9G8

Běluha, y, f., delphinapterus leucus, ve-
liká ryba plískavíce v severních mořích barvy
bělavé. Vz Frč. 374., Vega I. 106., Loos. —
B. = vyza, acipenser huso, ryba větsí je-
setra a má bělavou barvu; žije v Černém a
Kaspickém moři a dorůstá váhy 8 centů,
der Hausen. Frč. 300. — Běluhy nasolené,
kaviar, der Kaviar. Sl. les. — B. dlouho-
pokrývková, kozí pysk, kozí petržel, aethusa
cynapium, kleiner Schierling, die Hunds-
petersilie. Sl. les.

Běluhov, a, m., les. Arch. III. 490.

Bělucha, y, f. = bílá kráva. Slov. Ssk.

Běluky, dle Dolany, Bieluk, ves u Ne-
pomuka.

Bělulenký = bělounký. Ssk.

Bělúnký = bělounký. Ssk.

Beluš, e, m. = bílý koláč. Koll. Zp. II.
507.

Bělúš, vz Hrúd, Belušnice. Na mor. Pod-
luží. Brt. L. N. II. 8.

Běluše, e, f. = bílý chléb o svátcích a
svatbách. Na Slov. Kv. 1869. 12., Němc.
U Litovle. Kčr. Sama bude jést beluše a
tebe dá s lojem kaše. Koll. Zp. I. 315. —
B. = bílá kráva. Koll. Zp. I. 323. — B.,
vz Belušnice.

Bělušenký = běloučký. Ssk.

Bělušice, dle Budějovice, Bieloschitz, ves
u Bíliny; Bieluschitz, ves u Vltavotýna. S. N.,
Arch. II. 181. Cf. Blk. Kfsk. 205., 210.

Bělušičky, pustá ves. Sdl. I. 37.

Běluška, y, f. = druh jablek. Mor. Brt.

Bělušký = běloučký. B. labuť. Slov.
Dbš. Sl. pov. 421. Já som bielá bielušká,
trebas malá maličká. Koll. Zp. I. 78.

Belušnica, dle Káča = svatebnice, žena
na běluše, na svatba pozvaná. Slov. Němc.
III. 312., Rr. Sb. B-ce sú ženy z rodiny
mladuchinej, které túto ku sobášu pristrojujú
a do kostola doprovádzajú. Pre tieto po
odvezeme mladuchy z rodičovského domu
pripravuje se tam hostina Beluše zvaná, po
ktorej každá dostává beluš t. j. biely chle-
bík. Dbš. Sl. pov. II. 39. Ona nepozvala
družice svoje, aby jej přišly rozluky za-
spievať; ani nedala poprosiť belušnice, aby
ju prišly ku sobášu poobliekať a do domu
božieho doprovodiť. Dbš. Sl. pov. II. 33.

Bělušovice, dle Budějovice, ves. Sdl.
Hr. II. 49., 68.

Belut, a, m., nadávka u Počátek = trouba,
velbloud, nemehlo. Nvk.

Belvec, vce, m., v lodnictví, der Scher-
block. Šm.

Belvedér. Přidej: Vz KP. I. 173.

Belvic, e, m. B. z Nostvic Vz Blk. Kfsk.
1282., Sdl. Hr. IV. 256.

Belvice, dle Budějovice, ves. Arch. L 529.

Belžeti, el, ení = váznouti. — s čím.
S tou sklizní to belží. Ehr. IV., 29.

Belžík, a, m., os. jm. Mor. Šd.

Bém, u, m. (Böhm) = malá stříbrná mince
pruská platící 5 kr. či groš pruský. Co to
stojí? Bém. Us. u Náchoda. Hrš.

Bemba, y, bemboš, e, m. = tlustohubý
hoch, ein bausbackiger Knabe. U Místka. Škd.

Bembel, bla, m. = modla Dubrovičanů,
postava hrozná, cele způsobena ku strašení
dítek. Koll. Zp. I. 419.

Bemboš, e, m., vz Bemba.

Ben = olej, de been, behenový. Sal. 324.
28. — B., a, m., kmet český. Pal. Děj. I.
2. 29., 30.

Bena, y, m., os. jm. Slez. Šd. B., pán
na Milčicích. Dal. 104.

Benácký = benátský, venetianisch; von
Benatek. Vz Benátky.

Benák, a, m., os. jm. Pal. Radh. I. 118.,
Tk. I. 312.

Beňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Benátka, samota u Jimramova.

Benátky. Přidej: B. = trnkové sady
u Buku, u Radvanic na Mor. Pk. — Cf.
Mkl. Etym. 9. — B., Benatek, vsi u Bate-
lova, Smiřic, Rychnova, Chotěboře, Uhlíř.
Janovic, Litomyšle, Štěpánova; samota u Pla-
ňan a u Jimramova; Staré B., Alt-Benatek,
ves v Nimbursku, Nové B., Neu-B., mě. u
Nimburka. PL. Cf. Tk. I. 601., II. 532., III.
642., IV. 722., V. 235., Blk. Kfsk. 1282.,
Sdl. Hr. I. 252., II. 275., III. 46., IV. 311.,
S. N., Tf. Odp. 360.

