949

Barviar, a, m. = barvíř. Slov. Ssk.

Barviarňa, ě, f. = Slov. Ssk.

Barvící či barvivé nerosty, färbende Mi-
neralien. Nz.

Barvičitý, Chrom-, Rk., Šm.

Barvička, y, f., vz Barva. — B-ky, jm.
polí u Zlina. Pk.

Barvičnan, u, m. B. olovitý, das Roth-
bleierz, chromsaures Blei. Šm.

Barvidlo, a, n., das Färbewerkzeug. Ssk.

Barvík, u, m. = chrom, das Chrom. S. N.,
Nz. — B., a, m., os. jm. Arch. IV. 371.

Barvíkový, Chrom-. Šm.

Barvina, y, f., der Farbestoff. Slov. Ssk.

Barvínek. Přidej: Vz Rstp. 1059., Mllr.
34., 111., Kk. 175., Slb. 374., 668., FB. 21.,
Sbtk. Rostl. 226.—231., S. N., Rosc. 140.,
Čl. Kv. 272. Vzala mně ho voda, když kvetl
b. Sš. P. 116. — Na b-nku = výšina nad
Mořinami. Krč.

Barvínkový, Singrün-.

Barvíř, e, m. Přidej: Vz Tk. II. 374.,
381. B. nesměl býti konšelem. Cod. jur. IV.
3. 1. 384. — B. = pes na barvu, barvář,
der Schweisshund. Šp., Sl. les., NA. IV.
114. — B., os. jm.

Barvířka, y, f., samota u Smíchova. PL.

Barvířovská Judita. Vz Blk. Kfsk. 1186.

Barvířský. Přidej: — B., Färber-. B.
ostrov, die Färberinsel, nyní Žofín v Praze.
— B. v botan. B. světlice, carthamus tinc-
torius, der Saflor, die Farbendistel; b. mo-
řena, brotec, rubia tinctorum, der Krapp;
b. boryt, isatis tinctoria, der Waid; b. li-
šejník (skalačka), rocella tinctoria, die Lak-
musflechte; b. kručinka, genista tinctoria,
der Frauenmantel; b. řešetlák, rhamnus tinc-
toria, der Gelbbeerenstrauch. Sl. les. Vz
o barvířských rostlinách v Rolníku nového
věku XXVII, a v S. N. — B. Jos., naroz.
v Třebechovicích 1821., †1840. Vz Jg. H.
1. 532. — B. Jan. Jir. Ruk. I. 49.

Barvířství, n. = umění, jež barviva různá,
hlavně však rostlinná na tkaniny a vlákno
(len, bavlnu) neb zvířecí (vlnu, hedvábí)
upevňuje. Vz o tom více v Šfk. 581., 601.,
602., 609., S. N , Schd. I. 403., Kram. Slov.
28.

Barvistý = barvitý. Bern. Na Ostrav.
Tč.

Barvitě přírodu vylíčiti, in Farben. Mus.
1880. 147.

Barvitel, e, m. = barvíř. Ssk.

Barvitelný, farbbar. Rk.

Barviti. — co. Bránil se Žampach a
divně to obdarování vykládal a barvil (be-
mänteln). Žer. Záp. I. 113. — co čím.
Nachem jisker barví oblohu. Vrch. Myth.
1. 210. Bez studu klamal a tím svou ne-
upřímnost barvil. BR. II. 10. — jak proč.
Barví z vlastního prospěchu raději na bilo
naž na pravdivo. Šml. — na koho = čí-
hati. U Litomyšle. Dř.

Barvitosť, das Kolorit. Přidej: B. tonu
(zakládá se na rozmanitém spoluzaznívání
tonův alikvotních, Mlt), vz KP. 289., 322.,
Stč. Úvod do fysikalní theorie hudby. B.
jasná, skvělá, jemná, svěží. NA. I. 99., 100.,
107.

Barvitý. B. okna, Čch. Bs. 70., vrstva
(v oku), Osv. I. 146., úchylka. Vz KP. II.
149.

Barvivo, a, n., der Färbestoff. B. hnědé,
šedivé a žlutě anilinové, vz Prm. III. č. 18.,
zelené anilinové, vz Prm. III. č. 17., violové
anilinové, modré anilinové, Anilinfarbe, vz
Prm. III. č. 13., 3., samostatné, subjektiver
Farbstoff, červené z bunic krevních (häma-
tin), das Hämatin o. Bluthroth; b. černé
na žilovici, das Pigment, Sl les., kampeš-
kové, Blauholzfarbstoff, Šp.; b. na vlasy,
vz Vlasy. B. těles chlorofyllových. SP. II.
101. Uložení (Ablagerung), nahromadění,
tvoření, poblánice, nedostatek, buňky b-va,
des Pigmentes. Nz. lk. Vz Kk. 12., Šfk.
580., Schd. I. 402., Slov. zdrav. 26., Rosc.
24. Barviva likérů, vz Kram. Slov. 30.

Barvivový, Pigment-. Úbyt, die Pigment-
atrophie, zatvrdlosť, -induration, tělíska,
-körper, rakovina, -krebs, černeť, -mela-
nämie, zákal čočky, -staar. Nz. lk.

Barvivý, färbend. Rk.

Barvodajný, farbespendend. B. rostliny.
NA. IV. 91.

Barvokruh, u, m., die Chromasphäre
(koruny sluneční při zatmění slunce). Dch.

Barvolesk, u, m. = lesk barev, der
Farbenglanz. Šp.

Barvoměn, u, m., der Chromatrop. Rk.

Barvoměna, y, f., die Farbenänderung.
B. listů = choroba rostlin ku př. blednice
(chlorosis) a žloutenka (icterus), die Gelb-
sucht. Pta.

Barvoměnec, nce, m., das Schillertbier.
Šp.

Barvoměnka, y, f. = batulec motýl,
apatura, der Schillerfalter. S. N. V. 509.,
Prm. IV. 388. B. duhová, apatura iris, Brm.
IV. 388., červena, a. ilia. Kk.

Barvoměr, u, m., der Farbenmesser.
Loos.

Barvoplodý, farbeerzeugend. B. obor
(chromosfaera u slunce). Stč. Zem. 195.

Barvorodý = barvoplodý. B. byliny.
NA. IV. 87. Cf. Barvířský.

Barvosleposť, i, f., die Farbenblindheit,
der Doltonismus. Dch.

Barvosměs, i, f., die Farbenmischung.
Pl.

Barvotečka, y, f., die Farbe. Nemá
b-ky na sobě (je bledý). U Olom. Sd. Vz
Barvútka.

Barvotěr, a, m., der Farbenreiber. Rk.

Barvotisk, u, m. = barevný tisk, der
Farbendruck. Nz. Vz KP. I. 358., S. N.

Barvotiskový obraz, das Farbendruck-
bild. Sl. les.

Barvotlač, e, f., der Farbendruck. Slov.
Ssk., Loos.

Barvotlačba, y, f., der Farbendruck.
Slov. Ssk., Loos.

Barvotlačiar, a, m., der Farbendrucker.
Slov. Ssk.

Barvotřeč, e, m., der Farbenreiber.

Barvotvorný. B. šťáva. NA. IV. 91.

Barvovidění, n., das Farbensehen. S. N.
III. 616.

Barvový, Farbe-. B. kaše. Šp.