092

Bídnota, i, f. = bídnosť. Rk.

Bídnouti. Slova toho užíváme s před-
ložkami na-, po-, vy- atd. Mz. v List. paed.
1880. 7. má slovo to za germanské.

Bídný. — Biedni buďte a lkajte, neb
lkánie vaše obrátí sě vám v radosť. Hus
III. 31. — B. = chudobný; vyzáblý. Brt.
D. 199. I ve Vídni lidé bídni. Bž. exc.

Bidones, a, m. B. Konst. 1724. Jg. H.
1. 535., Jir. Ruk. I. 68.

Bídorodý, die Noth gebärend. B. noc.
Ziak.

Bidýlko, vz Bidlo.

Biedovisko, a, n. Slov. Dbš. Sl. pov.
VII. 40.

Biedstvo, a, n. = bídy, die Drangsale.
Nesmierne b. cierkve. Slov. Zbr. Lžd. 112.

Bielací, Bleich-. Slov. Ssk.

Bielačky = bielice. Slov. IV. 422.

Bielča = listie z kukuričných klasov,
bílé šústky z kukurice. Slov. Rr. Sb.

Bieleň, e, f., weisse Farbe. Slov. Ssk.

Bielený = bílený. Slov.

Bieliar, a, m., der Bleicher. Slov. Ssk.
Bielina, y, f., hrad, Dal. 76., 141.; řeka.
Dal. 12. — B , die Bleichflüssigkeit. Slov.
Ssk. — B. = bílé hrozny. Ssk.

Bielinec, nce, m., místní jm. na Slov.
Let. Mt. S. VI. 2. 13.

Bielizeň, zně, f. = bílé prádlo. V ran-
ných zorách skvela sa b. dievčinou vyve-
sená. Slov. Phld. III. 585.

Bieloďatlín, u, m. B. zelinatý, dory-
nium herbaceum, rostl. Let. Mt. S. VIII.
1. 43.

Bieluše, pl. = báleše. Sl. spv. III. 101.

Bielušký = bělúčký, běloučký. Hus b-ká
ako sneh. Zlob. Zátur.

Bielý, vz Bílý.

Bif, u, m., či bifa, y, f.? zastr. = hovězí
maso, caro bubula, Rindfleisch; hovězí pe-
čeně, Rindfleischbraten. Nosili jim bify. Sdl.
Hrd. III. 150.

Biffé, é. n. = nálevna, nálevní stolek,
das Buffet. Šp.

Bifilarhygrometr, u, m. = stroj ozna-
čující množství vody ve vzduchu. Stč. Zem.
616.

Bifurkace, e, f., z lat., die Bifurkation,
Gabelung. Adámek.

Bigarrir, u, m. = podivná smíšenina,
jídlo, die Bigarrure. Šp.

Bigos, u, m., der Bigos, eine polnische
Nationalspeise. B. z pozůstalé pečené; b.
pro hyřilce. Šp.

Bigotfon, u, m. = nový lepenkový hu-
dební nástroj, do nehož nápěv se fouká
(jen k zábavám), der Bigotphon.

Bigotista, y, m., pl. sté = bigotní člo-
vek. Vz Bigotní. Hvls.

Bíh, u, m.. = běh, der. Lauf. Ostrav. Tč.

Voda tam nemá b. Slez. Šd. — Naložil na
voz, priprahal koníčky a čihy bihy zaberie
sa do sveta šťastie hľadať. Slov. Mt. S. I.
74.

Bihaj, e, m., heliconia, die Helikonie,
rostl. B. tupolistý, h. caribaea, ostrolistý,
h. Bilaj. Rstp. 1481.

Bíharovice, dle Budějovice, také Běha-
řovice, městečko u Hrotovic. PL.

Bihkur, a, m., turnix, das Laufhuhn.
Šm.

Bihoč, e, m., samota u Bělohradu.
Bichlorisatin, u, m., v luč., Bichlorisatin.
Šp.

Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, polypterus
bichir, ryba. Vz Frč. 299.

Bija, dle Bača, os. jm. Mor. Rrt.

Bijadly, dle Dolany, Biadl, dvůr u Merk-
lína. Jan Markwart Chlumčanský z Chlum-
čan a na Bijadlech. Arch. IV. 61:

Biják. — B. = cep, cepovník, palička,
mlacek (ta čásť cepu, jež na obilí dopadá
a zrno vytlouká), der Flegel, Klöppel, Dresch-
flegel, Dreschklöppel. Ktk., Sl. les. B., beim
Ladezeug der Setzkolben. Čsk.

Bijaň = Bikaň.

Bijanka, y, f. = dřevěná palička bed-
nářská. Us. Šml.

Bijatyka, y, f. = bitka, die Schlägerei.
Z pijatyky povstala b. Ostrav. Tč.

