953

Bátle, í, pi., f. = předivo, které ve vochličky
se přede. Podej mi sem bátle. Vz Kracky.
U Kr. Hrad. Kšť.

Batňovice, dle Budějovice, Batniowitz,
ves u Náchoda. Cf. Blk. Kfsk. 530.

Batoh. — ad 1. B. = kyj, hůl. Na Ostrav.
Tč. — ad 2. Také na Mor. uzel, vál trávy
a p. Vck.; batoch = plachta. Dle Mkl.
Etym. 8. nejistého původu. Keby mne mamka
na trávu dala, velký bych jej já b. nažala;
Poď mi dvíhať b. trávy. Koll. Zp. I. 288.,
295. Trávu do b-ha béře. Na jihových. Mor.
Brt. D. 199. Nabrala som batoh lobodiny.
Sl. ps. 324. Tráva dobytku trhá se na stráni
do náritu, jichž se čtyři vejdou do noše,
na Lhotkách do výsipu, ve Velké do prí-
pražky, z nichž ze čtyř se naváže batoh.
Mor. Brt. Vz Noša. — B. rudy, skály =
kus rudy, skály od svého ložiště odtržené,
die Erz-, Bergwand. Hř. 2., Šp., NA. IV.
158.

Bátoha, y, m., os. jm. Mor. Šd.

Batohovati, mit einem Prügel schlagen.
Rk.

Batolec, lce, m. = apatura, der Schiller-
falter. B. duhový, a. Iris, b. červený, a. Ilia.
Stn. I. 20. Vz Barvoměnka. B. hlohový,
papilio crataegi, der Baumweissling. Škd.

Batolíček, čku, m., vz Batla. Šm.

Batolík, u, m.? Ale nesluší dorostlou
choť oblékati v b-ky. Sš. J. 70. — B., a,
m. Můj b-čku, mein Püppchen! Rk.

Batoliti. — se kde. Děti batolily se
u nohou matčiných. Světz. Dítě ve sněhu
se batolí. — se kam: do dveří, do domu.
Us.

Batolivý, vz Batoliti. B. krok. Kos. Ol.
I.198. Vyschne b-vý luhů zdroj. Hdk. v Osv.
1880.

Batolka. — 2. B., claytonia, die Klaytonie.
B. prorostlá, c. perfoliata, virginská, c. vir-
giniana, sibiřská, c. tuberosa. Vz listp. 649.

Batoňa, dle Káča, místní jm. na Slov. Šd.

Bator, batur, u, m. = bachor. Kobylí
b. Slez. Šd. Cf. Batoš.

Batora, y, f., gunera, die Gunere. B.
chilská, g. chilensis, rostl. Vz Rstp. 1362.

Batorný, vorsichtig. Slov. Loos.

Batorsi. Slov. Tomu tak verte, že b.
mne pán Boh neďá ani zdraví, že vele na
kterýho pána statok trefím, že ho hnedky
nestavím. Sl. let. III. 53.

Bátory. Sdl. Hr. III. 46.

Batoš, e, m. = batoh. Mor. Šd. — B. =
myslivecká kabela, die Waidmannstasche. Na
již. Mor. Šd., Brt. D. 199. — B. = žaludek,
der Magen. Sám by rád všecko schamlal do
toho batoša. Na již. Mor. Šd. Vz Batož.

Batouchovice, dle Budějovice, Batau-
chowitz, ves u Vel. Meziříčí. PL.

Batovec, vce, m., Battow, samota u Ne-
pomuk. PL.

Bátovice, dle Budějovice, místní jm. na
Slov. Šd.

Batož, e, m. = batoš. Pořád cpe do ba-
toža. Už má plný b. (břicho). Na Slov. Cf.
Batoh.

Batožek, žku, m. = malý batoh.

Batožina, y, f. = kabela, die Tasche,
Reisetasche a p. Pacholek prinesl b-nu svého

pána. Nitra VI. 337. Torbečka n. b. Dbš.
Obyč. 96. Rozkázal svojim z (s) koní po-
zhadzovať všetku b-nu. Let. Mt. S. IX. I.
46.

Batožinár, a, m. = kdo batožiny dělá,
der Taschner. Kráľovskí b-ri rozkladajú si
nástroje hotovit' idúc stán. Slov. P. Tóth.
Trenč. M. 146.

Batožiti, aufpacken. Slov. Ssk.

Batožťok, u, m. = malý batoh. Slov.
Syf. Táb. 249.

Batterie. Ad 1. B. diffusní, die Diffusions-
batterie, S. N., Šp., cedidlová (skupenina
cedníků), die Filterbatterie, Šp., Bunsenova,
elektrická, galvanická, místní při telegrafii,
řadová, Smeeova. Vz KP. II 217., 201.,
216., 256.—259., Schd. I. 147., Slov. zdrav.
26. B. Stöhrerova, Thomasova, plynová Gro-
veova. Ck. B. uhlocinková. Schd. I. 152.
B. zvláště způsobilá k elektrotherapii. Čs.
lk. X. 262. — Ad 2. B. průlomná, lomicí,
Bresch-, mostová, mostovní, Brücken-, bo-
řicí, bourací, Demontir-, postřelovací, enfi-
lující, Enfilir-, zvýšená, erhöhte B., patrová,
Etage-, vozová, fahrende B., polní, Feld-,
stírací, Streich-, klínovitá, Sporn-, polokrytá,
na lávku, B. über die Bank, houfnicová,
pobřežní, prskounová, raketní, plovací, vo-
rová, vkopaná, versenkt, Čsk., klešťovitá,
zalomená, zastřená, vodorovná, snížená,
přímá, šikmá NA. III. 160., Čsk.

Baťucha, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Baťula, y, m. a f. = hňup, der Tölpel.
Mor. Bkř.

Batulák, a, m. O vy b-ci, sprostý tuláci.
Kol. ván. 219.

Batur, vz Bator.

Baťuška, dle Bača, u Rusů název otce,
kněze a cára.

Baťúžek, žku, m. = batožek. U Vsetína
na Mor. Vck.

Batyk, u, m. = hůl, kyj. Cf. Batoh. V ruke
držal b. Dbš. Sl. pov. II. 42.

Baudelot, u, m. Tak se jmenuje dle svého
vynálezce zvláštní chladicí stroj, kde chla-
dící voda prostupuje měděnými rourami, po
kterých zvolna stéká mladinka. Suk.

Baudiš, e, m. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 1240.
B. Jos., nar. 1825, spisov. a ředitel akadem.
gymnasia v Praze.

Bauhynka, y, f., bauhinia, rostl.

Bauchner, a, m. B. Ez. Jg. H. 1. 532.,
Jir. Ruk. I. 51.

Baum, a, m. B. Ant., architekt, nar. 1830.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 34., 162.

Baumgarten, tna, m. Jg. H. 1. 532.,
S. N.

Baumscheidtism-us, u, m., vz Slov.
zdrav. 27.

Bauše Bohumil, prof. a spisov., nar. v Král.
Hradci 1845. Vz Tf. fl. 1. 3. vyd. 190., 193.,
197.

Bava, y, f. = zábava. Pl. — B. = bavení,
meškání, Zögerung, f. Slov. A všade často-
vaní konajú dáľ bez bavy cestu. Hol. 70.
Do prostřed škaredého pichá čela bez bavy
drínec. Hol. 27.

Bavidélko, a, n. = bavidlo, Spielerei, f.
Ostrav. Tč.