974

Běsovství, n., die Teufelei. Šm., Loos.

Běsovstvo, a, n., die bösen Geister. Šm.

Běsovština, y, f., die Teufelsbrut. Šm.

Běsovyháněč, e, m., der Geisterbanner,
Exorcist. Rk.

Bessarabie, e, f., v jihozápad. europ.
Rusku. Vz S. N.

Bessemerování, n. B. železa. Vz Dušán-
kův spis ve Sborníku vědeckém. Č. III. Cf.
Šfk. P. 351., KP. IV. 100.

Bessus, gt. Bessa, m. B. či Moravus Jan
z Kutné Hory. 1567. Vz Jir. Ruk. I. 67.

Bestaflek, a, m., nadávka. 1534.

Beste. Der erste beste. Často stačí: leda
kdo. Nebudu otvírať ledakomu dveří. Sš.
P. 360.

Bestiácký, bestialisch. B. robota, chla-
pec, cesta. Ostrav. Tč.

Bestiactvo, bestialstvo, a, n., viehische
Arbeit, Benehmen, Betrug. To je b. ta ro-
bota, ten člověk. Ostrav. Tč.

Bestiak, a, m. = bešťák.

Bestialní, bestialisch, viehisch. B. ukrut-
nosť. Us. Pdl.

Běstounský Jan. Blk. Kfsk. 1257.

Běstovice, dle Budějovice, ves v Cho-
censku. V B-cích pod lávkou, snědli čerta
s ohlávkou. Sbtk. Krat. h. 10. — Arch. V.
550., Blk. Kfsk. 933., Sdl. Hr. II. 275.

Bestřechov, a, m. Sdl. Hr. 88.

Bestrev, a, m, samota u Hluboké.

Bestrman, a, m. = hastrman, vodník,
der Wassermann. Na Mor. Bka. Vyhodí se
pleskatým kamínkem jak možná nejvýše.
Padne-li kámen hranou kolmo do vody,
žblunkne a uděla se nad ním klokoč a b.
je zamčen. Na Zlinsku. Brt.

Bestvěti, ěl, ění, thierisch werden. Ostrav.
Tč.

Běstvina, y, f., Bestwin, ves u Golčova
Jeníkova. Tk. Vl. 346., VII. 237. Sdl. Hr.
I. 163., II. 275. Táhli Uhři dvojím prou-
dem, jedním k Ronovu městu, druhým podlé
B-ny. Pal. Děj. IV. 2. 487.

Běstviny, Biestwin, ves u Dobrušky.
Vz Blk. Kfsk. 682.

Bestviti, il, en, ení, thierisch machen.
Na Ostrav. Tč.

Bešamelka, y, f. = hustá kašička uva-
řená z másla, mouky a mléka, Béchamel.
Hnsg. B. postní; koláč s b-kou, Béchamel-
kuchen. Šp.

Bešamelkový, Béchamel-. B. omáčka.
Vz Bešamelka. Sp.

Bešetín, a, m., ves u Horažďovic. PL.

Běšice, dle Budějovice, Weschitz, ves
u Kadaně; Gross-Zbieschitz, ves u Bernar-
tic. PL., Tf. Odp. 52., Blk. Kfsk. 574.

Běšičky, pl., f., ves u Bernartic.

Běšín, a, m., os. jm. Pal. Děj. V. 1. 203,,
Sdl. Hr. II. 54.

Běšinov, a, m,, dvůr u Kouřimě. PL.,
Blk. Kfsk. 1112.

Běšiny, pl., f., Bieschin, ves u Klatov.
Blk. Kfsk. 1283. Cf. Sdl. Hr. III. 194., 254.,
IV. 368.

Beškaby, pl., f., Beschgaben, ves u Dubé.
PL.

Beškovec, vce, m., os. jm. Tk. V. 235.,
Sdl. Hr. I. 37., 160.—161., II. 150.

Beškovice, dle Budějovice, ves. Tk. IV.
157., 705., Blk. Kfsk. 1283., Sdl. Hr. I. 65.,
S. N.

Bešťácký, bestialisch. Šm.

Bešťák, a, m., die Bestie (o lidech). Šm.
— B., os. jm. Mus. 1847. 510., Šd., Blk.
Kfsk. 1286.

Bešterec, rce, m.= istá huba s nehlad-
kým, hnedým klobúkom. Zátur. Priat. 7.

Běštín, a, m., ves u Dobříše.

Beta, y, f., jm. feny. Škd. — B. =
Alžběta, Běta. Ssk.

Beťah, u, m. = padoucnice, die Fall-
sucht, hinfallende Krankheit. Na Slov. Plk.
Beťach značí to, keď vyndú takovému chu-
ravému člověku z úst peny alebo i krú (krev).
Ostatne slovo b. užíva sa asi tam, kde Čech
užíva slova ďas. Kýže je to beťah (vyslo-
venie podivenia sa s mrzutosťou spojeného) ?
Do b-ha (= do čerta; značí ustrnutí)! Zá-
tur. Tisíc b-hov! Lipa II. 237. Nech ťa aj
s materou sto beťahov hádže. Sl. ps. 181.
Nech beťah vezme tú vašu materinskú lásku.
Klčk. VI. 40. Bolby aj ťo beťah, akby mne
táto chuderka mala oťažieť na tých da-
koľko krokov. Dbš. Sl. pov. V. 67. Tak
sa naľakala, dziv na beťaha nevyšla. Rr.
Sb. — B., a, m., der Böse (böse Geist).
Slov. Ssk.

Betain, u, m. Vz Šfk. P. 479.

Běťák, a, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

Betaň, ě, f., samota u Jihlavy, Volyně
a Jesenic. PL.

Betaorcin, u, m. C₁₆ H₁₀ O₄. Vz Šfk.
598.

Beťár, a, m. = poběhlík, der Vagabund.
Slov. Hdk. C 376. — B., grober Mensch.
Slov. Ssk.

Beťárčina, y, f. = beťárská mluva, die
Vagabundensprache. Koll.

Beťažný, krank, siech. Rk., Loos.

Bětín, a, m., vrch. Tk. III. 101.

Bětina, y, m., os. jm.

Bětka, y, f., vz Běta.

Betl, u, m., piper betle, druh pepře. Schd.
II. 274.

Betlehem, a, m., samoty u Teplé, u Ji-
čína a u Dobříše; mlýny u Hodkovic a
u Chocně. PL.

Betlém. — B. = vánoční jesličky. U Fren-
štátu. Nl. — B. v Praze. Vz Tk. II. 532. —
B., kaple. Tk. III. 642., IV. 722., VI. 346.,
Tk. Ž. 13., 14., S. N. — B., ves u Poličky.

Betlemský, ého, m., os. jm. Tk. V. 235.,
VI. 52.

Bětník, a, m., samota u Vys. Mýta. PL.

Beton, u, m. = šmíšenina pražského vápna
se štěrkem porfyrovým a křemenným. Fric.
Beton (kongret) = smíšenina z kamene na
drobno roztlučeného a malty vodní (hydrau-
lické), der Beton. KP. I. 202.-203. Cf. Šfk.
P. 300., Kram. Slov. 34.

Betoneur, u, m. V b-rech ponořuje se
beton (při vodních stavbách) přímo do vody.
Stat. př. kn. 1877. 97. B. parní, der Dampf-
betoneur. Zpr. arch. XII. 4. 21.

Betonování, n. = kladení betonu, das
Betoniren. Us., Zpr. arch. VIII. 112.

Betonovaný; -án, a, o, betonirt. B. vo-
dojem. Zpr. arch. VII. 82.