995

duchá, anthericum liliago, die Zaunlilie),
Rstp. 1600., 1601.; b. vrba, Salix alba, die
Gerberweide, weisse Weide; b. jmel, viscum
album, die Lindemistel; b. vrba ušatá, salix
aurita alba, die Kampfweide; b. topol, linka,
populus alba, der Weissbaum; b. bříza, be-
tula alba, die Weissbirke; b. hořčice, bras-
sica alba, weisser Senf; b. stulík, leknín,
nymphaea alba, die Seeblume, Seerose; hla-
vatice, brassica capitata alba, der Keiz;
kýchavice, veratrum album, weisser Germer,
die Niesswurz: svída, cornus alba, weisser
Hartriegel; b. blín, hyosciamus albus, weis-
ses Bilsenkraut; b. jasmín (pustorýl vonný),
philadelphus coronarius, der Pfeifenstrauch;
b. moruše, morus alba, weisser Maulbeer-
baum. Sl. les. B. volavka, egretta alba, der
Silberreiher; b. morčák, mergus albellus,
der kleine Seger; b. čáp, ciconia alba, der
Klapperstorch, Klappner; b. medvěd (lachtan
mořský), der Seebär; b. konipas (konipas,
třasořítka), motacilla alba, die Flühelerche.
Sl. les. Bílý jako stoletý sníh, Pk., jak šata,
na Zlinsku, Brt., jako labuť. Posp. Červený
bílý z růže květ, jedna panenka za pět set.
Sš. P. 689. Bílá tvár jako sňah, jako ruža
líčka, takuo dievca švárno jak moja Anička.
Koll. Zp. I. 70. Já sem bílá jak lilija, škoda
by já tobe byla. Ib. I. 70. Víly slují v Tren-
čansku v tak řečeném Pováží; u jiných Slo-
váků v národních pověstech jmenují se Bielá
paní. Koll. Zp. I. 412. — Ad Na bílé dni:
Stal se jest krádež u nás Vaškovi masařovi
biele dne v jeho domu; Fojt zná, že mi
vzal odpuštění u biele dne v Tlumačově.
NB. Tč. 119., 149. Však bylo v bíle dne a
v trhový deň, jakož nám ty pravíš. NB.
Tč. 233. Taktéž v noci i v dni v biele. Hr.
rk. 367. Vešla u bielý den v dóm, fervente
die. Bj. A to podlé řádu v bíle dni. 1486.
— B. Hliny, místní jm. u Příbramě. Krč.
v Kv. 1884. 437. B. Skála, lesnatý hřeben
ve Zbirovsku; hora u Dobříva. Kčr. ve Kv.
1884. 440. B. Skála, lom u Zlichova. Frč.
Bílá Hliniště, ves u Rakovníka k Olešné.
Wtr. B. Voda, přítok (potok) kladské Nisy,
Weisswasser, Plomnitz. Krč. B. Ostrov.
Vega I. 121., 130., 131., 135., II. 159. Bílá
Věž. Tk. III. 384.; B. Jezero, rybník. Tk.
III. 131.; Bílá Hlína, samota u Chlumce
v Jič.; Bílá Hlína, Weisslein, ves u Mni-
chova Hradiště; Bílá Hora, Weisser Berg,
kostel a hospoda u Prahy, vz Tk. IV. 65.,
386., VI. 308.. Sdl. Hr. II. 146., 255., Tk.
Ž. 217., 218.; Z Bílé Hory Johana Fruwei-
nova, Blk. Kfsk. 111.; Bílá Studně, Lichten-
brunn, ves u Mor. Třebové; Bílá Voda, mlýn
u Holešova na Mor.; Bílá Voda, Weiss-
wasser, ves v Zábřežsku; Bílý Anděl, Engel-
wirthshaus, hospoda u Dačic; B. Beránek,
Weisses Lamm, hospoda u Stodůlek; B.
Kámen, Weissenstein, ves u Čáslavi; B.
Kůň, Weissrössel, ves u Vys. Mýta; B.
Mlýn, u Jičína, u Prachatic a u Kdyně —
Bílý, os. jm. Tk. I. 602., III. 18., V. 235.
B. Jan, dr. a farář, nar. v Dolních Kouni-
cích na Mor. 1819. Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 185.,
186., Jg. H. 1. 535., Šb. H. 1. 2. vyd. 230.,
S. N. — B. Frant., prof. a spisov., naroz.
v Brně ⁸/₁₁ 1854. — B. Václ., český bratr.

