956

Bažgravý, schmierig. B. cesta, kterou
se člověk celý ubažgře. Na Ostrav. Tč.

Baži, baži! (volaní na husy). Vz Husa.
U N. Města na Mor. Brt.

Baživa, dle Káča = mlsná ovce, která
do všeho napřed běží, všudy první jest.
Na Val. Vck., Brt. Vz Bažka.

Bažič, e, m. = bažitel. Šd.

Bažička, y, f. = bažitelka. — B. = li-
chotné husí jméno. Mor. Brt. Cf. Orgován,
je-li to v dodatcích.

Bažidlo, a, m., der Sehnsüchtige. Rk.

Bažil, a, m., der Streber. Dch.

Bažilství, n., das Streben, Streberthum.

Bažinatěti, ěl, ění, sumpfig werden.

Bažinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen.

Bažinný, Sumpf-, Moor-. Kká. K sl. j.
148. — B. brusnice, vlochuně, vaccinium
uliginosum, die Rauschheidelbeere. Sl. les.

Bažír, u, m. = bahno, bláto, bažina. Na
Příbramsku. Prk. Přisp. 18. Vz Lokáč.

Bažitba, y, f. = bažení. B. pleti. Sš.
II. 93.

Bažitelka, y, f., die Anstreberin.

Bažiti. ad po čem. Co si nikdo neváží,
po tom srdce nebaží. Č. — Ku konci při-
dej : Jir. Anth. I. 3. vydání 7. — odkud.
Chceš, by člověk bažil z pout. Kká. v Osv.
I. 256. — B. = žebroniti. Val. Brt. D. 199.

Baživosť, i, f., die Sucht, Sehnsucht, das
Streben. Zisklivosť a b. po stavěcích lát-
kách. Koll. III. 24. B. po účinku, die Effekt-
sucht. Dch.

Baživý, súchtig, lüstern. - čeho. Dch.

Bažka, y, f. = bažná ovce, mlsná. Mor.
Brt. Vz Bažica.

Bažnica, dle Káča, fem. k bažník. Vz
Bažník.

Bažník, a, m. B-ci = děti, které při
veselkách bývají na čumendě, Kinder, welche
bei Hochzeitsgelagen beim Hause warten,
um etwas von der Tafel zu bekommen. Slez.
Šd. — B-ci = nezvaní svatebníci, ungela-
dene Hochzeitsgäste. Slez. Šd.

Bažnina, y, f. = bažina. Rk.

Bažný, süchtig. — po čem: po novu,
neusüchtig. Dch., Vck., Brt. D. 199. Proč
po vlády otěžích ti bažno? Hdk. Lum. V.
274.

Bažovizeň, zně, f., die Sehnsucht. B.
po šuhajovi. Slov. Phld. V. 138.

Bažulácký. Má nožičky b-ké (jako ba-
žulák, krátké). Vz Bažulák. Čes. mor. ps.
199.

Bažulák, a, m. = člověk, který má krátké
nohy, ale jinak dosti urostlý jest. V Kou-
řimsku. Vz Bažulácký. Ti někteří bažuláci
na těch krátkých nožičkách. Čes. mor. ps.
199.

Bda, y, f., os. jm. Pal. Kdh. I. 118.

Bděle, wachsam. Lpř.

Bdělivý = bdělý. Rk.

Bdělý. Přidej: B. stráž, Čch. Dg. 610.,
Vrch., oko. Msn. Or. 130. B. myšlénky. Dk.
Na oko byl holubicí, ale vnitř hadem bdě-
lým povždy. Šml. v Osv. 1880.147. — čeho:
svých práv. Nrd.

Bdění. Přidej: B. ranní, die Morgenwache.
Sl. les. B. nad obecným pořádkem. Šmb.
O bdění vz v Enc. paed. i. 549.- 550.

Bděti, vz Bdíti.

Bdihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.

Bdín, a, m., ves u Mšece. Vz Blk. Kfsk.
616.

Bdina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bditel, e, m., der Wächter. Slov. Ssk.

Bdíti, strb. bBêdti — bdieti — bdíti. Gb.
Hl. 132. Od bBd. Cf. Mkl. Etym. 25., Gb.
v Listech filolog. 1884. 450. V 6. ř. tohoto
článku: abs. Bdě a nespě. BO. Buď opatrn,
bdi, nevieš, když zloděj přijde. Št. Kn. š.
18. Bdícím práva pomáhají. Bž. Bdícím
práva sloužie. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bdí-
cím práva folkují a ne spícím. Ib. IV. 3. 2.
403. — ad nad čím. Nad pergamenem bděl
jsem. Vrch. Nad věcmi svými bdi ustavičně.
Kom. Měli by b. nad svými stády; A má
co pásti a nad čím b. v této temné noci.
Chč. P. 43. a., b. — ad v čem. V modlit-
bách celou noc bděl. Vrch. B. u modlit-
bách. ML. 36. b. — ad k čemu. Bože,
k tobě bdiu (bdím). Ž. Kl. 62. 2. Ž. wit.
62. 12. A kdož bude bdieti ke mně, ten
mě bude jmieti. Hr. rk. 95. Jenž jest bdící
k básném a spalivý k božiemu slovu. Hus
III. 140. — kdy (kde, proč). Před svitem
bděli sú na poli BO. Dnem i nocí pro
spásu lidí bděl. Sš. I. 9. — s kým. Ne-
móžeš se mnú na malý čas bdieti? Hr.
rk. 229. — jak: s velikou pozornosti, ne-
ospale a p.