Bijce. — B. škůdců. Čch. Mch. 61. —
B. = dělník v mincovně, jenž klade ko-
toučky mezi pečeti bicího stroje a odebírá
hotové peníze. NA. IV. 57.

Biječnosť, i, f., die Kampflust (bojechti-
vosť). Rk.

Biječný = bojechtivý, kampflustig. Šm.

Bíjeti, vz Bíti.

Biji, vz Bíti.

Bijo! ví ho! pokřik na koně, aby táhl
Ssk.

Bijouterie, e, f., z fr. = rozličné klenoty
a vůbec ozdobné zboží.

Biju, vz Bíti.

Bijurčina, y. f. = ptačí zob. Slov. Němc.
IV. 414.

Bika, y, f., luzula, die Hainsimse, rostl.
B. vlasatá, 1. vernalis, ladní, 1. campestris,
mnohokvětá, 1. multiflora, největší, 1. ma-
xima, bělavá, 1. albida, bělostná, 1. nivea.
Vz Rstp. 1690., FB. 18., Hk. 122., 123.,
Slb. 186., Čl. Kv. 119., Let, Mt. S. VIII. 1.
20., Rosc. 109.

Bikaň, ě, f., ves v Čáslavsku. Vz Blk.
Kfsk. 16.

Bikov, a, m., dvůr u Plzně.

Bikvadrat, u, m. = dvojčtverec, mocnosť
čtvrtého stupně; a⁴. Šim. 30.

Bikvadratický, biquadratisch. B. para-
bola, čára, Vnč. 40., 85., rovnice, variant.
Čes. math. X. 122., 209.

Bikvadratika, y, f. B. prostorová, sfae-
rická; svazek prostorových bikvadratik. Vnč.
85., 96., 101.

Bíl, a, m., os. jm. NB. Tč. 275.

Bílá, é, f., samota u Strakonic. — B. =
Smrtnice. Bila, Bila, kaj si kluče dila? Sš.
P. 770.

Biľag, u, m. = mak, ktorý sa vybíja
alebo i vypaluje. Slov. Bolestný tento b.
vypálili. Hdž.Vět. 183.

Biľakovaný; -án, a, o = biľagem zna-
menaný? Slov. A či ty myslíš, že takto
b-nému človeku dá svoju dceru? P. Tóth.
Trenč. M. 128.

Biľakovati = biľagem znamenati? Slov.
— koho. Všetci oplani biľakujú všetkych
tych, čo nezklonia šiju v jarmo. P. Tóth.
Trenč. M. 128.



