944

tlustého, našla ho za plotem zdechlého. Sš.
P. 555. — B., der Bergwerkshund. Slov.
Ssk. — B., rostl. Papratka b. (beranec),
aspidium baromec, rostl. Vz Rstp. 1785.

Barani Dan., †1802. Vz Jg. H. 1. 532.,
Jir. Ruk. I. 46.

Baranice, e, f. = beranice. Mor. — B. =
drobné, žluté houby. Na Zlínsku. Brt. B. —
ocún, někde kyjanka (houba). Val. Vck.

Baranina, y, f. = beranina, skopovina.
Slov. Nevěsty sa radia, čo mu jésti dadia:
jedna b-nu, druhá husacinu. Koll. Zp. I.
252. Nebude z vlka b. Sb. sl. ps. I. 129.

Baraninka, y, f. = baranina. Podávám
vám b-nu. Phld. III. 2. 145.

Baraniti = blázniti. U Brušperku. Mtl.
— B. = někomu něco vysvětlovati. Vz Na-
baraniti. B. do někoho. Mor. Vck. — B.
v čem = rýpati se. Val. Brt. D. 199.

Baranitý = beranitý, dumm. U Olom.
Sd.

Baranorožok, žka, m., das Muffelthier.
Slov. Ssk.

Barany, dle Dolany, les u Místka. PL.

Baraný = beraní. Slov. Ej ženo, Parom
ti do duše, ved si ty sprostá ako b. roh.
Dbš. Sl. pov. II• 62.

Bárati = bořiti. Slov. — co kdy. V zime
ľad nikdy nebáraj. Zátur. Nápr. 114. — se.
Keď sa v zime oteplí, teda padne odmäk;
ked odmäk zamrzne na poli tak, že sä noha
nebára, to sä tiež volá srieň. Hdž. Čít. 156.

Barátka, pl., n. = barušky, berušky,
vrbové kočičky. Slov. Rr. Sb.

Baratto = výměna zboží, Waarenumsatz,
Waarentausch, kupecky. Kh.

Barattový, Baratt-, Stich-. B. (směnný)
počet. Nz.

Baraž, e, m. B-ži, elapidae, Giftnattern.
Brm. III. 413.

Barba. Přidej: 1075. 22.

Barbadosový krem, Barbadoscrême. Šp.

Barbadský bavlník v Záp. Indii a Již.
Americe rostoucí. Balda.

Barbakán, u, m., der Barbakan, ein Vor-
werk. Čsk.

Barbaráš, e, m. = kdo hraje na basu,
der Bassist. Slov. Hdk. C. 376.

Barbarism-us. Přidej; barbaromluv, ci-
zoslov, das Fremdwort; cizomluvnosť, cizo-
mluvství, cizoslovnosť, häufiges Anbringen
von Fremdwörtern. Nz., Jg. Slovsn. 60. —
B. = barbarství, die Barbarei. Mus. 1880.12.

Barbarka, y, f., die Barbarin.

Barbarsko, a, n., das Barbarenland. Šm.

Barbarstvo. Přidej : B. = barbarové, die
Barbaren.

Barbetty, fr., die Pritsche; Brustwehr
ohne Schiesscharten. NA. III. 145.

Barbor, a, m. B. Adam. Vz Blk. Kfsk.
1075.

Barbora. Přidej: ad 1. Něm. Barbora.
Vz S. N. Nač mám chodiť k Barboře, když
mám všecko na dvoře. Němc. Je-li na sv.
Barboru hodně sněhu, je příští rok hodně
trávy. V Bystersku. Sn. Prší-li na sv. Bar-
borku, budou příští rok roje na med bo-
haty. Kld. O chrámu sv. Barbory v Kutné
Hoře vz v KP. I. 158., 163, — Barbora =
veliké hrbovaté prasecí střevo nadívané, ge-

füllter Schweinsdarm. U Olom. Sd. — B. =
veliký hever. Mor. Bkř. — B. = basa. Vz
Barboráš. Mor. Bkř. — B., bouda u ryb-
níka. Vz Bašta.

Barboráč, e, m. = basista. Slov. Bern.

Barbořák, a, m., os. jm. na Vsacku.
Vck.

Barboráš, e, m. = barbaráš. Slov. Sldk.
91.

Barbořin, a, o, der Barbora gehörig.
Us.

Barborka, y, f., vz Barbora. — B., bar-
barea, die Winterkresse, rostl. B. obecná,
b. vulgaris; tuhá, b. stricta. FB. 75., Kk.
214., Slb. 687, Rosc. 145., Čl. Kv. 292.—
Na barborkách, kopec, bývalé popraviště
u Prahy. Krč. — Vz Bašta. — B., mlýn
u Svoliňovsi. —B., Althütten, samota u Po-
čátek. PL. — B. = přístřeší n. výstupek,
z něhož k lázním nebo na prádlo voda se
váží. Šp.

Bárby, wenn nur, wenn doch. Slov. Loos.

Barcal, u, m. = buchta z hněteného
těsta, naplněná mákem nebo ovocem. U Bla-
níka. Nl. — B., os. jm.

Barci = ba arci. Us. Tč.

Barcoch, u, m. = háby, peřiny, plénky
a p., asi něm. Rumpelzeug. Mor. Vynes ty
b-chy; Zanes ven vysušit ty b-chy z ko-
lébky. Šd.

Barcovati v něčem = probírati něco.
Mor. Brt. D. 199.

Barča, dle Káča = Barbora.

Barčák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

Barčov, a, m., Bartschow, ves u Neustu-
pova. PL., Sdl. Hr. IV. 368.

Bard, u, m., das Schneidmesser. Slov.
Ssk.

Bardijov, a, m., míst. jm. Vz Tk. VI.
71. —73.

Bardin, a, m., os. jm. Tk. V. 143.

Bardo, a, n. = brdo. Na Slov. Sl. ps.
310.

Bardoun, a, m., jm. lesa u Dalečína.
Pk.

Bardyš, e, f. = sudlice, bradatice, hala-
partna, die Hellebarde. Čsk.

Bardzo = velmi. Slov. Ssk.

Báreční, Barken-. Šm.

Bárečník, a, m., der Barkenschiffer. Rk.

Barek, rka, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Bařenisko, a, n. = bařina.

Bařenka, y, f., vz Barbora. Brt. L. N.
II. 120.

Bareš, e, m. = barège, ein wollener, flor-
artiger Stoff. Šp. Cf. Kram. Slov. 27. —
B., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. B. Hládek ze
Zasmrk. Arch. III. 190. — Tk. V. 79., Jg.
H. I. 532. B. z Kamenice. Sdl. Hr. IV. 355.

Baret = biret. Šd.

Barevna, y, f., samota u Kolína a u Měl-
níka. PL. — B. = barvírna. Slov. Ssk.

Barevnice, e, f. = skřínka na barvy,
der Farbenkasten. Sl. les. — B., die Fär-
berin. Šm.

Barevnický, Färber-. Slov. Ssk.

Barevnička, y, f. = paletta, die Palette,
das Färbekästchen. B. malířská. Mírohorský,
Posp.