997

Biskupiti, il, ení, biskupovati, biskupem
býti, Bischof sein. Sš. Sk. 226., Mus. 1880.
481., Hus I. 420. — kde. Petr v Antiochii
po sedm let b-val; V Jerusalemě Jakob
b-val. Sš. Sk. 101., II. 24.

Biskupka, y, f. = nápoj, ein Getränk,
Bischof. B. studená, teplá, na ruský způ-
sob. Šp. — B., ves u Mor. Krumlova.

Biskupování, n., die Ausübung des Bi-
schofsamtes. Us. Sš.

Biskupský. B. křeslo, NA. I. 58., ob-
vod (Diöcese), J. tr., koláč, Bischofskuchen,
omáčka, chléb, mražené, -eis, tresť, -extrakt,
koření, -gewürze. Šp. B. a kollegiatné školy.
Vz Enc. paed. I. 636.-643. — B. dvůr
u Soběslavě. B. palác v Praze. Vz Tk. I.
602.

Biskupstvo, a, n. = biskupství. Na b.
posvětiti. Pass. 39., Výb. II. 5. — B., ves
u Olomouce.

Biskvit, u, m., vz Biscuit, Biškot, Piškot.
KP. IV. 338.

Bislavice, Baislawitz, ves u Klinkovic
ve Slez. PL.

Bismuth-um, a, n. Vz Šfk. P. 206., 208.,
Slov. zdrav. 29., S. N.

Bismutin, u, m. = leštěnec vismutový,
nerost. Vz 3ř. N. 214.

Bisnúť = udeřiti. Slov. Ssk.

Bison, a, m., bos bison, dvoukopytník
dutorohý, v Americe. Vz Frč. 380., Schd.
II. 436., S. N.

Bisoň, ě, m., os. jm. Cf. Bisati. Mor. Šd.

Bistek, u, m., der Beefsteak. Vz Beef-
steak. B. syrový, se zemčaty, s vejci, s vej-
cem a sardelern, s makaronky, dle francouz-
skéhe způsobu, anglický, vlaský, s obrubou
(garnirt), z masa škrábaného, smažený, se
zeleninou, v papilotu, B. in der Papilotte,
tatarský, à la tartare, s cibulí, s omáčkou
ustřicovou. Šp. Přístroj, pekáč, palička,
stroj na b. Šp.

Bistekový, Beefsteak-. B. paštika. Šp.

Bister, u, m. B. manganový. Vz Šfk. P.
334.

Bisto čertov, hromov! Slov. Let. Mt. S.
IX. 1. 39.

Bistouri = nožík chirurgický. Vz S. N.

Bisťu, bisťuk. Bisťu svete (klatba). Let.
Mt. S. IX. 1. 39. Bisťu Bohu (při sám Bůh).
Hdk. C. 376.

Bišek, ška, m., os. jm. Tk. I. 61.

Bišensko, a, n., samota u Domažlic. PL.

Bišický Ant., učitel a spisov, †1842.
Enc. paed. I. 645.

Bíškovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 49.

Biškovice, dle Budějovice, vsi u Klo-
mína a u Bystřice nad Hostýnem. PL. Cf.
Tk. I. 301., II. 532., III. 36., 44.

Bišovec, vce, m., ves u Nedvědic.

Bišovka, y, f., samota u Chrastě.

Bitala, y, m., os. jm. na Vsacku. Vck.

Biťarová, é, f., ves na Slov. Šd.

Bitec obětní u Římanů. Vz Vlšk. 328.,
329.

Bitectví, n., der Faustkampf Šm.

Bitectvo, a, n., der Faustkampf. Ssk.

Bitečník, a, m., der Kämpfer. Šm.

Bitečný, Kampf-. Šm.

Bitel, o, m., der Schläger; Münzer. Šm.

Bitelný = bitevný. Sm.

Biteš, e, f. B. Velká, Gross-Bitesch, mě.
v Brněnsku. PL.

