952

Baštrn, u, m., die Klinge. Slov. Ssk.

Baštrnice, e, f., abgewetzte Hacke ohne
Ansatz. Slov. Ssk.

Baštrnkovať = šibřinkovati. Slov. Ssk.

Baštský Václ. 1435. Vz Jir. Ruk. I. 50.

Bať = ovšem, ja, ja wohl, freilich. Us.
Sd., Neor.

Baťa, dle Bača. Za Výb. I. polož: 12.
Baťo, ty mluvi k nim oteckými slovy. Rkk.
8. Toť jáz, baťo (příteli), dobře vědě. Dal.
Jir. 50., 63. — B. = blb, hlupec! Us. u Ji-
lemnice, u Břežnice. Rgl. To je takový b.
(= hloupý dobrák). Val. Brt. D. 199. —
B. Jak sa máte, baťo (= strýce) ? Val. Brt.
D. 199.

Báta, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Batáky, pl., m., žertem, das Geld. Rk.

Batalík, a, m. = psí jméno. Škd.

Batan, a, m. B. indijský, durio zibethinus.
Vz Ves. IV. 134.

Batár, u, m. Slov. Pridúc do širokého
dvora uzreli kopu vozov, batarov, kočov.
Lipa I. 6.

Batata, y, f., batatas edulis, die Bataten-
winde, rostl. Kk. 182., Schd. II. 286.

Batavijský, Batavia-. B-ský hřebíček
(-nelke), polívka. Šp.

Batein, u, m., das Batein. Šp.

Batějček, čka, m. = baťa. Vký.

Batěk, ťka, m. = malý, tlustý člověk.
Mor. Brt.

Batela, y, m., os. jm. Pal. Rdh. 117.

Batěla, y, f. = bajka, pletka, povídačka.
Val. Brt. D. 199.

Batelov, a, m. od Bately, Battelau, mě-
stečko v Jihlavsku. PL., Tk. IV. 722., Sdl.
Hr. IV. 313., Pal Rdh. I. 133., S. N.

Batelovský z Prostého. Vz Sdl. Hr. IV.
368.

Batnometr, u, m., z řec. = hloubkoměr.
Sl. les., ZČ. L, S. N., 198. B. Siemensův.
Cs. math. X. 179.

Bathometrický výskum. Vz Bathometr.
Stč. Zem. 745.

1. Báti, strb. bajati, fabulari: baju, baješ,
bál. Vz Bájeti.

2. Báti se, z bojati, strb. bojati. Cf. Mkl.
Etym. 16. Kmen infinitivní boja stažen v době
před přehlasováním v bá. Praes. boju, pře-
hlas. boji, novotvar bojím. Vz Gb. v Listech
filol. 1884. 450. Imper. boj se, dialekticky:
bój, bůj se. Bůj se. Sš. P. 89. — Ad: se
čeho. Já se bojím sedlských cepuov. Let.
40. A ty muži, nebůj se mne. Sš. P. 90.
Hróz se nebáti. Výb. II. 26. Jenž sě jeho
(Boha) hrozného bojie. Pass. 3. (Hý). Bojé
se příštie jeho. Št. Kn. š. 16. To víno ne-
bojí sa bzeneckého = rovná se mu. Brt. D.
199. Snad sa's, má milá, vody bála, žes mně
košelky neoprala ? Nebála sem sa vody
bystrej, než sem sa bála mámy ostrej. Sš.
P. 542. Nemusím já chlapců, nemusím se
bávat, já se budu vdávati, nebudu se bávati.
Sš. P. 705. Jich se jako bouřky báli, která
láme lesy, skály. Koll. Zp. I. 33. Bojíce se
škod připovídali se sami k těm vinohradům.
NB. Tč. 28. Krávy něpodojí, ocasa se bojí,
hrotka něumeje, cedítko jí shnije. Sš. P.
786. Nečestných sě nic neboje. Alx. (Jir.
Anth. I. 3. vyd. 33.). Báti se Boha není

dokonalých, ale milovati dokonalých jest.
Hus III. 64. B. se božie spravedlnosti. Št.
Kn. š. 32. Jehož sě boju, timebo. Ž. wit.
26. 1. Kdo praví, že samoten jsa lva roz-
trhal, ten krtice se bojí, když lidé přítomni
jsou Exc. Kdo se chřestu bojí, nechoď do
lesa. Har. II. 48. Cikánovi děti nebojí se
jisker. Mudr. 222. Kdo se vrabců bojí, nech
prosa nesije. Ib. 291. — ad se zač. Za Výb.

