958

bědy. Bž. — ad komu. Běda jdoucímu,
běda i vedoucímu (před soud). Bž. Včilej
sem sa vdala, starého si vzala, ach b. mně
velice! Sš. P. 494. — ad čeho. Za Dal.
přidej str.: 7. Ach běda krále šlechetného!
Dal. 152. — ad čeho komu. B. mně těch
pověstí. St. skl. IV. 114. B. mně synáčka
mého. Hr. rk. 153. B. nám tebe, milý otče.
Pass. 521. Běda mně tebe, synu muoj milý.
Pass. 504.

Bědač, e, f. = bídáctvo, bídáci. Hla podlá
b.! P. Tóth. Trenč. M. 142.

Bědachov, a, m. = čásť vesnice Dluho-
nic. Pk. Také v Bilanech u Kroměříže. Šd.

Bedár, a, m. = bědák, bědař. Lipa I.
335. Slov. Boháč i b. Ntr. VI. 146. Hľadže!
tu zas letí ktosi — ošarpaný b. bosý. Btt.
Spv. 79. Vz Zadumaný.

Bědař, e, m., vz Bědák. Ssk.

Běda réta! běda na rozto. Val. Brt. D.
170.

Bedáriti = bídně žíti, elend leben. Slov.
Bola jedna gazdiná, čo vždy len bedárila,
a trebas aj sporila, predca nič nezvýšila.
Zátur., Ssk. — Ntr. I. 330.

Bedárstvo, a, n. = bědařství, das Elend.
Slov. Loos.

Bědavý, wehklagend. Loos.

Bědec, dce, m. = bědák. Jsme my přece
při všech vědách bědci. Sš. Snt. 13.

Bedeč, dče, m. B. Šim. 1608. Vz Jg II.
1. 533., Jir. Ruk. I. 54.

Bedénka, y, f., kleine Kiste. Rk.

Bederec, rce, m. = petrenec. Slov. Ssk.

Bederní obratel, der Lendenwirbel, Sl.
les., kosť, Sal. 237., kloub, das Hüftgelenk.
Sl. les.

Bedernice, e, f., lumbago, das Lendenweh.
Rk., Šm., Loos.

Bederník, u, m. = bedrník. Bern.

Bedienko, a, n. = bedno. Slov. Ssk.

Bědihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Bedihošt, a, m., Bedihoscht, ves u Pro-
stějova. PL.

Bedingung. Vz Výminka.

Běditel, e, m., wer sich plagt.

Běditi = bíditi, in der Noth leben ; krank
sein. Sem zdravý, silný a proto Nikdy sem
nebiedil. Zátur. — jak dlouho. Já už od
vesna se bědím (jsem nemocen). Slez. Šd.

Bedla, y, f., agaricus, der Blätterschwamm,
houba. Bedly bělovýtrusné: b. prsovitá, a.
mastoideus, odřená, a. excoriatus, hávnatá,
a. clipeolarius, kruchotřenitá, a. ermineus,
šupinatá, a. ramentaceus, holenná, a. robustus,
václavka, a. melleus, bělokostná, a. eburneus,
holubníka, a. russula, rusozelenavá, a. flavo-
virens; žlutovýtrusné: plavořasá, a. bivelus,
skořicová, a. cinnamomus; rezavovýtrusné:
kostrbatá, a. squarrorus, rozsedalá, a. rino-
sus, hydlivá, a. fastibilis; hnědovýtrusné:
úhelka, a. campestris, úhelka lesní, a. sil-
vaticus, pečárka, a. edulis, roučí, a. praecox.
Vz Rstp. 1887.—1893., Odb. path. III. 858.
B. či prašivka vysoká, der Parasolpilz; b.
ostrošupinná, der Giftchampion. Čl.

Bedlan, a, m., samota u Budějovic. PL.

Bedle = vedlé. Us. Kšá.

Bedlec. Přidej : = šoupálek, běháček,
certhia familiaris, der Baumrutscher. Pdy.

