990

III. 192. Dítky bežkaly po chodbách. Ntr.
VI. 274. — odkud. Či dávno ona z tato
bežkala? Btt. Sp. 66. — kdy. Pred slun-
com hned bežkal hosťóm vinšovati. Koll.
Zp. II. 129. — jak. Bežkaj si teraz pešo.
Dbš. Sl. pov. I. 520.

Bežkom = během. Slov.

Běžkov, a, m., mě. v Lužici. Pal. Děj.

IV. 1.

Běžně. — B. něco dotknouti; krátce a
b. o tom oznámím. Ler.

Běžník, a, m. B-ci, thomisidae, druh
pavouků. B. pocestný, thomisus viaticus
Vz Frč. 120.

Běžnosť, i, f., die Oberflächlichkeit; die
Sorglosigkeit; der Gebrauch. Bern.

Běžný. — Ad Běžící, kurrent. B. písmo,
die Kurrentschrift, prace, vydaní, kurrente
Arbeiten, Auslagen, Nz., J. tr., koberec,
der Laufteppich; Udržovati někoho na běž-
ných zprávách, Einen auf dem Laufenden
erhalten. Dch. B. čísla, úroky, fortlaufende
Zahlen, Zinsen, účet, přírůstek, jährlicher
laufender Zuwachs. Šp., S. N. B. otázky,
Osv. I. 41., kolo. NA. IV. 210. B. výraz.
Us. Každému běžné podání. Tš. Laok. 19.
Patnácte hřiven grošiev peněz drobných
obecných dobrých v zemi moravské běžných
a berných. List hrad. 1467. Tč. — Ad
povrchní. B. nástin, die Handskizze, das
Brouillon. Šp., Sl. les. — Ad obecný atd.
Podaní obyčejem běžné, im Schwange ge-
gende Tradition. Dch. B. ceny, názor; Ná-
hled ten jest v obecenstvu běžný. Us. Pdl.
B. potřeby, Kaizl 100., frase. Osv. I. 208. —
Ad běhlá. Ženka běžná. Tč. 16.

Biagle, pl., runde kleine Kuchen. Slov.
Ssk.

Białka, y, f. = Bílá Visla. Slez. Šd.

Bialoš, e, m. = báleš, béleš, béluš, bílý
koláč. Dva bialoše. Slov. Phld. IV. 540.,
Sb. sl. ps. I. 168.

Bialuše = báleše.

O Biancefoře čtení, přel. v 16. stol. V z
Jir. Ruk. 1. 67.

Bíba, y, m. B. Vinc., prof. a spis., nar.
v Rožmitále ²⁵/3 1820. Vz Tf. H. 1. 3. vyd.
200, Šb. H. 1. 2. vyd. 330., S. N.

Bibát, a, m. = bibálek, der Trinker. Šm.

Bibátko, a, n. = malé bibí, bebe (v dětské
řeči), kleines Weh, kleine Wunde. Dch.

Bibelka, y, f., die Bibelleserin. Šm.

Bibelní. Bibel-. Šm.

Biber, bra, m. B. Max. dr., 1590. Jg. H.
1. 535., Jir. Ruk. I. 68.

Biberbach, a, m. Vz Tk. I. 495.

Bibeti = bebati, boleti, v mluvě dětské.
Slov. Rr. Sb.

Bíbic, e, m. = čejka, pták. Slov. Bern.

Bibíkové = poturčení Uhři. Sl. let. III.
139.

Bibla, y, f. = bible. Rk.

Biblař, e, m. = písmák, der Bibelfreund,
Bibelleser. Osv. 1880.

Biblařka, y, f., die Bibelleserin.

Bible, nyní = celé písmo svaté starého
i nového zákona. B. 42řádková. KP. I. 321.
O b. rozličných vz Tf. H. 1. 3. vyd. 56.,
Sbn. 316., 317., 389., 390., 391., 490., 635.,

745., 904., 906., 909., Jir. Ruk. I. 68. a hl.
Enc. paed. I. 607.—610., S. N.