Benátský J. V. 1844. Vz Jg. H. 1. 533.,
Jir. Ruk. I. 57. B. Jan a Václ. Blk. Kfsk.
1164.

Benčák, a, m., os. jm. Sl. let. VI. 77.

Benčice, dle Budějovice, Wentschitz,
ves u Kaplice. PL., Sdl. Hr. III. 301.

Benčič, e, m. B. Ant. Vz Jir. Ruk. I. 57.

Benda, y, f. = jalovice. U Černovic v Tá-
borsku. Jdr. — B., y, m., os. jm. Tk. V.
92. B. Ondř. 1807. Jg. H. l. 533. O jiných
B. vz S. N.

Bende Kar. 1837. Jg. H. 1. 533.

Bendička, y, f. = jalovička. Vz Benda.
Jdr.

Bendík, a, m. = tlustý človek, ein dicker
Mensch. U Třebonína. Olv.

Bendil, a, m., der Luderer, Lump. Rk.

Benditi = marnivě utráceti, verschwen-
derisch durchbringen. Dch.

Bendl, a, m. B. Vinc., kněz a řed. školy,
1833.—1870. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 146., Šb.
H. 1. 2. vyd. 229.

Bendovka, y, f. = ovocovka, kaše ze
sušeného ovoce, ein Muss aus gedörrtem
Obste. V Litomyšl. Hrt., Hvl. — B., vz
Pentlovka.

Bendozáhoří, vz Záhoří.

Bene, lat. Udělal si bene. Vz Opilý. Šm.

Benecko, a, n., ves u Jilemnice.

Beneda, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
Dal. 86. Benedové z Nečtin. S. N., Sdl. Hr.
I. 252., II. 244., III. 270., IV. 368., Blk.
Kfsk. 10., 34., 63., 643., 1066. — B., sa-
mota u Budějovic a u Volyně. PL.

U Benedic. Tk. II. 170.

Benedicha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1.118.

Benedikt, u, m.= kuklík lékařský, geum
urbanum, das Benediktenkraut. Vz Rstp.
492., Slb. 500., Čl. Kv. 36., Byl. z 15. stol.
Vz Benediktový. — B., a, m., os. jm. Dal.
65. Zákon sv. B-ta. Pal. 55. O B-tech vz
Tk. I. 601., II. 532., III. 642., IV. 722. B.
Vavř. z Nudožer, prof., žil asi 1555.—1615.
Vz Sb. H. 1. 2. vyd. 229., Enc. paed. I. 588.,
Jir. Ruk. I. 57., Jg. H. 1. 533., S. N., Tf.
H. 1. 3. vyd. 40., 78., 82.



