a, n. = křestní kaple.
Šmb. S. I. 457.

Bar. Přidej: kdy by i, ačkoli, třeba. Loos,
Ssk. a Bern. píší bár. Ve spojení se vztaž-
nými náměstkami a příslovci rovná se če-
skému: leč, leda. Bar je hodný, přeca ho
nemajú rádi; Bar pod lavkú přenocuje. V Po-
dluží na Mor. Brt. Bar je bohatá, přeca ju
nechcu; Nech křičá bar všeci; Nuž bar

(tedy třebas, přisvědčuje). Brt. D. 170. Bár
si z múdra vedu. Sš. P. 547. Bar ty na mne
pozabudneš, Boskej pomsty ty neujdeš. Koll.
Zp. I. 75. Bar bych ťa, šohajku, nebyla po-
znala. Brt. P. 17. Bar kerý, bar kdo =
ledakdo; bar kde = ledakde. Mor. Brt. D.
170. Človek rozhnevaný ctnej pravdy ne-
uzná, bar by mu ju pred očima vyvázal
z uzla. Na Slov. Tč. Sak ty tam, Janičku,
svej maménky nemáš. Bar nemám maměnky.
Ale mám Aničku. Sš. P. 573.

Bara, y, f., také pl. bary = bařina, mo-
čál, bahno, der Morast, Sumpf. Mor. Bkř.,
Vck. — B. = Barbora. Ssk.

Bará Jos., nar. v Praze 1833. Vz Šb. H.
l. vyd. 228.

Bára, y, f. = Barbora. — B. = basa.

Barabaš, e, m., samota u Březnice.

Barácký = kdo bydlí v baráku. Byl
u nás b. strýc. U Kr. Hrad. Kšť.

Baráčník. Za chalupník přidej: mající
domek, chalupu bez polí, der Kleinhäusler,
Köthner. Vz Chalupník.

Bařadlisko, a, n. = bařina. Laš. Brt.
D. 199.

Baradlo, a, n., také v pl. baradla, ve-
liká jeskyně na Slov. u vsi Aggteleku.
Pokor. I. 131.

Barachba, y, f., die Tändelei. Slov.

Baracht, u, m., das Geplauder, Geschwätz.
Rk.

Barák. Přidej : — B. = palanda v chlévě,
kde čeleď spává, moráně. Jak se ti spalo
na baráku? U Kr. Hrad. Kšť. Táhni na b.
V Kunvald. Msk. — B , der Windschauer
(uhl.). Sl. les. — B., mlýn u Nepomuk. PL.
— B. Jos., žurnalista, 1833.—1883. Vz Tf.
H. I. 3. vyd. 129., S. N.

Bařák, a, m, os. jm. na Vsacku. Vck.

Barákový, Baracken-. B. nemocnice,
Nz. lk., ležení. Čsk.

Baran, a, m. = beran. Mor. — B , u,
m. = druh jablek. Mor. Brt. — B. = že-
lezný sekáč na zemáky. Val. Brt. — B.,
a, m., kněz. Vz Jir. Ruk. 46.

Baraňa, dle Káča = kopec na hranici
uherskomor.-slezské, kde tancula tančí o sv.
Janě v noci a koho potká, s sebou béře.
Tč.

Baraňák, u, m., druh hroznů. Slov. Plk.

Baráňati na někoho = doléhati. Val.
Vck.

Baraňay Mat., kněz a spis. Vz Jir. Ruk.
I. 46.

Baranča, ete, n., das Lamm. Slov. Ssk.

Barančiar, a, m., der Lammhirt. Slov.
Ssk.

Barančiatko, a, n. = baranča. Slov.
Ssk.

Barančica, e, f. = beranice, die Pelz-
mütze. A na hlavu si ztiahni b-cu. Slov.
Dbš. Sl. pov. I. 241. Zatlačil si b-cu na
čelo. Phld. V. 113., Mor. — B., das Lamm-
fell. Slov. Ssk.

Barančina, y, f., das Lammfell. B-nu
teplú na kožíšek. Kol. ván. 73. Bílé kožichy
s černou b-nou u krku a rukou. V Podl.
na Mor. Brt. L. N. II. 25.

Baranec, nce, m. = beran. Slov. Ssk.
Peče nám hospodyň b-ca, b-ca pěkného,