Biblemil, a, m., der Bibelfreund. Šm.

Biblický. — B. učení. M H. 2. B. jazy-
kové, studium, dějiny či dějeprava. Vz
Enc. paed. I. 610.-615., 615.-621., 621.-629.
B. archaeologie, theologie, společnosti, text,
úvod, zeměpis. Vz S. N.

Bibličina, y, f. = bibličtina, die Bibel-
spräche. Hdk.

Biblička, y, f., kleine Bibel. Šm.

Bibličtina, y, f. = bibličina. — B. =
sloh český, jímž sepsána jest bible králická.
Phld. II. 1. 5., Šd.

Bibliofil, a, m., z řec = přítel kněh.
Vz S. N.

Bibliognosie, e, f. = obeznalosť v kni-
hách, die Bücherkunde, -kenntniss. Kh.

Bibliografický, bibliographisch. B. ka-
talog. Mus. 1880. 169.

Bibliografie, e, f., die Bibliographie. Vz
S. N. I. 695. — B. česká. S. N. XI. 346.

Bibliomanie, e, f., z řec. = náruživé
bažení po knihách. Vz S. N.

Bibliotheka. Vz o nich v Sbn. 314.,
317., 370., 371., 694., 698., 853., Sdl. Hr.

III. 137.—138., 144., S. N. O řeckých a
římských b. ve Vlšk. 91., 285.

Bibliothekářský, Bibliothekars -. B. úřad.
Mus. 1880. 440.

Biblista, y, í. = milovník, vykladač biblí,
der Bibelkenner. Phld. II. 1. 5., S. N., Koll.

IV. 150. — B. = přívrženec slohu bible kra-
lické. Šd.

Biblistika, y, f. = známosť biblí. Us.

Bililiša, e, f. = bible. U Strážnice na
Mor. Tč.

Bibolenka, y, f. = sněženka, galanthus
nivalis. Na Slov. Hdk. C. 376, Němc. IV.
415.

Bibra, y, f. = maličkosť, nepatrná věc,
eine Kleinigkeit, ein Brocken. Taková b.
nestojí za nic. U Místka. Škd. — B. =
špata, daremnina. Val. Brt. D. 199.

Bicí. — B. stroj k ražení mincí, NA. IV.
57., péro, die Schlagfeder, raménko bicího
péra, der Schlagfederarm, plocha, die Schlag-
flache, Čsk., větry, schlagende Wetter. Vz
KP. III. 136., S. N.

Bycikl, u, m. = velociped o dvou kolech.

Byciklista, y, m., pl. -sté = jezdec na
byciklu. Us. Rjšk.

Bicirkulární čáry. Vnč. 48.

Bicoun, u, m.= radláč, plenitel, ratidlo,
der Exstirpator. Šmd. B-nem zadělati. Šp.

Bič. — B., flagellum, die Peitsche, Geissei.
Ž. wit. 37. 18. Jezdecký bičík, die Reit-
peitsche. Dch., Sl. les. Bičem rochati. Mor.
Sš. P. 455. Zastrčil b. do bláta. Dbš. Sl.
pov. III. 37. Kočí má sebou bič, ale pouze
na psy. Šml. ve Světz. 1884. 294. Jako
z hovna bič (slabý). U Král. Hrad. Kšť.
A hroznějším bičíkem jich pomrští než
oněch židovských kněží .... Hus II. 124.
Ne všeho praskem a bičem zmůžeš; Dítky
napravuj studem a ne hrůzou a bičem. Bž.
exc. Umí to jak z biča. Mor. Brt. Starý bič
pod lavicí leží a nový na bidelci visí. Č. M.
379. — Přen. Větrů ostrý bič. Vrch. —
B. Hra na bič. Vz Sb. uč. 1858. 190. —