	9G8

	Běluha, y, f., delphinapterus leucus, ve- liká ryba plískavíce v severních mořích barvy bělavé. Vz Frč. 374., Vega I. 106., Loos. — B. = vyza, acipenser huso, ryba větsí je- setra a má bělavou barvu; žije v Černém a Kaspickém moři a dorůstá váhy 8 centů, der Hausen. Frč. 300. — Běluhy nasolené, kaviar, der Kaviar. Sl. les. — B. dlouho- pokrývková, kozí pysk, kozí petržel, aethusa cynapium, kleiner Schierling, die Hunds- petersilie. Sl. les. Běluhov, a, m., les. Arch. III. 490. Bělucha, y, f. = bílá kráva. Slov. Ssk. Běluky, dle Dolany, Bieluk, ves u Ne- pomuka. Bělulenký = bělounký. Ssk. Bělúnký = bělounký. Ssk. Beluš, e, m. = bílý koláč. Koll. Zp. II. 507. Bělúš, vz Hrúd, Belušnice. Na mor. Pod- luží. Brt. L. N. II. 8. Běluše, e, f. = bílý chléb o svátcích a svatbách. Na Slov. Kv. 1869. 12., Němc. U Litovle. Kčr. Sama bude jést beluše a tebe dá s lojem kaše. Koll. Zp. I. 315. — B. = bílá kráva. Koll. Zp. I. 323. — B., vz Belušnice. Bělušenký = běloučký. Ssk. Bělušice, dle Budějovice, Bieloschitz, ves u Bíliny; Bieluschitz, ves u Vltavotýna. S. N., Arch. II. 181. Cf. Blk. Kfsk. 205., 210. Bělušičky, pustá ves. Sdl. I. 37. Běluška, y, f. = druh jablek. Mor. Brt. Bělušký = běloučký. B. labuť. Slov. Dbš. Sl. pov. 421. Já som bielá bielušká, trebas malá maličká. Koll. Zp. I. 78. Belušnica, dle Káča = svatebnice, žena na běluše, na svatba pozvaná. Slov. Němc. III. 312., Rr. Sb. B-ce sú ženy z rodiny mladuchinej, které túto ku sobášu pristrojujú a do kostola doprovádzajú. Pre tieto po odvezeme mladuchy z rodičovského domu pripravuje se tam hostina Beluše zvaná, po ktorej každá dostává beluš t. j. biely chle- bík. Dbš. Sl. pov. II. 39. Ona nepozvala družice svoje, aby jej přišly rozluky za- spievať; ani nedala poprosiť belušnice, aby ju prišly ku sobášu poobliekať a do domu božieho doprovodiť. Dbš. Sl. pov. II. 33. Bělušovice, dle Budějovice, ves. Sdl. Hr. II. 49., 68. Belut, a, m., nadávka u Počátek = trouba, velbloud, nemehlo. Nvk. Belvec, vce, m., v lodnictví, der Scher- block. Šm. Belvedér. Přidej: Vz KP. I. 173. Belvic, e, m. B. z Nostvic Vz Blk. Kfsk. 1282., Sdl. Hr. IV. 256. Belvice, dle Budějovice, ves. Arch. L 529. Belžeti, el, ení = váznouti. — s čím. S tou sklizní to belží. Ehr. IV., 29. Belžík, a, m., os. jm. Mor. Šd. Bém, u, m. (Böhm) = malá stříbrná mince pruská platící 5 kr. či groš pruský. Co to stojí? Bém. Us. u Náchoda. Hrš. Bemba, y, bemboš, e, m. = tlustohubý hoch, ein bausbackiger Knabe. U Místka. Škd. Bembel, bla, m. = modla Dubrovičanů, postava hrozná, cele způsobena ku strašení dítek. Koll. Zp. I. 419.	Bemboš, e, m., vz Bemba. Ben = olej, de been, behenový. Sal. 324. 28. — B., a, m., kmet český. Pal. Děj. I. 2. 29., 30. Bena, y, m., os. jm. Slez. Šd. B., pán na Milčicích. Dal. 104. Benácký = benátský, venetianisch; von Benatek. Vz Benátky. Benák, a, m., os. jm. Pal. Radh. I. 118., Tk. I. 312. Beňata, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118. Benátka, samota u Jimramova. Benátky. Přidej: B. = trnkové sady u Buku, u Radvanic na Mor. Pk. — Cf. Mkl. Etym. 9. — B., Benatek, vsi u Bate- lova, Smiřic, Rychnova, Chotěboře, Uhlíř. Janovic, Litomyšle, Štěpánova; samota u Pla- ňan a u Jimramova; Staré B., Alt-Benatek, ves v Nimbursku, Nové B., Neu-B., mě. u Nimburka. PL. Cf. Tk. I. 601., II. 532., III. 642., IV. 722., V. 235., Blk. Kfsk. 1282., Sdl. Hr. I. 252., II. 275., III. 46., IV. 311., S. N., Tf. Odp. 360. Benátský J. V. 1844. Vz Jg. H. 1. 533., Jir. Ruk. I. 57. B. Jan a Václ. Blk. Kfsk. 1164. Benčák, a, m., os. jm. Sl. let. VI. 77. Benčice, dle Budějovice, Wentschitz, ves u Kaplice. PL., Sdl. Hr. III. 301. Benčič, e, m. B. Ant. Vz Jir. Ruk. I. 57. Benda, y, f. = jalovice. U Černovic v Tá- borsku. Jdr. — B., y, m., os. jm. Tk. V. 92. B. Ondř. 1807. Jg. H. l. 533. O jiných B. vz S. N. Bende Kar. 1837. Jg. H. 1. 533. Bendička, y, f. = jalovička. Vz Benda. Jdr. Bendík, a, m. = tlustý človek, ein dicker Mensch. U Třebonína. Olv. Bendil, a, m., der Luderer, Lump. Rk. Benditi = marnivě utráceti, verschwen- derisch durchbringen. Dch. Bendl, a, m. B. Vinc., kněz a řed. školy, 1833.—1870. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 146., Šb. H. 1. 2. vyd. 229. Bendovka, y, f. = ovocovka, kaše ze sušeného ovoce, ein Muss aus gedörrtem Obste. V Litomyšl. Hrt., Hvl. — B., vz Pentlovka. Bendozáhoří, vz Záhoří. Bene, lat. Udělal si bene. Vz Opilý. Šm. Benecko, a, n., ves u Jilemnice. Beneda, y, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118., Dal. 86. Benedové z Nečtin. S. N., Sdl. Hr. I. 252., II. 244., III. 270., IV. 368., Blk. Kfsk. 10., 34., 63., 643., 1066. — B., sa- mota u Budějovic a u Volyně. PL. U Benedic. Tk. II. 170. Benedicha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. 1.118. Benedikt, u, m.= kuklík lékařský, geum urbanum, das Benediktenkraut. Vz Rstp. 492., Slb. 500., Čl. Kv. 36., Byl. z 15. stol. Vz Benediktový. — B., a, m., os. jm. Dal. 65. Zákon sv. B-ta. Pal. 55. O B-tech vz Tk. I. 601., II. 532., III. 642., IV. 722. B. Vavř. z Nudožer, prof., žil asi 1555.—1615. Vz Sb. H. 1. 2. vyd. 229., Enc. paed. I. 588., Jir. Ruk. I. 57., Jg. H. 1. 533., S. N., Tf. H. 1. 3. vyd. 40., 78., 82.