	092

	Bídnota, i, f. = bídnosť. Rk. Bídnouti. Slova toho užíváme s před- ložkami na-, po-, vy- atd. Mz. v List. paed. 1880. 7. má slovo to za germanské. Bídný. — Biedni buďte a lkajte, neb lkánie vaše obrátí sě vám v radosť. Hus III. 31. — B. = chudobný; vyzáblý. Brt. D. 199. I ve Vídni lidé bídni. Bž. exc. Bidones, a, m. B. Konst. 1724. Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 68. Bídorodý, die Noth gebärend. B. noc. Ziak. Bidýlko, vz Bidlo. Biedovisko, a, n. Slov. Dbš. Sl. pov. VII. 40. Biedstvo, a, n. = bídy, die Drangsale. Nesmierne b. cierkve. Slov. Zbr. Lžd. 112. Bielací, Bleich-. Slov. Ssk. Bielačky = bielice. Slov. IV. 422. Bielča = listie z kukuričných klasov, bílé šústky z kukurice. Slov. Rr. Sb. Bieleň, e, f., weisse Farbe. Slov. Ssk. Bielený = bílený. Slov. Bieliar, a, m., der Bleicher. Slov. Ssk. Bielina, y, f., hrad, Dal. 76., 141.; řeka. Dal. 12. — B , die Bleichflüssigkeit. Slov. Ssk. — B. = bílé hrozny. Ssk. Bielinec, nce, m., místní jm. na Slov. Let. Mt. S. VI. 2. 13. Bielizeň, zně, f. = bílé prádlo. V ran- ných zorách skvela sa b. dievčinou vyve- sená. Slov. Phld. III. 585. Bieloďatlín, u, m. B. zelinatý, dory- nium herbaceum, rostl. Let. Mt. S. VIII. 1. 43. Bieluše, pl. = báleše. Sl. spv. III. 101. Bielušký = bělúčký, běloučký. Hus b-ká ako sneh. Zlob. Zátur. Bielý, vz Bílý. Bif, u, m., či bifa, y, f.? zastr. = hovězí maso, caro bubula, Rindfleisch; hovězí pe- čeně, Rindfleischbraten. Nosili jim bify. Sdl. Hrd. III. 150. Biffé, é. n. = nálevna, nálevní stolek, das Buffet. Šp. Bifilarhygrometr, u, m. = stroj ozna- čující množství vody ve vzduchu. Stč. Zem. 616. Bifurkace, e, f., z lat., die Bifurkation, Gabelung. Adámek. Bigarrir, u, m. = podivná smíšenina, jídlo, die Bigarrure. Šp. Bigos, u, m., der Bigos, eine polnische Nationalspeise. B. z pozůstalé pečené; b. pro hyřilce. Šp. Bigotfon, u, m. = nový lepenkový hu- dební nástroj, do nehož nápěv se fouká (jen k zábavám), der Bigotphon. Bigotista, y, m., pl. sté = bigotní člo- vek. Vz Bigotní. Hvls. Bíh, u, m.. = běh, der. Lauf. Ostrav. Tč. Voda tam nemá b. Slez. Šd. — Naložil na voz, priprahal koníčky a čihy bihy zaberie sa do sveta šťastie hľadať. Slov. Mt. S. I. 74. Bihaj, e, m., heliconia, die Helikonie, rostl. B. tupolistý, h. caribaea, ostrolistý, h. Bilaj. Rstp. 1481. Bíharovice, dle Budějovice, také Běha- řovice, městečko u Hrotovic. PL.	Bihkur, a, m., turnix, das Laufhuhn. Šm. Bihoč, e, m., samota u Bělohradu. Bichlorisatin, u, m., v luč., Bichlorisatin. Šp. Bichýr, a, m. B. ploutvičkový, polypterus bichir, ryba. Vz Frč. 299. Bija, dle Bača, os. jm. Mor. Rrt. Bijadly, dle Dolany, Biadl, dvůr u Merk- lína. Jan Markwart Chlumčanský z Chlum- čan a na Bijadlech. Arch. IV. 61: Biják. — B. = cep, cepovník, palička, mlacek (ta čásť cepu, jež na obilí dopadá a zrno vytlouká), der Flegel, Klöppel, Dresch- flegel, Dreschklöppel. Ktk., Sl. les. B., beim Ladezeug der Setzkolben. Čsk. Bijaň = Bikaň. Bijanka, y, f. = dřevěná palička bed- nářská. Us. Šml. Bijatyka, y, f. = bitka, die Schlägerei. Z pijatyky povstala b. Ostrav. Tč. Bijce. — B. škůdců. Čch. Mch. 61. — B. = dělník v mincovně, jenž klade ko- toučky mezi pečeti bicího stroje a odebírá hotové peníze. NA. IV. 57. Biječnosť, i, f., die Kampflust (bojechti- vosť). Rk. Biječný = bojechtivý, kampflustig. Šm. Bíjeti, vz Bíti. Biji, vz Bíti. Bijo! ví ho! pokřik na koně, aby táhl Ssk. Bijouterie, e, f., z fr. = rozličné klenoty a vůbec ozdobné zboží. Biju, vz Bíti. Bijurčina, y. f. = ptačí zob. Slov. Němc. IV. 414. Bika, y, f., luzula, die Hainsimse, rostl. B. vlasatá, 1. vernalis, ladní, 1. campestris, mnohokvětá, 1. multiflora, největší, 1. ma- xima, bělavá, 1. albida, bělostná, 1. nivea. Vz Rstp. 1690., FB. 18., Hk. 122., 123., Slb. 186., Čl. Kv. 119., Let, Mt. S. VIII. 1. 20., Rosc. 109. Bikaň, ě, f., ves v Čáslavsku. Vz Blk. Kfsk. 16. Bikov, a, m., dvůr u Plzně. Bikvadrat, u, m. = dvojčtverec, mocnosť čtvrtého stupně; a⁴. Šim. 30. Bikvadratický, biquadratisch. B. para- bola, čára, Vnč. 40., 85., rovnice, variant. Čes. math. X. 122., 209. Bikvadratika, y, f. B. prostorová, sfae- rická; svazek prostorových bikvadratik. Vnč. 85., 96., 101. Bíl, a, m., os. jm. NB. Tč. 275. Bílá, é, f., samota u Strakonic. — B. = Smrtnice. Bila, Bila, kaj si kluče dila? Sš. P. 770. Biľag, u, m. = mak, ktorý sa vybíja alebo i vypaluje. Slov. Bolestný tento b. vypálili. Hdž.Vět. 183. Biľakovaný; -án, a, o = biľagem zna- menaný? Slov. A či ty myslíš, že takto b-nému človeku dá svoju dceru? P. Tóth. Trenč. M. 128. Biľakovati = biľagem znamenati? Slov. — koho. Všetci oplani biľakujú všetkych tych, čo nezklonia šiju v jarmo. P. Tóth. Trenč. M. 128.