Bedlení, n., das Wachen. Ssk.

Bedlík, a, m., os. jm. Slez. Šd.

Bedliti. Přidej: — abs. Bylo jim b.
(pozor míti). Us. Brt. Valach mnoho chodí,
mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov.
Tč. — čeho: krásy (jí bedliv býti). Kos.
— oč. Maminka velice o to bedlí. U Rychn.
Čas a příhodnosť, o spásu svou bedlí. Sš.
II. 130. — se čím. Snabděv jeho strachem
bedlím se, considerans eum timore sollicitor.
BO.

Bedlívati, vz Bedliti.

Bedlivě. Přidej: B. něco zaznamenávati,
prozkoumati, vyšetřiti, Us. Pdl., ohledati,
J. tr., všecko říci. Vrch., k něčemu přihlížeti,
Us., o něco pečovati. Lpř. J. Aby ku písmu
b. byli. Št. Kn. š. 124.

Bedlivosť. Připoj: B. v práci. Dh. 7.

Bedlivství, n., vigilia, bedlivosť. Věc
plnú b-stvie jsme sobě na práci vzali. BO.

Bedlivý, od b-bd. Vz Mkl. Etym. 25.
V 8. ř. tohoto článku: B. pozornosť, uvážení.
Us. Pdl. B. zření k něčemu míti. Šmb. S.
II. 289. — ad čeho. B-vým svého práva
všecko šťastně se zvede. Wtr. v Osv. 1884.
506. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. Aby tím b-vější
valchy byl a opravil, což bude potřebí. List
hrad. 1576. — ad nad čím. Buď vezdy
bedliv nad sebú. Smil v. 923. — v čem.
Aby se ve vyzkoumání bludů Viklefových
pilným a bedlivým ukázal. Pal. Děj. III. 1.
82.

Bedlno, a, n., Wedel, ves u Jechnic.

Bedlobytka, y, f. B-ky, fungicolae, čle-
novci komárovití: smutnice. Vz Frč. 156.

Bedlovitý. B. houby, agaricinei, Blätter-
schwämme: katmanka, bedla, hnojník, kuk-
mák, čirůvka, stroček, dřevomorka, olšovka,
síťkovec. Vz Rstp. 1884.,—1908., Kk. 78.,
Rosc. 72.

Bedly, pl., f., druh hřibů (hub). Mz. v List.
paed. 1880. 6.

Bedmunsko, a, n., Piemont. Slov. Bern.

Bedna zápalní. NA. III. 163. B. = nádoba
obyč. čtverhranná hl. k zasýlání zboží. Kram.
Slov. 31.

Bednák, u, m., der Vorschlagnagel. Šp.

Bednař, e, m., samota u Vodňan. PL.

Bednář, cf. něm. Binder, n se přesmyklo.
Gb. Hl. 124., Mkl. Etym. 25., Bž. 44. Vz
S. N. — B., os. jm. Blk. Kfsk. 1110 , 1093.

Bednářec, řce, m., Gross-Bernhards, ves
u Jindř. Hradce. Sdl. Hr. IV. 368.

Bednářečky, dle Dolany, Klein-Bern-
hards, ves u Jindř. Hradce. Sdl. Hr. IV.
368.

Bednářík, a, m., der Binderjunge. A ty
milý bednáříčku, já tě pěkně prosím, pobij
mi tu putenečku, co s ní vodu nosím. Sš.
P. 642. Pověz ty mi, bednáříčku, kolej máš
obručí? pobiješ mně mé srdečko, ať sa ne-
rozpučí. Ib. 348. — B., u, m., der Ziegen-
schurz. Šm.

Bednářiti, il, ení, Binder sein. Ssk., Tč.

Bednářka, y, f., des Binders Frau. —
B. = bednářské řemeslo. Byl u nás na
bednářce (spravoval bedny). Na Ostrav. Tč.

Bednárna, y, f. = bečvárna: Šp., Loos.

