994

b-ny krve zvířecí. Vz o tom Šfk. 637.-641.,
Šfk. P. 591., Schd. II. 410., Šv. 80., 122.,
Kk. 11. B. krevní; rostlinná, das Pflanzen-
albumin, sladová, das Malzeiweiss, die Dia-
stase. Sl. les. Močení b-ny, die Albuminurie ;
nadbytek bílkoviny v krvi, die Hyperalbumi-
nose. Nz. lk., Čs. lk. VIII. 181., X. 2., S. N.,
Rosc. 39.

Bílkovinný, Eiweiss-. B. látka. SP. II.
113., 99.

Bílkovitosť, i, f. B. krve, die Albumi-
nose. Nz. lk., Čs. lk. III. 123., IV. 322.
(B. jater, sleziny, ledvin).

Bílkovitý, eiweissartig. B. látky, hmota,
zrna, sloučenina. Sl. les, Šp., Nz. lk., Mj.
50., Kk. 11., Schd. I. 409., Rosc. 24.

Bílkový, Eiweiss-. B. roztok. Šp.

Billetář, e, m., der Billeteur.

Billetářka, y, f. = přijímatelka lístků
(v divadle a p.), die Billeteurin. Us. Pdl.

Billetka, y, f., das Billet. Us.

Billetovati = na střížné zboží lístky na-
lepovati, billetiren. Kh.

Bilion (biljon), u, m., fr. = drobné pe-
níze, v nichž jest více mědi než stříbra;
také peníze porouchané. Kh.

Bilma, y, m., os. jm. NB. Tč. 176.

Bilna, y, f. = Bělá v Bolesl. Blk. Kfsk.
780.

Bilnica, e, f., dle Káča, snad m. bidel-
nica = brdečko na váhách u vosu, bidélce.
Slov. O b-ce sú pripnuté štrangy, za ktoré
kone tahajú voz. Jiné b., vozovým podobné,
sú na krosnách (Webestuhl) pod nitelnicami,
o tieto priviazané, dolů ale visí z nich pro-
vaz, ktorý je pripnutý o podnožu. Ešte iná
b-ca je, na ktorú vešajú zaklatú (zabitú)
svinu za zadnie nohy, aby tak pohodlne
obrobiť ju mohli. Zátur. Také tyč, za kterou
třetí vedlejší kůň táhne. Plk.

Bilnice, Billnitz, ves u Brumova na Mor.
PL., S. N.

Bílo. — Bylo jich tam až bílo = mnoho.
Brt. Vyjdi dílo na bílo. Lpř., Bž. Zamilo-
lovaní hněvají se na bílo. Us. Na bílo se
to děje. Brt. Ten jeho zármutek byl jen
na bílo. BR. II. 64. a. Byl jat na bílo a
pak puštěn. Let. 220.

Biločka, y, f.? Akže sa mi zláme len
jedna b. (na pierku z orgovánu). Sl. ps.
300.

Bílodně = bělodně. Bern.

Bílodní, -ný, sonnenklar. Ssk.

Bílodnosť = bělodnosť. Bern.

Bílohlávek, vka, m., der Weisskopf.
Us. Škd. Vz Bělohlávek.

Bílohlavý, vz Bělohlavý. Bern.

Bílohlinitý, -hlinovitý, weissthonig.

Bílohříbek = bělobříbek. Bern.

Bílojetel, e, m., dorycnium, rostl. B.
bylinný, d. herbaceum. Slb. 516.

Bilok, u, m. = kolek. Slov. Ssk.

Bílolist = bělolist. Bern.

Bíloň = běloň. Bern.
Bílooký = bělooký. Bern.

Bílosť = bělost. Bern.

Bílosvětlý, weisshell. B. den. Exc.

Biloš, e, m., der Schläger, Torturant.
Slov. Ssk.

Bílov, a, m., Bilau, ves u Kralovic.

