967

divý, s. dromolea, černobílý, s. leucomela,
poustevní, s. isabellina, jižní, s. stapazina,
černouchy, s. rufescens. Brm. II. 147., 150.

Bělořitka, y, f. = bělořit.

Bělorouchý, weisses Gewand habend.
B. víla. Vrch.

Bělorouný, weissvliessig. Dch. B. stádo.
Plk.

Běloručka, y, f., weichliche Frauens-
person. Rk.

Běloruký, weissen Arm habend. B. Hera.
Nej.

Běloruský, weissrussisch. Mus. 1880. 511.

Bělorusové, vz S. N.

Bělorýpka, y, f. = bělořitka, jiřička,
druh vlaštovky. Slov. Hdž. Slb. 34.

Běloskvělý, weiss glänzend. Lpř., Ssk.

Běloskvrnáč, e, m., syntomis, der Rin-
gelschwärmer, motýl. B. pampeliškový. —
B., naclia, der Flechtenschwärmer. B. lišej-
níkový, n. ancilla. Stn. I. 50.

Běloskvrnka, y, f., miselia. B. dubová,
m. aprilina, hlohová, m. oxyacanthae, hvoz-
díková, m. comta, kohoutková, conspersa.
Kk. Mot. 199.—201.

Běloskvúcí, weiss glänzend. B. rúcho.
Exc.

Běloslava, y, f., Albina, os. jm. Ssk.

Bělosněžný, schneeweiss. Vký.

Bělosť. Přidej: B. křídová. Vlč., rukou.
B. slunce, sněhu. Koll. I. 18.

Bělostkvoucí oděv, vestis candida. Bl.
282., 214. B. říza. Koll. IV. 267.

Bělostnoruký, weissarmig. Vký.

Bělostný, reinweiss. B. šíje, peruť, Čch.
Bs. 27., 78., ňadra, Čch. Petrk. 33., údy,
Osv. V. 757., tělo, prádlo, sníh, papír, lí-
meček. Us. Pdl. — Koll. I. 18.

Bělostrakatý, weisscheckig. B. kůň.

Bělostrom, u, m = bělodřevo. Rk.

Běloš, e, m. = běloch. Ssk. — B., bia-
loš = bílý koláč. Slov. Sr. Koll. II. 507.

Bělošedý, weissgrau. B. kouř. Sl. les.

Bělošín, a, m., les. Tk. III. 101.

Běloška, y, f., eine Weisse. Rk.

Bělošovice = Bělešovice.

Bělota, y, f. = bělosť. — B., y, m., os.
jm. Pal. Rdh. I. 18.

Bělotec, tce, m., der Weisspiessglanz.
Sl. les. Vz Šfk. 283.

Bělotín, a, m., Bölten, ves u Hranic na
Mor.

Bělotina, y, f., das Leuzin. Rk.

Bělotok, u, m. = hnisotok, hlenotok, blen-
norrhoea, fluor albus (non virulentus). Nz.
lk. Vz Slov. zdrav. 28.

Bělotoký, mit weissem Fluss behaftet.
Rk.

Bělotrn, u, m. = bílý trn, echinops, die
Kugeldistel, rostl. B. obecný, e. sphaero-
rephalus. Vz Rstp. 923., Slb. 412., Čl. Kv.
211., FB. 48., Schd. II. 284., S. N.

Bělotvářnosť, i, f., weisses Gesicht. Sm.

Bělouň, ě, f., Bělaun, ves u Jaroměře.

PL.

Běloústý, weissmündig. Šm.

Bělouš. B. v MV. jest nepravá glossa.
Pa. — B. = bílý (stříbrný) peníz. Us.

Bělouše, e, f. = Albina. Šd.

Bělov, a, m., Bielow ves u Kroměříže.
PL.

Bělovatý, weisslich. Slov. Loos.

Běloves, vsi, f., Bilowes, ves u Náchoda.
PL.

Bělovice, dle Budějovice, Billowitz, vsi
u Bředslavy, Adamova, Plumlova a Uher.
Hradiště. Vz Tk. IV. 722., Tk. Ž. 202.

Bělovicko, a, n., Bielowitzko, ves ve
Slezsku.

Bělovlas, u, m., leucopogon, rostl. B.
jedlý, l. Richei. Čch. Bs. 91., Lšk.

Belovna, y, f. B. Bohuňka. Žer. Záp. I.
40.

Bělovný = bílé barvy ? Belovná zvierata
(ovce ?). Slov. Zátur.

Bělovousý, weissbärtig. Osv. 1. 85.

Bělozářka, y, f. = plotnice, bílá záře,
pavoučnice, kohátka jednoduchá, anthericum
siliago, die Zaunlilie. Vz Rstp. 1600., FB.
20., Rosc. 110., Čl. Kv. 127., Slb. 199.

Bělozelený, weissgrün. Rk.

Bělozlatý, weissgülden. Šm.

Bělozor, a, m. = bílý sokol, der Geier-
falke. Slov. Hdk. C. 376., Ssk.

Bělozoubek, bka, m., der Weisszahn.
Rk.

Bělozoubka, y, f., die Weisszähnige.
Rk.

Bělozračný, ylavY.ô>mq (blýskavých očí,
bleško-, jasnooký, jasnoočka). Vký.

Bělozrný, weisskörnig. Rk.

Bělozub, a, m. = bělozoubek.

Bělozubka, y, f. = bělozoubek.

Běložeberka, y, f., die Weissrippe (eine
Rübenart). Šp.

Běložhavosť, i, f. = bílá žhavosť, bílý
žár, řeřavosť, die Weissglühhitze. Šp.

Běložhavý = žhavý, řeřavý na bílo, do
bíla, weissglühend. Šp.

Běložlutavý, weissgelblich. Kk. Br. 10.

Běložlutý, weissgelb. Osv. VI. 679., Stn.
I. 14. B. tvář Asiatův.

Bělpuch, u, m. Vz Bělopuch. Sv. Mar.
v. 424., Dal. 164. Knihy na b-chu maloval.
Koll. III. 408.

Bělpuchový = pergamentový. B. listina,
pergamentene Urkunde. Šp.

Bělská Kateř. Vz Blk. Kfsk. 1045.

Bełsko, a, n., Blsko, ves u Hořic; něm.
Pelzko, ves u Dubě.

Bělský V., 1839.—1841. Vz Jg. II. 1. 533.
O jiných B. vz S. N.

Belšán, u, m. = balšán. Na Plasku.
BPk.

Beltram, u, m., piretrum, rostl. Byl.
z 15. stol.

Beltrám, a, m. B. Zebinský (1280.). Dal.
155.

Belu. Hulu, belu, koně v zelú a kravičky
v petruželú. Sš. P. 509.

Bělúcí. Rúcho jako b. sníh; barva b.
BO.

Bělučičký = běloučký. Ssk. Mor. Brt.
D., Bern.

Bělučistý, ganz rein, weiss. B. ovce.
Koll. Zp. II. 395.

Bělučký = pěkně bílý. Mor. Brt. D.,
Sš. P. 438.