Betonovati = beton klásti, Beton legen.
Vz Beton.

Betonový, Beton-. B. vrstva, Stat. př.
kn. 1877. 105., dlažba, Zpr. arch. VII. 57.,
vozík. Ib. XII. 4. 21.

Bětulinka, y, f., vz Běta.

Bětunka, y, f., vz Běta.

Bětuška, y, f., vz Běta. Mus. 1880. 445.

Beudantit, u, m. = arseničnan želez-
natý. Vz Schd. II. 52.

Bévati = bývati. Mor. Sš. P. 452.
Bevný, bivný, weit, geräumig, nicht enge.
Sm.

1. Bez, u, m. — B. černý, sambucus ni-
gra; červený, rother Holunder; bílý, s. alba,
weisser H.; vlašský (španělský, svatojanský,
šeřík obecný), syringa vulgaris, spanischer
H.; pozemní (chebdí), s. ebulus, der Feld-,
Ackerholder, Feldholunder, Zwergholunder,
Attich, Attig; růžový (kalina), viburnum
opulus, der Fackelbeerstrauch, gemeiner
Schneeball. Sl. les. Cf. FB. 51., Schd. II.
283., Sbtk. Rostl. 190.—192., 197., 198., Čl.
Kv. 220., 221., Slb. 488., Čl. 92., 96., Kk.
172., 174., Rstp. 783., 784., 581., 1035., 704.,
S. N. I. 677., XI. 8., Kram. Slov. 34., Rosc.
127., Listy filolog. VIL 19.

2. Bez, předložka. Lett. bez, lit. be, snkr.
bahis, draussen, ausserhalb. Mkl. aL. 7., 8.
Ad a). Bez vášně a předsudku. Dch. Půda
bez vápna, strom bez ovoce, bez vršku, bez
přípravy; bez ublížení zdraví trestati. Sl.
les. Jestliže strany bez toho býti nechtie
NB. Tč. 186. Žaluj si, vždyť bez toho k ji-
nému nejsi. Sá. Črt. 130. Roba bez zlosti
jest ryba bez kostí. Ostrav. Tč. Bez něho
jest = jest po něm veta. Jir. Anth. I. 3.
vyd. XXXIV. Dostanu-li se k ní, bez ní
bude. GR. Látka bez lesku. Bez boje, bez
svědků, bez nákladu, mez bez trávy, gras-
frei, bez nucení, bez mučení; býti bez práce;
je bez sebe, ohnmächtig; krajina bez ro-
stlin, pflanzenlos, bez plánu, bez jádra, kern-
frei. Us. — Ad b). Pražané toho bez obce
učiniti nechtěli. Čr. — Ad c) Bylo v tom
vojště králův a vojvod bez dvou sedmdesát.
Let. Půl deváté bez půl páté, dvě a půl
třetí: kolik je to? Ostrav. Tč.

Beza = bez, sambucus niger. Slov. Rr.
Sb.

Bezák, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Bezbarevnosť, i, f., der Achromatismus,
dle Farblosigkeit. Nz., ZČ., Mj. 281. Kosmo-
politická b. J. Grégr.

Bezbarevný, achromatisch. B. sklo. B.
rtové. Hdk. Za vol. 12. B. Internationalis-
mus. J. Grégr.

Bezbarvitosť, i, f. B. cévnatky, der Al-
binoismus. Schb.

Bezbarvý, vz Bezbarevný. B. plyn, Mj.
34.

Bezbílečný, lépe: bezbílký, ohne Eiweiss.
Šm.

Bezbílký, vz Bezbílečný.

Bezblanka, y, f. B. antillská, hylodes
martinicensis, žába. Brm. III. 2. 34.

Bezblanný. B. buňka. SP. II. 100.

Bezbludný, unfehlbar. Ssk.
Bezbludosť, i, f., Irrthumlosigkeit, f.
Šm.

Bezbludý = bezbludný. Šm.

Bezboh. — B. gazdu k úvitu muštruje.
Kyt. 1876. 27.

Bezbohosť, i, f., das Ohnegottsein. Ana
z b-sti bezbožnosť vyplynuje. Sš. II. 98. —
Dk. Poet. 151.

Bezbohý = bez Boha jsoucí, atheistisch,
gottlos. Sš. Oa. 255., Ssk. B. národ, učení.
Dk.

Bezboký, lendenlos. Bž. 238.

Bezbolestí, n. = bezbolí. Rk.

Bezbolestivosť, i, f., analgesia, die Anal-
gesie. B. porodní, anodynia. Nz. lk.

Bezbolestnosť, i, f., die Schmerzlosig-
keit. Šm.

Bezbolestný, schmerzlos. Šm.

Bezbolí, n. = bezbolestí, die Schmerz-
losigkeit, Analgesie. Šm., Rk

Bezbolný, schmerzlos. Šm.

