973

527., S. N. — B. = jívová kočička. Na Hané
Bkř. — B. = rdesno, hadí kořen, rostl. U Ne-
chanic. Kšť. — B-ky = jemné shluky obláč-
kové. Cf. Beránky. Stč. Zem. 626., Schd. I.
170.

Beruškovitý, asselartig. Šm.

Bervin, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Beryl, beryli. Přidej: Cf. Bř. N. 187.,
Schd. II. 49., KP. III. 190., 198., Kram.
Slov. 34., Vega II. 3l8., S. N.

Berylitý (beryllitý). B. kysličník, die
Glycinerde, Beryllerde, das Berylliumoxyd.
Sl. les. B. soli, Berylliumoxydsalze. Hydrát
kysličníku beryllitého, Berylliumoxydhydrat.
Sl. les.

Berylli-um, a, n., v lučbě, das Beryl-
lium. Vz Šfk. 212., Šfk. P. 267., Schd. I.
263., KP. IV. 304., S. N.

Beryllotvar, u, m., v miner., das Beryl-
loid. Nz.

Běrytać = naříkati. Laš. Brt. D. 199.

Berzelin, u, m. = soleník měďnatý, druh
leštěnce. Vz Bř. N. 211.

Berzeliův, -ova, -ovo. Berzeliova lampa,
kahan, die Berzeliuslampe. Nz.

Beržeň, ě, f., místní jm. na Slov. Kal.

Běs. Lit. bésas, strb. bêsB. Hl. 27.
B., aatfiwv, daemonium. Ž. wit. 90. 6., 95.
5., 105. 37. V MV. nepravá glossa. Pa. B. =
čert, ďábel. Sv. ruk. 83. Toto slovo teprv
ve 14. stol. ustoupilo slovu čert. Jir. Mus.
1863. 20. Běsy ot lidí othonieval. Hr. rk.

51. Jakoby veň běs vstúpil. Ib. 279. B.
války. Čch. Bs. 91. Lítý smrti b. Čch. Bs.

52. Běsa máš; Biechu obklíčeni běsy. ZN.
Běsy vymetati; moc vypúzeti běsy. ZN.
(Alexandr) dav běsu (bohu pohanskému)
oběť. Alx. ,V. v. 2217. (HP. 54.). — Ad B.
polední. Ž. Klem. — B., os. jm. Půh. I.
191., 193. — B., u, m., die Wuth. Ssk.

Beseda. Strslov. beseda, verbum. Mkl.
aL. 8., Etym. 11. — Ad B. — spolek atd.
A v neděli po obědě chodil pán Bůh po
besedě. Sš. P. 3. Dycky chodí jen po be-
sedách. Ostrav. Té. A když přišla ve středu,
běžela na besedu. Sš. P. 674. — Ad B. =
kvas. Truchlá b. Sv. ruk. 97. Zapomenúc
klevet na besedě. Št. Kn. š. 3. — Cf. Kram.
Slov. 34., S. N.

Besedár, a, m., der Lustgärtner; Er-
zähler, Schwätzer. Slov. Bern,

Besedek, dka, m. = kdo rád beseduje. —
B., os. jm. Mor. Šd.

Besedice, dle Budějovice, Besetitz, ves
u Něm. Brodu. PL., Blk. Kfsk. 803., 844.

Besedisko, a, n., der Unterhaltungsort.
Slov. Loos.

Besediti, besedovati, strsl. besědovati,
řec. ófiikslv. Sš. Sk. 126. Ku konci: Nevěra
jest ovšem divé zvíře, s nímžto duch můj
nerád besedí. Sš. Bs. 178. O nichžto (míně-
ních filosofických) besedovati možno jest;
Raději besedujte o Kristu. Sš. I. 154., II.
126 S panstvem beseduje (hoduje). Kká. Td.
296. B. — hovořiti. Us. u Želiva. Krjk. —
kde kdy. Za dne beseduje tamto na blan-
kytě. Sš. Bs. 9.

