950

Barvútka, y, f. = barvotečka. Nemá na
sobě ani b-ky (žádné barvy, jest bledý).
Brt. D. Mor. u Bzence. Šd.

-barvý. Mechobarvý, moosfarbig. Dch.

Barycký. B. či tlakoměrná růže větrná.
Sté. Zem. 604.

Barymetrie, e, f., z řec. = nauka o mě-
ření tíže vzduchu. S. N.

Baryoikoia = nedoslýchavosť.

Barysfera, y, f. = jádro zemské. Stč.
Zem. 511.

Baryšov, a, m. = Branišov? Sdl. Hr.
II. 278.

Baryt. Přidej: těžovec, těšivec. Sl. les.,
Šp. Vz S. N., Schd. I. 335., II. 38., Bř. N.
148., Šfk. 176.. Šfk. P. 263., KP. IV. 383.,
386.

Barytokalcit, u, m., nerost. Vz Bř. N.
149., S. N.

Barytomagnet, u, m. = boloňský kámen,
svítí ve tmě. Vz S. N.

Baryton, u, m. = vysoký bas, střední
etc. Vz Slovník. Mus. 1810., Slov. zdrav.
26., S. N. — B. = plechový nástroj dechový
(eufonion). Mlt.

Barytonista, y, f., pl. -sté, der Baryto-
nist, zpěvák, jenž má hlas barytonový. Us.

Baryton-on, a, n. = slovo bezpřízvučné

V poslední slabice: eevyo), av&Q0)7toc, ncáyfA.u,

das Barytonon. Nz.

Barytový, Baryt-. B. voda, Nz., běl. KP.
I. 286. B. soli, Barytsalze. Nz.

Bary-um, a, n., merotík, prvek kovový.
Vz Schd. I. 335., KP. IV. 383., S. N.

Barz = velmi. Slov. Němc.

Barzo = barz. Slov. B. dobrý človek.
Er. Sb.

Barzovec, vce, m., der Barsovit, nerost.
Vz S. N.

Baržej = lépe. Slov. Pís. sl., Koll. Zp. I.
72.

Bas. Přidej: Hluboký b., Tiefbass, vy-
soký. Zv. Přír. kn. II. 2., Hud. Vedení
basu, die Bassführung. Mus. 1850. Hud.
Basso continuo, gehender B., ustavičný b.
Mus. 1880. Hud. Ty tarn také musíš být,
až pověsí basu (až ku konci). U Poličky.

— B., a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.
Basa. Přidej: B. bručí, schnurrt. Dch.

Jdi na basu (na kolo). Us. Hrš. To aby
s tebou dělal jako se starou basou (s máslem
= opatrně). U Rychn. Ptřk. Vz KP. II. 307.

— B. = vězení (žertovně), das Gefängniss.
Už si v base (= v léčce, už jsi chycen).
Mor. Bd., Vck. Už je v base. U Kr. Hrad.
Kšf. Přijíti do basy, bručeti v base; za-
vříti někoho do basy. Us. Rgl.

Basalička, y, f., das Basilienkraut. Rk.
Vz Bazalka.

Basalka, vz Bazalka.

Basalt, u, m. = čedič, der Basalt. Bc.,
Krč. G. 968., S. N.

Basama. Sklenice suchá, b. lelky, nalej
pálenky. Sš. P. 652.

Basamakulky = basa má kolíky. Vz
Basa. Potz Tausend! Us. Šd.

Basamovati = klíti. Slov. Tč.

Basanit, u, m. = černý, tvrdý kámen
v Aegyptě na sochy. S. N.

Basedov, a, m. B. Jan Bern., něm. pů-
vodce filanthropismu, 1723.—1790. Vz Enc.
paed. I. 511.—517., S. N.

Basedovská nemoc. Čs. lk. I. 62., III.
214., 220,, 230., IV. 139.

Basek, ska, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Baselka, y, f., basella, die Baselle, der
Nachtschatten. Rostl., Rk.

Báseň. V 3. ř. za Schl. přidej: Gb. Hl.
119. — Na konec 9. ř.: Ta b. o kotlu z toho
pošla. Kn. Rozličné básně za jistou věc
spravovali. Bart. Totiž aby od poslouchám
pravdy odveda k básním obrátil. Hus III.
312. B. fabulatio. Ž. wit. 118. 85., Št. Kn.
š. 3. — V ř. 17. Rosa utvořil: vazomluva,
mluvozpěva, zpěvovna zpěvence! Vonná b.
květomluvné louky. Hlk. Úvodní b. Mus.
1880. 367. Cf. Sbn. 22., 23., 31., 68., 115.,
154., 169., 179., 207., 209., 217., 218., 227.,
228., 230., 231., 258., 259., 261., 264., 320.,
490., 502., 594., 606., 608., 609., 616., 621.,
813., 817.. 822., 826., 828., 947., S. N., Jg.
Slovsn. VII.

Básenka, y, f. = malá báseň.

Basi — cosi. Povídal basi cosi. U N.
Kdyně. Rgl.

Kasička, y, f. = malá basa, das Basetl,
Violoncelle.

Basidie, druh buněk. Vz Rosc. 61.

Basilea, vz Basilej.

Basilej, vz Basilea, Tk. II. 513., IV. 722.,
VI. 345.

Basilejský, Baseler. B. perník, lahůdka.
Šp. B. sněm. Vz S. N., Tk. Ž. 213., 214.

Basiliani = řeholníci vých. církve, kteří
ctí jakožto původce svého sv. Basilia, jehož
řeholí se řídí. Vz Enc. paed. I. 517., S. N.

Basilika. B-ky římské, starokřesťanské.
Vz KP. I. 125., 128., Vlšk. 487., S. N. —
B., vz Bazalka.

Basilikový. Stavitelství starokřesťanské
nepřestávalo na pouhé formě b-vé. Šmb. S.
I. 457.

Basilišek. — B., basiliscus mitratus, ještěr
tři stopy dlouhý s ježitelným hřebenem na
hřbetě a na ocase s podivnou přílbicí na
hlavě; žije v Guianě. Schd. II. 482. Cf. Frč.
325., Bazilišek, Kram. Slov. 31., S. N.

Baziliškova masť (královská) na rány.
Vz S. N.

Basilius Dan., nar. 1585., † 1628. Vz
Jir. Ruk. I. 49. O jiných B. vz S. N.

Basis. Přidej: B. operační: rovnoběžná,
šikmá, konkavní n. objímací, vypuklá či
objímaná, kolmá. NA. III. 78., Čsk.. Šfk.
P. 27., S. N.

Baskové v Pyrenejích. Vz S. N.

Baskulík, u, m. = druh zástrčky u oken,
der Baskülverschluss. Skládá se ze dvou
zástrček, které lze jediným pohybem zasu-
novati a tím okno zavříti. B. hřebenový,
B. mit Trieb- u. Zahnstangen; jednotyčkový
či jednotný, B. mit durchgehender Stange.
Vz Včř. Z. I. 38., 39.

Baskulíkový závěr. Vz Baskulík, Závěr.

Basňa, ě, f. = baja, smyšlenka. Laš. Brt.
D. 199.

Basňár, a, m. = básník. Slov. Bern.

Basňárka, y, f. = básnířka. Slov. Bern.