Bezbožec, žce, m., der Atheist. Dch.,
Ssk.

Bezbožecký, atheistisch. Dch.

Bezbožectví, n., der Atheismus. Ssk.

Bezboženství, n. = bezbožnosť. Šm.

Bezboží, n. = bezbožectví. Ssk., Šm.

Bezbožnec, žence, m. = bezbožný, bez-
božec. Ros.

Bezbožnice, e, f., eine gottlose Person.
Dch.

Bezbožnický, gottlos. Bern.

Bezbožnictví, n., die Gottlosigkeit. Šm.,
Bern.

Bezbožničiti, il, ení, ein ruchloses Leben
führen. Šm., Loos.

Bezbožnička, y, f., die Gottlose. Bern.
Vz Bezbožnice.

Bezbožný. — Bezbožnému z bezbožnosti
pokuta vyrostá. Mor. Tč.

Bezbradec, dce, m. = hezbradý. Bž. 238.

Bezbradek, dka, m. = bezbradec. Pk.

Bezbradý = bezbradec. — B., ého, m.,
os. jm. B. Hanuš z Tachova. Tk. V. 71., 72.

Bezbrannosť, i, f., die Wehrlosigkeit.
Šm.

Bezbranný. B. děva. Čch. Bs. 92., Ssk.

Bezbrázdý, furchenlos. Rk.

Bezbřehový, uferlos. Dch.

Bezbřehý, uferlos. Šm.

Bezbřichý, bauchlos. Šm.

Bezbrněnec, nce, m., der Berseker, Leib-
wächter der normanischen Könige. Čsk.

Bezbrvý, ohne Augenbrauen. Šm.

Bezbuří, n., die Sturmlosigkeit. Šm.

Bezbydlé. U b. jsme vyvrženi tohoto
světa. Št. Kn. š. 5. Aby tím viece pospí-
chali odsud z tohoto bezbydlí. Chč. Post.
61. a.

Bezbydlný = bez bytu, ve vyhnanství
žijící. Pravn. 1209.

Bezbytný, bezbytý, obdachlos; wesen-
los. Dch.

Bezceckyně, ě, f. = amazonka, die Ama-
zone. Plk., Ssk.

Bezcechovnosť, i, f., die Hoffreiheit (bei
Gewerben). Dch.

Bezcennosť. — Nz.

Bezcenný. Nz., Ssk.

Bezcestí, n., invium. Ž. wit. 106. 40., 62.
3., Ssk.



