947

Bartek, tka, m., vz Bartoloměj.

Barteska, y, m., os. jm. Šd.

Barthold z Praitenberka Jiří (Pontanus),
†1616. Vz Jir. Ruk. I. 47.

Bártík, a, m. B. z Dobrémysli. Sdl. Hr.
IV. 361.

Bartodějský, ého, m., os. jm. Vz Žer.
Záp. II. 158.

Bartoch, u, m. = veliký, pletený koš,
ein grosser geflochtener Korb. U Litovle.
Kčr.

Bartocha, y, m., os. jm. Šd.

Bartochov, a, m., Baderhof, samota u
Velešína. PL.

Bartolomeides, a, m. B. Lad., naroz.
v Klenovci v Uhřích 1754., f 1825. Vz Jg.
H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 48., Šb. H. 1. 2. vyd.
229., S. N.

Bartoloměj. Přidej: Jaký Bartoloměj,
taký podzim; Je-li na Bartoloměje (²⁴/₈)
čas, je z listu kvas (dobrá ornice); B. zlomí
letu hlavu. Val. Vck. Je-li na sv. B-je rosa,
sedláče, sej žito až do lesa (všude se zdaří).
V Bystersku. Sn. Jak sv. B. navaří, tak se
celý podzim daří. Kld. Sv. B. zavádí mraky
(po něm nejsou už bouřky); O sv. B. jelen
do vody se uštije a voda počne býti stu-
denou. Mus. 1853. 496. Sv. Bartolomí létu
hlavu zlomí. Na Zlínsku. Brt. Túla sa od
zeme do zeme ako had po Bartolome. Mt.
S. I. 97. Na sv. B-měja každá plánka zralá.
Slez. Šd. Na Zlínsku. Brt. B-měj svatý od-
poledne krátí. Bž. Sv. B-je chrám v Kolíně.
Vz KP. I. 158. O B-jích vz Tk. I. 601.,
S. N.

Bartolomějka, y, f., druh hrušek. Mor.
Brt., Šm.

Bartolomějský slanec, der Bartholomäus-
haring. Šp. Vz Bartoloměj. B. noc. Vz S. N.

Bartolome-us Jiří 1619. Vz Jir. Ruk.
I. 48.

Barton, a, m. B. Frant., nar. v Plzni,
farář, 1731.—1748. Vz Jg. H. 1. 532., Jir.
Ruk. I. 48.

Bartoň, ě, m,, vz Barta, Bartoloměj.
Také os. jm. Tk. V. 78., 86., Pal. Rdh. I.
117.

Bartoněk, ňka, m., vz Barta.

Bartoníček, čka, Bartoník, a, m., os.
jm. Šd. — B. = Bartoň. Škd.

Bartoňka, y, f. = druh hrušek. Mor.
Brt.

Bartoňov, a, m., Bartelsdorf, ves u Šum-
berka. PL.

Bartoňovic Adam. Vz Blk. Kfsk. 1120.

Bartoš, e, m., vz Bartoloměj. Na sv.
Bartoše máme hrnce bez kaše (není nové
pšenice na krupici). Hrš. — B. Frant., nar.
v Mlatcově na Mor. dne ¹⁶/₃ 1837., prof. a
spisov. v Brně, z jehož spisů mnoho látky
do tohoto slovníku vřaděno bylo. Vz Tf.
H. 1. 3. vyd. 136., 151., 173., 178., 181.,
199. — B. písař, †1535. Vz Tf. H. 1. 3.
vyd. 62., 63., Tk. V. 97., Šb. H. 1. 2. vyd.
229., S. N., Jg. H. 1. 532., Sbn. 558., 865.,
963., Jir. Ruk. I. 49. — B. měšťan. Tk. I.
312. — B. z Bíliny, farář 1540.—1544. Vz
Jg. H. 1. 2. vyd. 532., Jir. Ruk. I. 49. —
B. Jan a Jiří. Vz Blk. Kfsk. 584., S. N.

Bartošek, šku, m. = proutěný košík na
brambory, ein Korb auf Erdäpfel. B. jablek
= košík bramborů. U Litovle. Vck. Vz
Bartůšek. — B., ška, m., os. jm. Tk. IV.
256., Jg. H. 1. 532., Sbn. 627., Jir. Ruk. I.
49., S. N.

Bartošov, a, m., Patersdorf, ves u Štok.
PL. Cf. Blk. Kfsk. 586.

Bartošovice, dle Budějovice, Batzdorf,
ves u Žamberka; Partschendorf, ves u Nov.
Jičína. PL., Sdl. Hr. II. 275.

Bartošovský, ého, m., os. jm. — B.
potok, přítok Divoké Orlice. Krč. — B.
Žebrákov, dvůr u Dobříše. PL.

Bartouš, e, m., vz Bartoloměj.

Bartoušek, ška, m., vz Bartoloměj.

Bartoušov, a, m., Bartoschow, ves u Ji-
čína. Pč., Sdl. Hr. II. 30., Blk. Kfsk. 1281.

