945

Barevnolistnatý. B. rostliny. Dlj.

Barevnost. Vyrost mně kvíteček zamo-
dralý všeliky b-sti, měla sem na něm dosti.
Sš. P. 394.

Barevný (ad 1.). B. nerost, idiochroma-
tisches Mineral. Sl. les., Bř. N. 75. — ad. 2.
B. zboží, Farbwaaren, Dch., mapa (kolorirte
Mappe), Sl. les., okno, inkoust, Us., světlo,
Mj., rozptylování světla, ZČ. III. 94., vy-
obrazení. Mus. 1880. 378. Chtěli všecky
živly na ně obořiti pod tím jménem barev-
ným jakoby víry bránili. Bart. — ad 3. B.
břečka, die Farbebrühe. Šp. — B. lidé =
Mesticové a Mulattové.

Barchan. Přidej: ad 1. B. tkanina lněná
s bavlnou smíchaná. Mus. 1884. 445. Bar-
chany pobrali. Pč. 17., 27.

Barchanec, nce, m., os. jm. Vz Tf. Odp.
385., Sdl. Hr. II. 167.

Barchaník, a, m. (vz Barchan), der Ein-
gusshälter. — B., der Barchentweber. Cf.
Tk. II. 373., 381.

Barchanka, y, f., der Barchentrock. Rk.

Barchanový, Barchent-. B. pytlík. Šp.

Barchent, u, m., vz Barchan. S. N.

Barches, u, m. = macek, tenký koláč
z mouky a vody přesný, nekvašený, jaké
pekou židé o velkonočních svátcích, Barches,
ungesalzener Judenkuchen; u Kyjeva b. =
koláč v podobe pletenky. Džl. B., israeli-
tisches Sabbathbrod, Barches. Šp.,Rjšk., Sd.

Barchov, ves u Nechanic. PL. Cf. Tk.
II. 89., IV. 163., Sdl. Hr. I. 252., II. 275.,
IV. 184., Blk. Kfsk. 8., 410.

Barchovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 79.

Barchovice, dle Budějovice, Barchowitz,
ves u Kouřimě. PL.

Barchovky, Klein-Barchow, ves u Nov.
Bydžova. PL.

ariak, a, m.? Slov. Keď bariakov tisíc
na nich vialo. Kyt. 1876. 28.

Baribal, a, m. = černý medvěd, ursus
americanus, der Baribal. Brm. I. 2. 195.,
Schd. H. 398.

Bařice, dle Budějovice, Bařitz, ves u Kva-
sic. PL. Jindř. z Bařic. Tov. 5.

Bařický, ého, m., os. jm. Prodal p. B-mu
bečici vína. NB. Tč. 195. (142.).

Bařičitý. B. kysličník, das Bariumhyper-
oxyd. Nz.

Bařička, y, f, triglochin, der Dreizack,
rostl. B. pomořská, t. maritimum; bahní,
t. palustris. Vz Rstp. 1676., FB. 21., Čl.
Kv. 129., Slb. 182.

Bařičkovitý. B. rostliny, juncagineae:
bařička, prouznice. Nz., vz Rstp. 1676.

Barin, a, m. = bojarín, kdo se v boji
vyznačil, rus. Phld. V. 314.

Bařina. Přidej: B. místo bažina (bahno).
Cf. Gb. Hl. 102., Mkl. Etym. 7. B-ny kop-
ské, pomptinské. Vlšk. 68., 69., 72. Pomoz,
Bože, z tej b-ny. Koll. Zp. I. 196. Vímť já
bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce
studenku studenú. Sš. P. 523. Koničke na
bařince, syneček na peřince. Ib. 758. B.,
blata (bei Frauenberg), mělčina, plytvina,
das Moor-, Marschland; b. kotlinná, das
Kesselmoor. Sl. les. — B., jm. pole u Zlina.
Pk. — Bařiny, pl., f. = skupina domkův
u Hovězí na Vsacku. Vck.

Bařinastý = bařinatý. Bern.

Bařinečka, y, f. = malá bařina. Us.

Bařiník, a, m., hydaticus, der Pfützen-
schwimmkäfer. B. popelavý, h. cinereus,
příčnopásný, h. transversalis. Kk. Br. 62.,
63.

Bařinisko, a, n. = bařiniště. Rk.

Bařiniště, ě, n. = bařisko. Ssk.

Bařinka, y, f. = malá bařina. — B.,
les u Rožnova. PL. — B., y, m., os. jm.
Šd.

Bařinky, pl., f., několik domků u Vse-
tína. PL.

Bařinní brusnice, vaccinium uliginosum,
die Kosbeere. Sl. les.

Bařinový, Moor-. B. zemina. NA. IV.
65., KP.

Barišky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk.

Bari-um, a, n. = merotík, das Barium,
v lučbě. Nz. Vz Sfk. 175., Schd. II. 38.,
Šfk. P. 261., Rosc. 37.

Barjak, u, m. = prapor, srb. A ty čo?
Svet môj mladý! Ty svôj nezkalený zrak
opri v túžbách posvätných na ten nezlomný
b. Btt. Sp. 134.

