960

Brt. S. 3. vyd. 177. 2. — Ad B. školní. B.
vyučovací, vzdělávací, der Bildungskurs. Sl.
les. — Ad. B. = směr. B. cesty, Dch., člunku,
Mcha., přímky, Jrl. I. 5., ložiska. NA. IV.
127. — Ad. B. = obyčej — postup. Žádným
během (nikterak). Sl. les. Byl v nejlepším
běhu, aby...; Každým během, jedenfalls. Dch.
Věc byla přátelským během ohledána. Wtr.
v Osv. 1884. 433. B. básně. Jir. Anth. I. 3.
vyd. 32. Slunce protiv obecnému běhu za-
tmělo se. Št. Kn. š. 10. Přátelským během
někoho získati. V. Múdře se ve svých bězích
měl. GB.. Jakož jest Janovi zemským během
odhádáno, při tom ostaň. Půh. I. 209. Má
nevinnosť svú vedlé řádu a běhu svého ži-
dovského přísahú židovskú odvésti; V měst-
ském právě rozličným během o tom práva
se dějí. NB. Tč. 224., 266. Ale pohnaný,
když na žalobě kterýmkoli během ztratí,
buďto neohrazením práva neb odpovědí bez
řádu vždy při, z níž jest pohnán, ztratí. O.
z D. Leč bdí, leč spí člověk, ti běhové
v něm nepřestanú a neustane tím během
srdce, ani žíly, ani plíce. Exc. — Ad B. =
událosť — případ. V takovém běhu nejde
nápad na krále. Vš. 160. Potom já té všech
těch běhóv široce zpravím. Hol. z Št. Což
jest ve dskách shledáno v takých beziech?
O. z D. — ad B. peněžný. Odhádají jemu
10 kop platu zemským během (Landescours).
Tov. 70. — ad B. = útěk. Na b. se oddati.
Dal. 28., BO. Na běže někoho chytiti, jíti.
Dal. 112., 60. Nenávistníky v běh obrátiti.
Ž. wit. 88. 24. — B. = stav, život, der
Stand, das Leben. Jeden pacholek běhu
služebného, rodič města našeho. NB. Tč.
11. Jsa rytířský a světský člověk jezdě
v službě a veda rytířský běh. Půh. II. 128.

— B. melodické, Läufe. Hud.

Běhač. — B., der Laufbursche, kdo koná
posylky. Dch.

Běháček, vz Bedlec.

Běhačka, y, f., die Läuferin, Herum-
streicherin; das Abweichen, der Bauchfluss.

Běhák. — B. = u ptáků vyvinutá kosť
nártní. Vz Schd. II. 140. — B. = podelní
kámen, jehož delší strana rovnoběžna jest
s lícem zdi, der Läufer. Šand. II. 21., 87.

Běhal, a, m., kdo pořád běhá. — B., os.
jm. Šd.

Běhálek, lka, m., os. jm. Šd.

Běhaliště, ě, n. = běhalna, běžiště, die
Laufbahn. Běhání na b-stěch. Sš. II. 57.

Běhalka, y, f. = běhačka. Bern.

Běhalna, y, f., vz Běhaliště. Hý.

Běhan, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Běhání, n. Vz Běhati. B. ulicí. Vz S. N.

— Na b., návrší u Ústí. Tk. IV. 350., Š. N.

— B., die Brunst. Ssk.

Běhánky, dle Dolany, Pyhanken, ves
u Teplice. PL., Blk. Kfsk. 196.

Běhař. Přidej: 248., Hr. rk. 313. Běžechu
ruče b-ři z města do města. BO. Listy po
královských běhařích poslati. V.

Běhařov, a, m., Wihořau, ves u Klatov.
Vz Sdl. Hr. IV. 43., Blk. Kfsk. 273., 336.

Běhařovice, dle Budějovice, městečko
u Hrotovic. PL.

Běhařovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp.
II. 181.

Běhary, vz Běhaře.

Běhátko, a, n. = chodánek pro děti, ve
kterém se děti učí choditi, der Gängelwagen.
U Deštné. Mš., Mtl.

Běhavec, vce, m., pták. B-ci: kyvi, ka-
suar, pštros blboun. Vz Schd. II. 465.

Běhavník, u, m., das Ruhrkraut, die
Wiesenwolle. Slov. Ssk.

Běhavosť, i, f., die Laufsucht, der Un-
bestand. Rk.

Behdál, u, m. = veliký kus něčeho, ein
grosses Stück. Nepřikládej takové behdály;
Ten si ukrojil b. (chleba). Vz Štramfál.
U Skuhrova. Semr. — B. = černý rohlík
n. houska. Us. u Poděbrad. Fr. Vz Beh-
dálka.

Behdálka, y, f. = buchtička s povidly
n. s tvarohem na plechu pečená. U Pecky.
Kšť.

Behemot, a, m., báječné zvíře. Vega I.
284.

Behemší, vz Běh (během).