Bdívati, vz Bdíti.

Bdivý, wachsam. Ssk.

Bdol, u, m. = úl, der Bienenstock. Slov.
Jsme my jak vyloupený včelek bdol. Hdk.
C. 102., 376.

Bdova, y, f. = vdova. Slov. Koll. St.
341., 631.

Bdovec, vce, m. = vdovec. Koll. St. 341.,
631.

Be. Jak jsi tam plakával, kozle můj ?
Be, éé, be éé! Sš. P. 743.

Be = by. Na Hané. Sš. P. 198.

Bean. O hrdí darmo beanové a ničemní
bukové. Koule. Vz Enc paed I. 550.—551.

Beaní = universitní, Universitäts-. Bo-
huslav podstoupil r. 1540. obřad beanie. V z
Bean. Exc.

Beanovati, sich ungeschliffen benehmen.
Rk.

Bearnská omáčka, die Bearnersauce. Šp.

Beatri-x, ky, f. = Božena. Šd. O ně-
kterých Beatrickách vz Tk. I. 601.

Beauxit, u, m., nerost a hydrat Al₂ (OH)₄O. Šfk. Poč. 295.

Beba, y, m., os. jrn. Tk. V. 52.

Bebati = bibati. To bebá! Us.

Bebcati = blbtati. Slov. Ssk.

Bebci. Za Výb. I. přidej: 959.

Bebeerin, u, m. = alkaloid z kůry be-
beeru. Slov. zdrav. 27.

Bebek, bka, m., os. jm. Pal. Děj. II. 2.
168.

Bebelička, y, f. = slunečko, coccinella,
der Marien-, Sonnenkäfer. Děti říkají b-ku
na ruce držíce: B-ko, b-ko, leť domu, děti
ti tam pláčou, do studně skáčou, jedno se
ti potopilo, druhé se ti utopilo. U Bydž.
Mý.