Barka, Barečka, y, f., vz Barbora.

Bárka. ad. 1. 1512. Mus. 1883. 364. B.,
čajka, die Barkasse, Pinasse, der Nachen. Sl.
les., Kpk., Kram. Slov. 27. B. = Ps., S. N.,
loď obchodní s 3 stěžni. Kpk. B. s vesly,
die Chaluppe, parní, die Dampfbarkesse.
Kpk., Sl. les. — ad 2. Das Joch, der Joch-
pfeiler, der Pfeiler bei einer Jochbrücke,
das Brückenjoch. Sl. les., Nz., Ssk. Bárky
mostné ochranné (u dřevěného mostu). NA.
IV. 229. — B., der Fischhälter. Slov. Ssk.

Bárkář, e, m. = vlastník bárky, der Ei-
gentümer einer Barke. Osv. I. 81. (Nrd.).

Barkarola, y, f, v it. barcarole, píseň
plavecká, die Barkarole.

Bar kedy = leckdy. Na mor. Slovácku.
Hrb.

Barkos, a, m., os. jm. Šd.

Bárkový, Joch-. B. most, NA. III. 165.,
IV. 236., dříví (na bárky), das Jochholz.
Sl. les. — B., Barken-. Šm.

Barla, y, f. = berla. Slov. Daj sem ten
kyj a tu máš moju barlu. Dbš. Sl. pov.
III. 62. — B., y, m., os. jm.

Barlaam, u, m., duchovní roman v 14. věku
v češtinu z řeč. přeložený. Vz Jir. Ruk. I.
46.. Sbn. 383.

Barmoška, y, f., vz Kal. Na Hané. Brt.

Barna, y, f. = barnavé mračno, tuča,
schwarze Gewitterwolke. Mor. Brt. V létě
chodívá húlava (dešťové mračno) nebo b.,
z něhož barúchá (hřmí). V mor. Podluží.
Brt. L. N. II. 65. — B. = podpálená kráva,
p. vůl. Ib. Brt. Vůl barna má jméno od
bourného mraku téhož jména. Brt. L. N.
II. 12.

Barnabas. Přidej: Vz S. N. Prší-li na
sv. Barnabáše, urodí se hojnosť kaše. Kld.
Praví sv. Barnabáš: Nehrej, nehřej, nepro-
hráš. Bž. — B., u, m., scharfer Essig. Šm.

Barnabáš, vz Barnabas.

Barnabité, vz Pavláni, Enc. paed. I.
498., Kram. Slov. 27., S. N.

Barnačí (barnavé) mračno = bouřné.
V mor. Podluží. Brt.