Behen, u, m. B. bielý, weisses Behen.
Ssk. B. červený, das Waldmangold, rostl.
Ssk.

Behenový. B. kyselina, die Behensäure.

Běhlice, e, f., die Eggenkette. Tpl.

Běhlík, a, m., der Schnelläufer. Rk.

Běhlý. Ad běžný. Jest tomu 10 let v těch
běhlých časech. BN. — B. list, spis (ku
konci), Flugblatt, -schrift. J. tr. — B. =
běhati mohoucí. Gl.

Behno, a, n. = bahno. Us. místy.

Behor, u, m. = běhoun, vrchní mlýnský
kámen. Slov. Ssk.

Běhoun. V 13. ř. oprav šiji v šíji. B.
římský a řecký. Vz Vlšk. 44. — B., a, m.,
trechus, der Flinkläufer, Spitzlaufkäfer, brouk.
B. malý, t. minutus, lemovaný, t. palpalis,
říční, t. secalis. Kk. Br. 49. — B., psí jméno.
Tk. — B , běhounek = povyrostlé prase
několikaměsíčné. Us. Bk. — B., u, m. =
kolo kličkou otáčivě, přes jehož oblinu běží
šňůra bez konce, zaroveň přes několik kla-
dek na vřetenech připevněných napjatá. Vz
S. N. VI. 1016. — B. = běžný mezník, der
Laufstein. Sl. les. — B. = štěrkový kámen,
který se ze silnice vylomil. Us. Zkr. — B.,
kámen podoby homolovité ku tření barev.
Us. L. Šbk. — B. = posuvné závaží na
přezmenech, der Läufer, das Laufgewicht.
Nz., Prm., Mj. 79. — B. = píst u stroje,
u stříkačky. Khl. — B., der Laufriemen
beim Pferdegeschirr. Čsk.

Běhounek, nka, m., samota u Třeboně.
PL. — B. = běhoun.

Běhounka, y, f. = poběhlice. Ziak. —
B., kleines Rennschiff. Rk.

Běhounský, Läufer-.

Běhounství, n., der Lauferdienst, die
Läuferei. Rk.

Běhúcky, běžně. Mor. Brt. D.

Běhudlný. Přidej: Výb. I. 673., 782. Na
Slov. Ssk. B. ženská. Št. N. 40. 23., Prk.
Př. 24., 31. Oči aby nebyly b-né. Št.

Běhúl, u, m. = běhún (čep)? Slov. Jak
sa letom dostal ke zlatej už bráne, ťá hneď
sama od seba najďáľ bez všeho škrípáňá
i beze všeho tresku behúlov zrázu sa otvárá.
Hol. 7.



