946

Barnatý. Hydrat kysličníku barnatého,
das Bariumoxydhydrat; b. soli, Bariumoxyd-
salze, Barytsalze. Nz. B. sacharat (cukran),
das Barytsaccharat, Šp., chlorečnan, chlor-
saures Barium; mangan, mangansaures Ba-
rium; dusičnan, der Barytsalpeter; chroman
(ultramarin žlutý), chlorsaurer Baryt; chlorid,
Chlorbarium. Sl. les. Kysličník b-tý, das
Bariumoxyd. Krč. G. 56.

Barnavel, e, m., barchetypes Manganerz.
Rk.

Barnavosť, i, f. = brunatosť. Slov. Ntr.
V. 301.

Barnavý = temný jako barna, dunkel-
braun, dunkelschwarz. Mor. a slov. Hdk.
C. 376. B. barva, mračno, Brt., vůl (pod-
pálený, Brt. D. 199.). Šd. Maďara možno
zaraz poznať: posmúhly, oči úzké, čierne
lebo barnavé, vlasy tiež tmavé. Phld. III.
2. 139. (Osení) b-vú zem temer pokrylo.
Lipa I. 192. B-vý vlas na prostred hlavy
rozdelený půtcom, siaha mu po uši. HVaj.
BD. I. 34.

Barner, a, m. B. Jan, jesuita, 1643.-1708.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 90., Jg. H. 1. 532., Jir.
Ruk. I. 46., Šb. H. 1. 2. vyd. 229.

Barník, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Barnoš, e, m. = barnavý vůl n. jiné do-
bytče. Vz Barnavý.

Barnoša, dle Káča = kráva podpálená.
Vz Barna. Mor. Brt.

Barnov, a, m., Bernhau, ves u Podštaty.

Barnula, y, f. = barnoša. Mor. Brt.

Barnuša, dle Káča = barnoša. Slov. Šd.

Baroční = divouský, barock, it. barocco.
Cf. Bizarní. B. sloh. NA. 1. 84. Formy, ne-
vkus b. Osv. I. 365., 368. Cf. S. N.

Barograf, u, m. = tlakopisec. Vz Stč.
Zem. 564.

Barografický, barographisch. B. mapa.
Sté. Zem. 576.

Baroch, a, m. — 2. B., os. jm. Šd.

Barocháč, barokáč, e, m., der Dick-
wanst. Šm.

Barochatý = bachatý. Rk.

Barometr. Přidej: B. holosterický =
aneroid. Stč. Zem. 563., KP. II. 56. Vz
Tlakoměr, Schd. I. 81.

Barometrický, barometrisch. B. sloupec,
Stč. Zem. 565., Mj. 107., měření výšek, ZČ.

I. 451., Zpr. arch. IX. 1., rozdíl, Stč. Zem.
565, maximum, minimum, změna, nestej-
nosti. Stč. Z. 570., 572., 591.—593.

Barometrograf, u, m. Vz Mj. 111., KP.

II. 60. B. váhový. ZČ. I. 423.

Baron, a, m., z lat. baro = člověk opo-
vržený, sprostý; později u Němců = slu-
žebník velikého pána, někde také muž že-
natý; ve střvěku v Německu, ve Francii
a Anglii = šlechtic zeměpánu přímo podro-
bený; u nás = svobodný pán, člen stavu
panského. Kram. Slov. 28. Cf. S. N. — B.,
os. jm. S. N.

Baroňátko, a, n. = malý, mladý baron.
Km.

Baronie, e, f. = baronstvo, die Baronie.

Baroskop, u, m. = barometr; zvláštní
stroj meteorologický, der Baroskop, Dasy-
meter. Sl. les., Mj. 126., ZČ. I. 400., S. N.

Baroxyton, u, m. = kovový hudební ná-
stroj, jenž měl nahraditi nepohodlný bom-
bardon. Vz KP. II. 317.

Baroš, e, m. = beran. Mor. a Slez. Škd.,
Šd., Tč.

Barošek, ška, m. = lichotné jméno be-
ránka. Mor. a slez. Brt., Šd., Škd.

Barouchati, barúchati = hřmíti, donnern.
— odkud. Z barny barúchá. Na mor. Pod-
luží. Brt. Vz Barna. — B. = porouchati.
Nač by ti k vůli stávala, svou postelku ba-
rouchala? Na mý postelce drahé šaty, já
si ich nesmím b. Sš. P. 218.

Baroun, a, m. = baron. Us.

Barov, a, m., samota u Chrudimě. PL.

Barovice, dle Budějovice, Barowitz, ves
u Chotěboře. Cf. Sdl. Hr. II. 205.—206.

Bařovka, y, f. = bařinná voda. V b-kách
jest mnoho žížal. Na Ostrav. Tč.

Barrande, da, m. B. Joach., fr. geolog,
prozkoumal střední Čechy, žil v Praze. Vz
S. N.

Barrandit, u m., nerost. Vz Bř. N. 138.

Bárs, bars = bar + si = byť, ač, ačkoli,
třebas. Vz Bar. Na Slov. Slav. B. mám
v srdci žiaľ veliký. Sl. ps. 197. Zastane ten
na hrade bezpečnom, kto sa k božskosť pre-
rúba. Bars i zákon ten, čo svetmi krúti,
veselosť tvoju krížom zarmúti. Č. Čt. 11.
181. Bars sa vaša vôla stane, naša láska
neprestane. Sl. sp. 10. B. som ještě mladá,
muožem hrda býti; Tak falešné srdce bars
komu doprajem. Koll. Zp. I. 59., 114.

Bársaký (bárs aký) = jakýkoli, welch
immer. Na Slov. S milou rozlúčenie, veď
je ťažká vec; ešte ťažšia než bársaká bo-
lesť. Sl. ps. 148. Fanika vedela z remesla
viac než bársaký tovaryš. Phld. III. 545.
B. pravdy rušitel. Ib. IV. 5.

Barsi = bars. Slov. Rr. Sb. Nechcem
jich míti, b. sú sladká. Šf. Sl. ps. II. 123.

Bárskde = kdekoli, wo immer. Na Slov.

Bárskedy = kdykoli, wann immer. Na
Slov. Keď skláda a vije to pierečko, horí
od ľúbosti jej srdiečko; za rána bárskedy
pierko oddá: mladého dievčata vydať škoda.
Sl. spv. I. 30.

Bárskto = kdokoli, wer immer. Slov.

Barský hrabě. Vz Tk. I. 524. B. Mark-
vart, Zigmund. Vz Žer. Záp. II. 181.

Barslen, wenn auch nur. Slov. Ssk. Cf.
Bars.

Báršon, u, m. = samet. Vz Baršún. Slov.
Lúky jako by menistým báršanom zatia-
hnuté malujú sa ti. Lipa I. 308.

Báršonový = sametový. B. stužka. Dbš.
Obyč. 10. Hostia pozaujímali miesta na bar-
šonových stolicách. Lipa I. 190.

Baršún, u, m., der Sammet. Slov. Phld.
IV. 20. Vz Báršon.

2. Bárta, samota u Budějovic, u Vltavo-
týna, u Lomnice v Budějov., u Sedlčan a
u Zalužan. — B. Emanuel, prof. a spisov.,
nar. v Táboře 1841. Vz Tf. H. 1. 3. vyd.
195. — B. Jos., Hudebník. S. N.

Barták, a, m., vz Bartoloměj. — B.,
samota u Žďára. — B. J., 1838. Vz Jg. H.
1. 532.

Bartákov, a m., samota u Jaroměře.
PL.