Bitětice, dle Budějovice, Bitětitz, ves
u Pelhřimova. Cf. Blk. Kfsk. 484, Sdl. Hr.
IV. 254.

Bitevní. B. loď, obraz, Dch., čelí, -Front,
hluk, ryk, dav, čára, Čsk., stan, Čch. Bs.
151., pole, palba, Us., vůz. Čch. Bs. 147. B.
šik římský a řecký. Vz Vlšk. 445.
Bitevnosť, i, f., die Streit-, Kampfsucht.
Šm.

Bithynia, e, f., Bithynien. — Bithyňan,
a, m. — Bithynský, bithynisch. Vz S. N.

Bíti. O časování vz Bž. 34., 46., 185.,
186. a obšírný výklad Gebaurův v Listech
filol. 1882. 101. a 1883. 488. O odvození vz
Šrc. 141. Jak se časuje bíti na Lašsku na
Mor.? Vz Brt. D. 126. — abs. Věděl, kolik
bilo (znal stav věci). Šml., Dch. Kdo bije,
bývá bit. Lpř., Bź. Kdo bit, ten sobě má
(ten sobě měj). Bart. — co, koho. Dnes
ty jej, zítra on tě bije. Kká. Td. 282. Bije
ho jako hada. Mt. S. 874. B. prsy své. Hus
II. 314. Nuzníku nuzný, řekla, mámť já,
kto by mě bil. NB. Tč. 214. Kerá žena
muža bije, každá bude v pekle. Sš. P. 668.
Jali se ho bíti. Pass. 14. stol. Dyž mne
bude muž bíjávať. Sš. P. 608. — čím (kam,
oč). Bíti někoho metlami, Pass. 14. stol.,
Žk. 134., mečem, Výb. II. 44., čelem o zem,
Osv. I. 85., čelem v prach. Kká. K sl. j.
216. B. čelem zem. Čch. Petrkl. 13. Palmami
v tvář ho bili. Hus I. 393. Čím mu srdce
bilo. Osv. VII. 32. Bij v tu rotu božím
bleskem. Čch. — proč. Nejsem já bit pro
mú vinu. Žk. 345. Tepny touhou bijí. Nrd.
Srdce prudce bije v nedočkavém tlukotu.
Hrts. Srdce jeho pro slávu světa bilo. Us.
Msk. — kam. Granáty bily do zástupu.
Posp. Vlny do břehu bijí. Us. B. v buben,
na buben; Slunce zde příliš do očí bije.
Dch. Tehdy jsú všetci bili na nás a vy-
hnali ven. NB. Tč. 72. B. koho v týl. Lpř.
Však už na to biju (už to obmýšlím). Us.
Ruch bije v můj sluch. Vrch. Nesměchu se
bíti v čelo. Výb. T. 13. Jal se bíti v železná
vrata. St. Skl. V. 31. — kde. Nad ním
půlnoc bije zvon. Mcha. Kde jest peníz bit
(ražen), tam nejvíc platí. Č. M. 226. Dy
ona mne myje, po líčku mne bije. Sš. P.
160. B. se v čelo před bohy. Rkk. 8. —
oč. Jak lvové bijem o mříže. Nrd. O boží
při se bili. Žal. 77. Bijú se tam o zalanku.
Sš. P. 781. — jak. Hodiny špatně bily.
Us. Nebudem ja tvojou, uchovaj ma, Bože:
lebo bys ma bíjau (bíjel) do deviatej kože.
Sl. ps. 313. Bíti nemá do krve řemeslník
učedlníka. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bíte
mého vraha na mé na všecko. NB. Tč.
251. Začalo mi moje srdce hodinkami bíti.
Ht. Sl. ml. 233. Nadarmo čert svou matku
bil, že se neuměla vymluviti. Km. Nepřátelé
na mne bez mé příčiny vztekle bijí. Kom.
Leč když z klamu (bit) po hlavici nebo za
vrch neb po líci. Žk. 347. Kázal ji po líci
bíti. Pass. mus. 285. — odkud. Tony
z dálky v sluch mu bijí. Vrch. A jestližeby
pak kdožkoli minci českou přepaloval a
jinou z toho bil. Zř. F. I.W. XIII. Kováři