	960

	Brt. S. 3. vyd. 177. 2. — Ad B. školní. B. vyučovací, vzdělávací, der Bildungskurs. Sl. les. — Ad. B. = směr. B. cesty, Dch., člunku, Mcha., přímky, Jrl. I. 5., ložiska. NA. IV. 127. — Ad. B. = obyčej — postup. Žádným během (nikterak). Sl. les. Byl v nejlepším běhu, aby...; Každým během, jedenfalls. Dch. Věc byla přátelským během ohledána. Wtr. v Osv. 1884. 433. B. básně. Jir. Anth. I. 3. vyd. 32. Slunce protiv obecnému běhu za- tmělo se. Št. Kn. š. 10. Přátelským během někoho získati. V. Múdře se ve svých bězích měl. GB.. Jakož jest Janovi zemským během odhádáno, při tom ostaň. Půh. I. 209. Má nevinnosť svú vedlé řádu a běhu svého ži- dovského přísahú židovskú odvésti; V měst- ském právě rozličným během o tom práva se dějí. NB. Tč. 224., 266. Ale pohnaný, když na žalobě kterýmkoli během ztratí, buďto neohrazením práva neb odpovědí bez řádu vždy při, z níž jest pohnán, ztratí. O. z D. Leč bdí, leč spí člověk, ti běhové v něm nepřestanú a neustane tím během srdce, ani žíly, ani plíce. Exc. — Ad B. = událosť — případ. V takovém běhu nejde nápad na krále. Vš. 160. Potom já té všech těch běhóv široce zpravím. Hol. z Št. Což jest ve dskách shledáno v takých beziech? O. z D. — ad B. peněžný. Odhádají jemu 10 kop platu zemským během (Landescours). Tov. 70. — ad B. = útěk. Na b. se oddati. Dal. 28., BO. Na běže někoho chytiti, jíti. Dal. 112., 60. Nenávistníky v běh obrátiti. Ž. wit. 88. 24. — B. = stav, život, der Stand, das Leben. Jeden pacholek běhu služebného, rodič města našeho. NB. Tč. 11. Jsa rytířský a světský člověk jezdě v službě a veda rytířský běh. Půh. II. 128. — B. melodické, Läufe. Hud. Běhač. — B., der Laufbursche, kdo koná posylky. Dch. Běháček, vz Bedlec. Běhačka, y, f., die Läuferin, Herum- streicherin; das Abweichen, der Bauchfluss. Běhák. — B. = u ptáků vyvinutá kosť nártní. Vz Schd. II. 140. — B. = podelní kámen, jehož delší strana rovnoběžna jest s lícem zdi, der Läufer. Šand. II. 21., 87. Běhal, a, m., kdo pořád běhá. — B., os. jm. Šd. Běhálek, lka, m., os. jm. Šd. Běhaliště, ě, n. = běhalna, běžiště, die Laufbahn. Běhání na b-stěch. Sš. II. 57. Běhalka, y, f. = běhačka. Bern. Běhalna, y, f., vz Běhaliště. Hý. Běhan, a, m., os. jm. Mor. Šd. Běhání, n. Vz Běhati. B. ulicí. Vz S. N. — Na b., návrší u Ústí. Tk. IV. 350., Š. N. — B., die Brunst. Ssk. Běhánky, dle Dolany, Pyhanken, ves u Teplice. PL., Blk. Kfsk. 196. Běhař. Přidej: 248., Hr. rk. 313. Běžechu ruče b-ři z města do města. BO. Listy po královských běhařích poslati. V. Běhařov, a, m., Wihořau, ves u Klatov. Vz Sdl. Hr. IV. 43., Blk. Kfsk. 273., 336. Běhařovice, dle Budějovice, městečko u Hrotovic. PL. Běhařovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp. II. 181.	Běhary, vz Běhaře. Běhátko, a, n. = chodánek pro děti, ve kterém se děti učí choditi, der Gängelwagen. U Deštné. Mš., Mtl. Běhavec, vce, m., pták. B-ci: kyvi, ka- suar, pštros blboun. Vz Schd. II. 465. Běhavník, u, m., das Ruhrkraut, die Wiesenwolle. Slov. Ssk. Běhavosť, i, f., die Laufsucht, der Un- bestand. Rk. Behdál, u, m. = veliký kus něčeho, ein grosses Stück. Nepřikládej takové behdály; Ten si ukrojil b. (chleba). Vz Štramfál. U Skuhrova. Semr. — B. = černý rohlík n. houska. Us. u Poděbrad. Fr. Vz Beh- dálka. Behdálka, y, f. = buchtička s povidly n. s tvarohem na plechu pečená. U Pecky. Kšť. Behemot, a, m., báječné zvíře. Vega I. 284. Behemší, vz Běh (během). Behen, u, m. B. bielý, weisses Behen. Ssk. B. červený, das Waldmangold, rostl. Ssk. Behenový. B. kyselina, die Behensäure. Běhlice, e, f., die Eggenkette. Tpl. Běhlík, a, m., der Schnelläufer. Rk. Běhlý. Ad běžný. Jest tomu 10 let v těch běhlých časech. BN. — B. list, spis (ku konci), Flugblatt, -schrift. J. tr. — B. = běhati mohoucí. Gl. Behno, a, n. = bahno. Us. místy. Behor, u, m. = běhoun, vrchní mlýnský kámen. Slov. Ssk. Běhoun. V 13. ř. oprav šiji v šíji. B. římský a řecký. Vz Vlšk. 44. — B., a, m., trechus, der Flinkläufer, Spitzlaufkäfer, brouk. B. malý, t. minutus, lemovaný, t. palpalis, říční, t. secalis. Kk. Br. 49. — B., psí jméno. Tk. — B , běhounek = povyrostlé prase několikaměsíčné. Us. Bk. — B., u, m. = kolo kličkou otáčivě, přes jehož oblinu běží šňůra bez konce, zaroveň přes několik kla- dek na vřetenech připevněných napjatá. Vz S. N. VI. 1016. — B. = běžný mezník, der Laufstein. Sl. les. — B. = štěrkový kámen, který se ze silnice vylomil. Us. Zkr. — B., kámen podoby homolovité ku tření barev. Us. L. Šbk. — B. = posuvné závaží na přezmenech, der Läufer, das Laufgewicht. Nz., Prm., Mj. 79. — B. = píst u stroje, u stříkačky. Khl. — B., der Laufriemen beim Pferdegeschirr. Čsk. Běhounek, nka, m., samota u Třeboně. PL. — B. = běhoun. Běhounka, y, f. = poběhlice. Ziak. — B., kleines Rennschiff. Rk. Běhounský, Läufer-. Běhounství, n., der Lauferdienst, die Läuferei. Rk. Běhúcky, běžně. Mor. Brt. D. Běhudlný. Přidej: Výb. I. 673., 782. Na Slov. Ssk. B. ženská. Št. N. 40. 23., Prk. Př. 24., 31. Oči aby nebyly b-né. Št. Běhúl, u, m. = běhún (čep)? Slov. Jak sa letom dostal ke zlatej už bráne, ťá hneď sama od seba najďáľ bez všeho škrípáňá i beze všeho tresku behúlov zrázu sa otvárá. Hol. 7.