957

Bebelka = veš šatní, pediculus vesti-
menti. Nz. lk. Vz násl. a Beberuše.

Beberka = bebelka. Us.

Beberuše, beberušky, pl., f. = vši, zhyd.
Mor. Šd.

Bebi, vz Bebe.

Bebič, e, m., os. jm. Šd.

Bebinkati = boleti (v dětské řeči). Us.
Kšá.

Beblati = zajíkati se, nejasně vyslovo-
vati; reptati. Cf. Bebloň. Mor. Brt. D. 199.,
Ssk.

Bebloň, ě, m. = kdo beble, se zajíká.
Mor. Slov. Ssk. Bebloň beble. Brt. D.

Beblositi = plkati. U Brušperka. Mtl.

Bébna, y, f. = bílá kráva. Mor. Šd.

Bebrník, u, m. = bedrník. Slov. Bern.

Bebta, y, m. — B., os. jm. Arch. II.
503.

Bebták, a, m., os. jm. Arch. III.

Beptati, vz Beblati. Ssk. — jak proti
komu. Slovy zlostnými bebce proti nám.
ZN.

Beptavý, vz Beblavý. Jazyk b-vých bude
ruče mluviti, liugua balborum. BO. — B.,
ého, m., os. jm. Arch. V. 530.

Beck Ant., nar. 1812. Vz Jg. H. l. 532.,
Šb. H. 1. 2. vd. 229.

Beckov, a, m. = hrad a městečko při
Váhu na Slov., rodiště Hurbanovo. Pokr.
Pot. 121., S. N. — B., polní jm. na Mor.
Brt.

Beckovský, ého, m., osob. jm. B. Jan,
křížovník a spisov., žil asi 1658.—1725. Vz
Tf. H. 1. 73., Tf. Odp. 361., Jg. H. 1. 532.,
Jir. Ruk. I. 53., Šb. H. 1. 2. vyd. 229.,
Kram. Slov. 31., S. N., Tk. Ž. 216.

Becok, u, m. (modrý, bílý), grosse Bohne
mit feuerrothen Blüthen. U Místka. Škd.

Becrla, y, f. = ovce (v dětské řeči).
U N. Kdyně. Rgl.

Beča, dle Kača, ves při Tise v Uhřích.
Šd.

Bečák, a, m. = bečán. — B., os. jm.
Mor. B. Tom., nar. v Olšanech na Mor.,
kněz. Vz Jg. H. 1. 533., Šb. II. 1. 2. vyd.
229., S. N.

Bečan, a, n., Betschan, samota u Křelo-
vic. PL.

Bečán = bečoun. Prk. Přísp. 26.

Bečár, vz Bečárek.

Bečárek, rku, m. = faska. V mor. Ko-
panicích. Brt. L. N. II. 107., Osv. 1884. 48.
Vz Bačar.

Bečárka, y, f, das Fässchen. Slov. Ssk.

Bečati = bečeti (i o dětech). Val. Vck.
Dyž budú krávy bečati, co já jim smutná
mám dáti? Sš. P. 679. — kde. U nás děti
bečá. Sš. P. 700.

Bečátko, a, n. = bečička. Mor. Šd.

Beče, e, f. = soudeček, bečka. B. na li-
hové nápoje. Dch.

Beček, čka, m. = bečán. Us. Rjšk.

Bečelov, a, m., dvě samoty u Protivína.
PL.

Bečeti. Cf. Mkl. Etym. 9. Kráva bečí.
Brt. Černá kráva bečí, bílé rohy má. Sš.
P. 646. — B. = plakati. Brt. D. 199., Tč.

Bečevná, é, f. = lesa vrch u Vsetína.
Vck.

Bečevné, ého, n. = posudné, das Fass-
geld. Šp.

Bečevný = z Bečvy (řeky). Já bych se
nenapila b-né vody. Mor. Šd.

1. Bečice, vz Bečka. B. piva. 1480.

2. Bečice, dle Budějovice, Betschitz, vsi
u Vltavotýna a Tábora. PL. Cf. Tk. I. 362.,
Blk. Kfsk. 58.. Sdl. Hr. III. 196., IV. 86.

Bečička, vz Bečka.

Bečičky, pl., f. = jm. jabłek. Na Zlinsku.
Brt.

Bečidlo, a, n. = bečán. Prk. Přisp. 22.

Bečka. Ku konci: Ozývá se jako prázdná
b. U Rychn. Mil. A tu stará dudle, jako
pivná b. Sš. P. 420. B. vína uherského.
Půh. I. 160. — B. v horn. = okov, die
Tonne, der Kübel. Bc, Hř. 2. — B., y, m.,
os. jm. Vz Blk. Kfsk. 1038.

Bečkár, a, m. = bednář. Slov. Ssk.

Bečkov, a, m., Potschendorf, ves u Ša-
cléře. PL., Blk. Kfsk. 683.

Bečkovati se. Krávy se bečkuju (dují).
Leš. Brt. 199.

Bečkový, Tonnen, Fass-. B. sůl. Vys.
B. pivo je lepší a zdravější než flašové.
U Uh. Hrad. Tč.

Bečky. Přišel domů b., s bečky (s pla-
čem). Rjšk.

Bečna, y, f, die Knautscherin. Rk.

Bečov, a, m., Betschow, samota u Mi-
levska; Hochpetsch, ves u Mostu; Petsch,
ves u Jirkova; Petschau, mě. v Karlovarsku.
PL. Cf. Tk. I. 437., IV. 101., 376., Tf. Odp.
385., Blk. Kfsk. 1281., S. N.

Bečové, ého, n. = Bečov v Táborsku.
Blk. Kfsk. 151.

Bečtivý = bečivý, plačtivý. Us. v Plzeň.
Prk.

Bečulka, y, f. = bečička. U Místka. Brt.,
Škd. — B. = pouzdro na péra, laš.; též
pošva. Brt. D. 199.

Bečva, řeka na Mor. B. horní či vsacká
a dolní či rožnovská. Vck. — B. horní a
dolní, vsi u Rožnova. Vck. Tamtéž B. pro-
střední. — B. = bečka, der Bottich. Mkl.
Etym. 25.

Bečvák, a, m. B-ci, obyvatelé moravští
nad Dolní Bečvou. Kld.

Bečvář. O b-řích vz Prm. IV. 151., Tk.
II. 532. — B., osob. jm. Blk. Kfsk. 1120.,
1036.

Bečvářiti, il, ení, Binder sein. Rk.

Bečvářka, y, f. = bednářka. Us.

Bečvarky, Bečvary malé, Klein-Bet-
schwar, ves u Kouřimě.

Bečvárna, y, f. = bednárna, die Binder-
werkstätte, — B , samota u Neveklova. PL.

Bečvary, dle Dolany, Gross-Betschwar,
ves u Kouřimě. — B. malé, vz Bečvarky.
Cf. Blk. Kfsk. 916., 388.

Bečvisko, a, n., jm. lesa a pole u Trou-
bek. Pk.

Běd, u, m. Hlasy bědů, die Wehklage-
stimmen. Dch.

Beda, y, m., os. jm. B. Jak. Tk. V. 222.

Běda. Za 354.: B. mu samému na sedm
soků. Pk. Počíná si, až běda, das Gott
erbarm'. Dch. Svolával na mne největší
bědy. Tbz. 36. Běd se každý chraň, nežli
přijdou naň. Bž. Sedě u vody vždy čekej