Předchozí (955)  Strana:956  Další (957) |
|
|||
956
|
|||
|
|||
Bažgravý, schmierig. B. cesta, kterou
se člověk celý ubažgře. Na Ostrav. Tč. Baži, baži! (volaní na husy). Vz Husa.
U N. Města na Mor. Brt. Baživa, dle Káča = mlsná ovce, která
do všeho napřed běží, všudy první jest. Na Val. Vck., Brt. Vz Bažka. Bažič, e, m. = bažitel. Šd.
Bažička, y, f. = bažitelka. — B. = li-
chotné husí jméno. Mor. Brt. Cf. Orgován, je-li to v dodatcích. Bažidlo, a, m., der Sehnsüchtige. Rk.
Bažil, a, m., der Streber. Dch.
Bažilství, n., das Streben, Streberthum.
Bažinatěti, ěl, ění, sumpfig werden.
Bažinatiti, il, ěn, ění, sumpfig machen.
Bažinný, Sumpf-, Moor-. Kká. K sl. j.
148. — B. brusnice, vlochuně, vaccinium uliginosum, die Rauschheidelbeere. Sl. les. Bažír, u, m. = bahno, bláto, bažina. Na
Příbramsku. Prk. Přisp. 18. Vz Lokáč. Bažitba, y, f. = bažení. B. pleti. Sš.
II. 93. Bažitelka, y, f., die Anstreberin.
Bažiti. ad po čem. Co si nikdo neváží,
po tom srdce nebaží. Č. — Ku konci při- dej : Jir. Anth. I. 3. vydání 7. — odkud. Chceš, by člověk bažil z pout. Kká. v Osv. I. 256. — B. = žebroniti. Val. Brt. D. 199. Baživosť, i, f., die Sucht, Sehnsucht, das
Streben. Zisklivosť a b. po stavěcích lát- kách. Koll. III. 24. B. po účinku, die Effekt- sucht. Dch. Baživý, súchtig, lüstern. - čeho. Dch.
Bažka, y, f. = bažná ovce, mlsná. Mor.
Brt. Vz Bažica. Bažnica, dle Káča, fem. k bažník. Vz
Bažník. Bažník, a, m. B-ci = děti, které při
veselkách bývají na čumendě, Kinder, welche bei Hochzeitsgelagen beim Hause warten, um etwas von der Tafel zu bekommen. Slez. Šd. — B-ci = nezvaní svatebníci, ungela- dene Hochzeitsgäste. Slez. Šd. Bažnina, y, f. = bažina. Rk.
Bažný, süchtig. — po čem: po novu,
neusüchtig. Dch., Vck., Brt. D. 199. Proč po vlády otěžích ti bažno? Hdk. Lum. V. 274. Bažovizeň, zně, f., die Sehnsucht. B.
po šuhajovi. Slov. Phld. V. 138. Bažulácký. Má nožičky b-ké (jako ba-
žulák, krátké). Vz Bažulák. Čes. mor. ps. 199. Bažulák, a, m. = člověk, který má krátké
nohy, ale jinak dosti urostlý jest. V Kou- řimsku. Vz Bažulácký. Ti někteří bažuláci na těch krátkých nožičkách. Čes. mor. ps. 199. Bda, y, f., os. jm. Pal. Kdh. I. 118.
Bděle, wachsam. Lpř.
Bdělivý = bdělý. Rk.
Bdělý. Přidej: B. stráž, Čch. Dg. 610.,
Vrch., oko. Msn. Or. 130. B. myšlénky. Dk. Na oko byl holubicí, ale vnitř hadem bdě- lým povždy. Šml. v Osv. 1880.147. — čeho: svých práv. Nrd. Bdění. Přidej: B. ranní, die Morgenwache.
Sl. les. B. nad obecným pořádkem. Šmb. O bdění vz v Enc. paed. i. 549.- 550. |
Bděti, vz Bdíti.
Bdihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 117.
Bdín, a, m., ves u Mšece. Vz Blk. Kfsk.
616. Bdina, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Bditel, e, m., der Wächter. Slov. Ssk.
Bdíti, strb. bBêdti — bdieti — bdíti. Gb.
Hl. 132. Od bBd. Cf. Mkl. Etym. 25., Gb. v Listech filolog. 1884. 450. V 6. ř. tohoto článku: abs. Bdě a nespě. BO. Buď opatrn, bdi, nevieš, když zloděj přijde. Št. Kn. š. 18. Bdícím práva pomáhají. Bž. Bdícím práva sloužie. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bdí- cím práva folkují a ne spícím. Ib. IV. 3. 2. 403. — ad nad čím. Nad pergamenem bděl jsem. Vrch. Nad věcmi svými bdi ustavičně. Kom. Měli by b. nad svými stády; A má co pásti a nad čím b. v této temné noci. Chč. P. 43. a., b. — ad v čem. V modlit- bách celou noc bděl. Vrch. B. u modlit- bách. ML. 36. b. — ad k čemu. Bože, k tobě bdiu (bdím). Ž. Kl. 62. 2. Ž. wit. 62. 12. A kdož bude bdieti ke mně, ten mě bude jmieti. Hr. rk. 95. Jenž jest bdící k básném a spalivý k božiemu slovu. Hus III. 140. — kdy (kde, proč). Před svitem bděli sú na poli BO. Dnem i nocí pro spásu lidí bděl. Sš. I. 9. — s kým. Ne- móžeš se mnú na malý čas bdieti? Hr. rk. 229. — jak: s velikou pozornosti, ne- ospale a p. Bdívati, vz Bdíti.
Bdivý, wachsam. Ssk.
Bdol, u, m. = úl, der Bienenstock. Slov.
Jsme my jak vyloupený včelek bdol. Hdk. C. 102., 376. Bdova, y, f. = vdova. Slov. Koll. St.
341., 631. Bdovec, vce, m. = vdovec. Koll. St. 341.,
631. Be. Jak jsi tam plakával, kozle můj ?
Be, éé, be éé! Sš. P. 743. Be = by. Na Hané. Sš. P. 198.
Bean. O hrdí darmo beanové a ničemní
bukové. Koule. Vz Enc paed I. 550.—551. Beaní = universitní, Universitäts-. Bo-
huslav podstoupil r. 1540. obřad beanie. V z Bean. Exc. Beanovati, sich ungeschliffen benehmen.
Rk. Bearnská omáčka, die Bearnersauce. Šp.
Beatri-x, ky, f. = Božena. Šd. O ně-
kterých Beatrickách vz Tk. I. 601. Beauxit, u, m., nerost a hydrat Al2 (OH)4
O. Šfk. Poč. 295. Beba, y, m., os. jrn. Tk. V. 52.
Bebati = bibati. To bebá! Us.
Bebcati = blbtati. Slov. Ssk.
Bebci. Za Výb. I. přidej: 959.
Bebeerin, u, m. = alkaloid z kůry be-
beeru. Slov. zdrav. 27. Bebek, bka, m., os. jm. Pal. Děj. II. 2.
168. Bebelička, y, f. = slunečko, coccinella,
der Marien-, Sonnenkäfer. Děti říkají b-ku na ruce držíce: B-ko, b-ko, leť domu, děti ti tam pláčou, do studně skáčou, jedno se ti potopilo, druhé se ti utopilo. U Bydž. Mý. |
||
|
|||
Předchozí (955)  Strana:956  Další (957) |