1001

Blahomraví, n. = blahomrav. Dch. K b.
napomínati. Sš. I. 121.

Blahomravně, artig, höflich. Hlč.

Blahomiavnosť, i, f. = blahomrav. Šm.

Blahomravný, wohlgesittet, artig, höf-
lich. Šm.

Blahomudří, n. = laskavost (!) Vký.

Blahomysl, i, f., der Wohlmuth. Šm.

Blahmyslně, in guter Absicht. Šm.

Blahomyslnosť, i, f., der Edelmuth.

Blahomyslný, wohldenkend, wohlmei-
nend, wohlgesinnt, wohlgemuthet. Šm.

Blahon, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Blahonadějnosť, i, f., die Zuversicht.
Šm.

Blahonadějný, zuverlässig, gewiss. Sm.,
Lpř.

Blahonosič, e, m. = nosič, zjednávatel
blaha, ö/.ßoeo(jo?. Sš. I. 157.

Blahonosný, glückbringend. Bdl. B.
vláha, Sá., jarní slunko. Šmb. S. I. 299.,
Ssk.

Blahoňov, a, m., ves u Tišnova.

Blahoobraz, u, m., das Glücksbild. Pl.

Blahoobrazí, n.,die Schönheit der Ge-
stalt. Šm.

Blahoobrazný, wohlgestaltet. Šm.

Blahopelestný koráb, tvoôelao^. Lšk.
Vz Blaholavičný.

Blahopěvný, melodisch, melodiös. Šm.
Blahoplavství, n. (!) = šťastná plavba.
Vký.

Blahoplod, u, m., schöne Frucht. Šm.

Blahoplodí, n. = blahoplod. Šm.

Blahoplodný, schöne Früchte tragend,
Šmb. S. II. 255., símě, ib. I., zvěsť. Čch.
Mch. 55. B. oběť. Štulc T. 112.

Blahoplodý, von schöner Frucht her-
stammend. Šm.

Blahopotravý, wohlnährend. Šm.

Blahopřáti, Glück wünschen. Šm.

Blahoprázdný, des Glückes beraubt.
Dch.

Blahopřejník, u, m. = sbírka přání,
der Gratulant. Pdl. exc. — B., a, m., der
Gratulant. Dch.

Blahopřejnosť, i, f., der Glückwunsch.
Dk. Aesth. 287.

Blahopřejný, glückwünschend, gratuli-
rend. Dch.. Ssk., Tč. B. slovo, list, Dch.,
Msn. Or. 158., dopis, telegramm, Us. Pdl.,
ptáček, Čch. Petrkl. 58., výraz obličeje. Čch.
L. k. 63.

Blahopříjemný, wohkngenehrn. B. obě-
tování. Sš. II 142.

Blahopůsobivosť, i, f., die Salbung. Šm.

Blahopůsobivý, salbungsvoll. B. řeč.
Šm.

Blahopůsobnosť, i. f. = blahopůsobivosť.
Šm.

Blahopůsobný = blahopůsobivy. Šm.

Blahorádce, e, m., guter Rathgeber. Šm.

Blahoraditi (vz Raditi), wohlrathen. Šm.

Blahoradný, -dý, wohlrathend.

Blahoráj, e, m., liebliches Paradies. Šm.

Blahořečí, n., die Wohlredenheit. Šm.

Blahořečiti. Městu vůdcům blahoreč.
Msn. Or. 24. — komu jak. Já již klečím,
díkem Bohu b-čím. Štulc I. 189.

Blahořečný, wohlredend, segnend. Dch.

Blahoříše, e, f., das gesegnete Reich,
Grossreich. Ti že s ním velkou b ši židov-
skou slaviti budou. Sš. J. 88.

Blahorod, u, blahorodí, n., edle Geburt
o. Abkunft Šm., Ssk. Vaše Blahorodí, Euer
Wohlgeboren. J. tr.

Blahorodí, eugenia, eugenies. Ssk. V MV.
nepravá glossa. Pa. Vz Blahorod.

Blahorodnosť, i, f., die Eigenschaft des
Wohlgebarenden. Šm.

Blahorodný, wohlgebärend, wohlschaf-
fend. Šm.

Blahorodosť, i, f. = blahorod. Šm.

Blahorodý, wohlgeboren. Vz Titul. Ssk.
B. kovy, edle Metalle. Hř. 2.

Blahorourka, y, f., catenipora, die Ket-
tenkoralle; tubipora, die Röhrenkoralle. Šm.

Blahorozený; -zen, a, o, edelgeboren.
Lpř.

Blahorozumí, n., die Vernunft, Klug-
heit. Šm.

Blahorušný, glückstörend. Šm., Dch.

Blahoschodný, wohlwegsam. B. cesta.
Sš. J. 27.

Blahosídlý, ev&covog, gut wohnend. Lpř.

Blahosklonně, wohlgeneigt. Čch. Dg.,
Kos. Ol. I. 275., Tč.

Blahosklonnosť, i, f., die Gewogenheit,
Gunst. Šm., Osv. I. 276.

Blahosklonný, günstig, gewogen, herab-
lassend, huldvoll. Dch. B. hvězda, Čch. Bs.
92., štěstí. Msn. Or. 67.

Blahoslav, a, m. B. (Blažek) Jan, biskup
Jednoty bratrské, nar. v Přerově, 1523.-1571.
Vz Tf. H. 1. 3. vyd. 37., 47., 48., 55., 56.,
62.—65., 78., Tf. Odp. 361., Jg. H. 1. 535.,
Sbn. 761., 897., 902., 909., 931., 932., 938.,
947., Jir. Ruk. I. 74., Šb. H. 1. 2. vyd. 230.,
Enc. paed. 1. 644.—651., S. N.

Blahoslava, y, f., benedictio, požehnání.
Slov. Blahoprial jemu i celej obci božskú
ochranu a b-vu. Phld. IV. 470. (IV. 469 ).

Blahosláva, guter Ruhm. Ssk.

Blahoslaveně, gepriesen, gesegnet, glück-
lich. B-něji dávati než přijímati. Mž. 12.

Blahoslavenec, nce, m., der Lobgeprie-
sene; Glückliche; nach dem Tode Selige,
Seliggesprochene, Heilige. Šm., Dch.

Blahoslavenosť i, f., die Glückseligkeit.
Šm. Vz S. N., Bern.

Blahoslavenství, n. 1512. Mus. 1883.
365. — Ad 1. B. tohoto světa. Št. Kn. š.
22. — Ad 2. B., benedictio. Ž. wit. 20. 4.

— Ad 3. B. jest nasycení (vitole) bez ne-
dostatku. Hus III. 167. — Ad 4. B. nebeské,
věčné. Št. Kn. š. 21., 5. B. jest najlepší
konec a najposlednější v dojetí. Hus II.
328.

Blahoslavený. — Ad 2. B. jest ten,
který má, což chce, a nic zlého nechce.
Hus III. 167., 298. — (Listy) mámy od otcóv
našich i od b-ho císaře Karla. Půh. I. 183.

Blahoslaví, n., benedictio. Ž. wit. 36. 26.

Blahoslavitelka, y, f., die Beglückerin;
Preiserin. Bern.

Blahoslaviti. — Ad koho. B-li mě. BO.

— Ad komu. Blahoslavte jménu jeho. Ž.
wit. 95. 2. — Ad čím: zpěvy. Sš. I. 157. —
Ad v čem. (Buoh tě) na sěm světě péče