Bednářský. Přidej: B. smola, rejstřík,
dříví, poleno, mistr. Sl. les.



	958

	bědy. Bž. — ad komu. Běda jdoucímu, běda i vedoucímu (před soud). Bž. Včilej sem sa vdala, starého si vzala, ach b. mně velice! Sš. P. 494. — ad čeho. Za Dal. přidej str.: 7. Ach běda krále šlechetného! Dal. 152. — ad čeho komu. B. mně těch pověstí. St. skl. IV. 114. B. mně synáčka mého. Hr. rk. 153. B. nám tebe, milý otče. Pass. 521. Běda mně tebe, synu muoj milý. Pass. 504. Bědač, e, f. = bídáctvo, bídáci. Hla podlá b.! P. Tóth. Trenč. M. 142. Bědachov, a, m. = čásť vesnice Dluho- nic. Pk. Také v Bilanech u Kroměříže. Šd. Bedár, a, m. = bědák, bědař. Lipa I. 335. Slov. Boháč i b. Ntr. VI. 146. Hľadže! tu zas letí ktosi — ošarpaný b. bosý. Btt. Spv. 79. Vz Zadumaný. Bědař, e, m., vz Bědák. Ssk. Běda réta! běda na rozto. Val. Brt. D. 170. Bedáriti = bídně žíti, elend leben. Slov. Bola jedna gazdiná, čo vždy len bedárila, a trebas aj sporila, predca nič nezvýšila. Zátur., Ssk. — Ntr. I. 330. Bedárstvo, a, n. = bědařství, das Elend. Slov. Loos. Bědavý, wehklagend. Loos. Bědec, dce, m. = bědák. Jsme my přece při všech vědách bědci. Sš. Snt. 13. Bedeč, dče, m. B. Šim. 1608. Vz Jg II. 1. 533., Jir. Ruk. I. 54. Bedénka, y, f., kleine Kiste. Rk. Bederec, rce, m. = petrenec. Slov. Ssk. Bederní obratel, der Lendenwirbel, Sl. les., kosť, Sal. 237., kloub, das Hüftgelenk. Sl. les. Bedernice, e, f., lumbago, das Lendenweh. Rk., Šm., Loos. Bederník, u, m. = bedrník. Bern. Bedienko, a, n. = bedno. Slov. Ssk. Bědihosť, ě, m., os. jm. Pal. Rdh. I.118. Bedihošt, a, m., Bedihoscht, ves u Pro- stějova. PL. Bedingung. Vz Výminka. Běditel, e, m., wer sich plagt. Běditi = bíditi, in der Noth leben ; krank sein. Sem zdravý, silný a proto Nikdy sem nebiedil. Zátur. — jak dlouho. Já už od vesna se bědím (jsem nemocen). Slez. Šd. Bedla, y, f., agaricus, der Blätterschwamm, houba. Bedly bělovýtrusné: b. prsovitá, a. mastoideus, odřená, a. excoriatus, hávnatá, a. clipeolarius, kruchotřenitá, a. ermineus, šupinatá, a. ramentaceus, holenná, a. robustus, václavka, a. melleus, bělokostná, a. eburneus, holubníka, a. russula, rusozelenavá, a. flavo- virens; žlutovýtrusné: plavořasá, a. bivelus, skořicová, a. cinnamomus; rezavovýtrusné: kostrbatá, a. squarrorus, rozsedalá, a. rino- sus, hydlivá, a. fastibilis; hnědovýtrusné: úhelka, a. campestris, úhelka lesní, a. sil- vaticus, pečárka, a. edulis, roučí, a. praecox. Vz Rstp. 1887.—1893., Odb. path. III. 858. B. či prašivka vysoká, der Parasolpilz; b. ostrošupinná, der Giftchampion. Čl. Bedlan, a, m., samota u Budějovic. PL. Bedle = vedlé. Us. Kšá. Bedlec. Přidej : = šoupálek, běháček, certhia familiaris, der Baumrutscher. Pdy.	