Besedna, y, f., samota u Mníška. PL.

Besední. Nech b-ho řečnování. Wtr. B.
řeči. Vz Sbn. 398.

Besednice, e, f., pergularia, der Lauben-
strauch. B. lysá, p. glabra, jedlá, p. edulis.
Vz Rstp. 1044. — B., die Plauderstube.
Slov. Ssk. — B., dle Budějovice, Bessenitz,
ves u Svín. Cf. Sdl. Hr. III. 301.

Besedník. Přidej: Kká. Td. 163. — B.,
u, m., Sammlung von Deklamationsstücken.
Dch.

Besedovati, vz Besediti.

Besedovník, a, m., der Besucher einer
Soirée; der Schmauser, Kumpan. Rk.

Besedový, laubig. Šm.

Besenice, ves v Budějov. Blk. Kfsk.
653. Cf. Besednice.

Beschliessen. Nalezli ve sněmě; Zůstali
na tom, aby . . . a p. Pk., Vk.

Beschränken, něm. Meze ukládati, vy-
znamenati, vyznačiti, vyměřiti, v mezích
držeti a p. Zk.

Běsí, dämonisch, vom bösen Geist (běs)
herrührend. Dch.

Besídkář, e, m., der Lustgärtner. Rk.

Besídkový, Lusthaus-, Pavillon-. B. skrýš.
Hdk. Les. kv. 111.

Běsík, a, m., os. jm. Šd.

Besinka, y, f., mlýn u Kralovic. PL.

Běsivý, rasend. Šm.

Beskovský Jak., jezuita, 1579.—1624.
Vz Jg. H. 1. 534., Jir. Ruk. I. 67.

Beskuria, e, f. = bestie. U Místka. Škd.

Beskyd. Ve Val. Km. Vz Krč. G. 801.
Beskyde, Beskyde, kto po tobě ide! Černo-
honský bača ovečky zatáčá. Sš. P. 530. —
Vz Bezkydy.

Beskydec, dce, m., Beskyder (Wiener)
Sandstein. Rk.

Běsně. — Kká. K sl. j. 125.

Běsněti. — kde. Ti chlapci tam běsňó
na ulici. Ostrav. Tč. — proti komu. Bože,
myslím, jestli proti svojim tito lidé takto
běsnějí, cože proti cizím? Koll. I. 96.

Besnica, e, f. = kořalka. Na Slov.

Běsník. — Potom ve sbornici b-ka a
mnohé jiné uzdravil. Sš. Jednu stranu štoly
b-ku na hrdlo pověsil. Pass. mus. 412.

Běsniti. — po čem. Osv. V. 639.

Běsnitý, der wüthend werden kann.Slov.
Ssk.

Běsnivosť, i, f. = běsnota. Ssk.

Běsnivý = běsný. Ssk.

Běsno, a, n., Wiessen, ves u Podbořan.
PL., Tk. III. 102., Blk. Kfsk. 286.

Běsnosť = vzteklina, die Wuth, Raserei
(nemoc). Rb., J. tr., Čs. lk. I. 303., 209.,
89., II. 17., 205., 263., 46., III. 125., 51., IV.
284, V. 359., VII. 328., S. N.
Běsnota, y, f. = běsnosť. Ssk. Větrů b.
Čch. Bs. 87.

Běsný. B. válka, Nrd., živlů spor. Vrch.
— B. = divoký, vzteklý. B. člověk, pes.
U Uh. Hrad. Brt. D. 199.

Běsomar, a, m., jiné jméno boha slunce.
Mus. 1803. 150.

Běsopudic, e, m., der Geisterbannner,
Exorcist. Šm., Loos, Rk.
Běsorodý, dämonerzeugt, teuflisch, böse.
Šm.

Běsovník, a, m. = běsník. Sš. Sk. 130.

Běsovský = běsí. B. píseň. Kotík. Pypin.
překl., Loos.