965

s b-mi. Hus I. 453., 454. — ad 2. Us. u Hořic.
Hk., Vlk. U našeho dvora jsou samé b-ny.
U Kr. Městce. Psčk. — ad. 3, B. přiléhá
nejlépe ku světlé jich (andělů) přírodě. Sš.
J. 296.

Běliznový = z kožišiny. B. čepice, Pelz-
mütze. Židk. Mus. 1884. 19. B. kožich. Hus
II. 240.

Beliže. Cf. Belej. Huliže, beliže, máma
vaří slíže, jak slíže uvaří, Honzíčka obudí.
Pck. Ps. 93.

Beljan, u, m. = durman, datura. Slov.
Kdo ten jedný b. mezi kvítka sel? Hdk.
C. 28. Podivný to lékař věru, beljanem co
truje. Hdk. C. 130.

Belka, y, f., psí jm. Vz Bodrok.

Bělka, y, f. = houska, rohlík z bílé pše-
ničné mouky, místy na Mor. pletená houska,
eine Semmel o. Kipfel vom weissen Weitzen-
mehl. Lpř., Brt. P. 166., Rk., Vck., Šp., Šd.,
Mtl., Škd., Zl. To je jako b. na krámě.
U Přerova. Kd. Co mně dáte, to vezmu,
třeba maló bělku, mám pro ni kabelku. Sš.
P. 744. — B., der Weissgroschen. Béře to
za čistou bělku, für bare Münze. Šm. —
B. Bělky = bílé lojovaté brambory. Urodily
se nám takové bélky. V Kunv. Msk. —
B. = běla = bílá kráva, eine weisse Kuh.
Sl. les. — B., y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Belko, a, m. = psí jm. Mor. Brt.

Belkošiti, il, ení = mrkotati, zajíkavě,
nesouvisle mluviti. — kdy. B-ší jako koza
před smrtum. Slez. Šd.

Belkot, u, m. = mrkot. Vz Belkošit.
Slez. Šd.

Belkotati = blekotati. Vz Belkot.

Bělkovice, dle Budějovice, Bielkowitz,
ves u Olomouce. PL.

Bělkovský Jan. 1582. Vz Jg. H. 1. 533.,
Jir. Ruk. I. 57.

Belkyně, ě, f. = kněžka Belova. Hus I.
123.

Belladonna, y, f. = rulík. Vz S. N.

Belletrista, y, m., pl. -sté, der Belle-
tristiker, znalec, přítel krásných věd.

Belletristický, belletristisch. B. práce,
spis, Mus. 1880. 152., 166., sloh, Tf., litera-
tura, časopis, list. Us. Pdl.

Belletristika, y, f. = zabývání se krás-
nými vědami, die Schönschriftstellerei, Bel-
letristik. Z franc. belles-lettres, krásná lite-
ratura, slovesnosť. Obsahuje básně a spisy
tvořené obrazností a zábavě věnované jako
romány, povídky, pověsti, báchorky atd.,
ale ne spisů vědeckých, poučných, věcných.
Kram. Slov. 32. Vz více v Enc. paed. I.
585.—588., S. N.

Bělmo, a, n. (špatně na 56. str. I. dílu: m),
das Weisse, die weisse Farbe. B. sněhu.
Mcha. Cf. Mkl. Etym. 12. — ad B. na oku.
B., leucoma, bílý povlak očí, slove trvalý,
hluboký, neprůhledný zákal rohovky. Vz
S. N. IV. 1249. Bělmo jest následek zánětu
oční rohovky, ale také zatemnění čočky.
Kram. B. babě na oku, proto i nevidí. Bž.
exc. Jak zahánějí bělmo? Vz Sbtk. Výkl.
20. V MV. nepravá glossa. Pa. Ta cesta b.
mi s očí sňala. Koll. St. VIII. Vz Kram.
Slov. 32.

Bělnatosť, i f., die Semmelmehlweisse.
Slov. Ssk.

Bělnatý, weisslich. Slov.

Bělnice, dle Budějovice, Willenz, ves
u Jechnic. PL. — B. = bělenka, der Albi-
nismus. Rk.

Bělník, u, m. = bělidlo. Rk.

Belnoska, y, f., der Weisschnabel. Slov.
Ssk., Šm.

Bělnosť, i, f., das Weisse, die Weisse.
Dch.

Bělný = bílý. B. provázky, BO., tkanivo.
Kk. 17.

Bělo, a, m. = bílý vůl. Mor. Brt. — B.,
a, n., das Weisse. B. roucha. Čch. Bs. 43.
Železo do běla rozpálené, zur Weissgluth.
Včř. Z. I. 5

Běloba, y, f., das Bleiweiss (uhličitan
olovnatý, kohlensaures Bleioxyd). Vz Šfk.
309. B. barytová, olovnatá, perlová, španěl-
ská, permanentní, zinková, Šfk. P. 263.,
316., 207.. 208., 269., Schd. l.335., 349., 351.,
KP. IV. 384., 115., 137., 372., antimonová,
francouzská, hollandská, kovová, kremžská,
mühlhauská, olovená, tyrolská. Vz KP. IV.
134., 687., 686, 117., 626., 689., 372., 689.,
685., 384., Kram. Slov. 32., S. N. — B.,
der Cerussit, nerost. Vz Br. N. 194., Schd.
II. 56.

Bělobohyně, ě, f. = Leukothea. Lšk.

Bělobovna, y, f., die Bleiweissfabrik.
Rk.

Bělobožka, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.
118.

Bělobrádek, dka, m., der Weissbart. Rk.

Bělohradý, weissbärtig. Rk.

Bělobrký, weissgefiedert. B. holub. Sbtk.

Bělobrvý, weisse Augenbrauen habend.
Ssk.

Bělobúzý = mající šedivou bradu, hlavu,
weissbärtig, weissköpfig. Dbš. Sl. pov. II.
41.

Běločárník, a, m., ellopia, motýl. B. ha-
brový, e. margaritaria, sosnový, e. fasciaria.
Kk. Mot. 253.

Běločelý, weisstirnig.

Běločerný, weisschwarz. B. halena. Kká.
Td. 190.

Bělodně, am hellen Tage. To strašidlo
chodí b. Us. n Solnice.

Bělodní, hell wie der Tag. Měl b. důkaz.
U Rychn.

Bělodnosť, i, f. = zjevnosť, die Sonnen-
klarheit. Slov. Bern.

Bělodřevo, a,-drv, u, m., das Weissholz,
Leukodendron. Rk.

Běloduška, y, f.. der Silberfuchs. Rk.

Bělodužný. B. nohy, hna^oi -ro'ďt? (bě-
lostné). Vký.

Bělohlav, a, m. = kdo má bílou hlavu,
der Weisskopf. Vký.

Bělohlava, v, f., die Weissköpfige. Ssk.,
Koll. IV. 45.

Bělohlavec, vce, m. = bělohlav. Ssk.

Bělohlavka, y, f. = bělohlava. Ssk.

Bělohlavský. B. spanilosť. Koll. Sl. dc.
I. 3.

Bělohlavý, weissköpfig. B. sokol, falco
albicilla, der Schwalbenadler. Sl. les.