Bedlení, n., das Wachen. Ssk. Bedlík, a, m., os. jm. Slez. Šd. Bedliti. Přidej: — abs. Bylo jim b. (pozor míti). Us. Brt. Valach mnoho chodí, mnoho bedlí, málo spí, málo jí. Na Slov. Tč. — čeho: krásy (jí bedliv býti). Kos. — oč. Maminka velice o to bedlí. U Rychn. Čas a příhodnosť, o spásu svou bedlí. Sš. II. 130. — se čím. Snabděv jeho strachem bedlím se, considerans eum timore sollicitor. BO. Bedlívati, vz Bedliti. Bedlivě. Přidej: B. něco zaznamenávati, prozkoumati, vyšetřiti, Us. Pdl., ohledati, J. tr., všecko říci. Vrch., k něčemu přihlížeti, Us., o něco pečovati. Lpř. J. Aby ku písmu b. byli. Št. Kn. š. 124. Bedlivosť. Připoj: B. v práci. Dh. 7. Bedlivství, n., vigilia, bedlivosť. Věc plnú b-stvie jsme sobě na práci vzali. BO. Bedlivý, od b-bd. Vz Mkl. Etym. 25. V 8. ř. tohoto článku: B. pozornosť, uvážení. Us. Pdl. B. zření k něčemu míti. Šmb. S. II. 289. — ad čeho. B-vým svého práva všecko šťastně se zvede. Wtr. v Osv. 1884. 506. Vz Brt. S. 3. vyd. 186. Aby tím b-vější valchy byl a opravil, což bude potřebí. List hrad. 1576. — ad nad čím. Buď vezdy bedliv nad sebú. Smil v. 923. — v čem. Aby se ve vyzkoumání bludů Viklefových pilným a bedlivým ukázal. Pal. Děj. III. 1. 82. Bedlno, a, n., Wedel, ves u Jechnic. Bedlobytka, y, f. B-ky, fungicolae, čle- novci komárovití: smutnice. Vz Frč. 156. Bedlovitý. B. houby, agaricinei, Blätter- schwämme: katmanka, bedla, hnojník, kuk- mák, čirůvka, stroček, dřevomorka, olšovka, síťkovec. Vz Rstp. 1884.,—1908., Kk. 78., Rosc. 72. Bedly, pl., f., druh hřibů (hub). Mz. v List. paed. 1880. 6. Bedmunsko, a, n., Piemont. Slov. Bern. Bedna zápalní. NA. III. 163. B. = nádoba obyč. čtverhranná hl. k zasýlání zboží. Kram. Slov. 31. Bednák, u, m., der Vorschlagnagel. Šp. Bednař, e, m., samota u Vodňan. PL. Bednář, cf. něm. Binder, n se přesmyklo. Gb. Hl. 124., Mkl. Etym. 25., Bž. 44. Vz S. N. — B., os. jm. Blk. Kfsk. 1110 , 1093. Bednářec, řce, m., Gross-Bernhards, ves u Jindř. Hradce. Sdl. Hr. IV. 368. Bednářečky, dle Dolany, Klein-Bern- hards, ves u Jindř. Hradce. Sdl. Hr. IV. 368. Bednářík, a, m., der Binderjunge. A ty milý bednáříčku, já tě pěkně prosím, pobij mi tu putenečku, co s ní vodu nosím. Sš. P. 642. Pověz ty mi, bednáříčku, kolej máš obručí? pobiješ mně mé srdečko, ať sa ne- rozpučí. Ib. 348. — B., u, m., der Ziegen- schurz. Šm. Bednářiti, il, ení, Binder sein. Ssk., Tč. Bednářka, y, f., des Binders Frau. — B. = bednářské řemeslo. Byl u nás na bednářce (spravoval bedny). Na Ostrav. Tč. Bednárna, y, f. = bečvárna: Šp., Loos. Bednářský. Přidej: B. smola, rejstřík, dříví, poleno, mistr. Sl. les.