955

Vz Rstp. 1234., Čl. Kv. 268., Kk. 191., Schd.
II. 286., FB. 66., Slb. 297. B hajní, vrbina,
1. nemorum. Sl. les., S. N. VI. 954., Mllr.
64.

Bazanovice, dle Budějovice, Bazanowitz,
ves u Těšína. PL.

Bazatuta, y, f. = březnový květ, jacek,
hyacinthus, die Hyacinthe. Slb. 201., Kk.
126., Rstp. 1595.

Bazduřiti = badučiti, anplauschen. Šm.

Bázeň, Přidej: Genitiv bázni mají Chč. P.
69. a., Ž. Kl., Št. N. 218., 334. V bojaznB,
j se odsulo a oa stáhlo se v á. Vz Gl. Hl.
119., 127., 132., Bž. 23., 50., Mkl. Etym. 16.
Bázň. Z. wit. 2. 11. B. = nelíbí cit z oče-
kávání budoucí n. možné nelibosti. Od slab-
šího k silnějšímu postupujíce označujeme
ten cit slovy: obava, bázeň, strach, úzkost,
hrůza, zděšení. Vz více v Enc. paed. I.
544.—549. — ad B. za co: Ale těm při-
cházie strach a bázň za sbožie. Št. Kn. š.
29. — před čím. B. před zloději. Chč. P.
137. b. — Sstr. 51. a. ř. 1. zd. za veliká:
V boží bázni. St. Kn. Š. 11. B. otrocká,
služebná. Sš. II. 60., Sk. 117., 57. — Str.
51. b. ř. 14. sh. za Vrat.: Nic bázně nemám
z tvých hrůz. Kom. (Proto) dlužni jsme
jemu bázní. Hus I. 315. Nebudeš se bati
ot bázni noční. Ž. Kl. B. v nebezpečí je
slabosť. Km., Bž. Kde není studu, tam také
není bázně. Exc. B. Páně počátek moudrosti.
Cod. jur. IV. 3. 2. 403. Bázeň a strach zlý
strážce trvanlivosti. Ib.

Bazelka, vz Baselka.

Bazgřivec, vce, m. = kluk ušpiněný.
Mor. Brt. D. 146.

Bazgřivý = mazavý ? Blato je b-vô. Slov.
Hdž. Šlb 50. Cf. Bazgřivec.

Bazička, y, f., die Holunderbliithe. Slov.
Sak. Cf. Baza.

Bazika, y, m., os. jm.

Bazilika, vz Bazalka.

Bazilišek. Přidej: Ž. wit. 90. 13. B.
přílbonosný, basilicus mitratus, der Helm-
basilisk. Brm. III. 235. Cf. Frč. 225., Basi-
lišek.

Bazina, y, f. = bezina, die Holunder-
staude. Slov. Ssk.

Bazinka, y, f, die Holunderbeere. Slov.
Ssk. Vz Baza, Bezinka.

Bázlík, a, m. = bázlivec. Rk.

Bázlín, a, bázlínek, nka, m. = bázlivec.
Rk.

Bázlivec. Přidej: Blahoslaveni bázlivci,
neboť oni jsou ukázali paty. Lpř. — B.,
adimonia, brouk. B. polní, a. rustica, vra-
tičový, a. tanaceti, krvavý, a. sanguinea,
jívový, a. capreae. Kk. Br. 385., 386. Cf.
Brm. IV. 211., Šír II. 60.

Bázlivěti, ěl, ění, furchtsam werden. Rk.

Bázlivo. Bylo mi b. (bál jsem se). Us.

Bázlivý. Vz 11. ř. tohoto článku: I bá-
zlivý utíkajícího dohoní. Hkš. Zbraň b-ho
neraní a jeho meč neseká. Exc. B. se straší
třebas hrncem s kaší. Sb. uč. — kde:
v ohni. Čsk.

Bazly, hospoda u Vsetína. PL.

Bázň, i, f. = bázeň, zastr.

Bázněti, ěl, ění = báznivým se stávati,
furchtsam werden. Bž. 191.

Báznivosť, i, f. = bázlivost'. Bern.

Báznivý. Přidej: BO., Hus I. 22. Ženám,
i tesklivým i b-vým jest dobře, aby samy
nebývaly a temnosti aby se varovaly. Hus
III. 115. — čeho. Kde jste b-ví smrti chtíc
býti vždy veselí? Hus III. 168.

Bazovičí, n. = bezoví, Holunderstrauch.
Slov. Ssk.

Bazový = bezový. Slov. Ssk.

Bažák, u, m. = velkolistý druh uher-
ského tabáku. Škd.

Bažanka, vz Bazanka.

Bažanovec, vz Bazanovec.

Bažant. Přidej: B. samec, kohout, der
Glöckelhahn, Fasanhahn, phasianus gallus.
V 4. ř. tohoto článku za Jhl. přidej: Kram.
Slov. 31., MV, S. N., Frč. 350., Schd. II.
464., KP. III. 350. B. leskutý, der Spiegel-
fasan; hlídač b-tů, der Fasanenmeister, stáj
b-tů, der Fasanenstand; hlídání, chov b-tů,
die Fasanenzucht. Sl. les. Nepudu, kdyby
mi b-ta dávali. Us. B. pečený, nadívaný,
v rosole. Hsng. — B = oloupaná a vařená
řepa. Us. Mšk. — B., samota u Kamenice
nad L.

Bažantář, e, m. = bažantník. Světz.
1875., Šp.

Bažantářka, y, f., die Fasanwärterin,
-jägerin. Brt.

Bažantě, ěte, n. = mladý bažant.

Bažanteček, čka, m, vz Bažant.

Bažantek, tka, m., vz Bažant.

Bažantí peří, slepice (bažantnice). Sl. les.

Bažantíček, čka, m., vz Bažant.

Bažantíčí (bažantní) parkán, der Fasanen-
zwinger. Sl. les.

Bažantík, a, m, vz Bažant, S. N.

Bažantina, y, f., das Fasanfleisch. Ssk.

Bažantní, vz Bažantíčí.

2. Bažantnice, e, f, obora sušická, sa-
mota u Benešova v Budějov.; myslivna u
Sudoměřic; samota u Králové Dvora; my-
slivna u Třebíče. PL.

Bažantnictví, n., die Fasanerei. Sl. les.,
S. N.

Bažantov, a, m., Wosant, ves u Tachova.
PL.

Bažantovitý. B-tí ptáci, phasianidae:
kour domácí, perlinka, krocan (krůta, ťopka),
bažant, páv, argus. Vz Frč. 350.

Bažantový. Chuti jsou téměř b-vé. Ler.

Bažanty, dle Dolany, Lidkowitz, ves
u Sedlce. PL.

Bažata, Bažeta, y, m., os. jm. Pal. Rdh.

Bažati = bažiti. Slov. Ssk.

Bažátko, a, n. = miláček, der Liebling,
das Muttersöhnchen. Plk., Vký., Dch.

Bažek, žka, m., os. jm. Arch. I. 438.,
255, Pal. Rdh. I. 117.

Bažena, y, f. = kachna. Us. u Přibi-
slavi. Rosický.

Baženka, y, f. = kachnička; house. Cf.
Bažičky. Rosický.

Bažeť = ovšem. Vz Baf. Us. Neor.

Bažeta, vz Bažata.

Bažgranina, y, f., das Gesudel, Geschmier,
Geschreibsel. Na Ostrav. Tč.

Bažgrati, elend schreiben, schmieren. —
kde: na papíře. Ostrav. Tč.