	997

	Biskupiti, il, ení, biskupovati, biskupem býti, Bischof sein. Sš. Sk. 226., Mus. 1880. 481., Hus I. 420. — kde. Petr v Antiochii po sedm let b-val; V Jerusalemě Jakob b-val. Sš. Sk. 101., II. 24. Biskupka, y, f. = nápoj, ein Getränk, Bischof. B. studená, teplá, na ruský způ- sob. Šp. — B., ves u Mor. Krumlova. Biskupování, n., die Ausübung des Bi- schofsamtes. Us. Sš. Biskupský. B. křeslo, NA. I. 58., ob- vod (Diöcese), J. tr., koláč, Bischofskuchen, omáčka, chléb, mražené, -eis, tresť, -extrakt, koření, -gewürze. Šp. B. a kollegiatné školy. Vz Enc. paed. I. 636.-643. — B. dvůr u Soběslavě. B. palác v Praze. Vz Tk. I. 602. Biskupstvo, a, n. = biskupství. Na b. posvětiti. Pass. 39., Výb. II. 5. — B., ves u Olomouce. Biskvit, u, m., vz Biscuit, Biškot, Piškot. KP. IV. 338. Bislavice, Baislawitz, ves u Klinkovic ve Slez. PL. Bismuth-um, a, n. Vz Šfk. P. 206., 208., Slov. zdrav. 29., S. N. Bismutin, u, m. = leštěnec vismutový, nerost. Vz 3ř. N. 214. Bisnúť = udeřiti. Slov. Ssk. Bison, a, m., bos bison, dvoukopytník dutorohý, v Americe. Vz Frč. 380., Schd. II. 436., S. N. Bisoň, ě, m., os. jm. Cf. Bisati. Mor. Šd. Bistek, u, m., der Beefsteak. Vz Beef- steak. B. syrový, se zemčaty, s vejci, s vej- cem a sardelern, s makaronky, dle francouz- skéhe způsobu, anglický, vlaský, s obrubou (garnirt), z masa škrábaného, smažený, se zeleninou, v papilotu, B. in der Papilotte, tatarský, à la tartare, s cibulí, s omáčkou ustřicovou. Šp. Přístroj, pekáč, palička, stroj na b. Šp. Bistekový, Beefsteak-. B. paštika. Šp. Bister, u, m. B. manganový. Vz Šfk. P. 334. Bisto čertov, hromov! Slov. Let. Mt. S. IX. 1. 39. Bistouri = nožík chirurgický. Vz S. N. Bisťu, bisťuk. Bisťu svete (klatba). Let. Mt. S. IX. 1. 39. Bisťu Bohu (při sám Bůh). Hdk. C. 376. Bišek, ška, m., os. jm. Tk. I. 61. Bišensko, a, n., samota u Domažlic. PL. Bišický Ant., učitel a spisov, †1842. Enc. paed. I. 645. Bíškovec, vce, m., os. jm. Tk. III. 49. Biškovice, dle Budějovice, vsi u Klo- mína a u Bystřice nad Hostýnem. PL. Cf. Tk. I. 301., II. 532., III. 36., 44. Bišovec, vce, m., ves u Nedvědic. Bišovka, y, f., samota u Chrastě. Bitala, y, m., os. jm. na Vsacku. Vck. Biťarová, é, f., ves na Slov. Šd. Bitec obětní u Římanů. Vz Vlšk. 328., 329. Bitectví, n., der Faustkampf Šm. Bitectvo, a, n., der Faustkampf. Ssk. Bitečník, a, m., der Kämpfer. Šm. Bitečný, Kampf-. Šm. Bitel, o, m., der Schläger; Münzer. Šm.	