Bártová, é, f. Blk. Kfsk. 1164.

Bartovice, dle Budějovice, Bartelsdorf,
ves u Mor. Ostravy. PL.

Bartuš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Bartůšek, šku, m. = bartošek. Na Hané.
Brt. U Litovle. Kčr.

Bartys, a, m. B. Matěj, převor 1728. Vz
Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 49.

Barubač, e, m. Třeba ty byl b-čem.
Brt. P. 178.

Barúchať, vz Barouchati.

Baruchov, a, m., byla ves v Pražsku.
Vz Blk. Kfsk. 379.

Barun, a, m. = beran. Slez. Té.

Barunda, y, f. = Barbora. V obec. ml.
Rgl.

Barunka, y, f. = Barbora.

Baruša, dle Káča = bílá ovce s černými
nohami. Mor. Brt.

Baruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Baruška, y, f. = Barbora. — B. = be-
drník, chlapina, kachnička krkavec, krev-
nice, krvavé koření, toten, zelenohlávek, san-
guisorba officinalis, die Bibernell, Pimpinell,
Becherblume, das Blut-, Nägel-, Sperber-
kraut, rostl. Mllr. 94. Cf. Slb. 512. — B. =
kočičky, vz Slovník. Réž se urodí, je- -li na
březách mnoho barušek (řas semenných). Na
Zlínsku. Brt. — B. = lichotné ovčí jméno.
Na Mor. miloušek, liebstes Kind, Liebchen,
Schatz. Počkej jen drobet, baruško. Poď
sem, b-ko moja. Co je ti, ty moja b-ko?
Mor. Kčr., Sd., Šd., Brt. — B. = beruška,
slunečko, der Sonnenkäfer. Baruško, ba-
ruško, kam poletíš? Leť do nebíčka nebo
do peklíčka! Us. u Kr. Hrad. Kšť. — B. =
červená stěnice na kmenech lipových při
zemi žijící. Na Zlínsku. Brt. — B. = sto-
nožka. Mor. Brt.

Barva = dojem způsobený v oku lid-
ském rozličným způsobem lámaní světla a
odrážení jeho od předmětu, jež vidíme, a
rozličnou z toho následující rychlostí vln
světlových. Vz více v Š. N. Přidej: Str.
47. b. ř. zd. 6. za Us.: B. Čokoládová, Nz.,
světlá, mdlošedá, mořenová, Krappfarbe,
masla, Butterfarbe, Šp., slívová, pflaumen-
blau, olejová, ölgrün, lavendulová, levandel-
blau, kdoulová, apfelgrün, švestková, Pflau-
menf., medová, honiggelb, zářová, morgen-
rothe F., růžová, rosenroth, trvalá, echt,
ošlejchová, lauchgrün, pistaciová, pistazien-

