951

Básnění, n., das Dichten, die Dichtung.
Mus. 1880. 41., 154., 266. B. epické atd. Us.
Cf. Báseň, S. N.

Básnice, e, f., die Dichterin. Šm.

Básnickosť, i, f. B. látky. Dk.

Básnický. Ad 1. B. mysl, obraz, dikce
(uhlazená, svěží, nevšedními obrazy pro-
tkaná), Mus. 1880. 227., 426., 366., látka,
krásno, logičnosť, Dk., spisy, Č., předmět,
Tf., literatura, tvorba, uma, genius, duch,
KB. 1, nadání, druhy (lyrika, epika atd.),
síla, líčení, umění, Us. Pdl., nadšení, povídka,
hříchy atd. Vz Jg. Slovsn. VII. B. svoboda,
licentia poëtica. Us. O prvém spolku bás-
nickém vz Back. Pís. I. 36. Cf. S. N.

Básnictví. Přidej : B. = uměna, která
vypodobuje myšlénkové krásno z představ
slovy naznačitelných. Enc. paed. B. národní,
staročeské, duchovní, Jir. Anth. I. 3. vyd.
III., VI., epigrammatické, příležitostné, ná-
boženské, Šmb. S. I. 441., 442., světské. Tf.
O tendenci v básnictví vz J. Vychodil v Mtc.
1882. 32.—43., 126.—132. Cf. Báseň, Poesie,
Enc. paed. I. 519. — 543., S. N., Jg. Slovsn.
VII.

Básnictvo, a, n. = básnictví. KB. IV. —
B. = básníci, die Dichter.

Básničnosť, i, f, das Dichtertalent,
Dichtervermögen. Šm.

Básník, vz Básníř, S. N., Jg. Slovsn. 34.

Básnil, a, m. = básnílek.

Básnílek, lka, m., der Dichterling. Rk.

Básníř. Místo básníř zavedl slovo básník
Pal. v Mus. 1827.

Básnířský duch. Jg. Slovsn. 121.

Básnivosť, die Phantasie als Dichtungs-
vermögen. Jg. Slovsn. 118., Ssk.

Básnivý, poëtisch, Dichter-. Nemůže se
tomu ani meč b-vý Bruncvíkův vyrovnati.
Zr. (Jir. exc).

Básňotvorec, rce, m. = básník. Slov.
Ssk.

Basomovati = klíti, nadávati. Koll. Cestp.
32.

Basovati = basem zpívati. On mu basuje.
Mor. Šd.

Basovní klausule, nota, klíč. Vz S. N.

Basovník, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Basový, Bass-. B. klávesy, Šml. I. 42.,
klíč. S. N.

Bassetní roh. Vz S. N.

Basson, u, m. = fagot. Mlt.

Bassorin, u, m. = klovatina, sliz rostlinná,
der Bassorin, Pflanzenschleim. Nz., Kk. 11.,
Šfk. P. 517.

Bastilla, y, f. = pevná věž; pověstné
státní vězení v Paříži, které lid r. 1789.
zbořil. Kram. Slov. 31. Vz S. N.

Bastit, u, m. = kámen celistvý tmavo-
zelený nebo hnědý s leskem polokovovým
na plochách dokonalé štípatelnosti. Krč.
241. Cf. Bř. N. 140.

Bastr, u, m., der Baster. Šp.

Bastrový, Baster-. B. forma, homole,
cukr. Šp.

Bastviti, il, en, ení = za blázna míti,
anplauschen, zum Besten haben. — koho.
Slov. Loos., Hdž. Čít. XIII.

Basy, dle Benátky, místo u Čelachovic.
Pk.

Bašák, a, m., psí jm. — B., u, m. =

silný dohán, tabák, nicotiana, der Tabak.
Slov. Slb. 357., Let. Mt. S. X. 1. 47. Vz
Bašiak.

Baše. Vz Baša. Turci s svým nejvyšším
bašetem budinským zutíkali. Dač. I. 182.

Bašiak, u, m., der Baschatabak. Slov.
Ssk. Vz Bašák.

Bašibozuci = nepravidelné najaté vojsko
v Turecku, tur. Vz S. N.

Bašík? Tancoval b. s tetkó v komore
pod geletkó. Sl. ps. 236.

Baška, y, f., osada na Frýdecku. Škd.

Baškýrové, národ v Uralsku. Vz S. N.

Bašlík, u, m. = pokrývka hlav v zimě,
jakýs druh čepce, kápě, které dámy nedávno
nosily. Šp., Světz. 1871.

Bašnice, dle Budějovice, Baschnitz, ves
u Hořic. Uzík z Bašnic. Arch. III. 227. Cf.
Blk Kfsk. 536., 779.

Bašovati, als Pascha regieren. Rk.

Bašovství, n., die Würde eines Pascha,
das Paschat.

Bašský pískovec, Baschker Sandstein.
Krč. G. 806.

Bašť, ě, m., Bascht. B. Malý a Veliký,
vsi u Zdib. Tk. I. 601., III. 73., 110., Sdl.
Hr. II. 85., IV. 368., Blk. Kfsk. 1281.

Bašta. Ad 1. B. ploská, poloviční, prázdná,
pravidelná Čsk. — Ad 6. Hospodine, upevnils
mne, sám pevný můj hrad i bašta buda.
Kom. — B., samota u Veselí; Baschta, ves
u St. Kolína; samota u Chocně, u Chudenic,
u Písku, u Lomnice v Budějov.; hospoda
u Votic; mlýn u Nymburka. PL. B. Holu-
bovská, Hollubauer Baschten. Ct. Blk. Kfsk.
657.

Bašťák, a, m., os. jm. Šd.

Baštář, e, m., der Basteimacher. Rk.

Baštíček, čka, m. = Bašť Malý.

Baštička, y, f. = malá bašta. Mus. 1876.
75.

Baštín, a, m., os. jm. Arch. I. 396., Žžk.
8., Tk. Ž. 172. — B., něm. Bastin, samota
u Štok.

Baština, y, f., Baschtina, myslivna u Ho-
řovic; B. Klobouk, Hořowitzer Baschtina,
obec u Hořovic; B. Likař, Jinetzer Baschtina,
myslivna u Hořovic. PL. — B. = die Bastei.
Rk., Loos.

Baštiti, il, ěn, ění = mnoho jísti, viel
essen. Us. Jir., Kšá., Holk. — jak. Baští,
jen mu zuby cvakají. U Skuhrova. Semr.
Baští, až mu za ušima vrzá. U Kr. Hrad. Kšť.

Bašton, u, m. = rána, štulec, ein Rippen-
stoss, Hieb. Rozdával b-ny. Us. Kká. Vz
Baštoun.

Baštonský, Bastoni-.

Baštoun, u, m. = bašton. U Jižné. Vrů.

Baštovaný, verbollwerkt, bastionirt. B.
soustava, hradba, čára. NA. III. 143., 144.,
Čsk.

Baštovati, mit Basteien versehen. NA.
III. 144.

Baštovnice, e, f. = huba, v zlodějské
řeči. Šd.

Baštový, Bastei-, Bastions-. Čsk. B. štít,
NA. III. 148., úhel, Us. Pdl., loď, Kase-
mattschiff, o trojí palubě, ein Dreidecker.
Kpk.