	Betonovati = beton klásti, Beton legen. Vz Beton. Betonový, Beton-. B. vrstva, Stat. př. kn. 1877. 105., dlažba, Zpr. arch. VII. 57., vozík. Ib. XII. 4. 21. Bětulinka, y, f., vz Běta. Bětunka, y, f., vz Běta. Bětuška, y, f., vz Běta. Mus. 1880. 445. Beudantit, u, m. = arseničnan želez- natý. Vz Schd. II. 52. Bévati = bývati. Mor. Sš. P. 452. Bevný, bivný, weit, geräumig, nicht enge. Sm. 1. Bez, u, m. — B. černý, sambucus ni- gra; červený, rother Holunder; bílý, s. alba, weisser H.; vlašský (španělský, svatojanský, šeřík obecný), syringa vulgaris, spanischer H.; pozemní (chebdí), s. ebulus, der Feld-, Ackerholder, Feldholunder, Zwergholunder, Attich, Attig; růžový (kalina), viburnum opulus, der Fackelbeerstrauch, gemeiner Schneeball. Sl. les. Cf. FB. 51., Schd. II. 283., Sbtk. Rostl. 190.—192., 197., 198., Čl. Kv. 220., 221., Slb. 488., Čl. 92., 96., Kk. 172., 174., Rstp. 783., 784., 581., 1035., 704., S. N. I. 677., XI. 8., Kram. Slov. 34., Rosc. 127., Listy filolog. VIL 19. 2. Bez, předložka. Lett. bez, lit. be, snkr. bahis, draussen, ausserhalb. Mkl. aL. 7., 8. Ad a). Bez vášně a předsudku. Dch. Půda bez vápna, strom bez ovoce, bez vršku, bez přípravy; bez ublížení zdraví trestati. Sl. les. Jestliže strany bez toho býti nechtie NB. Tč. 186. Žaluj si, vždyť bez toho k ji- nému nejsi. Sá. Črt. 130. Roba bez zlosti jest ryba bez kostí. Ostrav. Tč. Bez něho jest = jest po něm veta. Jir. Anth. I. 3. vyd. XXXIV. Dostanu-li se k ní, bez ní bude. GR. Látka bez lesku. Bez boje, bez svědků, bez nákladu, mez bez trávy, gras- frei, bez nucení, bez mučení; býti bez práce; je bez sebe, ohnmächtig; krajina bez ro- stlin, pflanzenlos, bez plánu, bez jádra, kern- frei. Us. — Ad b). Pražané toho bez obce učiniti nechtěli. Čr. — Ad c) Bylo v tom vojště králův a vojvod bez dvou sedmdesát. Let. Půl deváté bez půl páté, dvě a půl třetí: kolik je to? Ostrav. Tč. Beza = bez, sambucus niger. Slov. Rr. Sb. Bezák, a, m., os. jm. Slov. Šd. Bezbarevnosť, i, f., der Achromatismus, dle Farblosigkeit. Nz., ZČ., Mj. 281. Kosmo- politická b. J. Grégr. Bezbarevný, achromatisch. B. sklo. B. rtové. Hdk. Za vol. 12. B. Internationalis- mus. J. Grégr. Bezbarvitosť, i, f. B. cévnatky, der Al- binoismus. Schb. Bezbarvý, vz Bezbarevný. B. plyn, Mj. 34. Bezbílečný, lépe: bezbílký, ohne Eiweiss. Šm. Bezbílký, vz Bezbílečný. Bezblanka, y, f. B. antillská, hylodes martinicensis, žába. Brm. III. 2. 34. Bezblanný. B. buňka. SP. II. 100. Bezbludný, unfehlbar. Ssk. Bezbludosť, i, f., Irrthumlosigkeit, f. Šm.	Bezbludý = bezbludný. Šm. Bezboh. — B. gazdu k úvitu muštruje. Kyt. 1876. 27. Bezbohosť, i, f., das Ohnegottsein. Ana z b-sti bezbožnosť vyplynuje. Sš. II. 98. — Dk. Poet. 151. Bezbohý = bez Boha jsoucí, atheistisch, gottlos. Sš. Oa. 255., Ssk. B. národ, učení. Dk. Bezboký, lendenlos. Bž. 238. Bezbolestí, n. = bezbolí. Rk. Bezbolestivosť, i, f., analgesia, die Anal- gesie. B. porodní, anodynia. Nz. lk. Bezbolestnosť, i, f., die Schmerzlosig- keit. Šm. Bezbolestný, schmerzlos. Šm. Bezbolí, n. = bezbolestí, die Schmerz- losigkeit, Analgesie. Šm., Rk Bezbolný, schmerzlos. Šm. Bezbožec, žce, m., der Atheist. Dch., Ssk. Bezbožecký, atheistisch. Dch. Bezbožectví, n., der Atheismus. Ssk. Bezboženství, n. = bezbožnosť. Šm. Bezboží, n. = bezbožectví. Ssk., Šm. Bezbožnec, žence, m. = bezbožný, bez- božec. Ros. Bezbožnice, e, f., eine gottlose Person. Dch. Bezbožnický, gottlos. Bern. Bezbožnictví, n., die Gottlosigkeit. Šm., Bern. Bezbožničiti, il, ení, ein ruchloses Leben führen. Šm., Loos. Bezbožnička, y, f., die Gottlose. Bern. Vz Bezbožnice. Bezbožný. — Bezbožnému z bezbožnosti pokuta vyrostá. Mor. Tč. Bezbradec, dce, m. = hezbradý. Bž. 238. Bezbradek, dka, m. = bezbradec. Pk. Bezbradý = bezbradec. — B., ého, m., os. jm. B. Hanuš z Tachova. Tk. V. 71., 72. Bezbrannosť, i, f., die Wehrlosigkeit. Šm. Bezbranný. B. děva. Čch. Bs. 92., Ssk. Bezbrázdý, furchenlos. Rk. Bezbřehový, uferlos. Dch. Bezbřehý, uferlos. Šm. Bezbřichý, bauchlos. Šm. Bezbrněnec, nce, m., der Berseker, Leib- wächter der normanischen Könige. Čsk. Bezbrvý, ohne Augenbrauen. Šm. Bezbuří, n., die Sturmlosigkeit. Šm. Bezbydlé. U b. jsme vyvrženi tohoto světa. Št. Kn. š. 5. Aby tím viece pospí- chali odsud z tohoto bezbydlí. Chč. Post. 61. a. Bezbydlný = bez bytu, ve vyhnanství žijící. Pravn. 1209. Bezbytný, bezbytý, obdachlos; wesen- los. Dch. Bezceckyně, ě, f. = amazonka, die Ama- zone. Plk., Ssk. Bezcechovnosť, i, f., die Hoffreiheit (bei Gewerben). Dch. Bezcennosť. — Nz. Bezcenný. Nz., Ssk. Bezcestí, n., invium. Ž. wit. 106. 40., 62. 3., Ssk.