Bílovec, vce, m., Bilowes, ves u Náchoda,
vz S. N.; Wagstadt, mě. ve Slezsku. Tam
je mnoho žebráků. Proto vesničané vidouce
někoho z B-ce, říkají: Hle, hle! včera tu
byl z B-ce celý úřad a dnes přichází také
burmistr (půlmistr). Vz Sbtk. Krat. h. 226.,
Blk. Kfsk. 530.

Bílovice, dle Budějovice, Billowitz, vsi
u Břeclavy, u Adamova, u Uher. Hradiště
na Mor. Jak si chtěli v B-cích u Břeclavy
zjednat železnou dráhu. Vz Sbtk. Krat. h.
150.

Bílovitý, splintartig. Šm.

Bilovo, a, n., ves u Bílovce ve Slez.

Bílovský Boh., farář 1703.—24. Vz Jg.
H. l. 535. — B. Gottfr. 1659. Ib, Jir. Ruk.

I. 73., S. N.

Bílozor = bělozor. Bern.

Bílsko, a, n., vsi u Jičína (vz Blk. Kfsk.
1284.), u Litovle; Bielitz, mě. ve Slezsku.
S. N. Blsko, ves u Hořic, Sdl. Hr. IV. 225.;
B. Staré, Alt-Bielitz, ves ve Slezsku.

Bílský, ého, m., os. jm. Vz Žer. Záp.

II. 181., Blk. Kfsk. 1288., Sdl. Hr. I. 247.
Bílučičký = běloučký. Bern.
Bílučký = běloučký. Bern.
Bilulinký = bělučičký. Mor. Brt. D.
Biluněnký = bělučičký. Mor. Brt. D.
Bílunký = bělounký, velmi bílý. Bern.
Bilušenký = bělučičký. Mor. Brt. D.
Biľutký = běloučký. Slez. Šd., Mor.

Brt. D.

Bílý. Cf. předcházející bilulenký — bi-
l'utký a Mkl. Etym. 12. Bílí kněží, die Prä-
monstratenser. Dch. Bílé ráno. Us. Bílým
(okem) hleděti = oči vyvraceti. Na Slov.
Samým bílým hleděl = škaredě. Val. Brt.
D. 199. B. plémě (kavkazské). Us. Pdl. B.
čelo, Čch. Bs. 87., káva (s mlékem nebo se
smetanou smíšená), ňadra. B. pátek (veliký).
61. 176. B. měsíček, Nrd., sluneční světlo,
Mj., Nota, Zv. Přír. kn. 1. 3., štětina (vz
Štětina), legování, Kaizl 149., ruka (krásná),
pleť (ženy; ne: krásná), Km., les (listnatý,
lupenatý, ein lichter Wald), Sl. les., sníh,
Ž. wit. 50. 9., čas (doba, ve které jeleni
nejtučnější jsou, po žních, cf. Bílí), Kram.
Slov. 36., duchovenstvo (v pravosl. církvi
duchovenstvo světské), moře (záliv Sever-
ního oceanu), okovo (cín), arsenik (utrejch),
plech (pocínovaný), vz S. N., chléb. Výb.
II. 29. B. zoře (ranní červánky), Hdk. C.
376., žena. Sbtk. Rostl. 21., 231., 268., 303.
B. barva znamená nevinnosť, radosť a slávu.
Sb. uč. B. barva jest barva ctnosti, nepo-
skvrněné čistoty, barva přátelství a panen-
ství (lilie). Vz Barva a více v Sbtk. Rostl.
46. a násl. B. žár, die Gluth. B. paní, vz
Mus. 1853. 468. B. litina, der Hartstoff,
weisses Roheisen, NA. IV. 172., křída,
weisse Kreide, skalice (síran zinečnatý,
schwefelsaures Zink), hlína, weisser Bolus,
der Pfeifenton, jura, weisser Jura, Sl. les.;
bílý drát (kořalka). V Krkonš. Spal do bí-
lého dne. Us. Časladóra bílá (druh vína na
Mor.). Brt. L. N. II. 14. B. kořen (všedobr,
merlík, chenopodium bonus Henricus), Slb.
249.; b. záře (merlík červený, chenopodium
rubrum), Slb. 249.; bílá záře (kohátka jedno-