349*



	947

	Bartek, tka, m., vz Bartoloměj. Barteska, y, m., os. jm. Šd. Barthold z Praitenberka Jiří (Pontanus), †1616. Vz Jir. Ruk. I. 47. Bártík, a, m. B. z Dobrémysli. Sdl. Hr. IV. 361. Bartodějský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp. II. 158. Bartoch, u, m. = veliký, pletený koš, ein grosser geflochtener Korb. U Litovle. Kčr. Bartocha, y, m., os. jm. Šd. Bartochov, a, m., Baderhof, samota u Velešína. PL. Bartolomeides, a, m. B. Lad., naroz. v Klenovci v Uhřích 1754., f 1825. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 48., Šb. H. 1. 2. vyd. 229., S. N. Bartoloměj. Přidej: Jaký Bartoloměj, taký podzim; Je-li na Bartoloměje (²⁴/₈) čas, je z listu kvas (dobrá ornice); B. zlomí letu hlavu. Val. Vck. Je-li na sv. B-je rosa, sedláče, sej žito až do lesa (všude se zdaří). V Bystersku. Sn. Jak sv. B. navaří, tak se celý podzim daří. Kld. Sv. B. zavádí mraky (po něm nejsou už bouřky); O sv. B. jelen do vody se uštije a voda počne býti stu- denou. Mus. 1853. 496. Sv. Bartolomí létu hlavu zlomí. Na Zlínsku. Brt. Túla sa od zeme do zeme ako had po Bartolome. Mt. S. I. 97. Na sv. B-měja každá plánka zralá. Slez. Šd. Na Zlínsku. Brt. B-měj svatý od- poledne krátí. Bž. Sv. B-je chrám v Kolíně. Vz KP. I. 158. O B-jích vz Tk. I. 601., S. N. Bartolomějka, y, f., druh hrušek. Mor. Brt., Šm. Bartolomějský slanec, der Bartholomäus- haring. Šp. Vz Bartoloměj. B. noc. Vz S. N. Bartolome-us Jiří 1619. Vz Jir. Ruk. I. 48. Barton, a, m. B. Frant., nar. v Plzni, farář, 1731.—1748. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 48. Bartoň, ě, m,, vz Barta, Bartoloměj. Také os. jm. Tk. V. 78., 86., Pal. Rdh. I. 117. Bartoněk, ňka, m., vz Barta. Bartoníček, čka, Bartoník, a, m., os. jm. Šd. — B. = Bartoň. Škd. Bartoňka, y, f. = druh hrušek. Mor. Brt. Bartoňov, a, m., Bartelsdorf, ves u Šum- berka. PL. Bartoňovic Adam. Vz Blk. Kfsk. 1120. Bartoš, e, m., vz Bartoloměj. Na sv. Bartoše máme hrnce bez kaše (není nové pšenice na krupici). Hrš. — B. Frant., nar. v Mlatcově na Mor. dne ¹⁶/₃ 1837., prof. a spisov. v Brně, z jehož spisů mnoho látky do tohoto slovníku vřaděno bylo. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 136., 151., 173., 178., 181., 199. — B. písař, †1535. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 62., 63., Tk. V. 97., Šb. H. 1. 2. vyd. 229., S. N., Jg. H. 1. 532., Sbn. 558., 865., 963., Jir. Ruk. I. 49. — B. měšťan. Tk. I. 312. — B. z Bíliny, farář 1540.—1544. Vz Jg. H. 1. 2. vyd. 532., Jir. Ruk. I. 49. — B. Jan a Jiří. Vz Blk. Kfsk. 584., S. N.	Bartošek, šku, m. = proutěný košík na brambory, ein Korb auf Erdäpfel. B. jablek = košík bramborů. U Litovle. Vck. Vz Bartůšek. — B., ška, m., os. jm. Tk. IV. 256., Jg. H. 1. 532., Sbn. 627., Jir. Ruk. I. 49., S. N. Bartošov, a, m., Patersdorf, ves u Štok. PL. Cf. Blk. Kfsk. 586. Bartošovice, dle Budějovice, Batzdorf, ves u Žamberka; Partschendorf, ves u Nov. Jičína. PL., Sdl. Hr. II. 275. Bartošovský, ého, m., os. jm. — B. potok, přítok Divoké Orlice. Krč. — B. Žebrákov, dvůr u Dobříše. PL. Bartouš, e, m., vz Bartoloměj. Bartoušek, ška, m., vz Bartoloměj. Bartoušov, a, m., Bartoschow, ves u Ji- čína. Pč., Sdl. Hr. II. 30., Blk. Kfsk. 1281. Bártová, é, f. Blk. Kfsk. 1164. Bartovice, dle Budějovice, Bartelsdorf, ves u Mor. Ostravy. PL. Bartuš, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. Bartůšek, šku, m. = bartošek. Na Hané. Brt. U Litovle. Kčr. Bartys, a, m. B. Matěj, převor 1728. Vz Jg. H. 1. 532., Jir. Ruk. I. 49. Barubač, e, m. Třeba ty byl b-čem. Brt. P. 178. Barúchať, vz Barouchati. Baruchov, a, m., byla ves v Pražsku. Vz Blk. Kfsk. 379. Barun, a, m. = beran. Slez. Té. Barunda, y, f. = Barbora. V obec. ml. Rgl. Barunka, y, f. = Barbora. Baruša, dle Káča = bílá ovce s černými nohami. Mor. Brt. Baruše, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Baruška, y, f. = Barbora. — B. = be- drník, chlapina, kachnička krkavec, krev- nice, krvavé koření, toten, zelenohlávek, san- guisorba officinalis, die Bibernell, Pimpinell, Becherblume, das Blut-, Nägel-, Sperber- kraut, rostl. Mllr. 94. Cf. Slb. 512. — B. = kočičky, vz Slovník. Réž se urodí, je- -li na březách mnoho barušek (řas semenných). Na Zlínsku. Brt. — B. = lichotné ovčí jméno. Na Mor. miloušek, liebstes Kind, Liebchen, Schatz. Počkej jen drobet, baruško. Poď sem, b-ko moja. Co je ti, ty moja b-ko? Mor. Kčr., Sd., Šd., Brt. — B. = beruška, slunečko, der Sonnenkäfer. Baruško, ba- ruško, kam poletíš? Leť do nebíčka nebo do peklíčka! Us. u Kr. Hrad. Kšť. — B. = červená stěnice na kmenech lipových při zemi žijící. Na Zlínsku. Brt. — B. = sto- nožka. Mor. Brt. Barva = dojem způsobený v oku lid- ském rozličným způsobem lámaní světla a odrážení jeho od předmětu, jež vidíme, a rozličnou z toho následující rychlostí vln světlových. Vz více v Š. N. Přidej: Str. 47. b. ř. zd. 6. za Us.: B. Čokoládová, Nz., světlá, mdlošedá, mořenová, Krappfarbe, masla, Butterfarbe, Šp., slívová, pflaumen- blau, olejová, ölgrün, lavendulová, levandel- blau, kdoulová, apfelgrün, švestková, Pflau- menf., medová, honiggelb, zářová, morgen- rothe F., růžová, rosenroth, trvalá, echt, ošlejchová, lauchgrün, pistaciová, pistazien- 349*