I. polož: 80. Nic se za ně nebál. Bl. Živ.
Aug. 76. Lakomý chová zbožie boje sě za
ně. Št. N. 131. (Št. N. 147., Výb. I. 410.,
Let. 301.). Za to se nebojím. Brt. D. Bojíc
se za něho, aby on skrze to hrdla neztratil.
Aug. 44. Vědouce, co činí, proto za sebe
nevelmi se báli. Aug. 44. Neb se za svůj
statek bojí. 15 stol. A ostaví lidi v tom,
aby se jedno báli za život tělesný, aby
v nedostatek neupadl. Chč. P. 98. a. — ad
s infint. Bojí se ztratiti prvého (chleba).
Hus I. 329. Bojím se s ním bojovati. Výb.

II. 41. — ad se od čeho. A ot slov tvých
bálo se srdce mé. Ž. brn. Nebudeš se báti
ot bázni nočnie, ot střely lětiúcie ve dne,
od potřeby přechodiúcie ve tmách, ot běhu
a běsa polednieho. Ž. Kl. — se jak. Kdo
mnoho strachu nahání, musí se též mnoho
báti. Exc. Velmi se boju. Pass. 359. Scho-
vaje se dobře nic se nebojí. Lpř. Nepřátel
se nic nebáše. Alx. (Jir. Anth. I. 3. vyd.
33.). — kdy. Protož i lidé přieští božieho
v súdný den neb na své smrti bojie se. Št.
Kn. Š. 16. Neberte si, kamarádky, muža
malýho, nebo von se v noci bojí schoře
černýho. Sš. P. 666. Často po své věštbě
báti se budú některé věci. Št. Kn. š. 10. —
proč. Proněžto se velmi básta. Alx. BM.
8. (HP. 81.). — Ad aby ne, že ne. Ať se
bojí, kdo stojí, aby nepadl. Sb. uč. Má se
báti, aby netoliko odplaty nejměl, ale muky
věčné neušel k tomu. Št. Bojie sě, by ho
neztratili. Št. Kn. š. 29. Židovka jest fortelná,
bojím se, aby mu zmatku nedělala. NB. Tč.
104. Kn. š. 5. Vz Brániti, Zápor, Kondi-
tional, Listy filolog. 1883. 273. — ad abs.
Lépe: Varuj se! než: Neboj se! Lpř. Neboj
se, mám sám strachu dosť. Us. Šd. — Stran
přísloví vz Nebáti se.

Batice, e, f., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Batik. Přidej: Uzel mirry b. moj mně,
dilectus meus. BO. — B. Tobiáš, Vz Blk.
Kfsk. 1094.

Batín, a. m., ves u Jičína a dvůr u So-
botky. PL.

Batina. — 2. B. = nepálená cihla, ve-
přovice. U Hořovic. Gn.

Batiti, il, cen, ení = bíti. U Litomyšle.

Batka, y, f. = val, hradba, obrana, das
Bollwerk. Sl. les. — B. = návod. Slov.

Baťka, y, m. B. Frant. Jg. H. 1. 532.
O jiných B. vz S. N.

Batkač, e, m. = badkač, naváděč. Slov.
Bern.

Batkačka, y, f. = badkačka, naváděčka.
Slov. Bern.

Batkati = badkati, naváděti. Slov. Bern.

Batkov, a, m., mlýn u Vlašimě. PL.

Batkovy. Sdl. Hr. IV. 290.

Batla, batlička, y, f., batlíček, čku, m.,
das Flügelkleid der Kinder. Rk.