959

Bednění, n., vz Bedniti. B. kola, der
Kranzboden, SI. les.; vnitřní a vnější b. lodi,
Pdl.; b. z fošen a prken. Šand. II. 48. V horn.
b. = der wasserdichte Ausbau. Bc., Hř. 2.

Bednice, pl., die Verschlagbretter. Slov.
Ssk.

Bědnice, e, f. = bídnice, die Elende.

Bednička, y, f. = malá bedna.

Bedník, u, m. = bedna, die Kiste, der
Verschlag. Dch. B. kovaný až 5" dlouhý.
Cenník J. Wimmra.

Bědník, a, m. = bídník, der Elende.

Bednina, y, f., die Bretterwand. Slov.
Ssk.

Bedno, a, n. = dřevěné nádobí, jež bednář
vyrábí. Cf. Drasta. Mor. Brt., Džl. — B. =
der Boden, Verschlag; dno či spodek, ve
vodě u mlýna vybedněný (dřevem). Mor.
Šd.

Bědno, a, n., der Wehruf, Klaggesang.
Ptáků zpěvných zvukosnivé b. Hlk.

Bednoř, e, m. = bednář. Vz násl.

Bednorka, y, f. = bednářka. Ostrav. Tč.

Bednovati, vz Bedniti. Tč.

Bědný = bídný. B. luza, Kká. K sl. j.
217., matka, Čch. Dg., stav poplatníků. Dch.
V srdci bědno. Hdk.

Bědonoš, e, m., der Weh-, Schmerzen-
strager. Dch. — B., der Verderbenträger.
Dch.

Bědota, y, f., die Armseligkeit. Dch.

Bědoválek, lka, m., der Lamentirmichel.
Rk.

Bědovalka, y, f., das Klageweib. Rk.

Bědovánky, pl., f., Klagen, Jeremiaden.

Č.

Bědovati. Že od hadův a žížal Trápeni
nebudou; Od lidí na poušti těla svá bědu-
jících. Har. II. 73., 110.

Bědovice, dle Budějovice, Bědowitz, v Ji-
čínsku. Cf. Sdl. Hr. II. 171., 179.

Bedra, y, f. = bedro. Vyňav meč z pravé
bedry své. BO. Vz Opásati. Po bedru tvú.
Ž. wit. 44. 4.

Bedrč, e, m., ves u Benešova v Budějov.
PL.

Bedřichov, a, m., ves u Pacova; Bedři-
chau, ves u Zlaté Studně; Friedrichsdorf,
ves u Rymařova. PL. Cf. Blk. Kfsk. 878.,
Sdl. Hr. IV. 368.

Bedřichovice, dle Budějovice, Bedři-
chowitz, vsi u Votic a Panenské Týnice;
Bellowitz, ves u Brna. Cf. Blk. Kfsk. 207.

Bedrní = bederní.

Bedrník. Přidej: Vz Slb. 599, Kk. 198,
251., Rstp. 720., 488., FB. 91., Čl. Kv. 337.,
Schd. II. 304., Sbtk. Rostl. 290.—291., S. N.,
Kram. Slov. 31., Rosc. 158. Bedrník luční,
poterium sanguisorba. Vz Toten. Rt. Jídej
polívku s bedrníkem, budeš dlouho živ. Us.

Bedro. Připoj: Jako bedr přepásání. BR.
II. 249. Najmenší prst mój větši jest otce
mého bedr. BO. Skrze bedra plodnosť neb
plod se znamená. Hus III. 39., 82. — Vz
Bedra.

Bedrohřbetný, lumbodorsalis. Nz. lk.

Bedrosť, i, f. V Rkk. 40. posud chybně
prý se čtlo: bodrosť. Prof. Ht. dal u prof.
Husníka zhotoviti negativ pro fototypické
vydání Rkk. a tu vyšlo na jevo zcela jasně

slovo bedrosť. Vz Pokrok 1883. ze dne 17.
října č. 246. Jiní praví, že bedrosť povstalo
tam teprv rasurou z bodrosť. Jiní zase tvrdí,
že je tam bedrosť a že není žádné rasury
ani mikroskopem viděti. Věc není posud
na jisto postavena. Vz Bodrosť.

Bedroš, e, m., os. jm. — B. = co se na
bedra béře, ku př. opasek. Mor. Šd.

Bedrotříslový, lumboinguinalis. Nz. lk.

Bedrový, Lenden-. B. pečené. NA. IV.
102.

Bedruna, y, m., os. jm. Slez. Šd.

Bedruňka odnáší dětinské přání panně
Marii do nebe. Ostrav. Tč.

Bedruša, dle Káča = kráva pod břichem
bílá. Mor. Brt.

Bedruška, y, f. = bodruška. Ssk;

Bedrý = bodrý. Vz Bedrosť.

Bědství, n. = bída, das Elend. Potom
bude b. jalový jen chýr. Slov. Hdk. C. 43.

Bědstvo, a, n, = bědství. Dch.
Bedynka, y, f., na loděch, der Spikerback.
Sna.

Beefsteak. Vz Slov. zdrav. 27. Vz také
Bistelc.

Been, u, m. B. červený = zavtáh limonka,
statice limonium, die Strandnelke. Vz Rstp.
1239.

Beer Frant., nar. v Rožmitale 1790., farář.
Jg. H. 1. 533.

Beethoven, a, m., hudebník, 1770.—1827.
Vz S. N.

Beg, a, m. = knize, tur.

Beglerbeg, a, m. = kníže knížat, titul
vezírů bosenských. Chch.

Begonie, e, f., begonia, květina zahradní,
srdcovitého, šikmého listu. Vz S. N., Dlj.
62., Kram. Slov. 32.

Běh. V 11. ř. tohoto článku přidej:
Urychlený b. = meteš. Čsk. B. lodi. Stč.
Zem. 398. B. o hranice, der Gränzlauf. Posp.
Ve lživém běhu Bůh podráží nohy. Bž. B.
římský a řecký; dvojitý, hudební, závodní.
Vz Vlšk. 47., 48., 50., 365.; 44., 230, 152.
Bouř tu prudkou staviž, v lodi své nás
plaviž! V přeblaženém běhu veď ji k nebes
břehu. Sš. P. 775. — ad. Během. Během =
rychle se na Mor. stupňuje: běhemši, nej-
běhemši. Během z Čech vyjíti. Dal. 160.
Zemi nepřátelskou během (šmahem) hubiti
chtěl. V. Puste nás do síně, pěkně vás pro-
síme, puste nás tam během, připadáme sně-
hem. Sš. P. 427. — Ad B. řeky. B. hořejší,
der obere, střední, mittlere, dolejší, untere.
Nz. B. řeky upraviti. Sl. les. Řeka vzala
přirozený běh. Tk. Č. 1. Řeka zpátkem b.
svůj obrátila. Kn. — Ad B. hvězd — času.
Během věků, vyjednávání, Us., rozmluvy,
Vlč.; běh světa, světů, Vrch., dnů, Nrd.,
roční, měsíce. Sl. les. B. oběžnice přímý,
protivný či zpáteční, zastavený či zaražený;
Kdežto všecky oběžnice a s nepatrnou vý-
mínkou i družice stejným během, jejž přímým
zoveme, kolotají kolem slunce, shledává se
u vlasatic stejně zhusta i b. opačný. Stč.
Zem. 171., 174., 250., 251. Nočním během
ukradl čtyři koně. Pč. 51. Nočním během
lidi vybíjeli. Pč. 7. — Pozn. Slova běh často
zbytečně užíváme. Během dvou let vše bude
vyrovnáno m.: za dvě léta, do dvou let.