961

Běhula, y, m. = hoch, jenž se rád toulá.
Na Hané. Bkř. — B., y, f. = ženská, která
ráda běhá, se toulá, eine Herumschwärme-
rin. Mor. Brt. D. 329 , Škd. — B. = kráva,
která ráda do škody běhá. Mor. Brt. — B.
= kráva, která se ráda běhá, welche gern
o. oft rindet. Mor. Šd. — B., ovčí jm. Val.
Brt.

Běhulík, a, m., os. jm. Slov. Šd. — B.,
charadrius gallicus, der Isabell-Läufer, pták.
Frč.

Běhulka, y, f. Na b-ce, jm. pole u By-
střice na Mor. Šd.

Běhún, a, m. = běhoun, cursor, der
Läufer. BO. — B., u, m. = čep u vrat. Na
Zlínsku. Brt. — Chodiť na běhúny, býti na
běhúnách = běhati. Děti jsou na běhúnách,
sind nicht zu Hause, laufen irgendwo herum.
U Opav. K1Š. — B. U tkadlcovských krosen
na bidle přivázané dva konce dřevěné, které
člunkem sem tam hází. Na Ostrav. Tč.

Běhúnek, nka, m. A druhý byl mladší,
tomu jména nepomním, než byl jest již b.
Arch. I. 178.

Běhúnový, Läufer-. Vz Běhún, Běhoun.
Honóv b-ných 1600 (stadia). ZN.

Běhutě. Jan rychleji a b. si počínal:
Tudy tím běhutěji běh života k cíli svrcho-
vanému vésti máme. Sš. J. 295., I. 134.

Běhutný = běhutý. Rk.

Běhutý = rychlý. Truhlář (překl. Ovid.),
Dk. B. oheň, das Lauffeuer. Dch.

Běhy, vz Běh.

1. Bech = bych. Na Hané.

2. Bech, u, m., v horn., Fuder, n. Šm. —
B., a, m., os. jm. z Bedřich n. Beneš. Prk.
Přís. 21.

Bechaněc, ňce, m. = buchanec. Slez. Šd.
Laš. Brt. D. 199.

Běchaře = Běchary. Tk. III. 642., V.
119.

Běcharky, Klein-Biechar, Běchary Malé,
Na obcinách, samota u Kopidlna. PL.

Běchary, dle Dolany, Gross-Biechar, ves
u Kopidlna. PL., Tk. III. 642., Blk. Kfsk.
783.

Bechati = bouchati, klepati, tlouci. Bylo
tam slyšet cosi bechať. Slez. Šd. Vz Be-
chnúti.

Běchčín, a, m., Běchtsin (také Běstvín),
ves u Hostomic.

Bechlejovice, dle Budějovice, Bachels-
dorf, ves u Těšína. Vz Blk. Kfsk. 53.

Bechlín, a, m., ves u Roudnice. PL. Vz
Blk. Kfsk. 9.

Bechna, y, m., oa. jm. na Vsacku. Vck.

Bechnúti = bouchnouti. Vz Bechati. —
koho kam čím: do zad pěstí. Slez. Šd. —
Brt. D. 199.

Běchný, ého, m., os. jm. Mor. Šd.

Bechov, a, m., ves u Sobotky.

Bechová, é, f., byla ves v Boleslavsku.
V z Blk. Kfsk. 159.

Běchovati, die Wäsche sechteln. Rk.

Běchovice, dle Budějovice, ves u Prahy.
Cf. Tk. I. 87., II. 419., 518., III. 129., 138.,
IV. 60., 170., VI. 165., Blk. Kfsk. 528., 922.,
S. N., Arch. III. 47.

Běchovna, y, f., das Sechtelschaff. Šp.

Běchovský, ého, m., os. jm. Tk. VI. 167.

Bechyňa, dle Káča = tlustá ženská,
machna, ein dickes Weibsbild. Na Val. a
Zlinsku. Vck., Brt.

1. Bechyně, ě, m., os. jm. Tf. Odp. 385.,
Tk. III. 642,, IV. 8., V. 44., 67., 198., 178.,
Tk. Ž. 64., 145., 209., S. N., Blk. Kfsk. 1281.,
Sdl. Hr. II. 34., I. 138.

2. Bechyně, ě, f., Bechin, mě. v Budě-
jovsku; samota u Křelovic. PL. Cf. Tk. I.
601., II. 532., IV. 722., Sbn. 275., Blk. Kfsk.
CXLIX.

Bechyňka, y, m., os. jm. Pal. Děj. V.
2. 63., 64., S. N. B. z Bechyně. Arch. III.
518. B. Jan. Jg. H. 1. 533., Sbn. 775., Jit.
Ruk. I. 54., Sdl. Hr. I. 246., II. 223., III.
301., IV. 368, S. N.

Bechyňová, é, f. B. Anna, Markéta. Vz
Blk. Kfsk. 1281.

Bejček, čka, m., vz Býk. — B., os. jm.
Vz Blk. Kfsk. 1281.

Bejčina, vz Býčina.

Bejčkář, e, m. = čeledín, který poklízí
mladší dobytek, zejména býčky. Us. v již.
Čech. Jdr.

Bejčková, é, f. B. Kateřina, Barb. Vz
Blk. Kfsk. 1282.

Bejk, a, m., vz Býk.

Bejkov, a, m., ves u Mělníka.

Bejkovec, býkovec, vce, m. = žíla, der
Ochsenziemer. Sl. les. — B., ves u Telče.

Bejkovice, dle Budějovice, Bejkowitz,
ves u Benešova. Cf. Blk. Kfsk. 1282.

Bejkovka, y, f., samota u Křelovic.

Bejky, pl., m. = veliké hrábě k shrabo-
vání roztroušených klasů po poli, pohrabo-
vačka, tahouny, die Nachharke. Sl. les., Us.

Bejlí, v z Býlí.

Bejlomorka, y, f. B-ky, gallicolae, čle-
novci komárovití. B. obilní, cecidomyia de-
structor. Frč. 156.—157., sosnová, c. bra-
chyntera, die Kiefernscheidemücke, modří-
nová, c. Kellneri, die Lärchenknospengall-
mücke. Sl. les.

Bejšov, a, m., Beischow, dvůr u Tábora
a ves u Sudoměřic. PL. Cf. Blk. Kfsk. 351.,
888.

Bejšovec, vce, m. Jan B. z Bejšova.
Mus. 1880. 30., 229., Cf. Blk. Kfsk. 1282.

Bejště, Bejscht, ves u Holic.

Bejuka, y, f., hippocratea, die Hippo-
kratee, rostl. B. obsrdičitá, h. obcordata,
aksamítnatá, h. velutina, čuprynatá, h. co-
mosa. Vz Rstp. 207.

Bejukovitý. B. rostliny, hippoerateaceae :
bejuka, vilnokvět, terčel. Vz Rstp. 207.
Bek, u, m., das Flehnen, Greinen. Us.
Škd. Kráva se dala do beku, das Brüllen.
Na Zlinsku. Brt. D. 199.

Bekačov, a, m., Beckengrund, ves u Šum-
berka na Mor.

Bekál, a, m., alter Schöps.

Bekaný = ošklivý, garstig (v dětské
řeči). Vz Bákaný. Us.

Bekasina, y, f. = menší sluka. B. větší,
scolopax gallinago (sluka otavní), menší, s.
gallinula. Vz Schd. II. 471.

Békati = sápati se na někoho. Na Zlin-
sku. Brt. D. 199.

Bekaviště,ě, bekavisko,a, n.,vz Řijiště.

Bekavý, blöckend. B. ovce. Us. Tč.

350