996

Bipolarný, bipolarisch. B. souřadnice,
soustava. Jrl. 213.

Biquadrat, vz Bikvadrat.

Bíra, birka, y, f. = ovce vlny birčisté =
krátké a husté. Mor. Brt. Vz Birka. Také
na Slov. Ssk.

Birák, a, m., převzdívka volovi. Slov.
Zátur.

Birbiš, e, m., eine Art Hazardspiel. Šm.
Vz Biribiš.

Birčistý. B. vlna = krátká a hustá. Mor.
Brt.

Birda. — B. = neurvalý křikloun, řváč,
ein Schreier. Mor. Knrz. — B. = buřič.
U Pelhř. Ptů.

Birdě, ěte, n., der Bätteljunge. Šm.

Birečka, y, f. = vlna z bílých ovec.
U Příbora. Brt. D. 199.

Bírek, rka, m., os. jm. Arch. IV. 452

Biretník, a, m. = kdo dělal birety. Tk.
II. 372., 380.

Biretta, y, f., v lučbě, die Bürette. Šp.

Biribiš, virbiš, e, m., hra v karty. Obt.
Vz Birbiš.

Biřic. Z vlas. birro. Bdl. Cf. Mkl. Etym.
13. Vok. sg. biřici a biřiči. Bž. 86. — Ad

B. = úřední vyvolavač, praeco: Kázal biřici
volati. BO., ZN. B. svědčiti muož o věr-
duňk; B-cem volání ku právu jest pod pře
ztracením. Vz Cod. jur. IV. 3. 1. str. 384.
Cf. Biřictví (v dod.), Tk. II. 532.

Biřictví, n., das Büttel-, Schergenamt.
A kdyby b. mělo plat veliký a nebylo
ohavné a s velikú prací, kněz by byl i bi-
řicem. Hus III. 246.

Biřičí, Büttel-. Šm.

Biřička, y, f. = šerhová, žena biřicova,
des Büttels Frau; die Ausruferin. Bern., Šm.

Birinček, u, m. = pouta na ruce, die
Handfessel. Slov. Loos. Reťazy a birinčeky
budú mu do ušú štrkať (klappern). Hdž.

Biřisko, a, m., der Steckelknecht. Šm.

Birka, y, f. Vz Bira (i v dod.). Hdk.

C. 376. B. = ovce bílá, střápatá. Val. Brt.
Valašské ovce sú lepšé na mléko birky
aneb vlaské padvánky. Slov. Tč. Birky
mají mnoho vlny a jemnou. Val. Vck. —
B. = veš, die Laus. Val. Vck., Brt. D. 199.

Bírka, y, m., os. jm. Vz Sdl. Hr. I. 74.

Birkáš, e, m. = ovčák. Slov. Bern.

Biřkov, a, m., Birschkau, ves u Merk-
lína. Tk. V. 235.

Bírle, e, f. B. koňská, die Rosskrücke
zum Reinigen der Gräben; b. na píšťaly,
die Zinnkrücke (bei den Orgeln). Šm.

Bírlek, lku, m., die Krücke beim Orgel-
bau. Šm.

Bírlokříž, e, m., das Krückenkreuz (in
der Wappenkunde). Šm.

Birkut, a, m., der Lämmergeier. Slov.
Loos.

Birma, y, f. (Burma) — říše birmanská
v Zadní Indii. Vz S. N.

Biřměnka, y, f, vz Amuletka.

Biřmovací, Firmungs-. B. lístek, kmotr.
Dch.

Biřmovánek, nka, m. = biřmovanec. Šd.

Biřmování, n., das Firmen, die Firmung.
Horn. opat. z 13. stol., Mus. 1880. 121., Tk.
VI. 9.

Biřmovanka, y, f., der Firmling (děvče).
Šd.

Biřmovárna, y, f., das Konfirmatorium,
Firmhaus. Šm.

Biřmovatel, e, m., der Firmer. Bern.

Biřmovka, y, f. = biřmůvka.

Biřmovníček, čka, m., der Firmpathe.
Šd.

Biřmovný, Firmungs-. Majíc b-ho otca.
Slov. Šd.

Biřmůvka, y, f. = biřmování, die Fir-
mung. Kmotřenka z b-ky. V Podluží na
Mor. Brt. L. N. II. 68.

Birna, y, f. = ženská, která ráda béře.
Brt. D.109. (Laš.).

Biroš, e, m. = čeledín. Na Slov. a mor.
Val. Vck.

Biřuc, e, m., praeco. V MV. nepravá
glossa. Pa.

Biry, dle Dolany, Bierau, ves u Skoczóva
ve Slez. PL.

Bisaga, y, m. = chláp, der Kerl. Ty
b-go! U Místka. Škd.

Bisah, u, m. = visah, der Quersack.
Slov. Šsk., Dbš. Obyč. 102. Cf. Bisaha.

Bisaha, y, f. (z fr. le bissac = žebrácká
mošna) = rybářský sak na ulovené ryby.
U Mor. Ostravy. Wrch.

Bisam, u, m. = pižmo.

Bisatto, a, m. B. Mik. 1660. Vz Jg. H.
1. 535., Jir. Ruk. II. 74.

Biscuit. — B. = porculán po prvé pá-
lený, nepolévaný. B. porculán sochařský,
das Bisquitt. Šp.

Biser. Ad perla. B., biserina, die Glas-
koralle, Glasperle. Mz. Mkl. A jako biser
v piesku, tak sú malá léta proti věku (Eus.
18. 8.). BO. — B. = konvalinka, lanka, la-
nuška, kokořík, ličidlo, convallaria, die Mai-
lilie. B. jarní, konvalinka, c. majalis, pře-
slenatý, c. verticillata, mnohokvětý, c. mul-
tiflora, hranatý (kokořík, lanuška), c. poly-
gonatum. Vz Slb. 191.

Biserec, zastr.

Biserina, y, f., vz Biser.

Biserovitý. B.rostliny, smilacinae : chřest,
biser, vranovec, listnotec, čípek. Slb. 190.,
Schd. II. 270.

Biska, y, f. = polévka z rakův a drůbeže,
das Bisque. Šp.

Biskoupky, dle Dolany, ves u Zbirova.

Biskrerny, pl., m., pole i les u Louček.
Pk.

Biskup. B. planý = světící. Tk. III. 642.
Chodí jako b. (o berle, na berlách). Bdl. —
B. = ptačí řiť, kostřec, das Bürzel, místo:
výškub, výskub, výšklub, od vyškubování
trhaček. Č. Vz Výškub. — B., samota
u Němčic. — U tří biskupů. Vz Tk. II.
198.

Biskupec, pce, m. Mikuláš B. z Pelhři-
mova. Tk. IV. 722. B. Jan. Tk. V. 193.,
VI. 346., Sbn. 535., 558., 562., 589., 646.,
759., Sdl. Hr. III. 26., Tk. Ž. 64., 75., 84.,
85.

Biskupice, dle Budějovice, Biskupitz,
městečko u Hrotovic; vsi u Čáslavě, u Je-
víčka, u Tovačova a Luhačovic. Cf. Tk.
III. 50., Blk. Kfsk. 1284., S. N.