978

Bezduchý. — B. kronikářství, geistlos.
Osv. I. 78. B. schránka (mrtvola), die ent-
seelte Hülle. Dch. B. počínání. Mus. 1880.
430. — B. = nesvědomitý, gewissenlos. Pakli
nám dá starosti zlé, b-ché, nenábožné. Št.
Kn. š. 27. (40).

Bezdůkaznosť, i, f., die Beweislosigkeit.
Rk.

Bezdůrazný, gewichtslos. Křn.

Buzdusičný, stickstofflos, stickstofffrei.
Šp., Osv. I. 627. B. těleso, SP. II. 112., po-
trava; uhlohydraty jsou ústrojniny b-čné.
Rk.

Bezdušec, šce, m. = člověk nesvědomitý,
ein gewissenloser Mensch. Cf. Bezduchý.
Kšch. 36.

Bezduší, n., die Seelenlosigkeit, Leblo-
sigkeit. Šm.

Bezdušnice, e, f. = bezbožnice, die Gott-
lose. Slov. Bern.

Bezdušný. Dch., Lpř. Slov. I. 73. B.
obraz. Hus I. 70.

Bezdůvodnosť, i, f., die Grundlosigkeit,

Bezdůvodný, grundlos, unbegründet. B.
tvrzení, žaloba. Šmb. I. 532 , II. 98., Dch.
Dle Brs. lépe; nedůvodný.

Bezdynka, y, f., jm. studánek na Mor.
Cf. Bezedník, Bezednice. Dlž. — B. = be-
zedná hloubka. Brt. D. 199.

Beze, vz Bez.

Bezecný = bezectný. B-ná mrcho! NB
Tč. 240. — B., os. jm. na Mor. Tč.

Bezectí, n., die Ehrenlosigkeit, átifiía.
Lpř. Slov. I. 102., Lpř. J. Děj. I. 70., Šmb.
S. I. 158.

Bezectník, a, m., der Ehrenlose. Žaluji
na ty b-ky, kterak sú se nad svú ctí za-
pomněli. Arch. IV. 82.

Bezectnosť, i, f., J. tr., Reš.

Bezectný. B. zrádce. NB. Tč. 93., 239.
Hanebná, b-ná, ohyzdná, ohavná, bezbožná
věc. Reš. — B. Frant., Jos. Vz S. N.

Bezečlenný, unartikulirt. B. řeč. Dk.
Poet. 525.

Bezední, n. = bezden. U b., in abysso.
Ž. wit. 105. 9.

Bezednice, e, f., jm. studánky u Bílovce
ve Slez. Šd. Vz Bezdýnka.

Bezedník, u, m. = tlusté střevo prasecí.
Val. Vck., Brt. D. 199. — B., jm. pozemku,
který býval močálem takřka bezedným. Na
Mor. Džl. — B., a, m., grosser Fresser.
Ssk.

Bezedno, a, n. = bezden, bezední, der
Abdrund. Dch., Stč. Zem. 140.

Bezednosť, i, f., die Grund-, Bodenlosig-
keit. B. cesty. Dch.

Bezednúcie, bodenlos. Tvá b. dobrota.
Pravn. 2114., 1994.

Bezedný. Vz Bezdný. Ad 1. B. nádoba,
Mj. 20., pitec. Us., Ssk.
Bezehvězdný, sternlos. Vrch. B. noc.
Čch. Bs. 104.

Bezejmenec, nce, m , der Anonyme,
Namenlose. Pal. Rdh. III. 72.

Bezejmenek, nka, m. = bezejmenec. Pk.

Bezejmennosť, i, f., die Namenlosigkeit,
Anonymität. Dk.

Bezejmenný, anonym, namenlos. B. listy.
Koll. IV. 269.

Bezek, adv. = ovšem. Slov. Bern. — B.,
zku, m = bes, u. Bern.

Bezekrevný, blutlos, blutfrei. B. pastva.
Msn. Or. 131.

Bezekrový = krovu nemající, dachlos.
B. byt. Osv. 1871. 94.

Bezelistý, blattlos. B. větve. Kyt. 1876.
84.

Bezelstec, lstce, m., der Redliche. Šm.

Bezelstně, ohne List. B. svědky míti.

Václ. XIV. Trefilo se b, že . . . . Zř. F. I.

B. XL. Pakli by pôvod nebo obeslaný po-
stavě se před právem na ten den ještě
s spravedlnostmi svými b. na hotově býti
nemohl. Koll. 13.

Bezelstník, a, m. = bezelstec. Rk.

Bezelstnosť. 1496. Pakliby toho b. kdo
prokázal, tehdy nemá jim to býti ke škodě.
Václ. XXXII. Pakliby poznali b., takové
obeslaní nemá žádnému ke škodě býti; Je-
stliže z božího dopuštění hromem škoda se
stala nebo kterou b-stí. Zř. F. I. U. V., B.
XXIX

Bezelstný. Vz S. N. — B. držení, drži-
tel, Pr., vzezření. Vlč.

Bezelství, n., die Arglosigkeit, Redlich-
keit. Šm.

Bezeměrný, masslos. B. libovůle. Osv.
I. 364.

Bezemzdec, dce, m., der Unbezahlte.
Šm.

Bezemzdý, unbezahlt. Šm.

Bezenský (Bzenský) Jan z Porubě. Blk.
Kfsk. 25.

Bezeslaví, n., ignominia. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Bezeslohosť, i, f., die Stillosigkeit. Dk.
Poet. 161.

Bezeslovný, wortlos, stumm. B. výčitka.
Bendl I. 94.

Bezesmyslník, a, m., der Sinnlose. Rk.

Bezesmyslný, sinnlos. Bž. 238.

Beze snadu = bez pochyby, jistě. Mor.
Knrz.

Bezesnosť, i, f., die Schlaflosigkeit. B.
Ježíškova. Sš. P. 45.

Bezesný. — B. spánek, Dk. P. 33, noc.
Vrch.

Bezesponný = besesponový. B. aor. řecký
ku př. tótfjv. Lpř.

Bezesporný, unstrittig. Jir. Anfch. I. 3.
vyd. XLIII.

Bezestěnný, wandlos Kk. Br. 10.

Bezestinný, schattenlos. Stč. Zem. 314.,
S. N.

Bezestopý, spurlos. Šm.

Bezestrannosť, i, f. = nestrannosť.

Bezestranný = nestranný, partheilos.
Tč. exc.

Bezestrastí, n., die Sorglosigkeit. Šm.
Bezestřední, ohne einen Mittelpunkt.
Šm.

Bezestvolý, saftlos. Sl. les.

Bezesvětlý, lichtlos.

Bezeškodí, n. = bezškodí.

Bezeškodně, ohne Schaden. Šf. Rozpr.
390.

Bezeškodnosť, i, f. = bezškodnosť.

Bezeškodný, unschädlich, schadlos. Posp.

Bezeškodý = bezeškodný. Šm.