983

svou b. nemůže. Sš. II. 65. Jimiž (lidmi
světáckými) člověk se ve vodách svojich
bezpečí. Sš. II. 179. — se več. A že oni
ve slova jeho se b. mohou. Sš. II. 79. —
ad se nač. Král se na to b. ráčil. Čr. Na
něhož se b. mohu. Žer. 15.

Bezpečně. — Napřed b., potom srdečně.
Lpř. Uptáno se toho b. NB. Tč. 165. Bez-
pečněji jest, aby se dal půhon tímto oby-
čejem. CJB.-379.

Bezpečník, a, m., der Sorglose, Sichere.
Sm.

Bezpečnosť.— B. veřejná, Us.; b. osoby
životem, zdravím, tělem. J. tr. Stráž pro b.
Čsk. B. před úklady. Lpř. Sl. I. 55. Stupeň
bezpečnosti konstrukce. Pil. 5. Pás b-sti,
der Sicherheitsgürtel (při cídění oken). Dch.

Bezpečnostní, Sicherheits-. B. opatření.
Us. Pdl.

Bezpečný = kdo jest bez péče, tutus,
sicher, gefahrlos; vzalo smysl od způsobu
odpovědi válek. Kdo komu válku odpoví-
dal, učinil to listem a ten, jemuž se odpo-
vědělo, musil pak péči míti proti odpověd-
níkům. Sr. čl. Péče. Kn. drn. 127. B. lampa,
svítilna, kahan, die Sicherheitslampe, Bc,
Kk., Sl. les., úkryt, rukojemství, Us. Pdl.,
sirky, Sicherheitszündhölzchen. Rk., Šp. Měl
b-nou naději, že . . . Šmb. Zle dobytého
ktož požívá, řiedko ten bezpečen bývá.
Smil v. 83. — Ad čeho. B-čni byli svých
životóv i statkóv. Arch. I. 190. Jest-li kdo
smrti b-čen. Výb. I. 358. Tiť sú vždy toho
b-čni; Tak budeš b-čen sebe. Smil v. 319.,
1350. Bych nepřátel bezpečen byl. Pravn.
2216. — Ad před čím. Před bouřemi kotva
a port vždycky b-čný. Kom. Před Tatary
b-čni jsme byli. Vrat. 187. Před moli jest
b-čný. Smil v. 1455. I před horníky b-čna
nebiesta. Dal. 165. B. před ohněm. Nz. To
je před hřiechem najbezpečnejší. Št. Tato
vazba mívá se za nesprávnou, ale jest s do-
statek doložena. Cf. Listy filolog. III. 219.
— Ad čím. Přízní božskou b-čný. Msn. Or.
Aby zdarem byl b-čen. Kom. 67. B. statky
a hrdlem, Zb., sobú. Dal. 143., Abr. Tebúť
jsem b-čen všady. Smil. v. 376. Kterak my
máme svými statky b-čni býti? Brt. S. 3.
vyd. 59. — Ad od čeho. B. od úkladů.
Lpř. Sl. I. 54. B-čný jest od úpadku, kdo
štvornožky leze. Slov. Tč. Od škůdců tvých
ať jsem b-čen, učiň. Kom. — kde. Na ho-
rách byl b. Abr. Kamzík v těchto místech
bezpečný před kulí střelce. Vrch. Nevěděl
jsem, krubě-li jsem mezi vámi b-čen. Ler.

Bezpečství. — A v takém b. budú v súdný
den. Št. Kn. š. 33.

Bezpenězie, n., der Geldmangel. Št.

Bezpenězosť, i, f. = bezpenězí. Šm.

Bezper, a, m., achirus, ryba. Šm.

Bezperacký = nezpůsobný, unartig, aus-
gelassen, dovádivý. Vz Zbezperačeti. Na
Ostrav. Tč. B. práce = nekonečná; kluk,
člověk, an dem Malz und Hopfen verloren
ist, sine spe. Na Ostrav. Tč. Vz Bezpe-
račný.

Bezperactví, n. = rozpustilosť. Laš. Brt.
D. 199.

Bezperačný = bezperacký. U Místka na
Mor. Škd.

Bezperák, a, m. = bezperacký člověk.
Ostrav. Tč.

Bezperný, lippenlos. Slov. Ssk.

Bezperutný, flügellos. B. vzkaz. Msn.
Or. 13.

Bezperý, federlos. Us. Ssk.

Bezpich, a, m., der Schwalbenfisch. Sl.
les. — B., vz Štítník.

Bezplamenný. B. lampa, die Glühlampe.
Nz.

Bezplátečný. B. rostliny. Vz Bezkorunný.

Bezplatně, unentgeltlich. B. někde pra-
covati. Sl. les., Ssk.

Bezplatnosť, i, f., die Gebühren-, Za-
lungsfreiheit. B. užívání. Pr. 1884. 14.

Bezplatný, gebührenfrei, kostenfrei, Frei-
B. místo, der Freiplatz, obědy, der Frei-
tisch, Dch., léčení, praktikant. Us. Pdl.,
Ssk.

Bezplemennosť, i, f., die Kinderlosigkeit.
Srn.

Bezplemenný, ohne Familie. Šm.

Bezplodí, n. = bezplodnosť, die Unfrucht-
barkeit. Šm.

Bezplodnosť, i, f. = bezplodí. Šm.

Bezplodný, unfruchtbar. Dch., Kká.
K sl. j. 12.

Bezplodý = bezplodný, neplodný. Šm.

Bezpňový, stammlos. B. rostliny. Ves.
IV. 2.

Bezpočatečný, ohne Anfang. Věčné, b.
trvaní světa. Hlv.

Bezpodstatnosť, i, f., die Unwesentlich-
keit, das Unbegründetsein. B. tvrzení, do-
mněnky.

Bezpodstatný, wesenlos.

Bezpohlavní, geschlechtslos. B. květ.
Sl. les., Ves. I. 97. Vz Bezpohlavý.

Bezpohlavý. — B. mšice. KP. V. 169.

Bezpochlebný, schmeichellos. Slov. Ssk.

Bezpojmý. B. účelnosť. Dk. Poet. 66.

Bezpokojie. — Když vše b-jé přesta.
AlxV. v. 507. (HP. 13). AlxV. v. 1191.
(HP. 29.).

Bezpokryvečný = bezzákrový, hütten-
los.

Bezpomocný, hilflos. Osoby b né z ne-
bezpečenství vysvobozené mají se opatro-
vati. Čerm. Kal. has. 1882.

Bezpomysl, u, m., die Unüberlegtheit.
Podobného nesmyslu a b-slu i jinde doslý-
chali se. Sš. P. 773.

Bezpoplatnosť, i, f., die Immunität. S. N.

Bezpopovština, y, f. = sekta, která nemá
popů, sekta bez kněží Rus. Mz. Mkl.

Bezporočný = bez poroka jsoucí. Sš.
IL 178.

Bezpostředečný = bezprostřední. Šm.

Bezpostřední = bezprostřední. Srn.

Bezpoškvrnný, bezposkvrnný, unbefleckt.
Šm.

Bezpotažný = absolutní. S. N. I. 19.

Bezpotí, n. = bezpotnosť, anidrosis. Nz. lk.

Bezpotnosť, i, f. = bezpotí.

Bezpotomný, unbeerbt. Pk.

Bezpotřebí, n., die Unnöthigkeit. Ssk.

Bezpotřebnosť, i, f. = nepotřebnosť, die
Unnöthigkeit. Bern.

Bezpotřebný = nepotřebný, unnöthig,
überflüssig. Bern.