Bitelný = bitevný. Sm. Biteš, e, f. B. Velká, Gross-Bitesch, mě. v Brněnsku. PL. Bitětice, dle Budějovice, Bitětitz, ves u Pelhřimova. Cf. Blk. Kfsk. 484, Sdl. Hr. IV. 254. Bitevní. B. loď, obraz, Dch., čelí, -Front, hluk, ryk, dav, čára, Čsk., stan, Čch. Bs. 151., pole, palba, Us., vůz. Čch. Bs. 147. B. šik římský a řecký. Vz Vlšk. 445. Bitevnosť, i, f., die Streit-, Kampfsucht. Šm. Bithynia, e, f., Bithynien. — Bithyňan, a, m. — Bithynský, bithynisch. Vz S. N. Bíti. O časování vz Bž. 34., 46., 185., 186. a obšírný výklad Gebaurův v Listech filol. 1882. 101. a 1883. 488. O odvození vz Šrc. 141. Jak se časuje bíti na Lašsku na Mor.? Vz Brt. D. 126. — abs. Věděl, kolik bilo (znal stav věci). Šml., Dch. Kdo bije, bývá bit. Lpř., Bź. Kdo bit, ten sobě má (ten sobě měj). Bart. — co, koho. Dnes ty jej, zítra on tě bije. Kká. Td. 282. Bije ho jako hada. Mt. S. 874. B. prsy své. Hus II. 314. Nuzníku nuzný, řekla, mámť já, kto by mě bil. NB. Tč. 214. Kerá žena muža bije, každá bude v pekle. Sš. P. 668. Jali se ho bíti. Pass. 14. stol. Dyž mne bude muž bíjávať. Sš. P. 608. — čím (kam, oč). Bíti někoho metlami, Pass. 14. stol., Žk. 134., mečem, Výb. II. 44., čelem o zem, Osv. I. 85., čelem v prach. Kká. K sl. j. 216. B. čelem zem. Čch. Petrkl. 13. Palmami v tvář ho bili. Hus I. 393. Čím mu srdce bilo. Osv. VII. 32. Bij v tu rotu božím bleskem. Čch. — proč. Nejsem já bit pro mú vinu. Žk. 345. Tepny touhou bijí. Nrd. Srdce prudce bije v nedočkavém tlukotu. Hrts. Srdce jeho pro slávu světa bilo. Us. Msk. — kam. Granáty bily do zástupu. Posp. Vlny do břehu bijí. Us. B. v buben, na buben; Slunce zde příliš do očí bije. Dch. Tehdy jsú všetci bili na nás a vy- hnali ven. NB. Tč. 72. B. koho v týl. Lpř. Však už na to biju (už to obmýšlím). Us. Ruch bije v můj sluch. Vrch. Nesměchu se bíti v čelo. Výb. T. 13. Jal se bíti v železná vrata. St. Skl. V. 31. — kde. Nad ním půlnoc bije zvon. Mcha. Kde jest peníz bit (ražen), tam nejvíc platí. Č. M. 226. Dy ona mne myje, po líčku mne bije. Sš. P. 160. B. se v čelo před bohy. Rkk. 8. — oč. Jak lvové bijem o mříže. Nrd. O boží při se bili. Žal. 77. Bijú se tam o zalanku. Sš. P. 781. — jak. Hodiny špatně bily. Us. Nebudem ja tvojou, uchovaj ma, Bože: lebo bys ma bíjau (bíjel) do deviatej kože. Sl. ps. 313. Bíti nemá do krve řemeslník učedlníka. Cod. jur. IV. 3. 1. 384. Bíte mého vraha na mé na všecko. NB. Tč. 251. Začalo mi moje srdce hodinkami bíti. Ht. Sl. ml. 233. Nadarmo čert svou matku bil, že se neuměla vymluviti. Km. Nepřátelé na mne bez mé příčiny vztekle bijí. Kom. Leč když z klamu (bit) po hlavici nebo za vrch neb po líci. Žk. 347. Kázal ji po líci bíti. Pass. mus. 285. — odkud. Tony z dálky v sluch mu bijí. Vrch. A jestližeby pak kdožkoli minci českou přepaloval a jinou z toho bil. Zř. F. I.W. XIII. Kováři