	956

	Bažgravý, schmierig. B. cesta, kterou se člověk celý ubažgře. Na Ostrav. Tč. Baži, baži! (volaní na husy). Vz Husa. U N. Města na Mor. Brt. Baživa, dle Káča = mlsná ovce, která do všeho napřed běží, všudy první jest. Na Val. Vck., Brt. Vz Bažka. Bažič, e, m. = bažitel. Šd. Bažička, y, f. = bažitelka. — B. = li- chotné husí jméno. Mor. Brt. Cf. Orgován, je-li to v dodatcích. Bažidlo, a, m., der Sehnsüchtige. Rk. Bažil, a, m., der Streber. Dch. Bažilství, n., das Streben, Streberthum. Bažinatěti, ěl, ění, sumpfig werden. Bažinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen. Bažinný, Sumpf-, Moor-. Kká. K sl. j. 148. — B. brusnice, vlochuně, vaccinium uliginosum, die Rauschheidelbeere. Sl. les. Bažír, u, m. = bahno, bláto, bažina. Na Příbramsku. Prk. Přisp. 18. Vz Lokáč. Bažitba, y, f. = bažení. B. pleti. Sš. II. 93. Bažitelka, y, f., die Anstreberin. Bažiti. ad po čem. Co si nikdo neváží, po tom srdce nebaží. Č. — Ku konci při- dej : Jir. Anth. I. 3. vydání 7. — odkud. Chceš, by člověk bažil z pout. Kká. v Osv. I. 256. — B. = žebroniti. Val. Brt. D. 199. Baživosť, i, f., die Sucht, Sehnsucht, das Streben. Zisklivosť a b. po stavěcích lát- kách. Koll. III. 24. B. po účinku, die Effekt- sucht. Dch. Baživý, súchtig, lüstern. - čeho. Dch. Bažka, y, f. = bažná ovce, mlsná. Mor. Brt. Vz Bažica. Bažnica, dle Káča, fem. k bažník. Vz Bažník. Bažník, a, m. B-ci = děti, které při veselkách bývají na čumendě, Kinder, welche bei Hochzeitsgelagen beim Hause warten, um etwas von der Tafel zu bekommen. Slez. Šd. — B-ci = nezvaní svatebníci, ungela- dene Hochzeitsgäste. Slez. Šd. Bažnina, y, f. = bažina. Rk. Bažný, süchtig. — po čem: po novu, neusüchtig. Dch., Vck., Brt. D. 199. Proč po vlády otěžích ti bažno? Hdk. Lum. V. 274. Bažovizeň, zně, f., die Sehnsucht. B. po šuhajovi. Slov. Phld. V. 138. Bažulácký. Má nožičky b-ké (jako ba- žulák, krátké). Vz Bažulák. Čes. mor. ps. 199. Bažulák, a, m. = člověk, který má krátké nohy, ale jinak dosti urostlý jest. V Kou- řimsku. Vz Bažulácký. Ti někteří bažuláci na těch krátkých nožičkách. Čes. mor. ps. 199. Bda, y, f., os. jm. Pal. Kdh. I. 118. Bděle, wachsam. Lpř. Bdělivý = bdělý. Rk. Bdělý. Přidej: B. stráž, Čch. Dg. 610., Vrch., oko. Msn. Or. 130. B. myšlénky. Dk. Na oko byl holubicí, ale vnitř hadem bdě- lým povždy. Šml. v Osv. 1880.147. — čeho: svých práv. Nrd. Bdění. Přidej: B. ranní, die Morgenwache. Sl. les. B. nad obecným pořádkem. Šmb. O bdění vz v Enc. paed. i. 549.- 550.	Bděti, vz Bdíti. Bdihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117. Bdín, a, m., ves u Mšece. Vz Blk. Kfsk. 616. Bdina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Bditel, e, m., der Wächter. Slov. Ssk. Bdíti, strb. bBêdti — bdieti — bdíti. Gb. Hl. 132. Od bBd. Cf. Mkl. Etym. 25., Gb. v Listech filolog. 1884. 450. V 6. ř. tohoto článku: abs. Bdě a nespě. BO. Buď opatrn, bdi, nevieš, když zloděj přijde. Št. Kn. š. 18. Bdícím práva pomáhají. Bž. Bdícím práva sloužie. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bdí- cím práva folkují a ne spícím. Ib. IV. 3. 2. 403. — ad nad čím. Nad pergamenem bděl jsem. Vrch. Nad věcmi svými bdi ustavičně. Kom. Měli by b. nad svými stády; A má co pásti a nad čím b. v této temné noci. Chč. P. 43. a., b. — ad v čem. V modlit- bách celou noc bděl. Vrch. B. u modlit- bách. ML. 36. b. — ad k čemu. Bože, k tobě bdiu (bdím). Ž. Kl. 62. 2. Ž. wit. 62. 12. A kdož bude bdieti ke mně, ten mě bude jmieti. Hr. rk. 95. Jenž jest bdící k básném a spalivý k božiemu slovu. Hus III. 140. — kdy (kde, proč). Před svitem bděli sú na poli BO. Dnem i nocí pro spásu lidí bděl. Sš. I. 9. — s kým. Ne- móžeš se mnú na malý čas bdieti? Hr. rk. 229. — jak: s velikou pozornosti, ne- ospale a p. Bdívati, vz Bdíti. Bdivý, wachsam. Ssk. Bdol, u, m. = úl, der Bienenstock. Slov. Jsme my jak vyloupený včelek bdol. Hdk. C. 102., 376. Bdova, y, f. = vdova. Slov. Koll. St. 341., 631. Bdovec, vce, m. = vdovec. Koll. St. 341., 631. Be. Jak jsi tam plakával, kozle můj ? Be, éé, be éé! Sš. P. 743. Be = by. Na Hané. Sš. P. 198. Bean. O hrdí darmo beanové a ničemní bukové. Koule. Vz Enc paed I. 550.—551. Beaní = universitní, Universitäts-. Bo- huslav podstoupil r. 1540. obřad beanie. V z Bean. Exc. Beanovati, sich ungeschliffen benehmen. Rk. Bearnská omáčka, die Bearnersauce. Šp. Beatri-x, ky, f. = Božena. Šd. O ně- kterých Beatrickách vz Tk. I. 601. Beauxit, u, m., nerost a hydrat Al₂ (OH)₄O. Šfk. Poč. 295. Beba, y, m., os. jrn. Tk. V. 52. Bebati = bibati. To bebá! Us. Bebcati = blbtati. Slov. Ssk. Bebci. Za Výb. I. přidej: 959. Bebeerin, u, m. = alkaloid z kůry be- beeru. Slov. zdrav. 27. Bebek, bka, m., os. jm. Pal. Děj. II. 2. 168. Bebelička, y, f. = slunečko, coccinella, der Marien-, Sonnenkäfer. Děti říkají b-ku na ruce držíce: B-ko, b-ko, leť domu, děti ti tam pláčou, do studně skáčou, jedno se ti potopilo, druhé se ti utopilo. U Bydž. Mý.