Jg. H. 1. 535., Jir. Ruk. I. 74. — B. Vavř.
Ib. 74. — B. Jiřík. Blk. Kfsk. 1120. —
Poslední řádka: ,Za hodinu. V tom čase.
Po ten čas' budiž položena do článku:
Binnnen.

Bimbálek, lku, m. = zvonek (květina).
V Bělohradsku. Bf.

Bim bam, Kling, klang (o zvonech). Rk.

Bimbaša, dle Bača = turecký plukovník.
Ch.

Bimbo, a, n. = poupě. Němc. IV. 314.

Bimbonka, y, f = konvalinka, die Mai-
blume. Slov. Na pustom polome bielušká
b. Chlpk. Sp. 27. Proč bysme v té pusto-
tine jak b-ky vadli? Hdk. C. 199.

Bimetallický. B. měna = bimetallismus.
Pdl.

Bimetallism-us, u, m. = dvojitá měna
(zlato a stříbro). Kaizl. 156.

Bimetallista, y, m., pl. -sté = přívrže-
nec bimetallismu. Kaizl. 160.

Bina, y, m. B. Jan. Vz Blk. Kfsk. 966.

Bína, y, f., samota u Lomnice v Budějov.

Binarní, lat. = dvojný. B. soustava. Stč.
Zem. 142.

Bindas, u, m. B. obecný, scolopendrium
officinarum, die Hirschzunge, rostl. Slb. 93.,
Sl. les.

Binina, y, f., ves u Val. Meziříčí. PL.

Binion, u, m. B-ny (amba) = v mathe-
matice sestavy třídy druhé. Šim. 180.

Binitrobenzid, u, m., der Binitrobenzid.
Sl. les.

Binkati někoho = obehrávati. Us. Slm

Binokl, a, m., der Zwicker. Rjšk. B.
(binocle, fr.) = dalekohled na obě oči, jehož
zvl. v divadle užívají. S. N.

Binokularní skla. Vz Slov. zdrav. 29.

Binomialní = dvojčlenný, binomial. Stč.
Alg. 39.

Binomický = dvojčlenný, binomisch. B.
věta, das Binom, Sl. les., poučka, řada,
Šim. 189., faktor. Stč. Alg. 23.

Binormala, y, f., die Binormale. Stč.
Dif. 210. Vnč. 4.

Biňov, a, m., Böhmdorf, ves u Nového
Dvorce. PL. Cf. Blk. Kfsk. 652., Sdl. Hr.
III. 301.

Binovačka. — Bičík z proutí upletený,
jímž v pondělí velikonoční hoši děvčata
mrskají. Hk.

Binování, n. = chození s litem. Jrsk.

Binovati = choditi s litem. Cf. Bino-
vačka. — B. = s povolením biskupovým
farníkům v neděli a ve svátek dvě mše
sloužiti, biniren. Šd.

Bínovce, Bikszard. Tk. Ž. 177., 179.

Biologický = životozpytný, biologisch.
B. zákony, pravidla, Stč. Zem. 805., nauka,
Mus. 1880. 191., zjev. Stč. Zem. 545.

Biologie, e, f., z řec. = nauka o životě.
Vz Slov. zdrav. 29., Enc. paed. I. 635.-636.

Biotit, u, m. = slída hořečnatá. Bř. N.
356. B. slída opticky jednoosá, obsahuje
tmavé slídy co šestiboké desky a lístky
soustavy stejnoklonné v žulách a trachy-
tech; jest silikatem hlinitohorečnatým s po-
dílem fluoru. Krč. G. 181.

Bipolarnosť, i, f., die Bipolarität. Stč.
Zem. 670.