982

Bezobalka, y, f., trinia, die Trinie, rostl.
B. obecná, t. vulgaris. Slb. 603.

Bezobědý, ohne Mittagsmal.

Bezoblačné, wolkenlos. Ana svíce slu-
nečná jasně a b. na blankytu svítí. Sš.

Bezoblačný, bezoblaký, wolkenlos. Rk

Bezobratlový, wirbellos. B. živočich.
Us. Pdl.

Bezobrazí, n., die Unförmlichkeit, Häss-
lichkeit. Šm.

Bezobraziti, il, en, ení, unförmličh ma-
chen. Šm.

Bezobrazý, bilderfrei, -los. Sloh vědecký
je b-zý. Dk.

Bezobutí, n., der Mangel an Fussbeklei-
dung. Lpř. Sl. I. 66.

Bezobuví, n. = bezobutí. Lpř. Sl. I. 66.

Bezobydlé, n. = vyhnanství. U b. jsme
vrženi. Št.

Bezocasec, sce, m., der Schwanzlose. Šm.

Bezočatnosť, i, f. = bezočivosť. Slov.
Ssk.

Bezočatný = bezočivý. Slov. Ssk.

Bezočatosť, i, f. = bezočivosť. Slov. Ssk.

Bezočatý = bezočivý. Slov. Ssk.

Bezočec, čce, m., der Augenlose. Šm.

Bezočí, n., anophtbalmia. Nz. lk., Ssk.

Bezočivec, vce, m., der Unverschämte.
Slov. Ssk.

Bezočivěti, ěl, ění, unverschämt werden.
Slov. Ssk.

Bezočivosť, i, f. = bezohlednost, die
Rücksichtslosigkeit. Na Mor. a Slov. —
B. = závistivosť. Mor., Ssk., Bern., Koll.
Zp. I. 444., Loos.

Bezočivý = závistivý, nepřejný. Mor.
a Slov. Brt, D. 199., Bern., Němc, Loos.

Bezočnosť, i, f. = bezočí. Schb.

Bezodkladně, ohne Aufschub. Us. Pdl.

Bezodkladný, ohne Aufschub. Us. Pdl.,
Ssk.

Bezodporný, unanfechtbar. Dch.

Bezohledně, rüchsichtslos. Dch., Ml., Ft.,
Šf. Rozps. 389. B. s někým nakládati, si
počínati. Dch.

Bezohlednosť. — Z b-sti dělá si sám
zásluhu. Pal. Rdh.

Bezohledný. — B. sobectví, Osv. I. 213.,
jednání, Us. Pdl., boj, válka. Mus. 1880.
470. Nejsem dosti drzý a b. Pal. Rdh. III.
11.

Bezohryzka, y, f., druh hrušek. Na Mor.
a Slov. Brt., Plk.

Bezochrannosť, i, f., die Schutzlosig-
keit. Lpř.

Bezochranný, schutzlos.

Bezokoličný, ohne Umständlichkeit. Šm.

Bezokrasý, schmucklos. Dch.

Bezoký. — GR., Ssk.

Bezolejný, entölt. Dch.

Bezolistý, holunderblättrig. Sm.

Bezomylnosť, i, f., die Unfehlbarkeit.

Bezomylný = neomylný, unfehlbar. Lpř.
Děj. 1. 96.

Bezoporný = bez opory jsoucí. Tepá
zápasníky b-né. Hdk. Lum. V 257.

Bezoružný = bezbranný, waffenlos. Šm.

Bezosinný, granenlos. Rk., Tč. exc.

Bezosobně, unpersönlich. Slovesa b.
užívaná. Křn.

Bezosobní. Oprav unversöhnlich v: un-
persönlich. Nz., Ssk.

Bezostný, stachellos. Lpř. Sl. I. 47.

Bezostražný, nicht wachsam, Hdk. v Lum.
V. 242.

Bezostrohý, spornlos. Šm.

Bezostrovný, inselfrei. B. moře. Us.
Pdl., Lpř. Děj. I. 90.

Bezostrožka, y, f., aceras, der Ohnsporn,
rostl. B. voštitá, a. anrbropophora. Vz Rstp.
1507. — B., ophrys, tořič, die Nagwurz,
das Knabenkraut. Sl. les., Schd. II. 272.,
Slb. 217.

Bezostrožný = bezostrohý

Bezotazně, ohne Frage. Řecký text lépe
b. a stanovně čte. Sš. J. 230.

Bezovice, e, f., das Holunderwasser. Rk.

Bezovina, y, f., vz Bezovitý (v dod.).

Bezoviště, ě, n., der Holunderort. Sl. les.

Bezovitý. Bezovité rostliny, sambucineae,
holunderartig: bez, kalina. Vz Slb. 488.,
Rosc. 127.

Bezovocný, fruchtlos. Rk.

Bezový. — B. duše, Mj., dřevo (bezo-
vina, das Holunderholz), šťáva, Sl. les., křoví,
Vlč., kůra. Šp. — B. duše, b. chlap (na-
dávka = mizerný). BPk.

Bezpahýlný, ohne Sturz; ohne Krallen.
Šm.

Bezpalcí, ohne Daum. Us. — B. Ducho-
slav a Johanna. Blk. Kfsk. 989.

Bezpalistý, v bot., Nebenblattlos. Sl. les.
B. list. S. N XI. 7.

Bezpaměť, i, f. = bezpamětí.

Bezpamětí, n., die Gedächtnisslosigkeit.
Bendl. I. 48. Vz násl.

Bezpamětnosť, i, f. = bezpamětí. Nz. lk.

Bezpamětný, gedächtnisslos. Ssk.

Bezpanský, herrnlos. Šm.

Bezpanství, n., die Herrnlosigkeit. Šm.

Bezpaprselka, y, f., spilanthus, die Ak-
melle. Šm.

Bezpasí, gürtellos; passlos. Šm., Rk.

Bezpásošatý, áfA.ir(joyito>v, ohne Leib-
gurt (unter dem Panzer). Lpř. Sl.

Bezpateřnatec, tce, m., rückenwirbel-
loses Thier. B-tci: korýš, hmyz, pavouk,
červ, měkkýš, hvězdýš, polyp a nálevník.
Vz Schd. II. 328.

Bezpateřný, ohne Rückgrath. Šm.

Bezpatý, fersenlos. Náš pán si veze
b-tou ženu. Němc. V. 74.

Bezpažitý = bez drnu, rasenlos. Sl. les.

Bezpeč. Neb chtě člověk bezpeč býti,
ztratí-li jedno, aby měl druhé . . . Št. Kn.
š. 30. — B., f., die Sicherheit. V něm
(v Kristu) základ má veškera b. naše. Sš.
II. 106., Ssk.

Bezpečení, n., vz Bezpečiti.

Bezpečenský, Sicherheits-, Rk.

Bezpečenství. — B. komu dáti. Dal.
144. Pro b. města něco učiniti. 1532. Mus.
1880. 497.

Bezpečenstvo, a, n. = bezpečenství. Pošli
(tam) komorníka, ať dá b. před sobů atd.
Kn. ř. 244.

Bezpečí, n. Pal. Rdh. III. 257., Ssk.

Bezpečiti. Ad se čím (kde). B. se prá-
vem. Msn. Or. 136. Lidé, kteří se věcnou
slávou b-li. Sš. Ob. 154. Nikdo se ctností