349



	945

	Barevnolistnatý. B. rostliny. Dlj. Barevnost. Vyrost mně kvíteček zamo- dralý všeliky b-sti, měla sem na něm dosti. Sš. P. 394. Barevný (ad 1.). B. nerost, idiochroma- tisches Mineral. Sl. les., Bř. N. 75. — ad. 2. B. zboží, Farbwaaren, Dch., mapa (kolorirte Mappe), Sl. les., okno, inkoust, Us., světlo, Mj., rozptylování světla, ZČ. III. 94., vy- obrazení. Mus. 1880. 378. Chtěli všecky živly na ně obořiti pod tím jménem barev- ným jakoby víry bránili. Bart. — ad 3. B. břečka, die Farbebrühe. Šp. — B. lidé = Mesticové a Mulattové. Barchan. Přidej: ad 1. B. tkanina lněná s bavlnou smíchaná. Mus. 1884. 445. Bar- chany pobrali. Pč. 17., 27. Barchanec, nce, m., os. jm. Vz Tf. Odp. 385., Sdl. Hr. II. 167. Barchaník, a, m. (vz Barchan), der Ein- gusshälter. — B., der Barchentweber. Cf. Tk. II. 373., 381. Barchanka, y, f., der Barchentrock. Rk. Barchanový, Barchent-. B. pytlík. Šp. Barchent, u, m., vz Barchan. S. N. Barches, u, m. = macek, tenký koláč z mouky a vody přesný, nekvašený, jaké pekou židé o velkonočních svátcích, Barches, ungesalzener Judenkuchen; u Kyjeva b. = koláč v podobe pletenky. Džl. B., israeli- tisches Sabbathbrod, Barches. Šp.,Rjšk., Sd. Barchov, ves u Nechanic. PL. Cf. Tk. II. 89., IV. 163., Sdl. Hr. I. 252., II. 275., IV. 184., Blk. Kfsk. 8., 410. Barchovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 79. Barchovice, dle Budějovice, Barchowitz, ves u Kouřimě. PL. Barchovky, Klein-Barchow, ves u Nov. Bydžova. PL. ariak, a, m.? Slov. Keď bariakov tisíc na nich vialo. Kyt. 1876. 28. Baribal, a, m. = černý medvěd, ursus americanus, der Baribal. Brm. I. 2. 195., Schd. H. 398. Bařice, dle Budějovice, Bařitz, ves u Kva- sic. PL. Jindř. z Bařic. Tov. 5. Bařický, ého, m., os. jm. Prodal p. B-mu bečici vína. NB. Tč. 195. (142.). Bařičitý. B. kysličník, das Bariumhyper- oxyd. Nz. Bařička, y, f, triglochin, der Dreizack, rostl. B. pomořská, t. maritimum; bahní, t. palustris. Vz Rstp. 1676., FB. 21., Čl. Kv. 129., Slb. 182. Bařičkovitý. B. rostliny, juncagineae: bařička, prouznice. Nz., vz Rstp. 1676. Barin, a, m. = bojarín, kdo se v boji vyznačil, rus. Phld. V. 314. Bařina. Přidej: B. místo bažina (bahno). Cf. Gb. Hl. 102., Mkl. Etym. 7. B-ny kop- ské, pomptinské. Vlšk. 68., 69., 72. Pomoz, Bože, z tej b-ny. Koll. Zp. I. 196. Vímť já bařinečku, bařinku zelenú, na tej bařinečce studenku studenú. Sš. P. 523. Koničke na bařince, syneček na peřince. Ib. 758. B., blata (bei Frauenberg), mělčina, plytvina, das Moor-, Marschland; b. kotlinná, das Kesselmoor. Sl. les. — B., jm. pole u Zlina. Pk. — Bařiny, pl., f. = skupina domkův u Hovězí na Vsacku. Vck.	Bařinastý = bařinatý. Bern. Bařinečka, y, f. = malá bařina. Us. Bařiník, a, m., hydaticus, der Pfützen- schwimmkäfer. B. popelavý, h. cinereus, příčnopásný, h. transversalis. Kk. Br. 62., 63. Bařinisko, a, n. = bařiniště. Rk. Bařiniště, ě, n. = bařisko. Ssk. Bařinka, y, f. = malá bařina. — B., les u Rožnova. PL. — B., y, m., os. jm. Šd. Bařinky, pl., f., několik domků u Vse- tína. PL. Bařinní brusnice, vaccinium uliginosum, die Kosbeere. Sl. les. Bařinový, Moor-. B. zemina. NA. IV. 65., KP. Barišky, pl., f. = baburence. Slov. Ssk. Bari-um, a, n. = merotík, das Barium, v lučbě. Nz. Vz Sfk. 175., Schd. II. 38., Šfk. P. 261., Rosc. 37. Barjak, u, m. = prapor, srb. A ty čo? Svet môj mladý! Ty svôj nezkalený zrak opri v túžbách posvätných na ten nezlomný b. Btt. Sp. 134. Barka, Barečka, y, f., vz Barbora. Bárka. ad. 1. 1512. Mus. 1883. 364. B., čajka, die Barkasse, Pinasse, der Nachen. Sl. les., Kpk., Kram. Slov. 27. B. = Ps., S. N., loď obchodní s 3 stěžni. Kpk. B. s vesly, die Chaluppe, parní, die Dampfbarkesse. Kpk., Sl. les. — ad 2. Das Joch, der Joch- pfeiler, der Pfeiler bei einer Jochbrücke, das Brückenjoch. Sl. les., Nz., Ssk. Bárky mostné ochranné (u dřevěného mostu). NA. IV. 229. — B., der Fischhälter. Slov. Ssk. Bárkář, e, m. = vlastník bárky, der Ei- gentümer einer Barke. Osv. I. 81. (Nrd.). Barkarola, y, f, v it. barcarole, píseň plavecká, die Barkarole. Bar kedy = leckdy. Na mor. Slovácku. Hrb. Barkos, a, m., os. jm. Šd. Bárkový, Joch-. B. most, NA. III. 165., IV. 236., dříví (na bárky), das Jochholz. Sl. les. — B., Barken-. Šm. Barla, y, f. = berla. Slov. Daj sem ten kyj a tu máš moju barlu. Dbš. Sl. pov. III. 62. — B., y, m., os. jm. Barlaam, u, m., duchovní roman v 14. věku v češtinu z řeč. přeložený. Vz Jir. Ruk. I. 46.. Sbn. 383. Barmoška, y, f., vz Kal. Na Hané. Brt. Barna, y, f. = barnavé mračno, tuča, schwarze Gewitterwolke. Mor. Brt. V létě chodívá húlava (dešťové mračno) nebo b., z něhož barúchá (hřmí). V mor. Podluží. Brt. L. N. II. 65. — B. = podpálená kráva, p. vůl. Ib. Brt. Vůl barna má jméno od bourného mraku téhož jména. Brt. L. N. II. 12. Barnabas. Přidej: Vz S. N. Prší-li na sv. Barnabáše, urodí se hojnosť kaše. Kld. Praví sv. Barnabáš: Nehrej, nehřej, nepro- hráš. Bž. — B., u, m., scharfer Essig. Šm. Barnabáš, vz Barnabas. Barnabité, vz Pavláni, Enc. paed. I. 498., Kram. Slov. 27., S. N. Barnačí (barnavé) mračno = bouřné. V mor. Podluží. Brt. 349